MSPH 90 INS 13487/2013-C1-10
MSPH 90 INS 13487/2013-C1-10 (sp. zn. 190 ICm 4390/2013)

č. j. 190 ICm 4390/2013-39 (sp. zn. MSPH 90 INS 13487/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Hovorkou v právní věci žalobce STAVOMONT 05 s.r.o., IČO 27493083 se sídlem v Hradci Králové, Pavla Hanuše 300, 500 02, zastoupeného Dr. Jiří Škůrkem, obecným zmocněncem, bytem v Brně, Lesnická 62, proti žalovanému JUDr. Marek Pavlovský, Ph. D. se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, insolvenční správce dlužníka SPI Building, s.r.o., IČO 28290500, se sídlem v Praze 4, Na Okruhu 385/21, zast. JUDr. Ivanou Syrůčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4 v incidenčním sporu o pravost a výši a přihlášené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka č. 2 žalobce-konkursního věřitele č. 30, společnosti STAVOMONT 05, s r.o. se sídlem v Hradci Králové, IČ: 27473930, ve výši 818.582,- Kč vůči úpadci SPI, Building s.r.o., se sídlem Na Okruhu 57, IČO: 28290500 je po právu platná ve stanovené výši.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2000,-Kč do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu dne 30. 12. 2013 na základě výzvy ins. správce ze dne 3.12.2013, žalobu na určení, že pohledávka v celkové výši 818.582,-Kč je po právu platná ve stanovené výši. Při přezkumném jednání dne 3. 12. 2013 žalovaný popřel pravost a výši přihlášené pohledávky s odůvodněním, že ze strany žalobce jako konkursního věřitele se jedná u sjednané smluvní pokuty o rozpor s dobrými mravy pro její nepřiměřeně vysokou výši. (sp. zn. 190 ICm 4390/2013) pokračování-2-č. j. 190 ICm 4390/2013 (sp. zn.)

Pohledávka žalobce vznikla z titulu dodávky a montáže dlažeb a obkladů a fakturací č. 023-2011 ze dne 30. 6. 2011 se splatností 4. 8. 2011 na částku 113.621,-Kč. Dle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 3. 2013 č. j. 56 C 313/2011 byl žalovaný č. 2 povinen zaplatit žalobci částku 63.621,-Kč včetně příslušenství. Tento závazek uznali oba žalovaní co do jeho pravosti i výše.

Na základě pravomocného rozsudku ohledně pohledávky č. 1 vznikl žalobci nárok na uplatnění postihu za prodlení s placením výše uvedené faktury-smluvní pokuty ve výši 1,5 % denně z celkové ceny díla, tedy z částky 113.621 Kč. Žalobce ve své přihlášce pohledávky č. 2 snížil výpočet pokuty tak, že účtoval smluvní pokutu 1,5 % denně z prodlení jen z nezaplacených částek, nikoliv z celkové ceny díla jak bylo ve smlouvě sjednáno.

Žalovaný pak existenci pohledávky č. 2 popřel pro rozpor s dobrými mravy pro její nepřiměřeně vysokou výši. Žalovaný má za to, že nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním denní sazby smluvní pokuty. Ve svých důsledcích by zvýhodňoval dlužníka a jeho prodlužování prodlení a došlo by ke zpochybnění funkcí, které smluvní pokuta má plnit. Jako další kritérium pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je pozice stran, z jaké do závazku vstupovaly. Dlužník smluvní pokutu konstruoval a sám navrhl a žalobce ji pouze odsouhlasil. Dalším faktorem, který souvisí s pozicí stran je reciprocita. V daném případě byly vyvážené povinnosti obou stran obdobné, které byly zajištěny smluvní pokutou a pro obě strany byly obdobně vysoké. Žalobce poukázal na to, že objednávka dodávky montáže byla vyhotovena dlužníkem dne 14. 6. 2011 elektronickou poštou včetně ujednání o vzájemných smluvních pokutách. Dlužník se zavázal zaplatit žalobci v případě prodlení zaplacení díla za každý den 1,5% smluvní pokutu z ceny díla. Žalobce byl zavázán v případě prodlení s předáním dodávky objednaného díla zaplatit denní smluvní pokutu ve výši 2.000,-Kč. Smluvní pokuta ve výši 1,5 % představuje po přepočtu 1.695,-Kč denně, tedy za stejné denní prodlení by byl žalobce zavázán zaplatit smluvní pokutu ve vyšší částce, než je v přihlášce pohledávky ze strany žalobce požadováno. Za stejné prodlení v celkové délce 769 dní by musel žalobce zaplatit 1.530.000,-Kč. Přesto spatřuje správce konkursní podstaty a dlužník požadovanou smluvní pokutu za nemravnou, i když sám ve smlouvě navrhl jako zajištění v případě prodlení žalobce možnost požadovat smluvní pokutu ve vyšší částce.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že při přezkumném jednání žalovaný popřel přihlášenou dílčí pohledávku č. 2 v celkové výši 818.582,-Kč z důvodu neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy. Když má za to, že 1,5% denně z ceny díla je zcela nepřiměřená i s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Žalovaný odkázal zejména na funkci sankční, avšak na druhou stranu si musí být i žalobce vědom té skutečnosti, že smluvní pokuta nemá funkci reparační a je nutno přihlédnout k celkovým okolnostem a zejména přiměřenosti a výši smluvní pokuty. Odkázal žalovaný na rozsudek Nejvyššího soudu v Praze ze dne 25. 11. 2009 sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 dle něhož přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.

