MSPH 89 INS 12810/2012-C1-5
MSPH 89 INS 12810/2012-C1-5

Č.j. MSPH 189 ICm 996/2014-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Homolovou v právní věci žalobce: Mária anonymizovano , anonymizovano , bytem Novopetrovická 418, 109 00 Praha 10-Petrovice, proti žalovanému: JUDr. Daniela Urbanová se sídlem Opletalova 5, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Ing. Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6, Čs. armády 601/23, o vyloučení z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba na vyloučení nemovitostí: rodinný dům č.p. 418, na pozemku parc. č. 473/6, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. 473/6-zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. 473/7-zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. 473/8- zahrada, stavba bez čp/če-garáž, na pozemku parc. č. 473/7, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, okres Hlavní město Praha, a ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na stavbě-objekt bydlení č.p. 65, na pozemku st. Pokračování-2-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014

parc. č. 94, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku st. parc. č. 94, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku pare. č. 523-zahrada, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku parc. č. 527/2-ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj na LV č. 564, katastrální území Huntířov, obec Vítězná, okres Trutnov

s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d ě n í:

Žalobkyně se svou žalobou ze dne 18.03.2014 domáhala vyloučení nemovitostí: rodinný dům č.p. 418, na pozemku pare. č. 473/6, zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, pozemek pare. č. 473/6-zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, pozemek pare. č. 473/7-zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, pozemek pare. č. 473/8-zahrada, zapsáno na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, stavba bez čp/če-garáž, na pozemku pare. č. 473/7, zapsáno na LV č. 1270, katastrální území Petrovice, obec Praha, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na stavbě-objekt bydlení č.p. 65, na pozemku st. pare. č. 94, zapsáno na LV č. 564, katastrální území Huntířov, obec Vítězná, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku st. pare. č. 94-zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. 564, katastrální území Huntířov, obec Vítězná, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku pare. č. 523-zahrada, zapsáno na LV č. 564, katastrální území Huntířov, obec Vítězná, ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku pare. č. 527/2-ostatní plocha, zapsáno na LV č. 564, katastrální území Huntířov, obec Vítězná (dále jen předmětné nemovitosti ) z majetkové podstaty dlužníka.

Žalobkyně je bývalou manželkou dlužníka Ing. Milan Hanky, anonymizovano , bytem Praha 6, Čs. armády 601/23 (dále jen dlužník ).

Žalovaná byla ustanovena usnesením-A-55 ze dne 12.11.2013 insolvenční správkyní dlužníka.

Žalobkyně tvrdila, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť ty jí připadly na základě notářského zápisu o zúžení společného jmění manželů, sepsaného dne 27.08.2006 JUDr. Jaroslavou Trojanovou, notářkou v Jihlavě pod čísly jednacími NZ 201/2006 a N 409/2006.

Žalovaná tvrdila, že dne 30.04.1983 dlužník se žalovanou uzavřeli manželství před obvodním národním výborem v Praze 8. Dne 27.08.2006 došlo k sepsání dohody o zúžení společného jmění manželů, a to formou notářského zápisu sepsaného JUDr. Jaroslavou Trojanovou, notářkou v Jihlavě, pod čísly jednacími NZ 201/2006 a N 409/2006. Společné jmění manželů zúženo tak, že předmětné nemovitosti měly přejít do výlučného vlastnictví žalované. Strany si sjednaly rozvazovací podmínku pro případ, že manželství dlužníka a Pokračování-3-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014

žalované bude ukončeno rozvodem, podle níž pozbude dohoda o zúžení společného jmění manželů platnosti i účinnosti a majetek, který se na základě dohody stal výhradním vlastnictvím žalované, znovu připadne do společného jmění manželů. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20.07.2011 č.j. 47 C 89/2011-10 došlo k rozvodu manželství dlužníka a žalované, rozsudek nabyl právní moci dne 19.09.2011. Majetek patřící do společného jmění manželů nebyl v plném rozsahu společného jmění manželů dosud vypořádán. Dne 09.06.2011 uzavřeli dlužník a žalovaná dohodu o vypořádání vzájemných vztahů, práv a povinností souvisejících s bydlením pro dobu po rozvodu, která se dotýkala výlučně movitého majetku ve společném jmění manželů. Předmětné nemovitosti jsou nadále součástí nevypořádaného SJM, přičemž SJM není možné vypořádat, neboť závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší, než majetek, který náleží do společného jmění manželů a společné jmění manželů je tedy předluženo. Hodnota majetku, který náleží do majetkové podstaty, byla určena znaleckými posudky, a činí pokud jde o předmětné nemovitosti celkem 9,780.000,-Kč. Do insolvenčního řízení jsou přihlášeny pohledávky v celkové výši 32,389.279,46 Kč, z toho závazky vůči věřitelům č. 6: QI investiční společnost a.s. a č. 7: Raiffeisenbank a.s. v celkové výši 13,343.197,70 Kč vznikly společně oběma dlužníkům (jsou podepsány oběma dlužníky) a byly zajištěny jejich nemovitým majetkem. Tyto pohledávky byly na PJ v celém rozsahu zjištěny.

Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti.

Soudu je na základě jeho činnosti a z údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku známo, že usnesením č.j.-A-55 ze dne 12.11.2013 (PM dne 20.05.2014) zjistil zdejší soud úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčním správcem žalovanou a zároveň na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Dne 14.02.2014 sepsal správce předmětný majetek do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Dopisem doručeným žalobci dne 24.02.2014 vyrozuměl správce o této skutečnosti žalobce. Insolvenční řízení, v jehož rámci je dlužníkův úpadek řešen konkursem, je vedeno zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 89 INS 12810/2012, účinky zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkursu dosud trvají. Kromě předmětných nemovitostí patří do majetkové podstaty pouze ideální spoluvlastnický podíl dlužníka na nemovitostech v Huntířově ve výši 1/4.

Dle ust. § 120 odst. 4 může soud vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

-Mezi účastníky nebylo sporu, že obecné předpoklady excindačního sporu, tj. majetek byl sepsán do majetkové podstaty dlužníka, žalobce byl o této skutečnosti vyrozuměn a včas podal žalobu, insolvenční řízení nadále trvá; -manželé uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů, a to formou notářského zápisu sepsaného JUDr. Jaroslavou Trojanovou, notářkou v Jihlavě dne 27.08.2006, pod čísly jednacími NZ 201/2006 a N 409/2006; -společné jmění manželů zúženo tak, že předmětné nemovitosti měly přejít do výlučného vlastnictví žalované; -rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20.7.2011 č.j. 47 C 89/2011-10 došlo k rozvodu manželství dlužníka a žalované, rozsudek nabyl právní moci dne 19.09.2011; Pokračování-4-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014

-09.06.2011 uzavřeli dlužník a žalovaná dohodu o vypořádání vzájemných vztahů, práv a povinností souvisejících s bydlením pro dobu po rozvodu.

Mezi účastníky zůstalo sporným, zda bylo vypořádáno společné jmění manželů a zda je nemovitost výlučným vlastnictvím žalobkyně, či zda je součástí nevypořádaného SJM.

K prokázání sporných skutečností provedl soud důkaz listinami, založenými účastníky do spisu a dále navrženými listinami z insolvenčního spisu.

A/1 z notářského zápisu NZ 201/2006, N 409/2006 ze dne 27.08.2006 soud zjistil, že dlužník a žalobkyně zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění tak, že žalobkyně se stala výhradním vlastníkem 1. domu v Huntířově a souvisejících pozemků, 2. domu č.p. 418 v Praze Petrovicích a souvisejících pozemků, 3. osobního automobilu Toyota RAV 4, 4. veškerého bytového zařízení, nacházejícího se v domě v Petrovicích, 5. veškerého zařízení nacházejícího se v domě v Huntířově, a dále, že účastníci sjednali rozvazovací podmínku účinnosti této smlouvy tak, že pokud bude manželství ukončeno rozvodem, pozbude tato smlouva platnosti i účinnosti a majetek, který se stal výlučným vlastnictvím jednoho z manželů bude opět ve společném jmění manželů-účastníků smlouvy.

1/1-z výpisu z KN-LV 564, KÚ Huntířov soud zjistil, že nemovitosti jsou zapsány v podílu 1/2 jako SJM dlužníka a žalobkyně, v rozsahu 1/4 jako vlastnictví Ing. Milana Hanky, v rozsahu 1/4 jako vlastnictví Márie anonymizovano .

1/3 z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu soud zjistil, že touto dohodou vypořádali manželé své SJM ve vztahu k movitým věcem, a uvedli, že společné dluhy se zavazuje uhradit dlužník.

1/4 z rozsudku 47 C 89/2011-10 ze dne 20.07.2011 soud zjistil, že manželství dlužníka a žalované bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 19.09.2011.

1/5 ze znaleckého posudku č. 261-3975-2015 soud zjistil, že cena obvyklá nemovitosti v KÚ Petrovice činí 9,000.000,-Kč.

1/6 ze znaleckého posudku č. 591-14/15, soud zjistil, že cena obvyklá nemovitosti v KÚ Huntířov činí 1,560.000,-Kč, z toho hodnota podílu na nemovitosti ve vlastnictví dlužníka činí 390.000,-Kč, hodnota podílu na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně činí 390.000,-Kč, hodnota podílu na nemovitosti, která spadá do SJM činí 780.000,-Kč.

