MSPH 79 INS 30888/2014-C1-17
MSPH 79 INS 30888/2014-C1-17

179 ICm 661/2016-46 (MSPH 79 INS 30888/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v právní věci žalobce: Ing. arch. Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Lohniského 900/5, 152 00 Praha 5- Hlubočepy, zast. Mgr. Ladislavem Proškem, advokátem, AK se sídlem Haštalská 27, 110 00 Praha 1, proti žalované: Záveská a spol., v. o. s., IČO 264 68 514, se sídlem Ostrovského 253, 150 00 Praha 5-Smíchov, insolvenční správkyně dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Bání 2021/5, 180 00 Praha 8, o určení pořadí pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že pohledávka P9 žalobce přihlášená ve výši 923.224,50 Kč do insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 30888/2014 ve věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Bání 2021/5, 180 00 Praha 8, je pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění nemovitými věcmi zapsanými v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha na LV č. 11284 a LV č. 11104 pro obec Praha, k. ú. Libeň, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2016 se žalobce Ing. arch. Pavel anonymizovano , anonymizovano (dále již jen žalobce ) domáhal určení, že jeho pohledávka P9 v celkové výši 923.224,50 Kč, kterou jako věřitel č. 9 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. MSPH 79 INS 30888/2014 ve věci dlužnice Jany anonymizovano (dále jen dlužnice ) je pohledávkou s právem na isir.justi ce.cz Pokračování:-2-179 ICm 661/2016 uspokojení ze zajištění nemovitými věcmi zapsanými v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, Katastrální pracoviště Praha (dále jen KÚ ), na LV č. 11284 pro obec Praha, k. ú. Libeň. Žalobce tvrdil, že jako věřitel č. 9 včas přihlásil do insolvenčního řízení výše uvedené spisové značky pohledávku P9 ve výši celkem 923.224,50 Kč z titulu půjčky dlužnici ve výši jistiny 839.000 Kč, přičemž dlužnice tento svůj závazek písemně uznala formou notářského zápisu s dohodou o zaplacení k 1. 6. 2014 a se svolením k vykonatelnosti, sepsaného notářem JUDr. Michaelem Sáblíkem dne 22. 11. 2013 pod č. j. N 135/2013, NZ 120/2013. Pohledávka sestávala ze dvou dílčích nároků, a sice z vykonatelného nároku P9/1 ve výši 908.389,90 Kč a z nevykonatelného nároku P/2 ve výši 14.834,60 Kč a byla jako celek zajištěna jednak exekutorským zástavním právem dle exekučních příkazů Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město (dále jen exekutor ), vydanými dne 3. 9. 2014. Předmětem zajištění byl jednak nemovitý majetek dlužnice nacházející se v obci Šanov, k. ú. Šanov u Rakovníka, jednak v obci Praha, k. ú. Libeň. Pořadí pohledávky jako celku, avšak pouze co do zajištění pražskými nemovitými věcmi v k. ú. Libeň, popřela žalovaná insolvenční správkyně na přezkumném jednání, které se konalo dne 2. 2. 2016. Předmětem žaloby tak není pořadí zajištění pohledávky P9 nemovitými věcmi v k. ú. Šanov u Rakovníka. Pokud jde o popření pořadí pohledávky P9 ve vztahu k nemovitým věcem situovaným v k. ú. Libeň, pak žalobce uvedl, že zajištění vzniklo zřízením exekutorského zástavního práva dle exekučního příkazu exekutora č. j. 14 EXE 3292/2014-19 ze dne 3. 9. 2014 s právní mocí dnem 17. 10. 2014. Exekutorské zástavní právo tak postihovalo majetek ve společném jmění dlužnice a jejího manžela, a to bytovou jednotku č. 2021/6 v bytovém domě č. p. 2021, 2022, 2023, 2024 na pozemcích č. parc. 2475, 2476, 2477 a 2478, s podílem 5670/260879 na společných částech domu a pozemků č. parc. 2475, 2476, 2477 a 2478, jakož i č. parc. 2471/1, to vše zapsáno na LV č. 11104 pro obec Praha, k. ú. Libeň. Žalovaná opřela svůj popěrný úkon o tvrzení, že ke vzniku exekutorského zástavního práva nedošlo dnem, kdy bylo rozhodnutí o zřízení tohoto práva doručeno příslušnému KÚ, tedy dnem 1. 