MSPH 79 INS 8298/2014-C2-5
MSPH 79 INS 8298/2014-C2-5

179 ICm 2653/2014-43 (MSPH 79 INS 8298/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v právní věci žalobkyně Městské části Praha 2, IČO 000 63 461, se sídlem Nám. Míru 20, 120 00 Praha 2, proti žalovaným 1) Ing. Pavlovi Vlčkovi, se sídlem Tř. 28. října 1476/10, 370 01 České Budějovice, insolvenčnímu správci dlužnice Miroslavy Massalemové, nar. 16. 7. 1946, bytem 252 10 Líšnice 101, 2) Miroslavě Massalemové, nar. 16. 7. 1946, bytem 252 10 Líšnice 101, o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba se ve vztahu k žalovanému 1) z a m í t á .

II. Určuje se, že žalobkyně má za žalovanou 2) Miroslavou Massalemovou, nar. 16. 7. 1946, bytem 252 10 Líšnice 101, pohledávku ve výši 565.150,67 Kč, která je co do důvodu i výše po právu.

III. Vůči žalovanému 1) nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Pokračování:-2-179 ICm 2653/2014

IV. Vůči žalované 2) má žalobce pohledávku u z titulu náhrady nákladů řízení ve výši 11.800 Kč splatnou do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Podstata žaloby

Žalobou podanou dne 5. 8. 2014 se žalobkyně Městská část Praha 2, IČO 000 63 461 (dále již jen žalobkyně ), domáhala určení, že její pohledávka č. P6, kterou přihlásila jako pohledávku nevykonatelnou jakožto věřitelka č. 6 v insolvenčním řízení ve věci žalované dlužnice Miroslavy Massalemové, nar. 16. 7. 1946 (dále jen žalovaná 2 ), které je zdejším soudem vedeno pod sp. zn., je ve výši 565.150,67 Kč po právu. Přihlášená pohledávka č. P6 byla zčásti popřena žalovanou 2 pro pravost na přezkumném jednání, které se konalo dne 13. 6. 2014. O popření byla žalobkyně, která se přezkumného jednání nezúčastnila, vyrozuměna insolvenčním správcem (dále jen žalovaný 1 ), a z tohoto vyrozumění se dozvěděla, že žalovaná 2 pohledávku zčásti popřela pro pravost proto, že dle ní závazek nevznikl. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení jako věřitelka č. 6 pohledávku č. P6 v celkové výši 649.808,67 Kč, sestávající se ze 4 dílčích nároků: -nárok P6/1 ve výši 238.081,40 Kč (jistina 84.658 Kč + příslušenství 153.423,40 Kč, t. j. poplatek z prodlení 138.417,40 Kč plus náklady soudního řízení 15.006 Kč), a sice z titulu dluhu na úplatě za užívání bytu a na expedovaných službách, který žalovaná 2 užívala poté, co nájem bytu v Sázavské 25 v Praze 2 byl vypovězen a Obvodní soud pro Prahu 2 nařídil rozsudkem (sp. zn. 20C 7/2013) žalované 2, že je povinna předmětný byt vyklidit po zajištění přístřeší. Nárok byl v jistině vykonatelný dle rozsudku uvedeného soudu č. j. 14 EC 137/2012-40 (náklady tohoto řízení tvoří přihlašovanou část příslušenství). Na přezkumném jednání dne 13. 6. 2014 (č. d. B-4) žalovaný 1 nárok nepopřel, žalovaná 2 jej popřela pro pravost v jeho nevykonatelné části, tedy pokud jde o příslušenství (153.423,40 Kč) s odůvodněním, že pohledávka na příslušenství nevznikla. -Nárok P6/2 ve výši 10.114 Kč (jistina 7.373 Kč a příslušenství 2.541 Kč-odměna advokáta) byl přihlášen jako nárok zajištěný a nevykonatelný a jedná se o náklady přiznané pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci sp. zn. 14C 234//2010. Nárok je zajištěn exekutorským zástavním právem na nemovitém majetku žalované 2 zapsaném na LV č. 528 pro obec Líšnice, k. ú. Líšnice u Prahy. Na přezkumném jednání dne 13. 6. 2014 žalovaný 1 nárok nepopřel, žalovaná 2 jej zcela popřela pro pravost s tím, že pohledávka nevznikla. -Nárok P6/3, přihlášený jako nevykonatelný, z titulu dluhu na úplatě za užívání bytu a úhrady za služby po skončení nájmu za období 10/2012 až 3/2014 ve výši 390.901,27 Kč (jistina 226.181 Kč + příslušenství 164.720,27 Kč, t. j. poplatek z prodlení za období 10/2012 až 12/2013, úrok z prodlení za období 1/2014 až 3/2014 a náklady řízení dle nepravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. EPR 162452/2013. Na přezkumném jednání dne 13. 6. 2014 nárok žalovaný 1 nepopřel, žalovaná 2 jej zcela popřela pro pravost z důvodu, neboť dle jejího názoru nárok nevznikl. Pokračování:-3-179 ICm 2653/2014

-Nárok P6/4 ve výši jistiny 10.712 Kč z titulu nepravomocně přisouzených nákladů řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2 ve věci sp. zn. 20C 7/013 (žaloba na vyklizení bytu), byl přihlášen jako nevykonatelný. Na přezkumném jednání dne 13. 6. 2014 nárok žalovaný 1 nepopřel, žalovaná 2 jej zcela pro pravost popřela opět proto, že nárok nevznikl. Předmětem žaloby tak byla pohledávka P6 v žalovanou 2 popřené nevykonatelné části v celkové výši 565.150,67 Kč (příslušenství P6/1, zajištěná P6/2, P6/3 a P6/4). Žalobkyně s poukazem na skutečnost, že popřená část pohledávky vznikla a její existence byla deklarována i ve výše zmíněných rozhodnutích Obvodního soudu pro Prahu 2, nesouhlasí s tvrzením žalované, že nároky na zaplacení neexistují.

II. Vyjádření žalovaných

Žalovaný 1 se vyjádřil dne 24. 10. 2014 (č. l. 14) tak, že není pasivně procesně legitimován, neboť on předmětnou pohledávku nepopřel. Žalovaná 2 se ani k urgenci (č. l. 15) k žalobě nevyjádřila.

III. K přípustnosti žaloby a k procesní legitimaci účastníků řízení

Insolvenční soud nejprve zkoumal přípustnost žaloby a procesní legitimaci účastníků řízení. Co se týká žalobkyně, pak podle § 198 odst. 1 a 2 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon, dále jen IZ ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle §197 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odstavec 1). Jak insolvenční soud zjistil z prezenční listiny, která tvoří nedílnou přílohu protokolu o konání přezkumného jednání ze dne 13. 6. 2014, žalobkyně resp. její zástupce se přezkumného jednání nezúčastnili. O popření své nevykonatelné pohledávky byla tedy žalobkyně písemně vyrozuměna insolvenčním správcem ve smyslu § 197 odst. 2 insolvenčního zákona přípisem ze dne 16. 6. 2014, přičemž toto vyrozumění jí bylo dle dodejky doručeno dne 23. 7. 2014 (č. d. B-6). Žaloba došla soudu dne 5. 8. 2014, tedy v zákonné lhůtě (srovnej § 198 odst. 1 insolvenčního zákona).

Pokud jde o žalovanou 2, v režimu řešení úpadku oddlužením platí ustanovení § 410 odst. 2 IZ, dle nějž popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 IZ tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. Z uvedeného plyne, že popřel-li nevykonatelnou Pokračování:-4-179 ICm 2653/2014 pohledávku jen insolvenční správce, nebo jen dlužník, je za trvání účinků schváleného oddlužení pasivně legitimován toliko popírající.

Žalobkyně (jako věřitel, který včas přihlásil nezajištěnou a nevykonatelnou pohledávku, jež byla pro pravost popřena) i žalovaná dlužnice (jejíž úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře) jsou tak procesně legitimováni k vedení sporu. Žalovaný 1, který pohledávku ani její část nepopřel, naopak ve sporu procesně legitimován není.

IV. Skutečnosti, které byly v řízení prokázány a které nikoliv (skutková zjištění)

Při jednání dne 6. 10. 2015 jednal soud v nepřítomnosti žalované 2 dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., když žalovaná, ač řádně předvolána, se nedostavila. Soudu byla sice dne 5. 10. 2015 (č. l. 35) doručena omluva žalované 2 z jednání od osoby, která jí v tomto řízení nezastupuje, nicméně insolvenční soud vzal omluvu na vědomí, vzal na vědomí i skutečnost, že omluva nebyla spojena s žádostí o odročení nařízeného jednání. Insolvenční soud při jednání dne 6. 10. 2015 provedl důkazy, které byly žalobkyní označeny (navrženy) k prokázání či vyvrácení tvrzení účastníků řízení. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., dle něhož důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel soud z dále uvedených skutečností, které byly v řízení prokázány (skutková zjištění), tedy zejména z toho, že: 1) usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 4. 2014 byl zjištěn úpadek žalované dlužnice, bylo povoleno řešit jej oddlužením a insolvenčním správcem dlužnice byl ustanoven Ing. Pavel Vlček, IČO 606 27 875 (dále jen správce ). Při přezkumném jednání správce nepopřel přihlášenou pohledávku č. P6, zatímco jí pro pravost zčásti popřela žalovaná dlužnice s odůvodněním, že tvrzené a jí popřené nároky neexistují (nevznikly). Na přezkumném jednání nepřítomná žalobkyně byla o popření pohledávky dlužnicí vyrozuměna přípisem správce ze dne 16. 6. 2014, který podle dodejky převzala dne 23. 7. 2014. Usnesením ze dne 3. 7. 2014 pak insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn., z něj čísel dokumentů A-12, B-4, B-5, B-8, B-10 a B-13.

2) žalobkyně jako věřitelka č. 6 včas přihlásila dne 11. 4. 2014 do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku č. P6 v celkové výši 649.808,67 Kč, sestávající ze 4 dílčích nároků (v podrobnostech viz v odůvodnění sub I.). Teprve měsíc po skončení přezkumného jednání žalobkyně požádala žalovaného 1, aby provedl korekci v příslušném upraveném listu seznamu v nároku P6/1, protože i příslušenství je vykonatelné (č. d. P6-2 ze dne 16. 7. 2014). Ve stejném podání žalobkyně dodala, že jakkoliv dlužnice slíbila byt vyklidit, neučinila tak, nicméně neplatí úplatu a úhrady i nadále, dluží za období 4/2014 až 6/2014 celkem 28.344 Kč a tuto částku uplatnila jako pohledávku za majetkovou podstatou. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn., z něj konkrétně přihlášky P6 pohledávky Pokračování:-5-179 ICm 2653/2014

žalobkyně a obsahu jejích dále uvedených příloh.

3) Nájemní smlouvu uzavřenou se žalobkyní byl žalované 2 dán do nájmu byt sestávající z kuchyně, dvou pokojů a příslušenství, situovaný v 7. podlaží domu č. p 1790 Sázavská 25 v Praze 2. Nájem vznikl k 1. 11. 1996 a byl uzavřen na dobu neurčitou. Výpočet nájemného a úhrad za plnění poskytovaných s užíváním předmětu nájmu byly rozepsány v evidenčních listech správcem domu, společností Centra, a. s. Evidenční listy počínaje květnem 2011 až do března 2014 obsahují rovněž nedoplatky, dle nichž za uvedené období žalovaná 2 zaplatila z celkové výše 419.396 Kč toliko 85.978 Kč, takže nedoplatek činil 333.418 Kč. Na poplatku z prodlení (květen 2011 až prosinec 2013), resp. na úroku z prodlení (leden až březen 2014ú pak dlužila 286.238,47 Kč.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny:-nájemní smlouvy z 12. 4. 1995, přehledu předpisu plateb za období 5/2011 až 3/2014, evidenčního listu pro výpočet nájemného a úhrad za užívání bytu a z výpočtu sankčních plateb za období 2/2012-3/2014.

4) Pokud jde o nárok P6/1, elektronickým platebním rozkazem ze dne 29. 8. 2013 č. j. 14EC 137/2012-40, který nabyl právní moci dnem 31. 10. 2013, uložil Obvodní soud pro Prahu 2 žalované 2 zaplatit žalobkyni 85.658 Kč spolu s poplatkem z prodlení počínaje 6. 2. 2012 do zaplacení a na nákladech řízení 15.006 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny: elektronickým výpisem o pravomocném skončení věci sp. zn. 14 EC 137/2012 a elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 8. 2013 (č. l. 40).

5) Pokud jde o nárok P6/2, rozhodnutím ze dne 28. 2. 2011 č. j. 14C 234/2010-18 ve znění opraveného usnesení ze dne 17. 3. 2011 č. j. 14C 234/2010-22, zastavil Obvodní soud pro Prahu 2 řízení o žalobě žalobkyně na zaplacení 31.569 Kč z titulu dluhu na nájemném a službách za prosinec 2009 a za 3 měsíce v roce 2010, když po podání žaloby žalovaná 2 dluh zaplatila (výrok I.) a uložil žalované 2 povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 13.270 Kč (výrok II.). Právní moc nastala ke dni 25. 6. 2011.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny: elektronickým výpisem o pravomocném skončení věci sp. zn. 14 C 234/2010, usnesení ze dne 28. 2. 2011 (č. l. 18) a opravného usnesení ze dne 17. 3. 2011 (č. l. 22).

