MSPH 88 INS 14305/2014-C1-12
MSPH 88 INS 14305/2014-C1-12 č. j. MSPH 188 ICm 4582/2015-71 MSPH 88 INS 14305/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Pečánkovou ve věci žalobce: Mgr. Robert Hynek, IČO 66248914 sídlem Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 insolvenční správce dlužníka: Ing. Pavel anonymizovano , anonymizovano bytem Pelzova 1410, 156 00 Praha 5 zastoupen advokátem JUDr. Františkem Hrudkou ml. sídlem Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 proti žalované: Ing. Petra anonymizovano , narozená dne bytem zastoupena advokátkou Mgr. Alžbětou Řeháčkovou sídlem Táborská 619/46, 140 00 Praha 4 o odpůrčí žalobě

takto: I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená dne 30. 11. 2011 mezi dlužníkem Ing. Pavlem anonymizovano anonymizovano , bytem Pelzova 1410, 156 00 Praha-Zbraslav, a žalovanou Ing. Petrou anonymizovano , narozenou bytem je právně neúčinná. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 684 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Františka Hrudky, ml., Vodičkova 30, 110 00 Praha 1. III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. isir.justi ce.cz 2 MSPH 188 ICm 4582/2015

Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2015 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že darovací smlouva uzavřená dne 30. 11. 2011 mezi dlužníkem Ing. Pavlem anonymizovano anonymizovano , bytem Pelzova 1410, 156 00 Praha-Zbraslav a jeho manželkou, žalovanou Ing. Petrou anonymizovano , narozenou bytem , kterou dlužník převedl do výlučného vlastnictví žalované spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na nemovitých věcech: -bytová jednotka č. 1410/12, nacházející se v budově č. p. 1410, obec Zbraslav, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. 2909/38, zastavěná plocha a nádvoří umístěná ve 4. nadzemním podlaží budovy, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV 2363; -ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 8/291 ke společným částem domu č. p. 1410, obec Zbraslav, stojící na pozemku parc. č. 2909/38, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV 2148; -ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 8/291 k pozemku parc. č. 2909/38, zapsaný v katastu nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV 2148 (dále jen předmětné nemovitosti ), je právně neučinná. 2. Žalobce tvrdí, že dne 30. 11. 2011 dlužník jako dárce a žalovaná jako obdarovaná, uzavřeli darovací smlouvu, kterou dlužník daroval žalované shora specifikovaný spoluvlastnický podíl na nemovitostech, přičemž účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne 1. 12. 2011. Darovací smlouvu označuje žalobce za právní úkon bez přiměřeného protiplnění ve smyslu ust. § 240 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť darováno bylo bezúplatně, osobě blízké a v období 3 let před zahájením insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že obdarovanou byla osoba blízká, je zákonem presumováno, že dlužník byl v době uzavření smlouvy v úpadku a žalovaná tuto domněnku nevyvrátila. Dlužník měl v době, kdy byla darovací smlouva uzavřena, více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky nebyl schopen plnit, když celková výše splatných pohledávek ke dni uzavření darovací smlouvy činila 10 798 251,17 Kč (konkrétně pohledávka věřitele č. 2-Pavla Neužila ve výši 4 154 863,17 Kč splatná dne 16. 9. 2011, pohledávka věřitele č. 3-STAV-INVEST střešní systémy, s. r. o., ve výši 643 388 Kč splatná dne 14. 9. 2011 a pohledávka věřitele č. 8- Ing. Tomáše Kaluše, ve výši 6 000 000 Kč splatná dne 31. 12. 2010). 3. Žalovaná skutečnost, že se na základě shora uvedené darovací smlouvy stala vlastnicí předmětných nemovitostí, označuje za nespornou. Tvrdí však, že se nejednalo o úkon bez přiměřeného protiplnění, když na darovací smlouvu je třeba pohlížet v kontextu s dohodou o zúžení společného jmění manželů, která byla uzavřena téhož dne. Domněnku o tom, že manžel žalované byl v době darování předmětných nemovitostí v úpadku, vyvrací žalovaná tím, že pohledávka věřitele č. 8-Ing. Tomáše Kaluše nebyla v době uzavření darovací smlouvy splatná, neboť splatnost byla odložena dohodou ze září roku 2011. Pokud jde o pohledávku věřitele č. 3- STAV-INVEST střešní systémy, s. r. o., žalovaná tvrdí, že dlužník nebyl v době uzavření darovací smlouvy primárním dlužníkem, neboť tato pohledávka mu vznikla z titulu směnečného rukojemství na směnce výstavce MP building, s. r. o., a spolu s ním byl zavázán i pan Martin Přibyl, nebylo tedy možné předpokládat, že by tento závazek šel výhradně za dlužníkem Ing. Pavlem anonymizovano . K pohledávce věřitele č. 2-Pavla Neužila, žalovaná tvrdí, že bylo předpokládáno, že pohledávka bude uhrazena společností MP building, s. r. o., a nikoli dlužníkem a panem Martinem Přibylem, kteří k závazku přistoupili. Z tohoto plyne, že ke dni převodu měl