Daná smluvní pokuta 1,5 % z ceny díla navržená byť samotným dlužníkem je tak nepřiměřeně vysoká a lze ji označit za jednání, které je v rozporu s dobrými mravy jak konstatoval např. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 5. 2007 sp. zn. 33 Odo438/2005 dle něhož smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je považována (sp. zn. 190 ICm 4390/2013) pokračování-3-č. j. 190 ICm 4390/2013 (sp. zn.) jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 1% denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Žalovaný souhlasí s tvrzením žalobce, že mu vznikl jako žalobci nárok na uplatnění postihu za prodlení zaplacení smluvní pokuty vydáním rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 3. 2013 č. j. 56 C 313/2011-29. Na jehož základě byla dlužníkovi uložena povinnost uhradit žalobci částku 63.621,-Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny díla. Má za to, že tato pohledávka byla žalobcem přihlášena do insolvenčního řízení jako dílčí pohledávka č. 1 a ze strany žalovaného byla uznána. Z daného rozsudku však právo na zaplacení smluvní pokuty nevyplývá.

Toto právo nevyplývá ani z dalších k přihlášce pohledávky přiložených listin tedy z podání k Městskému soudu v Praze 22. 3.2012 nazvaného jako Vyčíslení smluvní pokuty a usnesení Vrchního soudu ze dne 24. 7. 2013 č. j. Ncp 4332/2012-11 z něhož vyplývá, že řízení o zaplacení smluvní pokuty bude postoupeno Městskému soudu v Praze. S jakým výsledkem řízení nyní probíhá, není žalovanému známo. Žalobce jej o tom nijak neinformoval a přihlášku nedoplnil.