10. 2014, ale až dnem povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, tedy ke dni 10. 6. 2015. Žalobce s tímto názorem nesouhlasí poukazem na ustanovení § 69a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád ve znění do 30. 6. 2015 (dále jen EŘ ), když § 69a odst. 3 EŘ váže vznik exekutorského zástavního práva na okamžik doručení exekučního příkazu příslušnému KÚ a tento den dle § 69a odst. 4 EŘ je rovněž rozhodující pro pořadí zajištění. Datum, ke kterému byl proveden zápis vkladu exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí, na tento okamžik vliv nemá. Dle žalobce na dni vzniku tohoto práva k 1. 10. 2014 nemůže změnit ani to, že exekutor vydal opravné usnesení ke svému exekučnímu příkazu (byl opomenut spoluvlastnický podíl na pozemku č. parc. 2471/1, který sousedí s pozemky, na němž je situován bytový dům, v němž se předmětná bytová jednotka nachází), a že se ohledně této opravy vedlo nové vkladové řízení. Je tomu tak proto, že zástavou byla uvedená bytová jednotka a opomenutý pozemek funkčně souvisí s bytovým domem a není samostatným pozemkem a navíc dle § 69a odst. 2 EŘ pro opravné rozhodnutí vydané exekutorem platí přiměřeně ustanovení o opravném usnesení vydaného soudem v rámci řízení o zřízení soudcovského zástavního práva. Zástavní právo tak vzniklo k 1. 10. 2014, tedy před tím, než nastaly účinky insolvenčního řízení, jež bylo zahájeno ke dni 14. 11. 2014. Na svém stanovisku setrval i v rámci repliky ze dne 17. 5. 2016 (č. l. 20) k vyjádření žalované (viz část II. rozsudku). Žalobce navrhl jako důkaz exekuční příkaz č. j. 134 EX 18230/14-012 z 3. 9. 2014 a č. j. 134 EX 18230/14-014 z téhož dne s dokladem o doručení KÚ (oba s právní mocí dnem 17. 10. 2014), usnesení č. j. 134 EX 12830/14-012 z 1. 12. 2014 (s právní mocí dnem 4. 12. 2014), Pokračování:-3-179 ICm 661/2016 informaci KÚ o průběhu řízení č. j. V-6361/2014-101, protokol z přezkumného jednání a vyjádření exekutora zaslané zdejšímu soudu dne 25. 11. 2016 (č. l. 30, 31 spisu), event. slyšení zaměstnankyně exekutora Petry Zušťákové, která příslušný exekuční příkaz vyhotovila a doručila příslušnému KÚ (č. l. 23). Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 15. 4. 2016 (č. l. 12-13) ve znění doplnění z 12. 12. 2016 (č. l. 35-6) uvedla, že uplatněný nárok neuznává a s právním názorem žalobce nesouhlasí. Odkázala především na ustanovení § 109 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon, dále jen IZ), dle něhož lze nově nabýt práva na uspokojení ze zajištění majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka pouze za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, což se týká i soudcovského či exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Poukázala na zprávu příslušného KÚ ze dne 14. 1. 2016, v němž se sděluje, že dne 1. 10. 2014 mu byl doručen pouze exekuční příkaz k prodeji nemovitého majetku s povahou záznamu, a že v uvedený den nebylo zahájeno řízení o vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí. Návrh na zahájení vkladového řízení ohledně zřízení exekutorského zástavního práva k předmětnému nemovitému majetku bylo na podatelnu KÚ doručeno teprve dne 10. 6. 2015. Podání, doručené z datové schránky exekutora tomuto KÚ dne 1. 10. 2014, bylo zamítnuto dne 7. 11. 2014, správní žaloba podána nebyla, a tak rozhodnutí o zamítnutí bylo ukončeno pod č. j. V-63614/2014 ke dni 24. 2. 2015 (poté, co byl exekutor neúspěšně vyzván přípisem z 23. 10. 