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. 3 MSPH 188 ICm 4582/2015

dlužník splatné závazky jen vůči dvěma věřitelům ve výši 4 798 251,17 Kč. Žalovaná dále tvrdí, že ke dni převodu předmětných nemovitostí dosahoval majetek dlužníka hodnoty cca 16 361 000 Kč a postačoval na úhradu všech jeho splatných závazků, a proto se dlužník nemohl nacházet v platební neschopnosti. Dlužník byl v době uzavření darovací smlouvy dle tvrzení žalované vlastníkem pozemku parc. č. 2543/1, zahrada, v k. ú. Zbraslav v hodnotě 6 700 000 Kč, 50% obchodního podílu ve společnosti MP building, s. r. o., která vlastnila pozemky v hodnotě 9 430 000 Kč, 17% obchodního podílu ve společnosti NEUINVEST, s. r. o., která vlastnila pozemky určené pro realizaci projektu Rodinné domy na výsluní v hodnotě vyčíslené v roce 2008 ve výši 23 520 000 Kč. Hodnota pozemků byla později dále zhodnocena. Dlužník byl též vlastníkem majetkové hodnoty odpovídající věcnému břemeni doživotního bydlení k bytové jednotce č. 1410/12, zapsané v Katastru nemovitostí na LV 2363 pro k. ú. Zbraslav (jejíž jedna polovina byla darovací smlouvou převedena na žalovanou). 4. Dle ust. § 235 odst. 1 IZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba") (odst. 2). 5. Dle ustanovení § 237 IZ mají povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch. 6. Dle ust. § 239 odst. 1 a odst. 3 IZ odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty, přičemž takovou žalobu může podat ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. 7. Soudu je z vlastní činnosti známo, že insolvenční řízení s dlužníkem bylo zahájeno dne 23. 5. 2014. Usnesením č. j.-A-31 ze dne 8. 12. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Zjištění učiněná z insolvenčního spisu jsou dostatečná pro závěr soudu o tom, že žaloba doručená soudu dne 7. 12. 2015 byla podána včas a osobou oprávněnou. 8. Ustanovení § 235 IZ obsahuje pouze obecnou definici neúčinného právního úkonu odporovatelného v insolvenčním řízení a není zvláštní skutkovou podstatou, z níž by bylo možné usuzovat na neúčinnost právních úkonů dlužníka, pokud je zároveň nelze podřadit některé ze skutkových podstat vymezených v § 240, 241 a 242 IZ. 9. Dle ustanovení § 240 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník (odst. 1). 10. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (§ 240 odst. 2 IZ). Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (§ 240 odst. 3 IZ). 11. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. 4 MSPH 188 ICm 4582/2015

učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka (§ 240 odst. 4 IZ). 12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou naplněny podmínky ust. § 240 IZ. 13. Mezi účastníky je nesporné, že dlužník Ing. Pavel anonymizovano na svoji manželku-žalovanou- převedl darovací smlouvou ze dne 30. 11. 2011 spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na shora specifikovaných nemovitostech s účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 1. 12. 2011. Darování, tj. právní úkon, který je již ze samé podstaty věci bezúplatný, bylo učiněno ve prospěch osoby blízké, k účinnosti převodu darovaných nemovitostí (1. 12. 2011) došlo ve lhůtě 3 let před zahájením insolvenčního řízení (25. 4. 2014) a je tedy naplněna podmínka odporovatelnosti dle ust. § 240 odst. 3 IZ. 14. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. 2363 a 2148, katastrální území Zbraslav, a z Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního bydlení a užívání nemovitostí ze dne 30. 11. 2011 soud ověřil a zjistil, že žalovaná je vlastníkem předmětných nemovitostí a že na nemovitostech vázne věcné břemeno užívání ve prospěch Ing. Pavla anonymizovano . 15. Z přihlášky P2 a jejích příloh (exekuční příkaz č. j. 100 EX 1294/11-23, výpis z katastru nemovitostí LV 2363) soud zjistil, že věřitel č. 2-Pavel Neužil přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku za dlužníkem ve výši 7 666 904,28 Kč, která byla z části ve výši 4 154 863,17 Kč splatná dne 16. 9. 2011. Pohledávku věřitel č. 2 nabyl od společnosti FARSIGHT, s. r. o., na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2013. K vymožení pohledávky dlužníka ve výši 4 000 000 Kč s příslušenstvím je vedeno exekuční řízení, kdy již dne 21. 11. 2011 rozhodl soudní exekutor Mgr. Jozef Višvader v zastoupení JUDr. Milana Makariuse o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. 16. Z přihlášky P3 soud zjistil, že věřitel č. 3-STAV-INVEST střešní systémy, s. r. o., přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku za dlužníkem ve výši 344 523,40 Kč, která byla v původní výši 643 388 Kč splatná dne 14. 9. 2011. 17. Z přílohy k přihlášce P3, věřitele č. 3-směnečného platebního rozkazu č. j. 47 Cm 433/2011-9 ze dne 10. 10. 2011 soud zjistil, že Městský soud v Praze žalovanému Ing. Pavlu anonymizovano a Martinu Přibylovi, aby do tří dnů od doručení tohoto platebního rozkazu společně a nerozdílně uhradili žalobci STAV-INVEST střešní systémy, s. r. o., částku ve výši 643 388 Kč. 18. Z přílohy k přihlášce P3, věřitele č. 3-rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 47 Cm 433/2011- 35 ze dne 13. 4. 2012 soud zjistil, že Městský soud v Praze směnečný platební rozkaz č. j. 47 Cm 433/2011-9 ze dne 10. 10. 2011 v napadeném rozsahu, tj. co do částky 435 064 Kč s příslušenstvím a odměnou ponechal vůči oběma žalovaným v platnosti, když co do částky 208 324 Kč ani jeden z žalovaných námitky vůči směnečnému platebnímu rozkazu nepodal. 19. Na základě těchto skutkových zjištění učinil soud závěr, že v době darování předmětných nemovitostí měl dlužník dva věřitele s pohledávkami více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, kdy první z nich-společnost FARSIGHT, s. r. o. (postoupeno na věřitele č. 2-Tomáše Neužila), již vymáhal svoji pohledávku exekučně. Druhý věřitel-věřitel č. 3-společnost STAV-INVEST, střešní systémy, s. r. o., měl v rozhodné době prokazatelně za dlužníkem pohledávku minimálně ve výši 208 324 Kč, splatnou dne 14. 9. 2011, kterou uznal tím, že v tomto rozsahu nepodal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Následně bylo rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 47 Cm 433/2011-35 ze dne 13. 4. 2012 potvrzeno, že věřitel č. 3 má za dlužníkem pohledávku i ve zbývající námitkami napadené výši 435 064 Kč, splatnou dne 14. 9. 2011.

