MSPH 89 INS 7975/2011-C1-3
MSPH 89 INS 7975/2011-C1-3

Č.j. 89 ICm 2446/2012-108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Homolovou v právní věci žalobce: Profi Web s.r.o., se sídlem Vlkov-Vlkov 25, okres České Budějovice, PSČ 373 41, IČ: 280 89 626, zastoupeného JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem se sídlem Rumburk, U Jiskry 114/1, PSČ 408 01, proti žalovanému: Ing. Jaroslavě Dlabolové, se sídlem Révová 3242/3, Praha 10, jako insolvenční správkyni dlužníka Livingston Electronic Services s.r.o., se sídlem Počernická 96/272 Praha 10, PSČ 108 03, IČ: 264 93 632, zastoupené: Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem Praha 1, Pařížská 28, za účasti vedlejšího účastníka: VSHosting s.r.o. se sídlem Praha 10, Malešice, Tiskařská 257/10, IČ: 615 05 455, zastoupeného JUDr. Josefem Aujezdským, advokátem se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, o vyloučení věcí z konkursní podstaty

takto:

I. Žaloba na vyloučení movitých věcí:

-321008 SM Xeon E5620/3x4096/4x300SAS 1302111 38 690,00 VM 24.8.2012 -321163 SM Xeon E5620 2402113 101 165,00 VM 24.8.2012 -321173 SM Xeon E5620/3x4096 2602111 43 330,00 VM 24.8.2012 -321171 SM 2x Xeon E5620 2402111 51 249,00 VM 24.8.2012 -321174 SM Xeon E5620/6x4096 2602112 79 910,00 VM 24.8.2012 -321172 SM Xeon E5620/6x4096 2402112 63 209,00 VM 24.8.2012 -321009 SM Xeon E5620/3x4096/4x300SAS 1302112 38 690,00 VM 24.8.2012 zapsaných v soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 09.05.2011

se zamítá. Pokračování-2-sp. zn. 89 ICm 2446/2012

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 18.800,-Kč plus DPH ve výši 3.948,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen uhradit vedlejšímu účastníku na náhradu nákladů řízení částku 16.000,-Kč plus DPH ve výši 3.360-Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

O d ů v o d ě n í:

Žalobce se svojí žalobou domáhal, aby soud svým rozhodnutím vyloučil označené movité věci ze soupisu majetkové podstaty dlužníka a přiznal mu nárok na náhradu nákladů řízení.

Žalobce Profi Web s.r.o., se sídlem Vlkov-Vlkov 25, okres České Budějovice, PSČ 373 41, IČ: 280 89 626 tvrdil, že má k sepsaným předmětům vlastnické právo na základě platné kupní smlouvy, kterou uzavřel s Ing. Tomášem Ducháčkem.

Žalovaná Ing. Jaroslava Dlabolová, se sídlem Révová 3242/3, Praha 10 byla ustanovena insolvenční správkyní dlužníka Livingston Electronic Services s.r.o., se sídlem Počernická 96/272 Praha 10, PSČ 108 03, IČ: 26493632 (dále jen dlužník )

Vedlejší účastník VSHosting s.r.o. se sídlem Praha 10, Malešice, Tiskařská 257/10, IČO: 61505455 (dále jen VSHosting ) je uživatelem předmětných movitých věcí na základě nájemní smlouvy uzavřené s dlužníkem a z tohoto důvodu má právní zájem na výsledku sporu.

Předmětem žaloby jsou movité věci-servery: 321008 SM Xeon 620/3x4096/4x300SAS 1302111 38 690,00 VM 24.8.2012, 321163 SM Xeon E5620 2402113 101 165,00 VM 24.8.2012, 321173 SM Xeon E5620/3x4096 2602111 43 330,00 VM 24.8.2012, 321171 SM 2x Xeon E5620 2402111 51 249,00 VM 24.8.2012 321174 SM Xeon E5620/6x4096 2602112 79 910,00 VM 24.8.2012, 321172 SM Xeon E5620/6x4096 2402112 63 209,00 VM 24.8.2012, 321009 SM Xeon E5620/3x4096/4x300SAS 1302112 38 690,00 VM 24.8.2012 (dále jen předmětné movité věci ), sepsané dne 09.05.2012 do soupisu majetkové podstaty dlužníka.

