MSPH 89 INS 1608/2016-A-10
Č.j. MSPH 89 INS 1608/2016-A-10 Us ne s e ní

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Homolovou v právní věci dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano , Rybná 716/24, 110 00, Praha 1, o návrhu JUDr. Jany Tvrdkové, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha 4, Hornokrčská 650/29, 140 00 Praha 4, na nařízení předběžného opatření takto :

Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud vyloučil účinky zahájení insolvenčního řízení spočívající v zákazu provedení exekuce prode jem ne movitých věcí-pozemku parc.č. St. 135 o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří)-součástí pozemku je rozestavěná stavba-, pozemek parc.č. 124/5 o výměře 2376 m2 (orná půda) a poze mku parc.č. 124/6 o výměře 151 m2 (orná půda), vše v katastrálním úze mí Krámy, obec Nové Dvory, zapsaných na listu vlastnictví č. 349, vedené m Katastrálním úřade m pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, vedené pod s p. zn. 095 Ex 794/14 JUDr. Janou Tvrdkovou, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 4, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeně žením ne movitých věcí byl po dobu insolvenčního řízení deponován na účtu úschov soudního exekutora do doby, ne ž bude možné takto získaný výtě žek exekuce vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty anebo do doby, ne ž zaniknou účinky s pojené se zahájením insolvenčního řízení s e za mítá .

O d ů vo d ně n í:

Vyhláškou č.j.-A-2 ze dne 25.01.2016 bylo u zdejšího soudu k návrhu dlužníka zahájeno insolvenční řízení.

Podáním ze dne 26.01.2016 navrhovala JUDr. Jana Tvrdková, soudní exekutorka Exekutorského úřadu pro Prahu 4, aby soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) nařídil předběžné opatření, jímž by bylo exekutorovi umožněno provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 095 Ex 794/14 s tím, že výtěžek dosažený zpeněžením nemovitosti povinného (dlužníka) bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení deponován na účtu úschov soudního exekutora, než bude možné jej vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty, nebo než zaniknou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Exekutor uvedl, že na základě pověření Okresního soudu Praha-západ č.j. 207 EXE 5357/2014-22 ze dne 17.06.2014 vede k vymožení pohledávky oprávněného, nákladů exekuce a nákladů oprávněného exekuci na majetek povinného. Exekuce je u soudního exekutora vedena pod sp. zn. 095 Ex 794/14. Exekučním příkazem sp. zn. 095 Ex 794/14/P 02-011 ze dne 19.06.2014 bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, a to: pozemku parc.č. St. 135 o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří)-součástí pozemku je rozestavěná stavba-, pozemku parc.č. 124/5 o výměře 2376 m2 (orná půda) a pozemku parc.č. 124/6 o výměře 151 m2 (orná půda), vše v katastrálním území Krámy, obec Nové Dvory, zapsaných na listu vlastnictví č. 349, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Soudní exekutora stanovil na den 27.01.2016 konání dražby shora specifikovaných nemovitých věcí povinného. Dražební vyhláškou sp. zn. 095 Ex 794/14/U 07-136 ze dne 22.12.2015 byla stanovena výsledná cena nemovitých věcí ve výši 4 500 000,00 Kč, nejnižší podání činí v souladu s příslušným ustanovením občanského soudního řádu 3 000 000,00 Kč. Soudní exekutor eviduje dražitele a má složenu dražební jistotu. Dne 25.01.2016-tedy 2 pracovní dny přede dnem konání dražby-byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Soudnímu exekutorovi proto nezbývá, než dražební jednání odročit. Insolvenční návrh je zjevně účelový a šikanózní, když jím je primárně sledován jiný účel než samotné zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení, a to zneužití účinku spojených se zahájením insolvenčního řízení, konkrétně blokace exekučního řízení, které dospělo do fáze dražebního prodeje. Účelovost insolvenčního návrhu lze shledat především v okamžiku jeho podání, tedy 2 pracovní dny před nařízeným dražebním jednáním, tedy v takové době, aby nemohl být do doby nařízeného dražebního jednání odmítnut pro vady, pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, nebo aby nebylo možné v mezidobí podat takovýto návrh na vydání předběžného opatření. Insolvenční návrh byl podán jako poslední možnost zabránění provedení dražebního jednání.

