MSPH 79 INS 30888/2014-C5-15
MSPH 79 INS 30888/2014-C5-15

179 ICm 3547/2016-49 (MSPH 79 INS 30888/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou ve věci

žalobce: Euro Trade Agency, s. r. o. IČO 02876175 sídlem náměstí Přátelství 1518/2, 102 00 Praha 10-Hostivař

(dále též žalobce ) proti

žalované: Záveská a spol., v. o. s., IČO 26468514 sídlem Blahoslavova 186/8, Mladá Boleslav II, 293 01 Mladá Boleslav

insolvenční správkyně dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano IČO 45285217, bytem Pod Bání 2021/5, 180 00 Praha 8-Libeň

(dále též žalovaná )

o učení pravosti, výše a pořadí nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že nevykonatelná pohledávka P27 ve výši 779.951 Kč, kterou žalobce Euro Trade Agency, s. r. o., IČO 02876175, přihlásil jako věřitel č. 25 do insolvenčního řízení dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn., z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2014 je po právu a je pohledávkou zajištěnou vozem VW Touareg kombi TER 3.0 TDi. V6 BMT 4x4 193 KW modrá metalíza SPZ 4AJ 6848 VIN WVGZZZ7PZFD003960, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. isir.justi ce.cz 2 MSPH 179 ICm 3547/2016

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2016 se žalobce domáhal určení, že jeho zajištěná nevykonatelná pohledávka P27 ve výši 779.951 Kč, kterou přihlásil jako věřitel č. 25 do insolvenčního řízení ve věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , IČO 45285217, bytem Pod Bání 2021/5, 180 00 Praha 8-Libeň (dále jen dlužnice ), vedené u zdejšího soudu pod sp. zn., z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2014 uzavřené s původním věřitelem Bytové družstvo Stavební spořitelny, IČO 25382781 (dále jen BD ), a kterou žalovaná popřela pro pravost, výši i pořadí na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 6. 9. 2016, je po právu jako pohledávka zajištěná. 2. Žalobce odůvodnil svou žalobu (ve znění doplnění z 27. 2. 2017-č. l. 34) tím, že sporná pohledávka vznikla z titulu smlouvy o půjčce z 1. 2. 2010, kterou s dlužnicí uzavřel jeho právní předchůdce BD (jednající předsedou představenstva Janem Loudou). Dlužnice uznala závazek vůči BD dne 13. 1. 2014 a také dne 20. 8. 2014, posléze byla pohledávka postoupena BD (jednajícím zmocněncem Ladislavem anonymizovano ) žalobci. Dle názoru žalobce výdajové doklady prokazují, že smlouva o půjčce byla naplněna , rovněž tak byl uznávací projev dlužnice učiněn v souladu s právem, stejně tak i to, že postupní smlouvu uzavřely osoby k tomu oprávněné. Pokud jde o příslušenství pohledávky, odkazuje na uznávací projev dlužnice z 13. 1. 2014, dle něhož se zavázala uhradit úrok z půjčky ve výši 5 %. Pokud jde o důkazy, odkázal zcela na listiny založené ve spise. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 9. 1. 2017 (č. l. 17-20) a navrhla žalobu zamítnout, což zdůvodnila: 1) nedostatkem aktivní legitimace žalobce: Žalobce měl nabýt spornou pohledávku Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi BD a žalobcem dne 20. 8. 2014 (ve znění Dodatku z téhož dne), přičemž jakkoliv měl dle výpisu z obchodního rejstříku oprávnění za BD jednat její předseda představenstva (tehdy Jan Louda), smlouvu podepsal za BD pan Ladislav T anonymizovano , K Olympii 44, Minkovice), aniž by žalované bylo předloženo, anebo do spisu založeno, zmocnění předsedy představenstva BD této osobě k tomuto úkonu. Účinnost postupní smlouvy měla nastat k 1. 1. 2015. Ze sbírky listin žalovaná zjistila, že žalobce o této pohledávce nikdy neúčtoval. Z účetní závěrky k 31. 12. 20014 plyne, že žalobcova aktiva v tomto období činila 173.000 Kč, a že výsledek jeho hospodaření činil mínus 27.000 Kč. 2) pohledávka není po právu, když není zřejmé, zda právní vztah z půjčky vůbec vznikl: a) BD mělo dlužnici půjčit dne 1. 2. 2010 částku 750.000 Kč na investice do projektu v polygrafii, splatnou do 1. 2. 2011 s 5 % úrokem p. a. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. K předání předmětu půjčky mělo dojít v hotovosti, a to ve 3 etapách: v den podpisu (1. 2. 2010) 300.000 Kč, dne 8. 2. 2010 300.000 Kč a zbytek ve výši 150.000 Kč dne 15. 2. 2010. Žalovaná odkázala na stanovy BD, dle nichž družstvo ze svého majetku poskytuje půjčky pouze členům družstva, přičemž se vždy jedná o půjčky účelové (tj. v souvislosti s užíváním družstevního bytu). Dlužnice však nikdy nebyla členkou BD. b) dne 13. 1. 2014 dlužnice uznala, že má z titulu této půjčky vůči BD stále závazek ve výši 500.000 Kč plus příslušenství, celkem tedy 679.277 Kč, který se zavázala splatit do 31. 12. 2014. Žalovaná poukazuje na to, že v době uznání byl již závazek promlčený. Dlužnici bylo oznámeno postupníkem (předsedou BD Janem Loudou) dopisem ze dne 21. 8. 2014 postoupení pohledávky, notifikaci měla obdržet 24. 8. 2014. Dlužnice však předmětný závazek buď vůči BD anebo vůči žalobci v seznamu závazků neuvedla a ani o něm