Žalobce tvrdil, že předmětné movité věci si u firmy ABM SHOP-Ing. Tomáš Ducháček, IČ 49074385 se sídlem Jablonec nad Nisou, Růžová 2792/3 (dále jen Ing. Tomáš Ducháček ) objednal dlužník, a to v době, kdy již věděl, že je v úpadku a nebude schopen zboží uhradit. Uzavřená smlouva je tedy neplatná, dlužník jednal nepoctivě a podvodně. Dodavatel mu zboží dodal a uplatnil výhradu vlastnictví do doby úplné úhrady kupní ceny a to na listině označené faktura/dodací list/daňový doklad. Dlužník zboží dále pronajal společnosti VSHosting. Dlužník zboží neuhradil ani z části a nestal se proto vlastníkem. Dodavatel Ing. Tomáš Ducháček následně zboží prodal žalobci, a to smlouvou ze dne 06.05.2011. Ing. Tomáš Ducháček odstoupil od smlouvy s dlužníkem dne 09.05.2011 (tedy po uzavření nové smlouvy s žalobcem), toto odstoupení však odeslal dlužníkovi až 26.05.2011, a dobropisoval mu fakturované částky. Žalobce je proto vlastníkem předmětného zboží. Po zákonné koncentraci řízení žalobce změnil svá tvrzení v tom směru, že nově tvrdil, že žalobce neuzavřel smlouvu ze dne 06.05.2011 ve znění, které žalobce k prokázání svých tvrzení předložil, ale v jiném znění, s odložením účinnosti ke dni odstoupení od smlouvy s dlužníkem a s odložením splatnosti ke dni předání zboží. Pokračování-3-sp. zn. 89 ICm 2446/2012

K prokázání svých tvrzení žalobce navrhoval důkaz výslechem Ing. Tomáše Ducháčka a kupní smlouvou uzavřenou firmou ABM Ing. Tomáš Ducháček a žalobcem dne 06.05.2011.

Žalovaná tvrdila, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť mu nesvědčí vlastnické právo. Vlastnické právo k předmětným movitým věcem svědčí dlužníkovi a to na základě kupní smlouvy uzavřené s dodavatelem Ing, Tomášem Ducháčkem. Kupní smlouva byla uzavřena ústně, přesný termín jejího uzavření není žalované znám, zboží bylo u dodavatele objednáno třemi objednávkami v elektronické podobě, a to objednávkou 36/2011 ze dne 08.02.2011, objednávkou 38/2011 ze dne 08.2.2011 a objednávkou 139/2011 ze dne 23.02.2011. Dlužník zboží objednal poté, co si u něj jeho dlouhodobý nájem objednal vedlejší účastník. Dodavatel Ing. Tomáš Ducháček objednávku akceptoval a následně objednané zboží dodal. Poté vystavil dlužníkovi faktury. Výhrada vlastnictví nebyla mezi dodavatelem Ing. Tomášem Ducháčkem a dlužníkem platně sjednána. Jednostranné prohlášení dodavatele na faktuře nelze považovat za dohodu o sjednání výhrady vlastnictví. Dnem předání předmětných movitých věcí tak přešlo vlastnické právo na dlužníka a dodavatel Ing. Tomáš Ducháček nebyl oprávněn prodat předmětné movité věci žalobci. Pokud Ing. Antonín Ducháček uzavřel dne 06.05.2011 kupní smlouvu se žalobcem, je tato absolutně neplatná. Ing Tomáš Ducháček sice odstoupil od smlouvy s dlužníkem, ale až 09.05.2011, tedy poté, co uzavřel kupní smlouvu se žalobcem. Odstoupení od smlouvy bylo odesláno až 26.05.2011, tedy až po zahájení insolvenčního řízení. Žalovaná popřela, že by na straně dlužníka byl při uzavírání smlouvy nepoctivý úmysl, dlužník se dostal do úpadku v důsledku úpadku mateřské spolčenosti, s Ing. Tomášem Ducháčkem obchodoval dlouhodobě. Dne 11.03.2011 dlužník zjistil, že je v úpadku a zastavil platby. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí nárok na náhradu nákladů řízení.