Svá tvrzení navrhovatel dokládal výpisem z katastru nemovitostí, exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí dlužníka, dražební vyhláškou.

Soud zjistil ze své úřední činnosti, že ve věci dlužníka se jedná o první insolvenční návrh.

Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje (§ 7 odst. 1 IZ). Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (§ 102 odst. 1 OSŘ). Předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením [(§ 75c odst.1 písm.a) OSŘ]. Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů [§ 82 odst. 2 písm. b) IZ]. Pro účely tohoto zákona se rozumí společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů [§ 2 písm. j) IZ]. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují mimo jiné tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§

169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému [§ 109 odst. 1 písm. c) IZ]. K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží.

Vrchní soud v Praze se k možnosti vydání požadovaného předběžného opatření vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 20.01.2014 pod sp.zn. MSPH 93 INS 33453/2013, 1 VSPH 2187/2013-A-15, kde vysvětlil, že smyslem § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon v § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů .

Z výše uvedeného vyplývá, že aby mohl soud vyhovět návrhu na vydání požadovaného předběžního opatření, musí mít alespoň osvědčeno, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka je blokovat exekuční řízení. Tak tomu bude zejména tehdy, pokud soud zjistí, že dlužník podává opakovaně insolvenční návrh tak, aby zabránil zpeněžení svého majetku v exekučním řízení, a následně bere tento návrh zpět či maří jinak řádný průběh insolvenčního řízení. Taková skutečnost však v řízení najevo doposud nevyšla. Dlužník podal insolvenční návrh poprvé a z jeho obsahu nelze předběžným posouzením zjistit žádné okolnosti, nasvědčující tomu, že dlužník zneužívá úpravu insolvenčního práva k jinému účelu. Tvrzení exekutora, že dlužník se choval obstrukčně už v rámci přecházejícího průběhu exekučního řízení soud nepovažuje za relevantní. Dlužník může na svoji obranu užívat všech dostupných procesních prostředků, které vyplývají z právních předpisů. Ze způsobu jednání dlužníka jako povinného v exekučním řízení nelze bez dalšího dovozovat závěry o jeho motivaci k podání insolvenčního návrhu. Jednání dlužníka nelze v tuto chvíli označit za nestandardní a dovodit z něj závěr o účelovosti podání insolvenčního návrhu. Soud dále nesdílí názor navrhovatele, že navrhovaná možnost provedení exekuce (zpeněžení dlužníkova nemovitého majetku v exekuci) neodporuje společnému zájmu dlužníkových věřitelů. Jakkoli nelze v daný moment předjímat rozhodnutí o insolvenčním návrhu či způsobu jeho řešení, je zřetelné, že zpeněžování dlužníkova nemovitého majetku mimo rámec insolvenčního řízení by vedlo ke zvýhodnění některých věřitelů, a to přinejmenším exekutora samotného, jehož pohledávka z titulu nároku na náhradu nákladů exekučního řízení by byla uspokojena přednostně (tj. bez přihlášení pohledávky a jejího přezkoumání v rámci přezkumného jednání a eventuálního poměrného uspokojení). Vydání požadovaného předběžného opatření by dále znamenalo výrazný zásah do kompetencí insolvenčního správce i zajištěných věřitelů, neboť správci by byla odňata možnost zpeněžit zajištěný majetek dle pokynů zajištěných věřitelů, zajištění věřitelé by neměli možnost ovlivnit způsob správy tohoto majetku a jeho zpeněžení postupy předpokládanými insolvenčním zákonem.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel neosvědčil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které by měl soud prolomit účinky spojené ze zákona se zahájením insolvenčního řízení, soud návrh na jeho vydání zamítl. Jeho vydání bude namístě až v případě, pokud další průběh řízení potvrdí nepoctivý přístup dlužníka a účelovost jeho jednání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 28. ledna 2016 JUDr. Hana Homolová samosoudce Za správnost vyhotovení: Bártová