2014 k doplnění návrhu na vklad). Tato skutečnost svědčí o tom, že sice návrh byl KÚ doručen, ale řízení o vkladu nebylo dokončeno a ke vkladu nedošlo. To se stalo až k 10. 6. 2015 rozhodnutím č. j. V-45086/2015. Žalovaná argumentovala ustanoveními § 4 a § 2 zákona č. 265/1995 Sb., o zápisech do katastru nemovitostí, dle nichž se zástavní právo k nemovitostem v katastru evidovaným zapisuje vkladem práva, přičemž právní účinky vzniknou na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, ke kterému byl návrh doručen KÚ. Zástavní právo tak nevzniká doručením návrhu katastrálnímu úřadu, ale teprve pravomocným rozhodnutím o jeho vkladu. Pokud pak žalobce odkazuje na právní posouzení obdobného případu Krajským soudem v Plzni ve věci vedeného pod sp. zn. 122 ICm 1055/2011, pak upozornila na to, že tento případ byl řešen za účinnosti občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ ) však striktně váže vznik zástavního práva na povolení vkladu do katastru nemovitostí. K důkazu navrhla exekuční příkaz z 3. 9. 2016, usnesení exekutora z 1. 12. 2014, sdělení KÚ ze 14. 1. 2016 s informacemi o průběhu řízení (č. l. 14-17), event. učinit dotaz na příslušný KÚ ohledně okolností zastavení řízení o návrhu z 1. 10. 2014. Podle § 195 IZ o popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. Podle § 196 odst. 2 IZ popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky. Dle § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle §197 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do Pokračování:-4-179 ICm 661/2016 pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Spor o pořadí pohledávky pro účely jejího uspokojení v insolvenčním řízení je přitom (bez ohledu na to, zda jde o pohledávku vykonatelnou anebo nevykonatelnou) vždy sporem zahajovaným věřitelem, který pohledávku přihlásil (přihlášeným věřitelem). Dle protokolu o konání přezkumného jednání ze dne 2. 2. 2016 a z prezenční listiny, která tvoří nedílnou přílohu tohoto protokolu (č. d. B-23, č. d. B-24), se žalobce přezkumného jednání osobně zúčastnil a byl soudem s ohledem na popěrný úkon žalované poučen dle § 198 odst. 1 IZ. Incidenční žaloba byla podána k soudu dne 24. 2. 2016, tedy v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání. Žalovanou je insolvenční správkyně. Oba účastníci řízení jsou tak legitimováni k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení vyslovili svůj souhlas s tím, aby soud rozhodl postupem dle § 115a o. s. ř., aniž by ve věci nařizoval jednání (žalobce přípisem ze dne 17. 1. 2017 -č. l. 41, žalovaná podáním z 12. 12. 2016-č. l. 35), vyšel soud při posuzování důvodnosti žaloby z listin založených v insolvenčním a incidenčním spise, tedy z toho, že: 1) Insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužnice, který spojila s návrhem na povolení oddlužení, dne 14. 11. 2014 před Krajským soudem v Brně. Tento soud rozhodl dne 19. 11. 2014 o své místní nepříslušnosti a zdejšímu soudu byla věc doručena dne 19. 12. 2014. Podáním ze dne 16. 12. 2016 přistoupil k insolvenčnímu návrhu věřitel Tisk Kvalitně, IČO 241 96 207. Usnesením ze dne 3. 11. 2015 soud zjistil úpadek dlužnice, zamítl návrh na jeho řešení oddlužením, prohlásil na majetek dlužnice konkurs a insolvenční správkyní jmenoval společnost ZÁVESKÁ a spol., v. o. s., IČO 264 68 514. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu listinou-insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn., z něj pak konkrétně čtením insolvenčního návrhu (č. d. A-1), rozhodnutím č. j. KSBR 38 INS 30888/2014-A-4 ze dne 19. 11. 2014, přistoupením k návrhu z 16. 12. 2014 (č. d. A-8), převzetím spisu zdejším soudem z 19. 12. 2015 (č. d. A-7), a rozhodnutím o úpadku z 3. 11-2015 (č. d. A-26).