K prokázání svých tvrzení žalovaná navrhovala důkaz výslechem Ing, Tomáše Ducháčka, Damira Špoljariče, Daniela Duška (jednatele dlužníka), Petra Bezuchy (zaměstnance dlužníka), Viktorie Procházkové (zaměstnankyně dlužníka), Vojtěcha Kubů (zaměstnance dlužníka), objednávkou 36/2011, fakturou č. 110089 ze dne 03.03.2011, montážními listy, objednávkou 38/2011, fakturou 110065 ze dne 14.02.2011, montážními listy, objednávkou 139/2010, fakturou 110076 ze dne 25.02.2011, montážním listem.

Vedlejší účastník tvrdil, že uzavřel dne 03.05.2010 s dlužníkem rámcovou nájemní smlouvu, na jejímž základě měly být vedlejšímu účastníkovi pronajímány jednotlivé předměty ve vlastnictví dlužníka. Vedlejší účastník uzavřel s dlužníkem nájemní smlouvy na předmětné movité věci a to na základě objednávek LT 29/2011 ze dne 08.02.2011, 46/2011 ze dne 28.02.2011 a 28/2011 ze dne 04.03.2011.

K prokázání svých tvrzení vedlejší účastník navrhl důkaz Rámcovou nájemní smlouvou ze dne 26.11.2008 včetně dodatku č. 1 ze dne 06.05.2010.

V průběhu jednání učinili účastníci nespornými následující skutečnosti: identifikaci věcí, jejichž vyloučení je požadováno, skutečnost, že dlužník předmětné movité věci objednal u Ing. Tomáše Ducháčka, skutečnost, že Ing. Tomáš Ducháček dlužníkovi předmětné movité věci dodal, skutečnost, že Ing. Tomáš Ducháček uzavřel následně další kupní smlouvu se žalobcem, skutečnost, že předmětné movité věci užívá vedlejší účastník na základě nájemních smluv uzavřených s dlužníkem.

Sporným mezi účastníky zůstalo, komu svědčí vlastnické právo k předmětným movitým věcem, zda je kupní smlouva uzavřená mezi Ing. Tomášem Ducháčkem a dlužníkem Pokračování-4-sp. zn. 89 ICm 2446/2012 platná, zda je platná kupní smlouva uzavřená mezi Ing, Tomášem Ducháčkem a žalobcem, zda v kupní smlouvě uzavřené s dlužníkem byla platně sjednána výhrada vlastnictví, zda Ing. Tomáš Ducháček platně odstoupil od smlouvy s dlužníkem.

Účastníci po poučení o zákonné koncentraci řízení uvedli, že nemají žádná další doplňující tvrzení ohledně skutkových okolností věci a zavázali se předložit návrhy na dokazování ve lhůtě do 30 dnů.

Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti. Soudu je na základě jeho činnosti a z údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku známo, že dne 25.03. 2011 byl podán dlužníkem insolvenční návrh, řízení bylo zahájeno pod sp.zn. MSPH 95 INS 5077/2011. Dne 15.04.2011 byl návrh odmítnut pro vady, rozhodnutí nabylo PM dne 27.04.2011. Další insolvenční návrh byl podán dne 11.05.2011. Usnesením č.j.-A-17 ze dne 23.06.2011 zjistil zdejší soud úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčním správcem Ing. Jaroslavu Dlabolovou se sídlem Révová 3242/3, Praha 10. Usnesením-B-15 ze dne 31.10.2011 soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Dne 09.05.2011 předložila insolvenční správkyně zdejšímu soudu soupis majetkové podstaty, jehož součástí je i předmětné zboží. Insolvenční řízení na majetek dlužníka je vedené zdejším soudem pod spisovou značkou, účinky zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkursu dosud trvají.

