MSPH 88 INS 15715/2010-C2-9
MSPH 88 INS 15715/2010-C2-9

88 ICm 3215/2011 101 VSPH 259/2015-102 (MSPH 88 INS 15715/2010)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: Hlista & Pril, v.o.s., IČO 29059054, sídlem Křivenická 408/6, Praha 8, insolvenční správce dlužníka ZÁMECKÁ ZAHRADA, s.r.o., zastoupený Mgr. Františkem Meszárosem, advokátem, sídlem Revoluční 2, Praha 1, proti žalované: Ing. Soňa Aubrechtová, sídlem Bělehradská 3347/7, Most, insolvenční správkyně dlužníka BRODY STAV, s.r.o., o určení neexistence popřené vykonatelné pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 88 ICm 3215/2011-91 ze dne 2.března 2015,

takto:

I.Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 88 ICm 3215/2011-91 ze dne 2.března 2015 se ve výroku pod bodem II. o nákladech řízení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce Mgr. Františka Meszárose částku 21.200,-Kč.

II.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce Mgr. Františka Meszárose částku 1.290,-Kč.

Odůvodnění

Městský soud v Praze jako soud I.stupně ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I. určil, že žalovaná nemá za dlužníkem ZÁMECKÁ ZAHRADA, s.r.o., vykonatelnou nezajištěnou pohledávku ve výši 13.456.681,50 Kč, a pod bodem II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud I.stupně odkazem na § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého ve sporu o pravost, výši či pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Proti tomuto rozsudku, a to jen proti výroku o nákladech řízení, podal žalobce včas odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud v tomto výroku rozsudek soudu 2

88 ICm 3215/2011 101 VSPH 259/2015 ()

I.stupně změnil a žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení, jež mu vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem, částku 32.912,-Kč. V odvolání uvedl, že soud I.stupně nesprávně pro své rozhodnutí aplikoval § 202 odst. 1 IZ, jež zakotvuje pouze ochranu insolvenčního správce v incidenčních sporech pro případ neúspěchu insolvenčního správce ve sporu, ale v případě, že insolvenční správce má v incidenčním sporu úspěch, pak má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. bez ohledu na to, že i na straně žalovaného vystupuje insolvenční správce původního žalovaného.

Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu I.stupně postupem podle § 212 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a odvolání žalobce shledal důvodným.

Odvolací soud sdílí názor žalobce, že soud I.stupně pro své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem nesprávně aplikoval § 202 odst. 1 IZ. V tomto ustanovení insolvenční zákon zakotvil totiž pouze speciální ochranu insolvenčního správce stran rizika nesení nákladů řízení pro případ jeho neúspěchu v incidenčním sporu. Toto ustanovení insolvenčního zákona je ustanovením speciálním k obecné úpravě nákladů řízení uvedené v § 142 a násled. o.s.ř. Jestliže v tomto incidenčním sporu vystupuje jako žalobce insolvenční správce dlužníka a má v incidenčním sporu úspěch, pak má zásadně právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 a násled. občanského soudního řádu, bez ohledu na to, že také žalovaný v tomto sporu je insolvenční správce. Pouze pokud by měla žalovaná v tomto incidenčním sporu úspěch proti žalobci, jímž je insolvenční správce, pak by tento žalobce podle speciálního ustanovení § 202 odst. 1 IZ neměl povinnost úspěšné žalované náhrady nákladů řízení platit, avšak je-li tomu naopak, pak se aplikují obecná ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jestliže měl žalobce ve věci plný úspěch, má právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované na náhradu nákladů řízení, jež mu vznikly v souvislosti s jeho zastoupením advokátem.

Přiznaná náhrada zahrnuje paušální odměnu advokáta za řízení před soudem I.stupně za čtyři úkony právní služby advokáta, provedené jím do 1.1. 2013 tj. do platnosti novely vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a jelikož žaloba o popření vykonatelné pohledávky je zvláštním druhem určovací žaloby sloužící jen pro potřeby insolvenčního řízení, pak se paušální odměna advokáta stanoví podle § 9 odst. 3 této vyhlášky, a proto paušální odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 2.100,-Kč, za čtyři úkony právní služby včetně 4 x 300,-Kč režijního paušálu advokáta pak činí náhrada celkem 9.600,-Kč. Za dva úkony právní služby provedené do 1.1. 2013 v odvolacím řízení činí celková odměna advokáta včetně paušálu 4.800,-Kč. Za odvolací řízení je třeba stanovit paušální odměnu advokáta již podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve znění platném od 1.1. 2013, takže paušální odměna za jeden úkon činí 3.100,-Kč. Za dva úkony právní služby a 2 x 300,-Kč režijní paušál činí náhrada 6.800,-Kč. Ve druhém řízení před 3

88 ICm 3215/2011 101 VSPH 259/2015 () soudem I.stupně, jež následovalo po zrušení předchozích rozsudků Nejvyšším soudem, žalobci žádné náklady nevznikly. Celková výše náhrady tudíž činí 21.200,-Kč.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o.s.ř.

Žalobce měl v odvolacím řízení s odvoláním úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, jež mu vznikly v odvolacím řízení v souvislosti se zastoupením advokátem. Jelikož předmětem odvolacího řízení je pouze výrok o nákladech řízení, tedy peněžité plnění, pak se paušální odměna advokáta vypočte podle § 7 advokátního tarifu a odměna za jeden úkon právní služby tak činí 1.980,-Kč. Podle § 11 odst. 2 téže vyhlášky potom odvolací soud krátil tuto odměnu na polovinu a k tomu přiznal 300,-Kč režijní paušál advokáta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o.s.ř.).

V Praze dne 12.června 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika