MSPH 79 INS 760/2013-C1-14
MSPH 79 INS 760/2013-C1-14

179 ICm 1374/2014-113 (MSPH 79 INS 760/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou ve věci

žalobce: FOLSTAV s. r. o., IČO 610 63 657 sídlem Za Sokolovnou 1258/1a, 165 00 Praha 6-Suchdol, zastoupeného advokátem Mgr. Ondřejem Vokálem sídlem U Cukrovaru 724, 190 00 Praha 9

(dále jen žalobce ) proti

žalované: Ing. Romana Nováková sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1

insolvenční správkyně dlužníka BAU INPRO a. s., IČO 263 15 394 sídlem Kmochova 517/2, 150 00 Praha 5

(dále jen žalovaná nebo správce )

o vyloučení částky 2.500.000 Kč z majetkové podstaty dlužníka

takto:

I. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka BAU INPRO a. s., IČO 26315394, sídlem Kmochova 517/2, 150 00 Praha 5 se vylučuje částka 2.500.000 Kč, která je uložena v úschově u Obvodního soudu pro Prahu 6, na základě dokladu ze dne 2. 9. 2004 a rozhodnutí tohoto soudu ze dne 7. 9. 2004, pod položkou rejstříku 72/1/2004, variabilní symbol 7200000104.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. isir.justi ce.cz

2 179 ICm 1374/2014

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21.000 Kč k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby ze soupisu majetkové podstaty dlužníka BAU INPRO a. s., IČO 26315394, sídlem Kmochova 517/2, 150 00 Praha 5 (dále jen dlužník ) byla vyloučena peněžitá částka 2.500.000 Kč, která je uložena v úschově u Obvodního soudu pro Prahu 6, a to na základě dokladu ze dne 2. 9. 2004 a rozhodnutí tamního soudu ze dne 7. 9. 2004, pod položkou rejstříku 72/1/2004, variabilní symbol 7200000104. 2. Tvrdil, že jako objednatel ze smlouvy o dílo, kterou dne 9. 4. 2004 uzavřel s dlužníkem (coby zhotovitelem), převedl na jeho účet částku 8.000.000 Kč jako zálohu na na stavební práce. Následně však smluvní strany dne 4. 10. 2004 uzavřeli dohodu o jejím ukončení (dále jen Dohoda ), v níž se dlužník nově zavázal vrátit žalobci částku 7.905.000 Kč. Dlužník dle ujednání posléze skutečně zaplatil (vrátil) žalobci ve čtyřech splátkách na jeho účet 5.400.000 Kč, částka 2.500.000 Kč (která byla dle Dohody součástí celkově vracené částky) byla již dříve na základě pokynu společníka žalobce Larisy Sheyman (dále jen LS ) dlužníkem zaslána na účet Obvodního soudu pro Prahu 6, a o jako peněžitá záruka za tehdy trestně stíhaného druhého společníka žalobce Borise Shcherbakova (dále jen BS ). S ohledem na jeho pozdější amnestování (v roce 2013), proto měla být částka 2.500.000 Kč (dále též sporná částka ) vrácena žalobci z účtu Obvodního soudu pro Prahu 6, nikoliv zapsána žalovanou bezdůvodně do majetkové podstaty dlužníka. 3. Zdejší insolvenční soud rozsudkem ze dne 25. 8. 2015, č. j. 179 ICm 1374/2014-37 výrokem I. žalobu zamítl poté, co dospěl k závěru, že spornou částku nelze vymáhat vylučovací žalobou za situace, kdy měla být jako peněžitá pohledávka měla uplatněna v insolvenčním řízení dlužníka přihláškou. V podrobnostech soud odkazuje na uvedený rozsudek. 4. K včas podanému odvolání žalobce Vrchní soud v Praze předmětný rozsudek zrušil, a to usnesením ze dne 28. 11. 2017, č. j. 102 SPH 860/2015-82, a vrátil věc soudu zdejšímu k dalšímu řízení. Odvolací soud nepřisvědčil právnímu názoru, vysloveném ve zrušovaném rozsudku, a s odkazem na dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR uzavřel, že jde-li o finanční prostředky oddělitelné svou výší i právním důvodem od ostatních finančních prostředků vedených na bankovním účtu insolvenčního dlužníka (což bylo v daném případě splněno, když se sporná částka nachází stále na účtu Obvodního soudu pro Prahu 6), pak i takové finanční prostředky mohou být předmětem vylučovací žaloby a žalobě lze vyhovět, jestliže žalobce prokáže, že tyto finanční prostředky jsou jeho majetkem, a nikoliv majetkem dlužníka. Odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že se-v souvislosti s tvrzeními žalobce a jím nabízenými důkazy-nezabýval otázkou případného odstoupení žalobce od smlouvy o dílo, obsahem dohody o ukončení smlouvy o dílo ze dne 4. 10. 2004 ani následným plněním dlužníka žalobci (včetně započtení platby poskytnuté coby peněžité záruky ve prospěch jednatele žalobce na plnění dluhu dle této dohody), a to ve vztahu k zániku závazku dlužníka vůči žalobci. Nebyly proto v tomto směru provedeny navržené důkazy a nebyly z toho tak vyvozeny ani žádné právní závěry. Věc proto odvolací soud vrátil k dalšímu řízení s tím, aby souladu se závěry vyslovenými ve zrušovacím usnesení zdejší soud provedl při jednání žalobcem navržené důkazy, z nichž v odpovídajícím rozsahu zjistí skutkový stav a v rovině právního posouzení přijme potřebné závěry a v závislosti na tom pak rovněž bude řešit otázku, zda je žalobce vlastníkem sporné částky, a zda tedy může uspět s excindační žalobou požadující její vyloučení z majetkové podstaty dlužníka. V podrobnostech opět soud na usnesení odvolacího soudu odkazuje.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

3 179 ICm 1374/2014

5. Žalobce ve svém odvolání z 18. 9. 2015 (č. l. 44-46) doplnil, že v Dohodě bylo řešeno i finanční vypořádání smluvních stran, kdy sporná částka byla započtena do celkové částky 7,905.000 Kč jako plnění dlužníka vůči žalobci. Popřel tvrzení žalované, že by vedl spornou částku jako dlouhodobou pohledávku ve svém účetnictví. Jako svědka navrhl slyšet tehdejšího předsedu představenstva dlužníka Ludvíka anonymizovano . 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze 4. 7. 2014 (č. l. 11-15) uvedla, že k vlastnictví sporné částky se kromě společnosti žalobce přihlásil také BS a LS, oba jako fyzické osoby, což plyne z jejich prohlášení před Obvodním soudem pro Prahu 6 resp. z čestných prohlášení LS ze dne 13. 9. 2004, a dále též z jejího prohlášení ze dne 16. 5. 2013. Ve svém vyjádření k odvolání žalobce z 26. 11. 2015 (č. l. 55, 56) toto své tvrzení doplnila tak, že pokud LS v čestném prohlášení z 13. 9. 2004 určeném Obvodnímu soudu pro Prahu 6 ke sp. zn. 37 Nt 465/2004 (č. l. 16) prohlásil, že sporná částka představuje finanční prostředky její a jejího manžela BS, pak se nemůže jednat o prostředky žalobce a vypořádání finančních prostředků mezi žalobcem a dlužníkem bez účasti jmenovaných manželů nemůže obstát. 7. Podle § 224 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal (odstavec 1). Vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis (odstavec). Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je- li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku (odstavec 3). Je-li do soupisu zapsána kulturní památka, sbírka muzejní povahy nebo předmět kulturní hodnoty, vyrozumí o tom insolvenční správce neprodleně Ministerstvo kultury (odstavec 4). 8. Podle § 225 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odstavec 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odstavec 2). Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl (odstavec 3). Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 insolvenčního zákona tím není dotčeno (odstavec 4). Před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže tak z důvodů hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, řízení o ní zastavil