K prokázání sporných skutečností provedl soud následující důkazy:

Z výpovědi svědka Ing. Tomáše Ducháčka soud zjistil, že svědek dlouhodobě dodával dlužníkovi na základě jeho objednávek konkrétní konfigurace serverů podle požadavků dlužníkových zákazníků. Kupní smlouvy byly uzavírány tak, že dlužník zaslal svědkovi objednávku, ten provedl kalkulaci a zboží dlužníkovi dodal, vyhotovil listinu označenou jako faktura/dodací list/daňový doklad a předávací protokol. Součástí této listiny byla i výhrada vlastnictví. Listina byla dlužníkem podepsána při předání zboží. Na počátku obchodní spolupráce dlužník a svědek podepsali v roce 2010 obchodní podmínky. Obchodování probíhalo bez problémů, dlužník řádně hradil vystavené faktury. Soud dále zjistil, že svědek poté, co se dozvěděl od dlužníka, že na jeho mateřskou organizaci bylo zahájeno insolvenční řízení, začal aktivně hledat další zájemce o předmětný movitý majetek. O zboží projevil zájem žalobce a nabídl svědkovi cca 70% ceny zboží. Svědek měl obavu, zda dlužník zboží uhradí a proto uzavřel kupní smlouvu se žalobcem. Tvrzení svědka, že uzavřel se žalobcem postupně dvě verze smlouvy lišící se svým zněním, soud neuvěřil, neboť toto tvrzení není v souladu s tvrzeními žaloby, nadto svědek uvedl, že mezi podpisem obou verzí uběhly dva dny, nicméně tvrdil, že k podpisu došlo dne 06.05.2011. Tvrzení svědka tak vykazovalo rozpory. Rovněž z tvrzení svědka, že nová verze smlouvy byla uzavřena s odložením účinnosti ke dni odstoupení od smlouvy s dlužníkem, soud nevycházel. Žádná taková skutečnost nebyla žalobou tvrzena, přičemž je nepochybné, že by si žaloba musela být této skutečnosti jako účastník tohoto právního vztahu vědoma. Věrohodnost svědka je oslabena tím, že má právní zájem na výsledku řízení, neboť v případě úspěchu žaloby se domůže úhrady své pohledávky za dodávku zboží rychleji a zřejmě i ve větším rozsahu nežli v insolvenčním řízení. Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že dne 09.05.2011 svědek písemně odstoupil od smlouvy s dlužníkem, přičemž odstoupení od smlouvy bylo odesláno dlužníkovi dne 26.05.2011.

Z listin předložených k důkazu žalobcem soud zjistil: Pokračování-5-sp. zn. 89 ICm 2446/2012

-Z kupní smlouvy uzavřené mezi společností Profi Web s.r.o. (žalobcem) a Ing. Tomášem Ducháčkem ze dne 06.05.2011 (Důkaz A) soud zjistil, že dne 06.05.2011 prodal Ing. Ducháček žalobci předmětné zboží za kupní cenu specifikovanou v příloze smlouvy a převedl na něj vlastnické právo ke zboží. Listina byla předložena v prosté kopii včetně podpisů obou stran. Žalovaná pravost této listiny nezpochybnila. Žalobce na jednání dne 03.02.2014 zpochybnil pravost a věcnou správnost této listiny, a uvedl, že v tomto znění smlouva nikdy uzavřena nebyla a navrhoval, aby soud vycházel z listiny, kterou předložil v rámci svého výslechu svědek.

Žádné další listiny žalobce k důkazu nenavrhoval.

Z listin založených do spisu žalovaným soud zjistil:

-Z oznámení o jmenování správce ze dne 01.03.2011 soud zjistil, že společnosti LIVINGSTON EUROPEAN HOLDINGS LTD se sídlem Livingston House, 2 Qeen Road, Teddington, Middlesex TW11 01LB byl jmenován správcem Andrew Gordon Stoneman a Geoffrey Wayne Bouchier, oba z MCR 43-45 Portman Square, Londýn, W1H 6LY. -Z objednávky 36/2011 ze dne 08.02.2011 (Důkaz 1) soud zjistil, že dlužník objednal u dodavatele ABM SHOP 4 ks serveru supermicro a 2 ks řadiče 9260 místo 9240 za celkem 300.250,-Kč bez DPH. -Z faktury č. 110089 ze dne 03.03.2011 soud zjistil, že touto fakturou bylo vyúčtováno zboží v hodnotě 300.253,-Kč plus DPH ve výši 60.050,60 Kč, tedy celkem 360.303,50 Kč. Listina byla předložena v prosté kopii. Na listině je podpis a otisk razítka dodavatele ABM shop, podpis odběratele nečitelný. -Z montážních listů soud žádné zjištění neučinil -Z objednávky 38/2011 ze dne 08.02.2011(Důkaz 2) soud zjistil, že dlužník objednal u dodavatele ABM SHOP 2 ks serveru supermicro dle podrobné specifikace a 2 ks RP+ AO za celkem 103.180,-Kč bez DPH -Z faktury 110065 ze dne 14.02.2011 soud zjistil, že touto fakturou bylo vyúčtováno zboží v hodnotě 103.180,-Kč bez DPH plus DPH ve výši 20.636,-Kč, tedy celkem 123.816,-Kč. Splatnost byla stanovena na 14.03.2011. Listina byla předložena v prosté kopii. Na listině je podpis a otisk razítka dodavatele ABM shop, podpis odběratele nečitelný. -Z montážních listů soud žádné zjištění neučinil -Z objednávky 139/2010 ze dne 23.02.2011 (Důkaz 3) soud zjistil, že dlužník objednal u dodavatele ABM SHOP 1 ks server supermicro dle podrobné specifikace za celkem 117.485,-Kč bez DPH. -Z faktury 110076 ze dne 25.02.2011 soud zjistil, že touto fakturou bylo vyúčtováno zboží v hodnotě 117.485 Kč bez DPH plus DPH ve výši 23.497,-Kč, tedy celkem 140.982,-Kč. Listina byla předložena v prosté kopii. Na listině je podpis a otisk razítka dodavatele ABM shop, podpis odběratele nečitelný -Z montážního listu soud žádné zjištění neučinil

Důkaz výslechem dalších osob navrhovaných žalovaným soud neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně prokázaný ostatními důkazními prostředky.

Z listin předložených vedlejším účastníkem:

-Z rámcové nájemní smlouvy ze dne 26.11.2008 (Důkaz 4) a dodatku č. 1 k rámcové smlouvě ze dne 06.05.2010 soud zjistil, že vedlejší účastník a dlužník se dohodli, že vedlejší účastník si bude od dlužníka pronajímat předměty ve vlastnictví dlužníka a to Pokračování-6-sp. zn. 89 ICm 2446/2012

jednotlivými nájemními smlouvami s tím, že po uplynutí doby nájmu přejde vlastnické právo na nájemce.

Z ostatních listin předložených vedlejším účastníkem soud žádná zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí věci, neučinil.

Z listin předložených svědkem v rámci jeho svědecké výpovědi soud nevycházel, neboť nebyly předloženy účastníky, a žádný z účastníků v době do zákonné koncentrace řízení tento důkaz nenavrhovala.

Skutečnost, že žalobce odstoupil od smlouvy s dlužníkem, byla žalobcem tvrzena, nicméně přes výzvu soudu nebyla tato skutečnost prokázána, přes výzvu soudu žalobce žádné listiny, ze kterých by vyplývalo, že odstoupení od smlouvy bylo doručeno dlužníkovi, nepředložil.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že dlužník dlouhodobě obchodoval s firmou Ing. Tomáš Ducháček a to tak, že na základě objednávky koncového uživatele (nájemce) objednával u Ing. Ducháčka elektronická zařízení-servery a to elektronickou objednávkou. Ing. Tomáš Ducháček mu předmětné zboží dodával. Při dodání zboží byl kupujícímu předán účetní doklad, označený faktura/dodací list/daňový doklad. Na základě této listiny dlužník prováděl úhradu. Na základě objednávky 36/2011 ze dne 08.02.2011 dodal Ing. Ducháček dlužníkovi zboží dne 03.03.2011, kupní cena byla splatná ke dni 31.03.2011, na základě objednávky 38/2011 dodal Ing. Ducháček dlužníkovi zboží dne 14.02.2011, kupní cena byla splatná ke dni14.03.2011, na základě objednávky 139/2010 ze dne 23.02.2011 dodal Ing. Ducháček dlužníkovi zboží dne 25.02.2011, kupní cena byla splatná ke dni 25.03.2011. Dlužník zjistil, že je v úpadku a podal dne 25.03.2011 insolvenční návrh. Dne 15.04.2011 byl návrh odmítnut Ing. Tomáš Ducháček, aniž by od smlouvy odstoupil, uzavřel dne 06.05.2011 novou kupní smlouvu se žalobcem, následně dne 09.05.2011 odstoupil od smlouvy s dlužníkem, doručení odstoupení od smlouvy dlužníkovi však nebylo prokázáno. Dne 11.05.2011 byl dlužníkem podán další insolvenční návrh. Usnesením č.j.-A-17 ze dne 23.06.2011 zjistil zdejší soud úpadek dlužníka.

