MSPH 89 INS 31791/2013-A-9
Č.d. MSPH 89 INS 31791/2013-A-9

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Homolovou v insolvenční věci dlužníka: SILNIČNÍ STAVITELSTVÍ PRAHA, s.r.o., IČ 284 24 671, se sídlem Praha 3-Žižkov, Husitská 33/34, PSČ 130 00, právně zastoupen JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou, se sídlem Teplice, Masarykova čp. 537/7, PSČ 415 01, zahájené na návrh věřitele: Corsarius s.r.o., IČ 227 96 037, se sídlem Chomutov, Blatenská 3218/83, PSČ 430 01, právně zastoupen Doc. JUDr. Milanem Kindlem, CSc., advokátem, se sídlem Chomutov, pobočka 28. října 3649, PSČ 430 01, o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh dlužníka SILNIČNÍ STAVITELSTVÍ PRAHA, s.r.o., IČ 284 24 671, se sídlem Praha 3-Žižkov, Husitská 33/34, PSČ 130 00, na nařízení předběžného opatření, kterým by byla insolvenčnímu navrhovateli Corsarius s.r.o., IČ 227 96 037, se sídlem Chomutov, Blatenská 3218/83, PSČ 430 01, uložena povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nejméně ve výši 12.342,-Kč, která dlužníkovi vznikne v důsledku vynaložení nákladů na právní zastoupení advokátem v insolvenčním řízení, se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vyhláškou č.d.-A-2 ze dne 11.11.2013 bylo u zdejšího soudu na návrh věřitele Corsarius s.r.o., IČ 227 96 037, se sídlem Chomutov, Blatenská 3218/83, PSČ 430 01 (dále též jen věřitel nebo insolvenční navrhovatel ) zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka SILNIČNÍ STAVITELSTVÍ PRAHA, s.r.o., IČ 284 24 671, se sídlem Praha 3-Žižkov, Husitská 33/34, PSČ 130 00 (dále jen dlužník ).

Navrhovatel se svým podáním ze dne 11.11.2013, které bylo insolvenčnímu soudu doručeno téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o úpadku dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs.

Navrhovatel tvrdil, že je na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 06.05.2013 mezi ním a společností KB-BLOK systém, s r.o. se sídlem v Postoloprtech, Masarykova 635, IČO: 148 66 021 věřitelem pohledávky za dlužníkem, která vznikla na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem navrhovatele. Pohledávka je ve výši 883.811,-Kč a stala se splatnou ke dni 18.11.2011. Dlužník pohledávku neuhradil, právní předchůdce navrhovatele uplatnil pohledávku u soudu, ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 10.05.2013 č.j.: EPR 126054/2013-4. Pro tuto pohledávku je proti dlužníkovi vedena exekuce Exekutorským úřadem pro Prahu 8 pod sp.zn. 048 Ex 229/13. Navrhovatel dále tvrdil, že se dlužník nachází v úpadku, neboť má více věřitelů (navrhovatel označil věřitele FÚ pro hlavní město Prahu a společnost KM-BLOK systém, s.r.o.), vůči kterým je déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti.

Dlužník se k návrhu vyjádřil podáním ze dne 27.11.2013, ve kterém uvedl, že s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí, popřel, že by byl v úpadku a uvedl, že navrhovatel zneužívá svá práva na úkor dlužníka. Dlužník uvedl, že mezi ním a společností KM-BLOK systém, s.r.o.jsou složité vzájemné obchodní vztahy, společnost, KM-BLOK systém, s.r.o. uplatňuje u soudu proti dlužníkovi svoji pohledávku, dlužník naopak uplatnil vzájemným návrhem pohledávku proti této společnosti a to pohledávku, která svou výší žalovanou pohledávku převyšuje. Dlužník dále uvedl, že jak pohledávky společnosti KM-BLOK systém, s.r.o., tak navrhovatele jsou založeny na kupní smlouvě ze dne 14.06.2011, pokud došlo k postoupení části pohledávky, jedná se o účelové vytvoření mnohosti věřitelů. Dlužník zpochybnil, že k postoupení části pohledávky na navrhovatele došlo dne 06.05.2013, a to s ohledem na to, že tato skutečnost nebyla uplatněna v řízení u Městského soudu v Praze (řízení byla zahájeno postupitelem dne 05.05.2013) a nebyla ani dlužníkovi oznámena. Rovněž exekuce, která je vedena pro tuto pohledávku je vedena ve prospěch oprávněné KM-BLOK systém s.r.o. a nikoliv navrhovatele. Dlužník požadoval aby soud návrh pro zjevnou bezdůvodnost odmítl, či event zamítl dle ust. § 143 odst. 1 a 2 IZ z důvodu, že nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a jedna další osoba mají proti dlužníkovi splatnou pohledávku. Zároveň navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým uloží navrhovateli složit jistotu k zajištění náhrady škody, která dlužníkovi vznikne v důsledku vynaložení nákladů na právní zastoupení advokátem v insolvenčním řízení a to nejméně ve výši 12.342,-Kč což odpovídá 3 úkonům právních služeb dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. 177/1966 Sb.

Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení (§ 7 odst. 1 IZ). Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (§ 74 odst. 1 OSŘ). Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (§ 102 odst. 1 OSŘ). Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník (§ 82 odst. 1 IZ). Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu [§ 82 odst. 2 písm. c) IZ]. Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření.

V daném případě návrh na nařízení předběžného opatření podal dlužník, a to při prvním úkonu, který mu v řízení přísluší, tedy v rámci svého vyjádření k insolvenčnímu návrhu.

Dlužník shledával nedůvodnost insolvenčního návrhu jednak ve spornosti navrhovatelových pohledávek za dlužníkem a dále ve skutečnosti, že tyto pohledávky byly na navrhovatele postoupeny dalším označeným věřitelem dlužníka a dlužník má za to, že z tohoto důvodu by k nim soud neměl přihlížet. Dlužník tedy zpochybnil věcnou legitimaci navrhovatele k podání insolvenčního návrhu.

Požadavek dlužníka, aby návrh byl zmítnut pro zjevnou bezdůvodnost není důvodný. Tvrzení dlužníka, že navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží nebylo v řízení osvědčeno. Navrhovatel doložil svoji pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek a jakkoliv dlužník zpochybňuje pravost a termín uzavření této smlouvy, nedoložil soudu žádné listiny, z nichž by mohl soud bez dalšího dospět k závěru, že se jedná o pohledávku, která byla na navrhovatele postoupena účelově s cílem uměle vytvořit mnohost věřitelů. Výše uvedená tvrzení proto budou předmětem jednání o insolvenčním návrhu.

Soud se proto dále omezil na posouzení, zda lze posoudit insolvenční návrh jako zjevně nedůvodný a zda dlužník doložil, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy hrozí.

Pokud jde o zjevnou nedůvodnost podaného návrhu, soud takovou okolnost neshledal. Návrh byl posouzen jako projednatelný, navrhovatel označil dva další věřitele dlužníka a to Finanční úřad pro Hlavní město Prahu a společnost KM BLOK-systém s.r.o.. Kromě toho se do řízení přihlásili i další věřitelé, a to BOR Biotechnology a.s. a Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova a.s.. Z vyjádření soudního exekutora JUDr. Kataríny Maisnerové ze dne 04.11.2013 vyplývá, že u dlužníka nebyl dohledán žádný exekučně postižitelný majetek. Výše uvedené skutečnosti nasvědčují úpadkové situaci dlužníka. Dlužník rovněž dosud nepředložil požadované seznamy majetku a závazků a požádal o prodloužení lhůty k jejich předložení, čímž se sám vzdal možnosti doložit, že má dostatek disponibilního majetku, který by umožňoval uspokojit jeho splatné závazky a že není v úpadku. Soud proto návrh věřitele v této fázi insolvenčního řízení za nedůvodný nepovažuje a podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení má za to, že dlužníkův úpadek bude osvědčen. Za této situace již není důvodu dále se zabývat tím, zda dlužníkem tvrzená škoda dlužníkovi bezprostředně hrozí a soud proto návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že pokud se tvrzení dlužníka zpochybňující aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu potvrdí a soud z tohoto důvodu insolvenční návrh zamítne, přizná podle výsledku tohoto sporu dlužníkovi náhradu nákladů řízení proti navrhovateli a to včetně dlužníkem vyčíslených nákladů na právní zastoupení advokátem.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 4.prosince 2013

JUDr. Hana Homolová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kantová