MSPH 89 INS 863/2018-A-10
MSPH 89 INS 863/2018-A-10
č.d. MSPH 89 INS 863/2018-A-10

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JU anonymizovano . Helenou Felcmanovou v insolvenční věci dlužníka: Ing. Marian Khalifa Ph. anonymizovano , anonymizovano , IČO 71095543, Pomezní 1365/2, 182 00, Praha 8, o návrhu soudního exekutora Mgr. Jana Beneše, Exekutorský úřad Praha-západ, Liborova 405/14, Praha 6, na vydání předběžného opatření takto: Návrh na vydání předběžného opatření, kterým by se omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Benešovi, Exekutorský úřad Praha-západ, se umožňuje provést již zahájenou exekuci vedenou pod sp.zn. 191 EX 4107/17, popř. s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 89 INS 863/2018 deponován na účtu soudního exekutora do doby, než bude možné takto získaný výtěžek vydat insolvenčnímu správci dlužníka do majetkové podstaty nebo než pominou účinky podle § 106 odst.1 písm. c) insolvenčního zákona, se zamítá.

Odůvodnění:

1. Vyhláškou č.j.-A-3 dne 19.ledna 2018 bylo u zdejšího soudu k návrhu insolvenčního věřitele Mgr.A. Jiřího anonymizovano , anonymizovano , U Smaltovny 30, 170 00, Praha 7 ( dále jen navrhovatel) zahájeno insolvenční řízení na dlužníka a dne 19.1.2018 ve 13:28 hod. byla tato vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Věřitelé byli vyhláškou vyzváni k přihlášení svých pohledávek ve lhůtě do rozhodnutí soudu o úpadku.

2. Podáním ze dne 22.1.2018 doručeným soudu dne 22.1.2018 ve 13:30 hod. se soudní exekutor Mgr. Jan Beneš (dále jen exekutor) domáhal, aby soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), nařídil předběžné opatření, jímž by bylo exekutorovi umožněno provést již nařízenou dražbu nemovitých věcí dlužníka, a to podle uvážení soudu popřípadě s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného (dlužníka) byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k deponován u exekutora, pro případ jeho vydání insolvenčnímu správci dlužníka. Exekutor uvedl, že proti dlužníku, v rámci exekučního řízení označeném jako povinný, vede exekuční řízení pod sp. zn. 191EX 4107/17, přičemž vedením exekuce byl pověřením, které vydal Obvodní soud pro Prahu 8 pod č.j. 15 EXE 6640/2015-19 dne 8.7.2015, původně pověřen exekutor, JU anonymizovano . Igor Ivanko, který vedl řízení pod sp. zn. 167 EX 9885/15, než byla věc postoupena současnému exekutorovi. Oprávněným je v exekučním řízení společnost SYNINGOM s.r.o., IČO 27569241, se sídlem Skořepka 1058/8, Praha 1 ( dále jen oprávněný). V rámci shora uvedeného exekučního řízení soudní exekutor vydal usnesení (dražební vyhlášku) č.j. 191EX 4107/17-298 ze dne 16. 11. 2017, kterým nařídil na den 23. 1. 2018 v 10:00 hod. dražbu nemovitých věcí povinného zapsaných na listu vlastnictví č. 6613 pro katastrální území Libeň, obec Praha, a to: pozemku p. č. 981, jehož součástí je stavba č.p. 1365 Libeň, určená k bydlení, a pozemek p.č. 3771/4, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p.č. 982 isir.justi ce.cz

( zahrada), vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ( dále jen předmětné nemovitosti). Exekutor dále uvedl, že důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha navrhovatele zamezit prodeji předmětných nemovitostí dlužníka v exekučním řízení. anonymizovano uvedl své výhrady k přílohám insolvenčního návrhu a z toho, že docházelo ke změnám splatnosti dluhu dlužníka dodatky smlouvy o půjčce, uzavřené mezi ním a navrhovatelem, z nichž pouze jeden má ověřené podpisy, dovodil, že jde o účelově připravené dokumenty. anonymizovano uvedl, že navrhovatel již zmařil dražbu na vozidlo dlužníka na základě dražební vyhlášky soudního exekutora JU anonymizovano . Igora Ivanka ze dne 12.5.2017 č.j. 167 EX 9885/15-242, když v den konání dražby na výzvu exekutora přihlásil svoji pohledávku za povinným do exekuce a uplatnil ji z titulu zajišťovacího převodu práva. Tím byla dražba zmařena. Tomu se oprávněný bránil odporovou žalobou vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 8, o které nebylo dosud rozhodnuto. Z toho exekutor rovněž dovodil, že insolvenční návrh byl podán účelově. anonymizovano upozornil, že navrhovatel by v případě oprávněnosti svých nároků mohl být uspokojen jak z prodeje vozidla povinného, tak i z výtěžku exekuce předmětných nemovitostí, jejichž cena je podle dražební vyhlášky 58 998 000 Kč. V případě, že po zpeněžení majetku povinného a před rozvrhem rozdělované podstaty dojde k zjištění úpadku povinného, bude soudní exekutor v souladu s ust. § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen e.ř.), povinen vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci a věřitelé tedy budou uspokojeni stejně jako by došlo ke zpeněžení v rámci insolvenčního řízení, dále soud může vydat předběžné opatření s tím, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 89 INS 863/2018 deponován na účtu soudního exekutora do doby, než bude možné takto získaný výtěžek vydat insolvenčnímu správci dlužníka do majetkové podstaty nebo než pominou účinky podle § 106 odst.1 písm. c) IZ.