Podle ustanovení § 225 odst. 1 IZ se mohou osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Na základě zjištěného skutkové ho stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

Žaloba byla podána včas, neboť vyrozumění o soupisu bylo doručeno žalobci dne 16.03.2011 a žaloba byla podána dne 15.04.2011. Závazkové vztahy mezi firmou ABM Tomáš Ducháček a dlužníkem stejně jako závazkové vztahy mezi firmou ABM Ing. Tomáš Ducháček a žalobcem a podléhají úpravě zák. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, dále jen Obch.zák..

Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce prokázal, že mu svědčí právo, které vylučuje sepsání předmětného majetku do majetkové podstaty. Pokračování-7-sp. zn. 89 ICm 2446/2012

Žalobce tvrdil, že má k výrobkům vlastnické právo, a to na základě smlouvy, kterou uzavřel s Ing. Tomášem Ducháčkem dne 06.05.2011.

Dle ust. § 409 Obch.zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Zboží může být určeno individuálně nebo druhově. Smlouva musí vždy obsahovat závazek prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo ke zboží. Zákon zásadně předpokládá, že prodávající je vlastníkem zboží. Písemná forma smlouvy není vyžadována. Dle ust. § 443 Obch.zák. kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno.

Dle ust. § 445 si strany mohou smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později, než je stanoveno v § 443. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnického práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny. Ani tato dohoda nemusí být uzavřena písemně. Dle ust. § 446 kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.