2) Žalobce přihlásil jako věřitel č. 9 dne 11. 6. 2015 pohledávku P9 v celkové výši 923.224,50 Kč, sestávající ze dvou dílčích nároků: nárok P9/1 přihlášen z titulu půjčky s uznáním dluhu a dohodou o zaplacení z 22. 11. 2013 se splatností do 1. 6. 2014 ve výši celkem 908.389,90 Kč (z toho jistina 839.000 Kč a zákonný úrok z prodlení 69.389,90 Kč) jako vykonatelný dle notářského zápisu z 22. 11. 2013, č. j. N135/2013, NZ 120/2013, který sepsal notář JUDr. Michael Sáblík a současně jako nárok zajištěný dle exekutorského zástavního práva zřízeného exekučními příkazy ze dne 3. 9. 2014 č. j. 134 EX 18260/14-021 a č. j. 18230/14-014 exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, když předmětem zajištění byl jednak spoluvlastnický podíl jedné id. poloviny na nemovitých věcech zapsaných na LV č. 130 pro obec Šanov, k. ú. Šanov u Rakovníka, jednak nemovité věci ve společném jmění manželů zapsané na LV č. 11284 a na LV č. 11104 pro obec Praha, k. ú. Libeň, když jako okamžik vzniku zajištění bylo uvedeno datum 1. 10. 2014. Nárok P9/2 byl přihlášen ve výši 14.834,60 Kč z titulu vymáhání pohledávky v exekučním řízení (vedeným Mgr. Ing. Jiřím Proškem) jako nevykonatelný, zajištěný stejnými předměty zajištění, ke stejnému datu a na základě stejných exekučních příkazů jako nárok P9/1. V doplnění přihlášky z 21. 12. 2015 (č. d. P9-2) argumentuje žalobce ve prospěch okamžiku zajištění pohledávky P9 (1. 10. 2014) shodně jako v žalobě. Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu listinou-přihláškou pohledávky č. P9. Pokračování:-5-179 ICm 661/2016