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 3 MSPH 179 ICm 3547/2016

neúčtovala. Vzhledem k uvedenému má proto žalovaná pochybnost o tom, zda vůbec k realizaci půjčky fakticky došlo, a zda nebyl (neexistující) dluh uznán pouze proto, aby dlužnice mohla převést vůz VW Touareg (dále též vůz VW ) do držby žalobce, a tím jej zvýhodnit oproti ostatním věřitelům v probíhajícím insolvenčním řízení. 3) i za předpokladu, že by tvrzená pohledávka vznikla, pak se nejedná o pohledávku zajištěnou vozem VW: a) žalobce přihlásil spornou pohledávku jako pohledávku zajištěnou uvedeným vozem s tím, že jeho zadržovací právo k němu vzniklo k 13. 11. 2014. Tato situace je však v rozporu s obsahem postupní smlouvy, jejíž účinnost nastala až dne 1. 1. 2015, takže v den uplatnění zadržovacího práva nebyl žalobce dosud vlastníkem pohledávky. b) insolvenční řízení bylo zahájeno již dne 14. 11. 2014 v 11:57 hod., zadržovací právo uplatnil žalobce rovněž v tento den, tedy za situace, kdy již nastal jeden z účinků zahájeného insolvenčního řízení dle § 109 písm. c) IZ, a navíc v době, kdy měl k vozu zřízeno v minulosti právo zajišťovacího převodu vlastnického práva jiný věřitel dlužnice, a to společnost ŠkoFIN s. r. o. a dlužnice tak nebyla oprávněna dát vůz do užívání třetí osobě (tj. žalobci), a to ať již z titulu zahájeného insolvenčního řízení anebo z důvodu příslušného zákazu dle smlouvy se společností ŠkoFIN. c) žalovaná zjistila, že žalobce vůz fakticky nezadržoval, neboť ještě 15. 9. 20015 užíval vůz syn dlužnice, když v tento den měl s vozem autohavárii a svěřil jej do opravy servisu Auto Jarov. Škoda 244.522,17 Kč byla hrazena z pojistky dlužnice. Žalobce o této dopravní nehodě nevěděl, protože žalované k dotazu sdělil, že vůz nebyl po dobu výkonu zadržovacího práva jakkoliv poškozen. To, že žalobce vůz ve skutečnosti nezadržoval, dokládá i to, že žalovaná vyzvala 10. 11. 2015 dlužnici, aby vůz vydala do majetkové podstaty, ta dne 25. 11. 2015 formou SMS zprávy sdělila, že 26. 11. 2015 vůz přistaví, ale 26. 11. 2015 v 16:00 hod. žalované telefonicky sdělila, že v tento den (tedy až 26. 11. 2015) vůz zadržel jiný její věřitel, a to žalobce. Do té doby nebylo žalované známo, že by dlužnice měla vůči žalobci závazky, navíc zajištěné zadržovacím právem. Žalovaná tedy podala na dlužnici trestní oznámení, a ta při následné výpovědi na Policii ČR sdělila, že vůz předala žalobci již před rokem, což doložila předávacím protokolem. Žalovaná trvala na tom, že žalobce zadržuje vůz bez právního důvodu. Žalovaná navrhla, aby soud provedl dokazování účetnictvím BD za roky 2010-2015, z něj výpisem z účtu 315-půjčky a tentýž důkaz pokud jde o účetnictví žalobce, dále dodatkem k postupní smlouvě z 20. 8. 2014, slyšením předsedy představenstva BD Jana Loudy (nar. 22. 3. 1956, bytem Vaňurova 814/12a, 460 01 Liberec III.), návrhem žalobce podaným k Obvodnímu soud pro Prahu 2 na vzetí vozu do úschovy včetně doplnění tohoto návrhu, usnesením zdejšího soudu z 30. 9. 2016 sp. zn. 24 Co 119/2016, zprávou servisu Auto Jarov, Osiková 2, 130 00 Praha 3 spolu s předávacími protokoly a slyšením svědka Richarda Suchánka (syna dlužnice). 4. Podle § 193 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. 5. Podle § 194 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. 6. Podle § 195 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 4 MSPH 179 ICm 3547/2016

pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. Přitom dle § 196 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. Podle odst. 2 popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky. 7. Podle § 198 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odstavec 1). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (odstavec 2). 8. Spor o pořadí pohledávky pro účely jejího uspokojení v insolvenčním řízení je přitom (bez ohledu na to, zda jde o pohledávku vykonatelnou anebo nevykonatelnou) vždy sporem zahajovaným věřitelem, který pohledávku přihlásil (přihlášeným věřitelem). 9. Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu popřel insolvenční správce pravost, výši nebo pořadí pohledávky, je určující obsah popěrného úkonu insolvenčního správce při přezkumném jednání (do skončení přezkumného jednání). V mezích určitého popěrného úkonu je insolvenční správce vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu. Důvody popření pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky, stejně jako důvody popření pořadí pohledávky (lhostejno, zda vykonatelné) může insolvenční správce (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení (k tomu viz rozsudek ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 716/2012). 10. Právním důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tedy skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky. Dospěje-li soud ve sporu o určení pravosti pohledávky k závěru, že smlouva, o kterou se přihlášená pohledávka opírá, je neplatná, nebo že vůbec nevznikla, musí zvážit, zda identifikace skutku v přihlášce a v incidenční žalobě dovoluje učinit závěr, že přihlášený nárok je dán z jiného titulu (např. z titulu bezdůvodného obohacení nebo náhrady škody). Jiná právní kvalifikace téhož skutku změnou právního důvodu přihlášené pohledávky není (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 29 ICdo 81/2015). 11. Soud, který ve sporu o určení pravosti a výše takové pohledávky zjistí, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná, se může zabývat i tím, zda přihlášená pohledávka je pohledávkou pravou a uplatněnou ve správné výši z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění z neplatné smlouvy (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2096/2013).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 5 MSPH 179 ICm 3547/2016

12. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

13. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 14. Podle § 120 odst. 2 o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 15. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 16. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c 1 o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4 o. s. ř.). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. 17. Provedeným dokazováním bylo při ústním jednání konaném dne 21. 8. 2018, z něhož se žalovaný omluvil, bylo zjištěno, že a. insolvenční řízení bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužnice, který spojila s návrhem na povolení oddlužení, a to dne 14. 11. 2014 před Krajským soudem v Brně. Tento soud rozhodl dne 19. 11. 2014 o své místní nepříslušnosti a zdejšímu soudu byla věc doručena dne 19. 12. 2014. Podáním ze dne 16. 12. 2016 přistoupil k insolvenčnímu návrhu věřitel Tisk Kvalitně, IČO 241 96 207. Dlužnice v seznamu závazků, jakožto k povinné příloze ke svému insolvenčnímu návrhu, neuvedla žalobce jako svého věřitele (resp. BD jako jeho právního předchůdce). Usnesením ze dne 3. 11. 2015 soud zjistil úpadek dlužnice, zamítl návrh na jeho řešení oddlužením, prohlásil na majetek dlužnice konkurs a insolvenční správkyní jmenoval společnost Záveská a spol., v. o. s., IČO 264 68 514. Důkaz: insolvenční spis zdejšího soudu sp. zn., z něj pak konkrétně insolvenční návrh (č. d. A-1), rozhodnutí č. j. KSBR 38 INS 30888/2014-A-4 ze dne 19. 11. 2014, seznam závazků ze 4. 11. 2014 (č. d. A-3), přistoupení k návrhu z 16. 12. 2014 (č. d. A-8), převzetí spisu zdejším soudem z 19. 12. 2015 (č. d. A-7), a rozhodnutí o úpadku z 3. 11. 2015 (č. d. A-26).