Žalovaný popřel přihlášenou smluvní pokutu v celé výši, neboť žalovanému jako insolvenčnímu správci nepřísluší rozhodnout o přiměřenosti výše smluvní pokuty. Tato pravomoc náleží dle § 301 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 pouze soudu, proto žalovanému nezbylo než popřít smluvní pokutu v celé výši. Moderační právo je na volném uvážení soudu, který je oprávněn nepřiměřeně vysokou pokutu snížit zejména s přihlédnutím a k významu zajišťované povinnosti. Tato v daném případě zajišťuje neuhrazenou cenu z titulu smlouvy o dílo ve výši 113.621,-Kč posléze částky 63.621,-Kč. Smluvní pokuta ve výši 818.582,-Kč však mnohonásobně převyšuje výši zajišťované pohledávky. Žalovaný má tak za to, že smluvní pokuta je ve vztahu k předmětu zajištění nepřiměřeně vysoka a neplní svůj účel, na jehož základě navrhl žalovaný, aby soud žalobu zamítl, případně snížil žalobcem vyčíslenou smluvní pokutu a přiznal žalovanému náklady řízení.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn., s usnesení o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, v protokolu o přezkumném jednání ze dne 3.12.2013 seznamu přihlášek, přihlášky, pohledávky žalobce včetně příloh a dalších provedených důkazů, smlouvě o dílo na dodávku a montáž dlažeb a obkladů fakturací č. 023-2011 ze dne 30.6.2011 se splatností 4.8.2011 i z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26.3.2013 č.j. 56 C 313/2011 má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 63.621,-Kč s příslušenstvím. Tento závazek žalovaný uznal co do jeho pravosti a výše. Z tohoto rozsudku má soud za prokázané, že vznikl žalobci nárok uplatnění postihu za prodlení splacení výše uvedené faktury smluvní pokuty ve výši 1,5% denně z celkové ceny díla, tj. z částky 113.621,-Kč což při prodlení v délce 769 dnů počínající právní mocí zhotoveného rozsudku by představovalo částku 1.530.000,-Kč, tedy výrazně více než je požadováno 818.852,-Kč. Tyto skutečnosti vyplývají i z objednávky dodávky montáže, která byla vyhotovena dlužníkem dne 14. 6. 2011 elektronickou poštou včetně ujednání o vzájemných smluvních pokutách. Z nich má soud za prokázané, že se dlužník zavázal zaplatit žalobci v případě prodlení zaplacení díla za každý den 1,5 % smluvní pokuty z ceny díla. Naopak žalobce byl zavázán v případě prodlení z předání dodávky objednaného díla zaplatit denně smluvní pokutu ve výši 2.000,-Kč. Smluvní pokuta ve výši 1,5 % představuje po přepočtu 1.695,-Kč denně vzhledem k ceně díla sjednané ve výši 113.621,-Kč. Usnesením zdejšího soudu byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužníka. Žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. (sp. zn. 190 ICm 4390/2013) pokračování-4-č. j. 190 ICm 4390/2013 (sp. zn.)

Žalovaný tak jak shora uvedl, popřel pravost pohledávky při přezkumném jednání dne 3. 12. 2013, protože má za to, že smluvní pokuta byť navržená do smlouvy dlužníkem je stanovena v nepřiměřené výši oproti hodnotě zjišťované pohledávky. Vyrozumění o popření pohledávky ze dne 3. 12. 2013 bylo žalobci doručeno a žaloba byla podána včas.

Podle ustanovení § 193 IZ o popření pohledávky, co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla anebo, že se zcela promlčela. Podle ustanovení § 198 odst. 2 IZ může v žalobě dle odst. 1 žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

S poukazem na citovaná ustanovení a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, protože žalobce prokázal již v incidenčním sporu, že dlužník s žalobcem uzavřeli smlouvu o dílo na dodávku a montáž dlažeb a obkladů na základě objednávky ze dne 14. 6. 2011 vyhotovené dlužníkem, se zavázal zaplatit žalobci v případě prodlení se zaplacením ceny díla za každý den 1,5% smluvní pokuty z celkové ceny díla ve výši 1.695,-Kč. Žalobce požaduje nižší smluvní pokutu než za cenu vypočtenou v žalobním podání 769 dní nikoliv v částce 1.530.000,-Kč, ale v částce nižší 818.582,-Kč.

Mezi stranami nebylo o tom sporu, že žalobce smluvené plnění poskytl, bylo mu však opožděně zaplaceno a má tak nárok na zaplacení smluvní pokuty. Cena ve výši 1,5 % denně z celkové ceny díla, tedy z částky 113.621,-Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce účtované práce odvedl, dlužník je převzal, ale nezaplatil. Rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení §140 odst. 1 o. s. ř. a §161 a 202 odst. 1 IZ, neboť žalobce měl sice ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady na zaplacený soudní poplatek, soud má však za to že i když se jedná o přiznání nákladů proti správci, který vyvolal potřebu podání předmětné žaloby. Má tak právo na náhradu nákladů řízení.

Dle zápisu o odevzdání díla ze dne 27. 6. 2011 má soud za prokázané, že zde odkazuje na objednávku ze dne 14. 6. 2011, jejíž součástí je smluvní pokuta. Vzhledem k tomu, že její sjednání strany nezpochybnily soud po provedení důkazů v souhlasu s podmínkami objednávky ze dne 14. 6.2011 má za to, že výslech svědka pan Kubáta, stavbyvedoucího firmy dlužníka je nadbytečný. Vzhledem k shora uvedenému.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 14. prosince 2015

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Janotová