1/7-z výpisu z KN LV 1270, KÚ Petrovice soud zjistil, že jako výlučný vlastník nemovitosti je evidována Márie anonymizovano , nabývacím titulem je smlouva o zúžení SJM ze dne 27.08.2006.

Z protokolu o přezkumném jednání 89 INS 12810/2012-B-5 soud zjistil, že všechny přezkoumávané pohledávky byly zjištěny.

Ze seznamu věřitelů v řízení 89 INS 12810/2012 soud zjistil, že celkový objem zjištěných pohledávek činí 32,389.279,46 Kč. Pokračování-5-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014

Ze soupisu majetkové podstaty 89 INS 12810/2012-B-4 soud zjistil, že předmětné nemovitosti byly sepsány dne 13.02.2014, v majetkové podstatě je sepsán pouze nemovitý majetek-nemovitost v Petrovicích a nemovitost v Huntířově.

Z přihlášky věřitele č. 6-QI investiční společnost soud zjistil, že se jedná o pohledávku z titulu nesplaceného hypotečního úvěru poskytnutého žalobkyni a dlužníkovi na základě smlouvy ze dne 17.09.2004 HVB Bank Czech Republic a.s. na koupi nemovitostí. Smlouvu podepsali řádně oba dlužníci. Dne 08.04.2005 podepsali žalobkyně a dlužník zástavní smlouvu k zajištění této pohledávky, na jejímž základě zajistili splácení hypotečního úvěru nemovitostmi v Petrovicích (LV 1270). Celková výše pohledávky činí 11,809.087,15 Kč.

Z přihlášky věřitele č. 7-Raiffeisenbank a.s. soud zjistil, že se jedná o pohledávku, která vznikla z úvěrové smlouvy ze dne 24.08.2006 uzavřené mezi Raiffeisenbank a.s. a dlužníkem a žalobkyní. Pohledávka je ve výši 1,534.130,55 Kč a je zajištěna nemovitostmi v Huntířově (LV 564)

Žádné další důkazy nebyly účastníky navrhovány.

Na základě provedeného dokazování, ze souhlasných tvrzení obou účastníků a na základě poznatků z vlastní činnosti soudu dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a dlužník uzavřeli za doby trvání manželství dne 27.08.2006 dohodu o zúžení společného jmění manželů, a to formou notářského zápisu, na jejímž základě přešly předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované s rozvazovací podmínkou pro případ, že manželství dlužníka a žalované bude ukončeno rozvodem. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20.7.2011 č.j. 47 C 89/2011-10 došlo k rozvodu manželství dlužníka a žalované, rozsudek nabyl právní moci dne 19.09.2011. Před rozvodem manželství uzavřeli dlužník a žalovaná dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností souvisejících s bydlením pro dobu po rozvodu, která se dotýkala výlučně movitého majetku ve společném jmění manželů a dále stanovila, že společné dluhy se zavazuje uhradit dlužník. Dne 12.11.2013 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs. Společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno v celém rozsahu, nevypořádáno je ve vztahu k předmětným nemovitostem. Hodnota předmětných nemovitostí činí dle znaleckého posudku celkem 10,686.030,-Kč, z toho do majetkové podstaty byl sepsán majetek v hodnotě 10,170.000,-Kč. Do insolvenčního řízení jsou přihlášeny pohledávky v celkové výši 32,389.279,46 Kč, z toho z přinejmenším závazky vůči věřitelům č. 6: QI investiční společnost a.s. a č. 7: Raiffeisenbank a.s. v celkové výši 13,343.217,70 Kč vznikly společně oběma dlužníkům (dlužníkovi a žalobkyni) a nejsou výlučnými závazky dlužníka.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

Podle ustanovení § 225 odst. 1 IZ se mohou osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Pokračování-6-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014 osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Dle ustálené judikatury lze vyhovět žalobě na vyloučení majetku ze soupisu (excindační žalobě) při splnění následujících předpokladů: 1. správce zahrnul majetek do soupisu, 2. excindační žaloba byla podána včas, 3. excindační žaloba byla podána proti správci, 4. v době rozhodování soudu trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a majetek je stále zapsán v soupisu (nebyl ze soupisu vyňat či vyloučen), 5. žalobce prokáže, že majetek neměl být do soupisu zahrnut a zároveň že právo, pro které neměl být majetek zařazen do soupisu, svědčí jemu (např. z titulu práva vlastnického, oprávněné držby atd.). V daném případě považuje soud za splněné čtyři prvně jmenované podmínky, a omezil se proto na posouzení, zda žalobci svědčí tvrzené právo, které by vylučovalo sepsání předmětného majetku do majetkové podstaty dlužníka.

Žalobkyně odvozovala svoji legitimaci k podání excindační žaloby z vlastnického práva, kterého měla nabýt na základě uzavřené dohody o zúžení společného jmění manželů.