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

4 179 ICm 1374/2014

nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě (odstavec 5). Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno (odstavec 6). 9. Zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby nastoluje nevyvratitelnou právní domněnku, že majetek je do majetkové podstaty pojat oprávněně. Tyto důsledky lze vůči osobě, která uplatňuje k majetku pojatému do majetkové podstaty svá práva, vyvozovat pouze tehdy, nepodá-li žalobu, přestože byla o možnosti, jak se proti sepisu bránit, řádně poučena. Požadavku na řádné poučení dostojí pouze takové vyrozumění insolvenčního správce, které obsahuje kromě specifikace majetku pojatého do soupisu a označení insolvenční věci i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o délce a počátku běhu lhůty k jejímu podání, uvedení osoby, vůči níž má vylučovací žaloba směřovat, označení soudu, u něhož má být podána, a konečně i poučení o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby. Chybí-li ve vyrozumění některá z těchto podstatných náležitostí, nemůže jeho doručení přivodit počátek běhu lhůty k podání vylučovací žaloby. Podstatnou náležitosti vyrozumění není uvedení důvodu, pro který insolvenční správce majetek, k němuž uplatňuje svá práva třetí osoba, do majetkové podstaty sepsal. (srov. rozsudek ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4034/2011). 10. Žalobce, který se žalobou podle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona domáhá vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka s odůvodněním, že označený majetek neměl být do soupisu zařazen proto, že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, je k podání vylučovací žaloby aktivně věcně legitimován jen tehdy, zasahuje-li soupis majetku do jeho právní sféry (jeho právní sféry se týká jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu , srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 683/2011). 11. Nejvyšší soud se výkladem ustanovení § 225 odst. 1 insolvenčního zákona a řešením otázky, za jakých předpokladů může soud vyhovět žalobě o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, zabýval v rozsudku ze dne 29. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 683/2011, uveřejněném pod číslem 116/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž závěry, lze shrnout následovně: 1/ I v poměrech insolvenční úpravy je jedním z předpokladů, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení majetku z majetkové podstaty podle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona (excindační žalobě), že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení majetku do soupisu, svědčí jí. 2/ Tento předpoklad může být podle insolvenční úpravy (oproti zákonu o konkursu a vyrovnání nově) nahrazen (jinak naplněn) též tím, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že tu je jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu. 3/ Přitom vylučovací žaloba je i v insolvenčních poměrech svou povahou žalobou určovací, naléhavý právní zájem se však u tohoto typu žalob neprokazuje (nezkoumá se), neboť plyne přímo z dikce § 225 odst. 1 insolvenčního zákona. 4/ U určovacích žalob podle § 80 písm. c) o. s. ř. (s účinností od 1. ledna 2014 platí úprava obsažená v § 80 o. s. ř.) je třeba vždy rozlišovat mezi věcnou legitimací žalobce a naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Ani u zvláštního druhu určovací žaloby, kterou je vylučovací žaloba v insolvenci, tedy závěr, že naléhavý právní zájem se neprokazuje (nezkoumá se), neřeší otázku věcné legitimace žalobce k

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

5 179 ICm 1374/2014

podání vylučovací žaloby. Pro tu stále platí (i v režimu § 225 odst. 1 insolvenčního zákona co do obou tam zmíněných možností) požadavek, že soupis zasahuje do právní sféry žalobce (vylučovatele), tedy, že právě jeho právní sféry se týká jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu. K výše uvedeným závěrům se Nejvyšší soud posléze přihlásil rovněž v rozsudku ze dne 29. června 2016, sen. zn. 29 ICdo 20/2015, a v rozsudku ze dne 30. listopadu 2016, sen. zn. 29 ICdo 37/2016. 12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno následující: a) Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j.-A-16, byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Žalobce ani jiné osoby, které si činí na peněžní částku 2.500.000 Kč nárok, nepřihlásili tuto peněžitou pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo včas 31 věřitelů, kteří přihlásili pohledávky v celkové výši téměř 937.834.199,05 Kč. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny- insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn.(dále jen insolvenční spis ), z něj pak konkrétně čtením usnesení ze dne 23. 5. 2013 (č. dok. A-16). b) Žalovaná správkyně zapsala do soupisu majetkové podstaty částku 2.500.000 Kč s tím, že jde o majetkovou záruku ve vlastnictví dlužníka, která je deponována u Obvodního soudu pro Prahu 6. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny- insolvenčního spisu zdejšího soudu, z něj konkrétně soupisem majetkové podstaty dlužníka ze dne 18. 12. 2013 (dok. B-23/3). c) Žalobce byl správkyní písemně vyrozuměn podáním ze dne 21. 3. 2014 o zápisu sporné částky do soupisu; žalobce poté k soudu v určené 30 denní lhůtě podal vylučovací žalobu.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny- insolvenčního spisu zdejšího soudu, z něj konkrétně z č. dok B-33/4 (vyrozumění zaslané správkyní žalobci, a dále z obsahu žaloby žalobce došlé k soudu dne 17. 4. 2014.

d) Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného zdejším soudem, bylo zjištěno, že obchodní jméno (firma) dlužníka byla od 2. 4. 2003 do 6. 5. 2008 ČNES bau-export, a. s., a od 6. 5. 2008 pak je BAU INPRO a. s., v rozhodné době (30. 12. 2002 až 4. 11. 2004) byl předsedou představenstva dlužníka Ludvík anonymizovano , anonymizovano , bytem Budyňská 20/232, 165 00 Praha 6, jedním z členů představenstva byl tehdy Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Jiráskova 1282, Kraslice, všichni členové představenstva včetně předsedy jednali a podepisovali za dlužníka samostatně.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-výpisu z obchodního rejstříku vedeného zdejším soudem v oddílu B, vložka č. 8191.

e) BS a LS byli v období roku 2004 jedinými společníky žalobce. V této (rozhodné) době byl BS jednatelem, LS se stala jednatelkou od 27. 10. 2004. Od 12. 9. 2013 je pak výlučnou společnicí LS.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-výpisu z obchodního rejstříku vedeného zdejším soudem v oddílu C, vložka č. 43327.

f) Žalobce jako objednatel (jednající BS) a dlužník jako zhotovitel (jednající členem představenstva Pavlem Dvořáčkem) uzavřeli dne 9. 4. 2004 smlouvu o dílo, jejímž

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

6 179 ICm 1374/2014

předmětem byla výstavba 6 řadových domů a 6 garáží v hl. m. Praze, k. ú. Suchdol, cena díla činila 19 mil. Kč s tím, že část ceny ve výši 8 mil. Kč bude splatná z depozitního účtu do 14 dnů od dokončení hrubé stavby, zbývající část pak do 1 měsíce po kolaudaci. Tato smlouva byla ukončena Dohodou o ukončení Smlouvy o dílo ze 4. 10. 2004 (za obě strany jí podepsaly stejné osoby), a to ke dni podpisu, tedy k 4. 10. 2004 s tím, že zhotovitel vrátí objednateli 7.905.000 Kč, přičemž 5.405.000 Kč zaplatí do 30 dnů na účet objednatele č. 755 055-504/600 a 2.500.000 Kč, kterou zhotovitel složil na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 2. 9. 1004 bude započítána do celkové částky 7.905.000 Kč . Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-Smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2004 a dohodou o ukončení Smlouvy o dílo ze dne 4. 10. 2004 h) Dne 27. 8. 2004 byla ve prospěch dlužníka odepsána z účtu částka 250.096,50 EUR což při kursu 1 EUR = 31,620 Kč činí 7,908.051,33 Kč.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-výpisu č. 2004/8 z účtu žalobce číslo 165663646, vedeného v zahraniční měně u GE Capital Bank, a. s. ze dne 30. 8.(31. 8.) 2004.

i) Dne byla 1. 9. 2004 z účtu dlužníka odepsána částka 2,500.000 Kč s poznámkou záruka Shcherbakov .

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny- internetovým výpisem z účtu dlužníka vedeného u ČSOB, a. s., pobočka Karlovy Vary ze dne 1. 9. 2004.

j) Dlužník postupně poukázal na účet žalobce 3 x 1,500.000 mil. Kč (1 x 18. 10. 2004 a 2 x 22. 10. 2004) a dne 27. 10. 2004 částku 900.000 Kč, celkem tedy 5,400.000 Kč, bez bližší identifikace plateb.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-výpisem č. 2004/10 z korunového účtu žalobce č. 755005504 vedeného u GE Capital Bank, a. s. z 29. 10. 2004.