6) Pokud jde o nárok P6/3, elektronickým platebním rozkazem ze dne 3. 7. 2014 č. j. EPR 162452/2013-11, který nabyl právní moci dnem 29. 7. 2014, uložil Obvodní soud pro Prahu 2 žalované 2 zaplatit žalobkyni 98.171 Kč spolu s poplatkem z prodlení počínaje 6. 10. 2012 do zaplacení a na nákladech řízení 23.386,80 Kč, to vše do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu (za předpokladu, že proti němu nebude podán v téže lhůtě odpor).

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny: elektronickým výpisem o pravomocném skončení věci sp. zn. EPR 162452/2013 a elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 7. 2014 (č. l. 11). Pokračování:-6-179 ICm 2653/2014

7) Pokud jde o nárok P6/4, rozsudkem ze dne 29. 1. 2014 č. j. 20C 7/2013-56 uložil Obvodní soud pro Prahu 2 žalované 2 vyklidit předmětný byt do 15 dnů po zajištění přístřeší (výrok I.) a výrokem II. zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10.712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, která nastala dnem 4. 11. 2014.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny: elektronickým výpisem o pravomocném skončení věci sp. zn. 20C 7/2013-56 a rozsudku ze dne 29. 1. 2014 (č. l. 56).

Byly tak provedeny všechny navržené důkazy.

V. Posouzení důvodnosti žaloby

Poté, co dospěl soud k závěru, že je dána přípustnost žaloby, legitimace žalobkyně a žalované 2, a poté, co provedl při jednání dokazování, učinil závěry týkající se její důvodnosti. Ve vztahu k žalovanému 1 bylo postaveno na jisto, že mu nesvědčí procesní legitimace, a to z důvodů, kterými se soud zabýval v části III. tohoto odůvodnění a na níž odkazuje. Proto výrokem I. žalobu proti žalovanému 1 zamítl. Předmětem posouzení proto byla důvodnost žaloby proti žalované 2. Podle § 193 insolvenčního zákona jde o popření pohledávky co do její pravosti tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla anebo již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 198 odst. 3 insolvenčního zákona vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 insolvenčního zákona.

Podle § 3074 odst. 1 věta první občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ ) se nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Znamená to tedy, že se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklá za jeho účinnosti. V posuzovaném případě se však z větší části jednalo o práva a povinnosti vzniklá za účinnosti předchozího občanského zákoníku (dále jen o. z. ), pouze nároky související s prvními třemi měsíci roku 2014 se spravují ustanoveními NOZ. Podle § 697 o. z. nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení. Podle § 711 odst. 2 písm. b) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky podle § 686a odst. 3. Podle § 711a odst. 5 o. z. skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Pokračování:-7-179 ICm 2653/2014