Dle ust. § 268 odst. 1 zákona 182/2006 Sb. O úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela.

Dle ust. § 268 dost. 2 IZ se po prohlášení konkursu provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

Dle ust. § 268 dost. 3 v případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu.

Dle ust. § 205 odst. 3 IZ je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2 (který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku), náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.

Dle ust. § 274 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.

Dle ust. § 150 odst. 2 Obč. zák. práva věřitelů nesmí být dohodou (o vypořádání SJM) dotčena.

Dle ust. § 150 odst. 4 Obč. zák. nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle Pokračování-7-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014 stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Dle ust. § 143 odst. 1 Obč. zák. písm. b) společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Dle ust. § 143a) odst. 1 se manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

V dané věci uzavřeli žalobkyně a dlužník dne 30.04.1983 manželství. Dne 27.08.2006 uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů, a to formou notářského zápisu, na jejímž základě přešly předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované s rozvazovací podmínkou pro případ, že manželství dlužníka a žalované bude ukončeno rozvodem. Dále uzavřeli žalobkyně a dlužník před rozvodem dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností souvisejících s bydlením pro dobu po rozvodu, která se dotýkala výlučně movitého majetku ve společném jmění manželů a dále stanovila, že společné dluhy se zavazuje uhradit dlužník. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20.07.2011 č.j. 47 C 89/2011-10 došlo k rozvodu manželství dlužníka a žalované, rozsudek nabyl právní moci dne 19.09.2011. Tímto dnem pozbyla dohoda o zúžení společného jmění manželů platnosti i účinnosti a majetek, který se na základě této dohody stal vlastnictvím žalované, znovu připadl do společného jmění manželů (s výjimkou movitých věcí, o kterých uzavřeli manželé novou dohodu). Pokud jde o tu část dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, ve které se žalobkyně s dlužníkem ujednala, že společné dluhy se zavazuje uhradit dlužník, nemá tato dohoda žádné účinky navenek vůči věřitelům, a mohla by zakládat pouze právo na vzájemné vypořádání mezi žalobkyní a dlužníkem. Pro vypořádání nemovitého majetku počala žalobkyni a dlužníkovi běžet ode dne 20.09.2011 tříletá lhůta dle ust. § 150 odst. 4 Obč. zák., která měla skončit dne 20.09.2014. Vzhledem k tomu, že konkurs byl prohlášen dne 12.11.2013, ke stavění lhůty k vypořádání SJM nedošlo. Dne 13.02.2014 sepsala žalovaná předmětný majetek do majetkové podstaty. Následně na základě znaleckých posudků zjistila, že SJM je předluženo, neboť nelze provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů. Závazky dlužníka, které mohou být z majetku uspokojeny, představují všechny závazky přihlášených dlužníkových věřitelů, jejichž pohledávka byla Pokračování-8-sp.zn. MSPH 189 ICm 996/2014 v insolvenčním řízení zjištěna, s výjimkou těch, které nespadaly do SJM. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že některé ze závazků dlužníka nebyly součástí SJM (tj. že by se jednalo o závazky týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, či závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého), a dále vzhledem k tomu, že přihláškou věřitele č. 6 a č. 7 bylo prokázáno, že přinejmenším zjištěné závazky v rozsahu 13,343.217,70 Kč byly společné, neboť se jednalo o závazky na základě právních titulů, které společně podepsali jak dlužník, tak žalobkyně a je tedy vyloučeno, že by je na sebe převzal dlužník bez souhlasu žalobkyně, má soud za prokázané, že závazky dlužníka, které mohou být z předmětného majetku uspokojovány představují přinejmenším částku 13.343.217,70 Kč. Majetek, který náleží do SJM dlužníka a žalobkyně tvoří výlučně předmětné nemovitosti, které byly oceněny znalcem na tržní hodnotu ve výši 9,780.000,-Kč. Vzhledem k tomu, že celkově byla majetková podstata oceněna na 10,170.000,-Kč, je nepochybné, že SJM je předluženo a nemůže být vypořádáno ani jedním zákonem předpokládaným způsobem (uzavřením dohody o vypořádání, či soudním rozhodnutím). Žalobkyně tedy neprokázala, že jí svědčí právo, vylučující soupis, zejména neprokázala, že by předmětné nemovitosti byly v jejím výlučném vlastnictví. Soudu nezbylo, než žalobu vůči žalobkyni zamítnout.

Výrok ad II. je v souladu s ust. § 142 odst. 1/ o.s.ř., dle kterého přizná soud nárok na náhradu nákladů účastníku, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě uspěl žalovaný, nicméně mu žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 7. září 2015

JUDr. Hana Homolová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kantová