b. Žalobce přihláškou doručenou soudu dne 1. 1. 2016 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši celkem 779.951 Kč (sestávající se z jistiny 679.277 Kč a

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 6 MSPH 179 ICm 3547/2016

zákonných úroků z prodlení ve výši 100.674 Kč), splatnou ve výši 500.000 Kč k 1. 2. 2011, u níž jako důvod jejího vzniku uvedl smlouva o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2014 s tím, že pohledávka je zajištěna automobilem VW Tuareg RZ 4AJ6848 s okamžikem vzniku zajištění k 13. 11. 2014. Tuto přihlášku doplnil dne 20. 1. 2016 tak, že při nezměněných údajích přihlásil pohledávku ve výši 1,530.424,66 Kč (z toho jistina 500.000 Kč a smluvní úrok 5 % p. a. se smluvní pokutou 0,1 % z nesplacené jistiny denně počínaje 1. 2. 2011, celkem tedy jako příslušenství 1,030.424,66 Kč), takto doplněná přihláška však byla v částce 1,030.424,66 Kč v souladu s § 188 odst. 2 insolvenčního zákona odmítnuta usnesením z 15. 6. 2016 s tím, že věřitel se nadále účastní řízení s přihláškou ve výši 779.951 Kč.

Důkaz: přihláška pohledávky č. P-27 žalobce a její doplnění, usnesení č. j. MSPH 79 INS 30888/2014-P27-5 ze dne 15. 6. 2016 s právní mocí dnem 2. 7. 2016.

c. žalovaná správkyně popřela při zvláštním přezkumném jednání zcela co do pravosti, výše a pořadí nevykonatelnou zajištěnou pohledávku žalobce, a to ze shodných důvodů, které následně uvedla i ve svém vyjádření k žalobě. S ohledem na to, že žalobce se neúčastnil přezkumného jednání, byl žalovanou o popření a jeho důvodech vyrozuměn a současně byl poučen o možném procesním postupu při určení popřené pohledávky. Žalobce podal žalobu na určení pravosti, výše a pořadí nevykonatelné zajištěné pohledávky včas, když jeho žaloba byla soudu doručena dne 5. 10. 2016. Důkaz: protokol o zvláštním přezkumném jednání konaném dne 6. 9. 2016 (č. d. B-85) s prezenční listinou (č. d. B-86/4), upravený list seznamu přihlášené pohledávky týkající se žalobce (č. d. B-87) a vyrozumění o popření z 6. 9. 2016 s dokladem o doručení žalobci do jeho datové schránky dne 6. 9. 2016 (č. d. B-88). d. žalobce právně vznikl dne 8. 4. 2014, od 15. 4. 2014 je jeho samostatně jednajícím a podepisujícím jednatelem Josef Pokorný (narozený 14. 8. 1976). Ke dni 31. 12. 2014 činila aktiva žalobce 173.000 Kč oproti pasivům 200.000 Kč, hospodářská ztráta v tomto roce tak představovala mínus 27.000 Kč.

Důkaz: úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce a rozvaha s výkazem zisku a ztrát zveřejněná ve sbírce listin-vše vedeno v oddílu C, vložka 224841 obchodního rejstříku vedeného zdejším soudem.

e. Bytové družstvo Stavební spořitelny právně vzniklo k 8. 10. 1997 s předmětem činnosti spočívajícím v zajišťování správy a provozu bytového fondu, hospodaření se společným majetkem družstva a v pronájmu bytů a společných částí domu. V rozhodné době byl jeho předsedou Jan Louda (22. 3. 1956), jednající za družstvo samostatně. V úplném výpise se nevyskytuje mezi orgány družstva jméno Ladislav anonymizovano ( anonymizovano ). Poslední znění stanov bylo členskou schůzí přijato dne 9. 5. 2000, přičemž v části a)-j) části II. je specifikován předmět činnosti BD tak, že do činností BD nepatří poskytování půjček osobám mimo družstvo. Dle článku 11 odst. 2 písm. k) patří do výlučné působnosti členské schůze schvalovat poskytování hotovostních či bezhotovostních půjček ve výši nad 2.000 Kč . Dle článků 17 a 19 stanov nepatří do pravomoci předsedy představenstva právo půjčovat finanční prostředky. Článek 16 v odst. 2 připouští, aby představenstvo pověřilo i jiné fyzické či právnické osoby k zastupování družstva na základě písemné plné moci.