k) LS čestně (místopřísežně) písemně prohlásila ve dnech 13. 9. 2004 a 16. 5. 2013, že částka, jíž na záruku jejího obviněného manžela složil dlužník, představuje finanční prostředky mé a mého manžela, které byly určeny na úhradu výstavby našeho obytného domu v Praze- Suchdole, ul. Za Sokolovnou , že jde o vlastnictví její a jejího manžela, a že záruka tak byla zaplacena ze zálohy 8 mil. Kč, kterou dlužníkovi zaplatili dne 27. 8. 2004 z titulu smlouvy o dílo na výstavbu 6 řadových domů a garáží v Praze-Suchdole (v celkové hodnotě 18,020.000 Kč), a protože tato výstavba byla dokončena a řádně zkolaudována, žádá vrátit záruku na účet její a manžela č. 3200922281/6800 u SBERBANK, a. s. Žalobce pak nemá žádné dluhy před bankami a jinými finančními institucemi . V čestném prohlášení ze dne 13. 9. 2004 požádala LS o vrácení sporné částky na účet žalobce vedený u GE Capital Bank, který byl v prohlášení specifikován

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-čestného prohlášení LS z 13. 9. 2004 ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 37 Nt 465/2004 a opatřené otiskem razítka podatelny Obvodního soudu pro Prahu 6 z téhož dne (č. l. 16), místopřísežného prohlášení téže jmenované z 16. 5. 2013, opatřené ověřovací doložkou jejího podpisu (č. l. 17 spisu) a čestným prohlášením z 24. 2. 2015 (příloha k č. l. 32 -36 spisu).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

7 179 ICm 1374/2014

l) Amnestií prezidenta ze dne 1. 1. 2013 bylo zastaveno trestní stíhání vedené proti BS pro dvojnásobný trestný čin zpronevěry, vedené Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 48/2005, a citovaný obvodní soud dne 2. 5. 2014 zrušil peněžitou záruku 2,500.000 Kč s tím, že ji ukládá do soudní úschovy do doby, než bude vyjasněno, zda vlastnické právo k této částce svědčí správkyni anebo BS event. LS , kteří všichni požádali o její vydání (správkyně na účet majetkové podstaty dlužníka, BS i LS každý na shodný osobní účet č. 3200922281/6800 vedený u Sberbank CZ a. s.). Z citovaného rozhodnutí dále plyne, že trestní soudu přijal písemný slib obviněného (BS) a jeho peněžitou záruku ve výši 2.500.000 Kč a to usnesením ze dne 24. 8. 2004 (v PM dne 7. 9. 2004) a současně i to, že na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 byla dne 2. 9. 2004 zaúčtována částka 2.500.000 Kč došlá z účtu dlužníka (jako účetní doklad 2. 9. 2004, položka rejstříku 72/1/2004, variabilní symbol 7200000104).

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 5. 2014 sp. zn. 2 T 48/2005 ve znění potvrzujícího rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 10. 6. 2014 pod sp. zn. 5To 213/2014 (na č. d. B-39 s č. d. B-41 insolvenčního spisu).

m) Z výpovědí svědků BS a LS bylo zjištěno, že k ukončení smlouvy o dílo došlo z důvodu, že žalobce neobdržel všechna potřebná povolení pro zamýšlenou výstavbu rodinných domů a neobdržel také potřebný úvěr od Raifeissen stavební spořitelny, z něhož mělo být dílo také financováno. Výstavba byla posléze realizována jinou (nově vzniklou) společností, kterou BS a LS založili, která také dostala potřebný úvěr na výstavbu. V době, kdy byl BS vzat do vazby, požádala LS osoby jednající za dlužníka (pana Hodana, coby finančního ředitele) a Ludvíka anonymizovano , aby část ze složené zálohy zaslali z účtu dlužníka na účet Obvodního soudu pro Prahu 6, částku 2.500.000 Kč jako záruku pro účely trestního řízení vyžadovanou za propuštění BS z vazby. LS uvedla, že v čestných prohlášeních uvedla, že peněžní prostředky složené jako záruka jsou její osobní prostředky resp. jejího manžela, neboť zcela nerozlišovala, že jsou právně ve skutečnosti vlastnictvím žalobce a to proto, že tuto společnost společně s BS spoluvlastní.