3) Na přezkumném jednání dne 2. 2. 2016 žalovaná nepopřela pohledávku co do pravosti či výše, oba nároky však popřela co do pořadí, a to pokud jde o zajištění nemovitým majetkem zapsaným na LV č. 11284 LV č. 11104 pro obec Praha, k. ú. Libeň, nepopřela pak pořadí pohledávky, pokud jde o její zajištění nemovitými věcmi zapsanými na LV č. 130, k. ú., Šanov u Rakovníka. Důvody popření pořadí ve vztahu k majetku v k. ú. Libeň se shodují s důvody uvedenými ve vyjádření žalované k žalobě. Žalobce byl na přezkumném jednání osobně přítomen a byl v souvislosti s popěrným úkonem soudem poučen dle § 198 odst. 1 IZ. Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedení důkazu listinou-protokolem o přezkumném jednání (č. d. B-23) s prezenční listinou (č. d. B-24) a upraveným listem seznamu pohledávky č. P9 (č. d. B-25/45-48)

4) V katastru nemovitostí u příslušného KÚ je pro obec Praha, k. ú. Libeň zapsána na LV č. 11284 bytová jednotka č. 2021/6 v budově č. p. 2021, 2022, 2023, 2024 s podílem 5670/260879 na společných částech pro manžele Oto a Janu anonymizovano -SJM, uvedený spoluvlastnický podíl pro manžele je pak ve vztahu k budově č. p. 2021, 2022, 2023, 2024, jakož i k parcelám č. 2475 až č. 2478 a k parcele 2471/1 zapsán na LV č. 11104, přičemž posledně jmenovaná parcela-ostatní plocha, neplodná půda o výměře 1.793 m2 tvoří plochu kolem budovy č. p. 2021, 2022, 2023, 2024. Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedení důkazu listinou-výpisy z LV č. 11284 a LV č. 11104 pro obec Praha, k. ú. Libeň veřejně dostupného katastru nemovitostí. 5) Dne 3. 9. 2014 vydal Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň-město exekuční příkaz zřízením exekutorského zástavního práva k nemovitým věcem č. j. 134 EX 18230/14-014 na základě notářského zápisu č. j. N 135/2013, NZ 120/2013 sepsaného JUDr. Ing. Michaelem Sáblíkem dne 22. 11. 2013, když předmětem zástavního práva jsou nemovité věci zapsané na LV č. 11284 a na LV č. 11104-avšak bez pozemku č. parc. 2471/1 (právní moc dnem 17. 10. 2014). Exekuční příkaz byl odeslán pražskému KÚ prostřednictvím datové schránky exekutora dne 1. 10. 2014 ve 21:14 hod., doručen byl úřadu 2. 10. 2014 v 6:22 hod. Usnesením ze dne 1. 12. 2014 pak uvedený exekutor vydal usnesení č. j. 134 EX 18230/14-122, dle něhož opravuje zřejmou nesprávnost ve specifikaci nemovitých věcí tak, že k již dříve uvedeným nemovitým věcem doplňuje spoluvlastnický podíl k pozemku č. parc. 2471/1 (právní moc dnem 4. 12. 2014). Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedení důkazu listinou-exekučním příkazem Mgr. Ing. Jiřího Proška č. j. 134 EX 18230/14-014 z 3. 9. 2014 s detailem odeslané zprávy-doručenky z datové schránky uvedeného exekutora a usnesením č. j. 134 EX 18230/14-122 z 1. 12. 2014. 6) Mgr. Ing. Jiří Prošek ve svém písemném vyjádření, které soudu poskytl na žádost žalobce, uvedl, že provedením exekuce proti dlužnici (povinné) byl pověřen Obvodním soudem pro Prahu 8 dle usnesení č. j. 134 EXE 3292/2014-19 z 28. 8. 2014, které mu bylo doručeno 1. 9. 2014, exekuční příkaz se zřízením exekutorského zástavního práva k nemovitému majetku dlužnice vydal dne 3. 9. 2014 a dne 2. 10. 2014 jej doručil příslušnému KÚ. Jelikož chybou v exekučním příkazu nebyl uveden pozemek č. parc. 2471/1, bylo mu dne 23. 10. 2014 doručeno od KÚ vyrozumění, že tento nedostatek brání vkladu. Proto vydal 1. 12. 2014 opravné usnesení, jímž chybu odstranil. Uvedl dále, že pokud jde o vklad exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, nejde o návrhové řízení, ale o zápis práva již vzniklého dle § 14 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., a proto nemohl vzít původní chybný návrh zpět, ale musel nechat proběhnout postup, kdy byl tento původní návrh zamítnut, uplynula lhůta pro podání případné žaloby proti zamítnutí, řízení bylo ukončeno (24. 2. 2015) a teprve poté mohl podat návrh nový. Pokračování:-6-179 ICm 661/2016

Skutečnost, že k tomu došlo s odstupem 3 měsíců, tedy až 10. 6. 2015 byla ovlivněna lhůtováním věci a personální obměnou na pozici pověřeného zaměstnance. V závěru zdůraznil, že je s ohledem na povahu exekutorského zápisu zástavního práva nerozhodné, k jakému okamžiku bylo zástavní právo do katastru nemovitostí zapsáno (vloženo). Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedení důkazu listinou- Vyjádření-svědectví soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 179 ICm 661/2016 , bez datace, opatřenou úředně ověřeným podpisem jmenovaného dne 4. 11. 2016 (č. l. 30). 7) KÚ zahájil k návrhu exekutora dne 2. 10. 2014, řízení o povolení vkladu pod č. j. V-63614/2014, téhož dne informoval o vyznačení plomby a dne 23. 10. 2014 vyzval k doplnění návrhu. Nárh zamítl dne 7. 11. 2014, a protože do zamítnutí nebyla podána žaloba, řízení dne 24. 2. 2016 ukončil. Další řízení bylo vedeno pod č. j. V-45086/2015 od 11. 6. 20015, téhož dne byli účastníci informováni o vyznačení plomby, vklad byl povolen 7. 7. 2015 a účastníci o něm byli vyrozuměni 8. 7. 2015. Toto druhé řízení bylo ukončeno 18. 9. 2015. Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedení důkazu listinou-informacemi o průběhu řízení KÚ pro hl. m. Praha, Katastrální pracoviště Praha z 14. 1. 2016 (č. l. 14-16) a Informací o průběhu řízení z veřejně dostupného katastru nemovitostí (č. l. 17). Soud neprováděl pro nadbytečnost důkaz exekučním příkazem č. j. 134 EX 18230/14-021 z 3. 9. 2014 (týká se zřízení exekutorského zástavního práva na majetku zapsaném na LV č. 130 pro k. ú. Šanov u Rakovníka) a slyšením zaměstnankyně exekutora Petry Zušťákové. Poté, co dospěl soud k závěru, že je dána přípustnost žaloby, legitimace účastníků řízení a poté, co provedl dokazování výše uvedenými listinami, zaměřil svou pozornost na posouzení důvodnosti návrhu. Mezi účastníky je předmětem sporu okamžik, k němuž vzniklo žalobci zástavní právo k libeňskému nemovitému majetku, a to s přihlédnutím k okamžiku, k němuž nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení (tedy ke dni 14. 11. 2014). a) Obecně k okamžiku vzniku zástavního práva a oprávnění věřitele být uspokojen ze zástavy:

Podle § 498 odst. 1 NOZ jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

Podle části III., hlavy II. dílu 5. NOZ mezi věcná práva k věci cizí náleží i zástavní právo.