Soud z provedených důkazů zjistil, že zboží žalobci dosud předáno nebylo (dosud je užívá vedlejší účastník na základě nájemní smlouvy uzavřené s dlužníkem), žalobce se tedy nestal vlastníkem zboží. Dále soud zjistil, že v okamžiku uzavření kupní smlouvy se žalobcem nebyl prodávající vlastníkem převáděného zboží, neboť toto zboží již dříve prodal dlužníkovi. Soud kupní smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem zboží Ing. Ducháčkem a dlužníkem považuje za platnou, sjednanou konkludentně s tím, že vlastnické právo přešlo na dlužníka předáním zboží. Vzhledem k tomu, že objednávky byly zasílány v elektronické podobě a žádné důkazy k prokázání okamžiku akceptace objednávky nebyly předloženy, vychází soud z toho, že k akceptaci došlo až skutečným předáním zboží kupujícímu. Zároveň soud dospěl k závěru, že listina faktura/daňový doklad/dodací list nebyla listinou o právním úkonu, na jehož základě došlo k plnění (tedy kupní smlouvou). Pokud tato listina obsahovala jednostranné prohlášení o uplatněné výhradě vlastnického práva, bylo takové prohlášení neplatné. Listiny předložené k důkazu (faktury/dodací listy/daňové doklady) neobsahují podpis kupujícího, avšak i v případě, kdy by jej obsahovaly, sjednání výhrady vlastnictví po předání zboží je třeba posoudit jako opožděné. Dlužník tedy předáním zboží získal vlastnické právo. Prodávající se proto v okamžiku uzavření kupní smlouvy se žalobcem nemohl zavázat k převedení vlastnického práva na žalobce, neboť mu toto vlastnické právo nesvědčilo. Výpověď svědka ing. Tomáše Ducháčka tvrzení žalobce neprokázala. Z jeho výpovědi zejména nevyplynulo, že by mezi ním a dlužníkem byla platně sjednána výhrada vlastnického práva. V době uzavření kupní smlouvy se žalobcem měl Ing. Tomáš Ducháček vůči dlužníkovi právo na uhrazení kupní ceny, popřípadě právo na odstoupení od smlouvy a vrácení předmětného zboží. Až vrácením předmětného zboží by mu vzniklo právo převést je smluvně na další subjekt. Pokud tedy Ing. Tomáš Ducháček převedl předmětné zboží na žalobce, je takový úkon neplatný. Žalobce se nemůže dovolávat vlastnického práva ani s odkazem na ust. § 446 Obch.zák., neboť i v tomto případě by mu zboží muselo být prodávajícím předáno, k čemuž nedošlo. K tvrzením žalobce, která uplatnil po zákonné koncentraci řízení, soud nepřihlédl. Dle ust. § 118b odst. 1 zák 99/1963 Sb. (Občanského soudní řád, dále jen o.s.ř.) ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k Pokračování-8-sp. zn. 89 ICm 2446/2012 doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností. V daném případě žalobce po zákonné koncentraci řízení změnil svá skutková vyjádření a to v návaznosti na výpověď svědka, když tvrdil, že kupní smlouva, od které odvozuje svoje vlastnické právo a aktivní legitimaci k podání žaloby, nebyla uzavřena s takovým obsahem, jaký původně tvrdil, uzavřena byla smlouva jiná, s jiným obsahem, s odložením účinnosti ke dni odstoupení od původní kupní smlouvy a s odkladem splatnosti ke dni předání zboží. Tato skutková tvrzení navrhovatele posoudil soud jako opožděná a účelová a nepřihlédl k nim, neboť se sice jedná o skutečnosti a důkazy, které zpochybňují věrohodnost provedených důkazních prostředků (kupní smlouvy uzavřené mezi Ing. Tomášem Ducháčkem a žalobcem), nicméně jsou to skutečnosti, které nenastaly až po přípravném jednání a nic nebránilo žalobci, který byl účastníkem tohoto právního vztahu, aby je uvedl včas. Žalovaný s provedením těchto důkazů výslovně nesouhlasil s tím, že by se jednalo o prolomení zásady koncentrace řízení a porušení rovnosti stran. Nadto soud poznamenává, že ani uzavření kupní smlouvy s výše uvedenou odkládací podmínkou účinnosti by nic nezměnilo na skutečnosti, že k nabytí vlastnického práva k předmětnému zboží žalobcem by muselo dojít předáním tohoto zboží, což se nestalo.

Soud tedy dospěl k závěru, že vlastnické právo svědčí dlužníkovi, žalobci se nepodařilo prokázat, že vlastnické právo svědčí jemu. Žaloba není důvodná, a proto ji soud v celém rozsahu zamítl.

Výrok ad. II. je v souladu s ust. § 142 odst. 1) o.s.ř., dle kterého přizná soud nárok na náhradu nákladů účastníku, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě uspěl žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně, soud jim proto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování žalovaného advokátem za 7 úkonů právní služby dle vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif, z toho 2 úkony při tarifní hodnotě 25.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky ve znění účinném do dne 31.12.2012 (2.100,-Kč za úkon) a 5 úkonů při tarifní hodnotě 35.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky ve znění účinném dosud (2.500,-Kč za úkon), a 7 x částky 300,-Kč na náhradu hotových výdajů odpovídajících 7 úkonům právní služby, to vše zvýšeno o DPH v sazbě 21% tedy 22.748,-Kč celkem a dále z odměny za zastupování vedlejšího účastníka advokátem za 6 úkonů právní služby dle vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif, z toho 2 úkony při tarifní hodnotě 25.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky ve znění účinném do dne 31.12.2012 (2.100,-Kč za úkon) a 4 úkony při tarifní hodnotě 35.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky (2.500,-Kč za úkon), a 6 x částky 300,-Kč na náhradu hotových výdajů odpovídajících 6 úkonům právní služby, to vše zvýšeno o DPH v sazbě 21 %, tedy 19.360,-Kč celkem.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 24. září 2014 JUDr. Hana Homolová, v.r. Za správnost vyhotovení: Kantová samosoudce