13. Soud tak provedl-v souladu se závazným stanoviskem odvolacího soudu-všechny účastníky navržené, resp. odvolacím soudem doporučené, důkazy. Od výslechu svědka Krajčího žalobce výslovně při jednání dne 23. 3. 2018 upustil. Důkazy navržené po zákonné koncentraci řízení soud provést již nesmí. 14. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 15. Podle § 120 odst. 2 o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 16. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. 17. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 18. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni 4. 10. 2004 (dále jen ObchZ ), zák. č. 40/1964 Sb. občanského

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

8 179 ICm 1374/2014

zákoníku (dále jen o. z. ) ve znění účinném k témuž dni. 19. Podle § 570 odst. 1 o. z. dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován promlčený závazek. 20. Podle § 324 odst. 1 ObchZ závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně. 21. Z výše uvedeného je zřejmé, že obchodní zákoník zcela přenechal občanskému zákoníku úpravu zániku závazku dohodou stran (§570 a násl. o. z.). 22. V řízení bylo prokázáno, že vylučovanou majetkovou hodnotu žalovaná zapsala do soupisu majetkové podstaty (v němž je sepsána i ke dni rozhodnutí) a dále i to, že o jejím soupisu byl žalobce způsobem předpokládaným v zákoně žalobce vyrozuměn. Vylučovací žaloba byla podána proti žalované v zákonem stanovené lhůtě. Je tak dána procesní legitimace účastníků řízení. 23. Poté, co dospěl soud k závěru, že je dána přípustnost žaloby, procesní legitimace účastníků řízení, že sporná částka byla do soupisu majetkové podstaty skutečně zahrnuta a v současnosti se v ní stále nachází (nebyla z ní tedy v mezidobí vyňata), přičemž účinky konkursu na majetek dlužníka ke dni vydání tohoto rozhodnutí stále trvají, a poté, co provedl při jednání dokazování, zaměřil svou pozornost na posouzení důvodnosti návrhu. 24. Žalobce s dlužníkem způsobem předpokládaným v zákoně (§ 570 odst. 1 o. z.) ukončili písemnou dohodou smlouvu o dílo, kterou spolu dříve uzavřeli v dubnu 2004 a současně se (nově) dohodli na způsobu vypořádání vzájemných vztahů. 25. Tato dohoda obsahovala závazek dlužníka, co by zhotovitele díla, že žalobci jako objednateli vrátí peněžní prostředky 7.905.000 Kč, které žalobce k zajištění provedení díla ve prospěch dlužníka dříve, tj. dne 27. 8. 2004 na jeho účet poukázal a to zaplacením částky 250.096,50 EUR. Bylo prokázáno, že důvodem ukončení smlouvy o dílo bylo to, že zamýšlené dílo se nerealizovalo. Dále bylo zjištěno i to, že teprve po uhrazení zálohy určené na stavební práce dlužníku, byla z jeho účtu zaslána-dle zjištění soudu na pokyn jednatelky žalobce a se souhlasem dlužníka-na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 částka 2.500.000 Kč, coby peněžitá záruka požadovaná soudem v trestním řízení BS. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 z 2. 5. 2014, č. j. 2 T 48/2205 pak je zřejmé, že trestní soud sice rozhodnutím z 24. 8. 2004 přijal písemný slib obviněného a jeho peněžitou záruku, ale současně z něj plyne i to, že přijetí částky 2,500.000 Kč bylo zaúčtováno na účet soudu až 2. 9. 2004 a záznam o složení je datován až 7. 9. 2004 a dále i to, že tyto peněžní prostředky přišly z účtu dlužníka.