3. Podle § 82 odst. 1 a 2 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník ( odst.1). Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů , nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu ( odst.2). Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Pro účely tohoto zákona se podle § 2 písm. j) IZ rozumí společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů. Soud odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který se k možnosti vydání obdobně požadovaného předběžného opatření vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 20.01.2014 pod sp.zn. MSPH 93 INS 33453/2013, 1 VSPH 2187/2013-A-15, kde vsvětlil, že smyslem § 82 odst. 2

písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon v § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů .

4. Z výše uvedeného vyplývá, že aby mohl soud vyhovět návrhu na vydání požadovaného předběžného opatření, musí mít alespoň osvědčeno, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka je blokovat realizaci již nařízené dražby. Tak tomu bude zejména tehdy, pokud soud zjistí, že dlužník podává opakovaně insolvenční návrh tak, aby zabránil zpeněžení svého majetku v rámci nařízené nedobrovolné dražby, a následně bere tento návrh zpět či maří jinak řádný průběh insolvenčního řízení (takovou situaci reflektovalo exekutorem citované usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 25 INS 8199/2013; 3 VSOL 355/2013-A-19, ze dne 19.6.2013). Taková skutečnost však v řízení najevo nevyšla, neboť dlužník na sebe insolvenční návrh nikdy nepodal. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že insolvenční návrh na dlužníka byl již sice podán, navrhovatelem však byla společnost SYNINGOM s.r.o., tedy oprávněný, která v řízení vedeném pod sp.zn. 90 INS 7430/2016 neuspěla a její návrh byl pravomocně zamítnut usnesením ze dne 26.1.2017 č. d. 90 INS 7430/2016-A-39. V tomto řízení oprávněný tvrdil, že povinný je předlužen, když hodnota jeho majetku dle znaleckých posudků činí pouze 32 055 000 Kč a převyšuje ji hodnota jeho závazků ve výši 81 331 877 Kč, které bez příslušenství činí 58 627 223 Kč. Nepodařilo se mu však prokázat mnohost věřitelů s pohledávkami splatnými déle než tři měsíce. Nyní exekutor sice tvrdí, že podle znaleckého posudku je cena předmětných nemovitostí 58 998 000 Kč, podle jeho dražební vyhlášky 191EX 4107/17-298 ze dne 16. 11. 2017 je však nejnižší podání stanoveno na 39 332 000 Kč, tedy na dvě třetiny odhadní ceny. V návrhu není uvedeno nic, z čeho by bylo možné dovodit, že navrhovatel je ve vztahu k dlužníkovi osobou blízkou, nelze tedy dovodit žádné okolnosti, nasvědčující tomu, že dlužník zneužívá úpravu insolvenčního práva jeho prostřednictvím k jinému účelu-zmaření exekuce. Soud nevede nic k závěru o účelovosti podání insolvenčního návrhu. Není podstatné, že se navrhovatel nepřihlásil se svou pohledávkou do předmětného exekučního řízení a soud neshledal, že by jediným důvodem podání insolvenčního návrhu ze strany insolvenčního navrhovatele bylo zabránit dražbě v rámci exekučního řízení. Soud není toho názoru, že navrhovaná možnost provedení nařízené dražby neodporuje společnému zájmu dlužníkových věřitelů. Jakkoliv nelze v daný moment předjímat rozhodnutí o insolvenčním návrhu či způsobu jeho řešení ani počet řádně přihlášených věřitelů dlužníka do insolvenčního řízení a ni výši s druh jejich zjištěných pohledávek, je zřejmé, že zpeněžování dlužníkova nemovitého majetku mimo rámec insolvenčního řízení by mohlo vést ke zvýhodnění některých věřitelů, a to přinejmenším u odměny exekutora samotného, jehož pohledávka z titulu nároku na náhradu nákladů a odměny by byla uspokojena přednostně (tj. bez přihlášení pohledávky a jejího přezkoumání v rámci přezkumného jednání a eventuálního poměrného uspokojení). Otázkou je i to, jak objektivně bylo stanoveno nejnižší podání ve vztahu ke znalcem určené ceně předmětných nemovitostí, i znalcem určená cena nemovitostí, pokud není k dispozici

znalecký posudek, resp. zadání znalci. Vydání požadovaného předběžného opatření by dále znamenalo výrazný zásah do kompetencí insolvenčního správce, popřípadě zajištěných věřitelů, a pokud by takových nebylo, věřitelského orgánu.

5. Soud proto neshledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které by měl prolomit účinky spojené ze zákona se zahájením insolvenčního řízení nařízením požadovaného předběžného opatření, a návrh na ně zamítl.

P o u č e n í : Proti usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 22. ledna 2018

JU anonymizovano . Helena Felcmanová v. r. soudkyně