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. 5 MSPH 188 ICm 4582/2015

20. Z přihlášky P9 soud zjistil, že věřitel č. 8 Ing. Tomáš Kaluš přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 17 238 710 Kč, která se skládá z dílčí pohledávky č. 1 ve výši 12 927 985 Kč (jistina ve výši 6 000 000 Kč a příslušenství ve výši 6 927 985 Kč) a dílčí pohledávky č. 2 ve výši 4 310 725 Kč. Pohledávka ve výši 6 000 000 Kč (jistina dílčí pohledávky č. 1) vznikla na základě nevrácené půjčky, kterou věřitel č. 8 poskytl dlužníkovi. Splatnost dílčí pohledávky č. 1 je uvedena ke dni 30. 10. 2010 (ve výši 2 650 000 Kč), 31. 12. 2010 (ve výši 3 200 000 Kč) a ke dni 30. 8. 2010 (ve výši 150 000 Kč), s odkazem na dohodu ze dne 18. 10. 2013, kterou byla pohledávka uznaná. 21. Z přílohy k přihlášce P9, věřitele č. 8-listiny nazvané Uznání dluhu a dohoda o jeho úhradě soud zjistil, že dne 18. 10. 2013 dlužník uznal, že mu na základě smluv o půjčkách byly poskytnuty finanční prostředky až do výše 6 000 000 Kč a dále bylo dohodnuto, že dlužník půjčku ve výši 2 650 000 Kč původně splatnou dne 30. 10. 2010, půjčku ve výši 3 200 000 Kč původně splatnou dne 31. 12. 2010 a půjčku ve výši 150 000 Kč původně splatnou dne 30. 8. 2010 uhradí nejpozději do dne 1. 6. 2014. 22. Z výpovědi svědka Ing. Tomáše Kaluše soud zjistil, že svědek v průběhu let 2008 a 2009 půjčil dlužníkovi a panu Přibylovi asi 6 000 000 Kč a že dlužník svědkovi doposud neuhradil ničeho. S ohledem na potíže s projektem dlužníka byla původní splatnost nejprve posouvána ústně nejméně dvakrát do roka a následně v roce 2013 bylo u notáře JUDr. Oulíka sepsáno uznání dluhu se splatností v roce 2014. 23. Soud tak dospěl k závěru, že v době darování nemovitosti nebyl dlužník schopen splácet ani tuto pohledávku, čehož si musel být vědom. 24. Z přílohy k přihlášce P2, věřitele č. 2-notářského zápisu JUDr. Lucie Vaňkové sp. zn. NZ 129/2011 ze dne 21. 7. 2011-soud zjistil, že dne 21. 7. 2011 byla mezi společností FARSIGHT, s. r. o., jako věřitelem, společností MP building, s. r. o., jako dlužníkem a Ing. Pavlem anonymizovano a Martinem Přibylem jako vedlejšími účastníky a zároveň jako ručiteli, uzavřena smlouva o půjčce s dohodou o ručení. 25. Z další přílohy k této přihlášce-smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2013-soud zjistil, že nárok na úhradu jistiny postupované pohledávky je předmětem exekučních řízení proti povinnému Ing. Pavlu anonymizovano (exekuční příkaz o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech ze dne 21. 11. 2011), Martinu Přibylovi (exekuční příkaz o provedení exekuce prodejem nemovitosti ze dne 1. 11. 2011) a MP building, s. r. o. (exekuční příkaz o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech ze dne 21. 11. 2011). 26. K obraně žalované, že důvodem nehrazení pohledávek věřitele č. 2 a č. 3 byl dlužníkův předpoklad, že by tyto pohledávky mohla hradit společnost MP building, s. r. o., případně pan Martin Přibyl, nelze než konstatovat, že dlužník od subjektů, na jejichž majetek je vedena exekuce, nemohl důvodně očekávat, že za něho budou hradit závazky, a v tomto směru tedy soud považuje obranu žalované za irelevantní. 27. Za účelem prokázání tvrzení žalované, že dlužník byl schopen své splatné závazky hradit, soud učinil tato skutková zjištění: 28. Z přílohy k přihlášce P3, věřitele č. 3-zástavní smlouvy ze dne 3. 11. 2011 uzavřené mezi společností FARSIGHT, s. r. o., jako zástavním věřitelem a manželi Ing. Pavlem anonymizovano a Ing. Petrou anonymizovano jako zástavci a z listiny založené v insolvenčním spisu dlužníka () nazvané jako Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V-35938/2017-101 soud zjistil, že pozemek parc. č. 2543/1, zahrada, v k. ú. Zbraslav, zapsaný na LV 1220 (dále jen pozemek Zbraslav ) byl zastaven k zajištění pohledávek specifikovaných v této smlouvě.