26. Závazek dlužníka z dohody o ukončení smlouvy byl realizován, neboť dlužník podle ní vrátil na účet žalobce několika splátkami celkem 5.400.000 Kč, přičemž vrácení zbytku ve výši 2,500.000 Kč (jež byl součástí celkově vracené částky) mělo být dlužníkem uhrazeno z prostředků, které dlužník na základě pokynu žalobce již dříve zaslal jako záruku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6. Takovým jednoznačných ujednáním smluvních stran byl závazek dlužníka podle dohody jednoznačně vypořádán a to v rozsahu 7.900.000 Kč již v roce 2004, neboť peněžní prostředky žalobce ve výši 5,400.000 Kč následně od dlužníka obdržel, a zbytek dluhu tj. 2,500.000 Kč, jako část svého neuhrazeného závazku již dříve odeslal na žalobcem určené platební místo. Tím došlo již v roce 2004 k zániku závazku dlužníka jeho splněním (§324 odst. 1 ObchZ) a je tedy vyloučeno to, aby žalobce pohledávku ve výši 2.500.000 Kč, kterou pouze (jen) fakticky neobdržel, uplatňoval v insolvenčním řízení vůči dlužníkovi přihláškou. Není přitom nijak podstatné to, že mu nebyla uhrazena (také) pohledávka z dohody ve výši 5.000 Kč. Tento právní závěr soudu tak

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

9 179 ICm 1374/2014

je souladný s předběžnou právní úvahou odvolacího soudu uvedenou v jeho kasačním rozhodnutí.

27. Zbývá tedy určit, zda je to právě žalobce, jemuž svědčí právo vylučující soupis k majetku zapsanému žalovanou do majetkové podstaty (v níž je oddělen) a zda je tedy legitimován k podání vylučovací žaloby.

28. Že se nikdy nejednalo o peněžní prostředky dlužníka je přitom z výše uvedeného zcela zřejmé.

29. Ohledně prokázání práva žalobce k peněžním prostředků bylo zjištěno, že

a. peněžní prostředky, jichž se týkala dohoda (o zrušení smlouvy o dílo), byly zaslány na účet dlužníka z účtu žalobce vedeného u GE Capital Bank, a to jako zřejmý důsledek jednání stran v dříve uzavřené smlouvy o dílo. Z obsahu této smlouvy se nikde nepodává, že by objednatel měl hradit zálohové platby na cenu díla, např. z prostředků 3. osob;

b. nebylo prokázáno, že by se jednalo o osobní peněžní prostředky BS či LS-to oba při své výpovědi popřeli a jejich písemná prohlášení toto tvrdící lze hodnotit jako neobratné vyjádření toho, že konečnými vlastníky společnosti žalobce byli v roce 2004 právě jen oni a tyto prostředky tak považovali fakticky za své vlastní;

c. BS a LS při výpovědi tuto skutečnost soudu vysvětlili, a soud jejich vysvětlení přijal a považuje jej v kontextu jiných důkazů za přesvědčivé. Tímto důkazem je např. čestné prohlášení LS z 13. 9. 2004, v němž žádá, aby byly peněžní prostředky vráceny na účet žalobce, nikoli tedy na účet její či manželův či to, že žádné přihlášky pohledávek vůči dlužníku neuplatnili;

30. Protože vlastníkem peněžních prostředků není a nikdy nebyl dlužník ani nebylo zjištěno, že jimi je nikdo jiný, lze uzavřít, že žalobce provedenými důkazy prokázal, že má k penězům vlastnické právo, tedy právo, které vylučuje jejich soupis do majetkové podstaty dlužníka.

31. Je to tedy on, kdo by měl na základě pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu žádat Obvodní soudu pro Prahu 6 o jejich vydání z úschovy, kde se nadále nacházejí, přičemž do majetkové podstaty dlužníka nenáleží.

32. Z výše uvedeného důvodu soud žalobě zcela vyhověl (výrok I).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, který měl v řízení plný úspěch, tak náleží právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložil k uplatnění práva, vůči v řízení neúspěšné žalované. Tyto náklady tvoří odměna za právní zastoupení advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) určená z tarifní hodnoty 50.000 Kč. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 3.100 Kč a byla přiznána za 5 úkonů právní služby-převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, 2x účast na jednání soudu a odvolání, vše v celkové výši 15.500 Kč a k těmto úkonům příslušející náhrada hotových výdajů ve formě 5 paušálů v celkové výši 5x300 Kč, tj. 1.500 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za soudní poplatky za žalobu a odvolání, tj. 2x

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

10 179 ICm 1374/2014

2.000 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 21.000 Kč. Tyto náklady žalobce uhradí podle § 149 odst. 1 o. s. ř. advokátu.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.

Praha 27. března 2018

JUDr. Jiří Rada, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.