Podle § 712a o. z. v období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1. Podle § 2295 NOZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 121 odst. 3 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalobkyně přihlásila pohledávku jako nevykonatelnou a toto své stanovisko až do skončení přezkumného jednání nezměnila. Žalovaný správce proto tuto pohledávku (všechny její části) přezkoumal jako nevykonatelnou, a výsledek přezkumu byl takto zanesen i do upraveného listu seznamu (v insolvenčním spise založeném na čísle dokumentu B-6). V průběhu řízení o žalobě bylo zjištěno, že nárok P6/1 je i co do svého příslušenství vykonatelným (elektronický platební rozkaz nebyl právní moci a stal se vykonatelným ještě před 11. 4. 2014, kdy byla pohledávka do insolvenčního řízení přihlášena). Totéž platí i pro nárok P6/2. Naproti tomu nároky P6/3 a P6/4 se staly vykonatelnými (když nabyly právní moci) až po dni, kdy byly přezkoumány na přezkumném jednání dne 13. 6. 2014. Přihlášená pohledávka ve všech svých čtyřech dílčích nárocích je po právu co do důvodů i výše. Insolvenční soud má za prokázáno, že: -právo žalované 2 k nájmu předmětného bytu skončilo výpovědí ze strany pronajímatele (žalobkyně) z důvodu uvedeného v § 711 odst. 2 písm. b) o. z., a to ke dni 31. 10. 2010 tak, jak je to shodně konstatováno v pravomocném rozsudku o žalobě na vyklizení předmětného bytu. -žalovaná 2 i po tomto datu byt nadále užívala a konzumovala expedované služby, a to i v průběhu insolvenčního řízení, což bylo doloženo evidenčními listy a listy předpisu plateb, -žalobkyně byla nucena domáhat se u Obvodního soudu pro Prahu 2 vyklizení bytu, čímž jí vznikly náklady za toto řízení, v němž byla plně úspěšná (sp. zn. 20 C 7/2013). -žalovaná 2 od října 2012 neplatila úplatu odpovídající sjednanému nájemnému a úhradám za služby, takže dlužila ke dni podání přihlášky na jistině (kterou nečiní spornou) v částce dle nároku P6/1 -žalobkyně byla nucena dluh vymáhat soudně, uplatněním práva u soudu jí vznikly náklady, a protože byla s uplatněním žalob úspěšná, bylo jí rovněž přiznáno právo na náhradu nákladů absolvovaných soudních řízení (sp. zn. 14 EC 137/2012, dále sp. zn. 14 C 234/2010 jakož i sp. zn. EPR 132452/2013. Nárok P6/1 byl v době svého popření žalovanou 2 jak pravomocný tak i vykonatelný, a to nejen co do jeho (nepopřené) jistiny, tak i co do příslušenství, tvořeného poplatkem z prodlení a náklady soudního řízení sp. zn. 14 EC 137/2012. Nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství ve výši 153.423,40 Kč tak je po právu. Pokračování:-8-179 ICm 2653/2014

Bylo prokázáno, že žalovaná 2 dlužila za jeden měsíc v roce 2009 a za tři měsíce roku 2010 žalobkyni 31.569 Kč, že nezaplatila dobrovolně, že žalobkyně byla nucena podat žalobu na zaplacení, a že teprve po podání žaloby žalovaná 2 svůj dluh zaplatila. Náklady za zahájený spor (sp. zn. 14 C 234/2010) v přihlášené výši 10.114 Kč byly žalobkyni pravomocně (a vykonatelně) přisouzeny, a proto je také nárok P6/2 zcela po právu. Jakkoliv mohla žalovaná 2 u nároků P6/3 a P6/4, které v době přezkumu ještě nebyly žalobkyni pravomocně přisouzeny, namítat, že nevznikly , oba se v krátké době poté staly jak pravomocnými tak i vykonatelnými, aniž by žalovaná na tuto situaci jakkoliv reagovala. Žalovaná ve vyklizovaném bytě bydlela i po skončení nájmu, aniž platila za jeho užívání a dodávané služby, takže žalobkyně byla opět nucena se u soudu domáhat jednak vyklizení bytu, jednak dlužného plnění. V obou řízeních (sp. zn. EPR 162452/2013 a sp. zn. 20C 7/2013) byla žalobkyně plně úspěšná, a proto jí po právu náleží částka 390.901,27 Kč (nárok P6/3) stejně tak jako náhrada nákladů řízení 10.712 Kč (nárok P6/4).

Soud na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl k závěru, že přihlášená pohledávka č. P6 je po právu, žaloba je důvodná, a proto jí zcela vyhověl (výrok II.).

VI. Náhrada nákladů řízení

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to ve spojení s ustanovením § 202 odst. 1 věta druhá IZ, podle něhož náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Protože v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, který byl v úvodní části o žalobě zastoupený advokátkou (plná moc byla odvolána v únoru 2015-viz č. l. 6 ve spojení s č. l. 18), náleží mu nárok na náhradu nákladů řízení vůči v řízení neúspěšné žalované 2. Náhrada nákladů řízení sestává jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, (který žalobkyně zaplatila na účet zdejšího soudu dne 9. 10. 2014, č. l. 10), jednak z nákladů na zastoupení advokátem ve výši 12.342 Kč, a to dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 položka 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif) za dva úkony právní služby po 3.100 Kč (§ 11 vyhlášky, tedy převzetí a příprava a podání ve věci samé), celkem 6.200 Kč a 2 x režijní paušál po 300 Kč, celkem 600 Kč (§ 11 odst. 3 citované vyhlášky).

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu (§ 201 odst. 3 insolvenčního zákona). Pokračování:-9-179 ICm 2653/2014

Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům (§ 201 odst. 4 insolvenčního zákona).

V Praze dne 6. října 2015

JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Blahnová