Podle § 1309 odst. 1 NOZ při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

Podle § 1316 NOZ zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

Podle § 69a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen EŘ) ve znění účinném do 30. 6. 2015 je-li to účelné, může exekutor na nemovitých věcech povinného zřídit k zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 5 se nepoužije. Pokračování:-7-179 ICm 661/2016

Podle § 69a odst. 2 EŘ nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.

Podle § 69a odst. 3 věty první EŘ exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu.

Podle § 6 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon, dále jen KZ) účinného od 1. 4. 2014 se zápisy do katastru týkající se práv provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.

Podle § 10 KZ právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

Podle § 11 odst. 1 písm. d) KZ vkladem se do katastru zapisuje rovněž vznik zástavního práva.

Podle § 12 KZ vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

Podle § 14 odst. 2 KZ je vkladové řízení zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem.

Podle § 16 odst. 1 KZ o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, katastrální úřad informuje, nejpozději den poté, co ke změně došlo, vlastníka nemovitosti a jiného oprávněného zasláním informace.

Podle § 18 odst. l věty první KZ jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne. Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu je přípustná žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (odst. 5 věta za středníkem).

S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že:

1. S účinností od 1. 1. 2014 je zástavní právo k nemovité věci právem věcným, které vzniká zápisem do katastru nemovitostí. Toto věcné právo může být založeno nejen smluvně, ale i zřízením soudcovského anebo exekutorského zástavního práva.

2. Pro věcná práva k nemovitým věcem (včetně zástavních práv k těmto nemovitostem) platí striktně zásada konstitutivní (intabulační), podle níž tato práva vznikají, mění se, případně zanikají dnem vkladu práva či výmazu vkladu práva v katastru nemovitostí, a to na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního pracoviště, s účinky ke dni podání návrhu Pokračování:-8-179 ICm 661/2016 na vklad práva. Postup jednoznačně daný katastrálním zákonem je ten, že nejpozději následující pracovní den po doručení návrhu na vklad vyznačí katastrální pracoviště u příslušné parcely v katastru tzv. plombu, která vyjadřuje, že práva k předmětné nemovitosti jsou dotčena změnou. Katastrální úřad poté musí splnit svou povinnost informovat vlastníka a jiné oprávněné osoby o vyznačení toho, že právní poměry jsou dotčeny změnou v zákonné lhůtě dle § 16 odst. 1 KZ a vklad může následně povolit nejdříve po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání takovéto informace. Tento postup nelze modifikovat a zákonných lhůt se nelze vzdát ani je jinak zkrátit.

3. V podmínkách exekutorského zástavního práva je návrhem na vklad exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovité věci a je podroben stejnému právnímu režimu, jaký je pro vklad práva předepsán ustanoveními §§ 11 až 18 katastrálního zákona.

4. Pokud není v případě zamítnutí návrhu pro nesplnění podmínek vkladu podána ve lhůtě dle § 18 odst. 5 věty za středníkem žaloba k příslušnému soudu, řízení o povolení vkladu se končí.

5. Pokud jde o záznam, pak ten má pouze deklaratorní (evidenční) účinky, zapisují se jím do katastru práva, která vznikla, změnila se, nebo zanikla nezávisle na provedení záznamu. Jejich existence tak nezávisí na tom, zda jsou práva zapsána do katastru či nikoliv. Provedení zápisu záznamem do katastru nemovitostí není ani rozhodnutím ve věci samé ani osvědčením (srov. např. rozhodnutí ve věci sp. zn. I. ÚS 618/04). b) K možnosti doplnit návrh na vklad práva o další pozemek:

Podle § 15 odst. 3 KZ nejsou-li v rozhodnutí nebo potvrzení podle § 14 odst. 2 uvedeny všechny údaje, které mají být vkladem zapsány do katastru, vyzve katastrální úřad účastníky řízení k jejich doplnění. Nedoplní-li je účastníci řízení ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, katastrální úřad vkladové řízení zastaví.