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. 6 MSPH 188 ICm 4582/2015

29. Ze znaleckého posudku předloženého žalovanou, vypracovaného Ing. Šárkou Stuchlíkovou dne 6. 4. 2010, soud zjistil, že znalkyně stanovila obvyklou cenu pozemku Zbraslav na 6 700 000 Kč. 30. Ze znaleckého posudku vypracovaného k žádosti žalobce za účelem zpeněžení pozemku Zbraslav v rámci konkursu () vypracovaného BDO Appraisal sevices -Znalecký ústav, s. r. o., dne 12. 3. 2015, soud zjistil, že obvyklá cena pozemku k datu 31. 12. 2014 byla stanovena na 5 497 000 Kč. 31. Z ocenění pro potřeby zajištění úvěru soud zjistil, že Komerční bankou, a. s., byla dne 18. 4. 2017 stanovena cena pozemku Zbraslav pouze na 3 500 000 Kč. 32. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovité věci soud zjistil, že dne 12. 5. 2017 Mgr. Robert Hynek, insolvenční správce dlužníka, prodal pozemek Zbraslav v aukci za kupní cenu ve výši 3 930 000 Kč. 33. Z výpovědi Martina Přibyla soud zjistil, že byl společníkem společnosti NEUINVEST, s. r. o., která koupila pozemek v Hostivaři za cca 20 mil. Kč, že podíl na této společnosti, jehož přesnou výši si nepamatoval, zřejmě 20%, prodal asi v roce 2013 za cca 1 mil. Kč. Byl společníkem také společnosti MP Building s. r. o., jejíž aktiva byla zpeněžena v rámci exekuce. 34. Z výpovědi svědka Pavla Neužila soud zjistil, že byl společníkem společnosti NEUINVEST, s. r. o., která za účelem developerského projektu pořídila pozemek za cca 20 mil. Kč, že stavební povolení se podařilo získat 11 let po koupi pozemku a kolaudace proběhla až v loňském roce. Na ocenění obchodního podílu nebyl nikdy vypracován znalecký posudek. 35. Pokud jde o pozemek Zbraslav, dospěl soud na základě provedených důkazů k závěru, že cena obvyklá stanovená v posudku předloženým žalovanou neodpovídala ceně reálné, za kterou mohl být tento pozemek v době darování nemovitostí zpeněžen, o čemž svědčí jednak to, že následně vypracované posudky stanovily cenu nižší a nakonec i skutečnost, že při stoupajícím trendu cen nemovitostí na trhu byl tento pozemek v roce 2017 zpeněžen pouze za 3 930 000 Kč. 36. Pokud jde o hodnotu obchodních podílů je potřeba vycházet z ust. § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, podle kterého obchodní podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Žalované se nepodařilo, ani v rámci výpovědí svědků, prokázat, jakou hodnotu měly majetkové podíly dlužníka ve společnostech MP Building, s. r. o., a NEUINVEST, s. r. o., v době darování nemovitostí. Ocenění podílů nebylo provedeno a jejich reálnou hodnotu nelze bez dalšího odvozovat pouze od ceny pozemků, které společnosti vlastnily. Navíc na majetek společnosti MP Building s. r. o., byla v době darování vedena exekuce a pokud jde o společnost NEUINVEST, s. r. o., developerský projekt se, jak vypověděl svědek Pavel Neužil, potýkal s problémy. 37. Při úvaze o tom, zda byl dlužník v platební neschopnosti se navíc v souladu s ustálenou judikaturou (k tomu srov. R 80/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2012, sen. zn. 29 NSČR 46/2011, usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 36/2009 a R 43/2012) nepřihlíží k hodnotě majetku, který není ihned bez obtíží zpeněžitelný, např. pro omezení dispozic s tímto majetkem nebo pro jeho obtížnou zpeněžitelnost či dobytnost. S ohledem na skutečnost, že dlužník byl v dispozici s pozemkem Zbraslav omezován právy třetích osob (zástavní právo), na jeho majetek i na majetek společnosti MP building, s. r. o., byly vedené exekuce, a že developerský projekt společnosti NEUINVEST, s. r. o., se potýkal s problémy a stavební povolení se podařilo získat až po 11 letech od koupě pozemku a k jeho kolaudaci došlo až v roce 2017, je zřejmé, že dlužníkův majetek nebyl ihned bez obtíží zpeněžitelný za takovou částku, aby byl dlužník schopen uhradit veškeré své závazky, o čemž ostatně svědčí i skutečnost, že tak dlužník neučinil. 38. Nad rámec soud dodává, že hodnotu věcného břemene považuje za irelevantní, neboť toto nemohlo být nikterak použito k úhradě závazků dlužníka. Za irelevantní považuje soud i obranu

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková. 7 MSPH 188 ICm 4582/2015

žalované spočívající v tvrzení, že na darovací smlouvu je potřeba nahlížet v kontextu dohody o zúžení společného jmění manželů, do kterého předmětné nemovitosti nepatřily. 39. Na základě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalované se nepodařilo vyvrátit úpadek dlužníka v době převodu předmětných nemovitostí, když dlužník měl nejméně dva věřitele se splatnými pohledávkami, kterým nebyl schopen plnit své peněžité závazky, neboť zastavil jejich platby. Žalovaná navíc neprokázala, že by tvrzená hodnota majetku dlužníka postačovala na úhradu jeho závazků, resp. že jeho majetek byl okamžitě bez obtíží zpeněžitelný a mohl tak sloužit k jejich úhradě. 40. Na základě uvedeného rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě vyhověl. 41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a 149 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, přiznal proti žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 684 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 151 odst. 2 o. s. ř., a určil výši odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) z tarifní hodnoty 50.000 Kč. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu činí 3.100 Kč, náhrada hotových výdajů při jednom úkonu 300 Kč. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 6 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu spočívající v převzetí zastoupení, 2x vyjádření žalobce ve věci samé a 3x účasti na jednání, tj. 18 600 Kč, 6x paušální náhradu nákladů, tj. 1 800 Kč, plus náhradu DPH ve výši 21 %, tj. celkem 24 684 Kč. Pouze tyto úkony právní služby má soud za účelné pro uplatňování práv v řízení. 42. Žalované byla podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, neboť žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. n) citovaného zákona od soudního poplatku osvobozen.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Praha 25. ledna 2018

JUDr. Jana Pečánková v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hanzlíčková.