Podle § 16 odst. 3 KZ zúží-li navrhovatel návrh na vklad, rozhodne se o zúženém návrhu pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Jinak se rozhodne o původním návrhu.

Z uvedeného vyplývá, že vklad lze povolit, jen jsou-li údaje v katastru v souladu s tím, co je uvedeno v listině, na základě které má být zapsáno právo do katastru. Pokud tomu tak není, příslušný KÚ zastaví řízení o povolení vkladu, neboť jsou dány okolnosti uvedené v § 66 odst. 2 písm. c) správního řádu, tedy z důvodu chybných údajů nebo neúplnosti příloh návrhu na vklad práva, a to teprve poté, co KÚ vyzve k opravě chyby anebo k doplnění a marně uplynula lhůta dle § 15 odst. 3 KZ. Rozhodnutí o zastavení řízení vkladu práva se doručuje všem účastníkům řízení do vlastních rukou, tedy i těm, kteří návrh na vklad nepodali. Proti rozhodnutí o zastavení řízení se mohou účastníci odvolat do patnácti dnů ode dne jeho doručení k příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu podáním u katastrálního pracoviště, které rozhodnutí vydalo.

Tímto postupem ovšem nemohou být zhojeny neodstranitelné nedostatky návrhu na vklad, mezi které patří například chybějící údaje o nemovitostech, k nimž je navrhován zápis práva, a jejichž doplnění by znamenalo nepřípustné rozšíření návrhu na vklad. Podle § 16 odst. 3 KZ je přípustné pouze zúžení návrhu nebo jeho úplné zpětvzetí). Jednou podaný návrh tak nelze dodatečně upravovat (rozšiřovat) o vklad více práv, neboť by se v tomto případě jednalo o nový návrh na vklad práva podaný katastrálnímu pracovišti. Pokračování:-9-179 ICm 661/2016 c) K účinkům zahájení insolvenčního řízení na řízení o vkladu:

Podle § 109 odst. 1 písm. b) IZ má zahájení insolvenčního řízení také ten účinek, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení.

Podle § 248 odst. 2 IZ nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 nebo o právo věřitelů podle § 167 odst. 2, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce.

K tomu vyslovil Nejvyšší soud ČR právní názor např. ve věci sp. zn. 29 NSČR 16/2011: Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 insolvenčního zákona, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech podal před zahájením insolvenčního řízení nebo v jeho průběhu. Tento závěr lze beze změn vztáhnout i na exekutorské zástavní právo na nemovitostech. Stejně tak i v poměrech insolvenčního řízení lze odkázat i na právní závěr Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 1149/2003, kde se uvádí, že katastrální úřad, který povolil vklad vlastnického práva k nemovitosti v době, kdy trvaly účinky přerušení řízení vyvolané prohlášením konkursu na majetek účastníka vkladového řízení, zatížil vkladové řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové správní rozhodnutí není rozhodnutím nicotným, avšak pro trvající účinky přerušení řízení nenabylo právní moci ani nenastaly právní účinky vkladu.

V dané věci nabyl exekuční příkaz, způsobilý vyvolat účinky povolení vkladu zástavního práva (jako práva věcného) ve prospěch žalobce, právní moci v době, kdy již trvaly účinky insolvenčního řízení, totiž dnem 4. 12. 2014 (předchozí příkaz trpěl vadu nesouladu předmětu zajištění s údaji v katastru nemovitostí, a proto vkladové řízení bylo pro neodstranění vad zastaveno). Následkem toho nastala situace vylučující uspokojení žalobce jako věřitele z předmětu zajištění. d)závěr:

Insolvenční soud na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora proto dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl insolvenční výrokem II. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu. Ve sporu úspěšná žalovaná správkyně náhradu nákladů řízení neuplatnila, přičemž podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená Pokračování:-10-179 ICm 661/2016

insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu (§ 201 odst. 3 insolvenčního zákona).

Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům (§ 201 odst. 4 insolvenčního zákona).

V Praze dne 17. března 2017

JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Blahnová