Důkaz: úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem v Ústí nad Labem v oddílu Dr. vložka 534 a Stanovami z 9. 5. 2000 zveřejněnými ve sbírce listin

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 7 MSPH 179 ICm 3547/2016

uvedené vložky. f. Dne 1. 2. 2010 uzavřelo BS jednající předsedou představenstva J. Loudou s dlužnicí smlouvu o půjčce částky 750.000 Kč, kterou se BD zavázalo poskytnout dlužnici hotovostně ve 3 splátkách (300.000 Kč při podpisu smlouvy, 300.000 Kč dne 8. 2. 2010 a 150.000 Kč dne 15. 2. 2010) s tím, že půjčka bude vrácena nejpozději do 1. 2. 2011. Společně s jistinou měl být splatný i sjednaný úrok 5 %. Dle výdajových dokladů BD v uvedených dnech vystavilo doklady, jimiž dlužnice potvrdila postupné převzetí částky celkem 750.000 Kč. Dlužnice následně uznala dne 16. 1. 2013 dluh vůči BD co do důvodu i výše ve výši jistiny 500.000 Kč a příslušenství 117.777 Kč (celkem tedy 617.777 Kč) a zavázala se jej zaplatit nejpozději do 31. 12. 2013, aby dne 13. 1. 2014 uznala do důvodu i výše dluh vůči BD již ve výši 679.277 Kč (při stejné výši jistiny a úroku 179.277 Kč) a zavázala se dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2014. Důkaz: přílohy k přihlášce pohledávky P27, z nich fotokopie: Smlouvy o půjčce peněz z 1. 2. 2010, 3 x výdajový doklad s hlavičkou BD (1. 2. 2010 na 300.000 Kč, 8. 2. 2010 na stejný obnos a 15. 2. 2010 na 150.000 Kč-za vydávajícího vždy podepsán Louda , za příjemce dlužnice), uznání dluhu z 16. 1. 2013 a uznání dluhu z 13. 1. 2014 g. Dne 20. 8. 2014 postoupilo BD žalobci pohledávku, kterou mělo z titulu smlouvy o půjčce z 1. 2. 2010 za dlužnicí ve výši jistiny 500.000 Kč plus veškeré příslušenství s tím, že cena za cessi je předmětem samostatného dodatku, je důvěrná a informace o obsahu dodatku nelze bez souhlasu druhého z účastníků sdělovat třetí straně. Dle článku 5.3 se stává smlouva účinnou dnem 1. 1. 2015. Oznámení BD o postoupení převzala dlužnice dne 24. 1. 2014. Důkaz: příloha k přihlášce pohledávky P27-fotokopie smlouvy o postoupení pohledávky z 20. 8. 2014 (za žalobce s ověřeným podpisem podepsán jednatel J. Pokorný, za BD podepsal dle ověřovací doložky Ladislav anonymizovano , anonymizovano ) a fotokopie oznámení o postoupení pohledávky z 21. 8. 2014 (podepsané za BD předsedou představenstva Loudou) s podepsaným potvrzením dlužnice z 24. 1. 2014 o obdržení oznámení. h. Žalobce dne 14. 11. 2014 vyzval dlužnici k uhrazení závazku celkem 730.000 Kč do 30. 11. 2014 a oznámil, že dle § 1395 o. z. uplatňuje zadržovací právo k osobnímu automobilu VW Touareg RZ 4AJ6848, který má nyní v držení až do úplné úhrady všech závazků Důkaz: příloha k přihlášce pohledávky P27-fotokopie výzvy k úhradě z 14. 11. 2014. i. Žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 7. 12. 2014 návrh na soudní úschovu vozu, v němž uvedl, že 13. 11. 2014 převzal do užívání toto vozidlo v rámci realizace zadržovacího práva, a že vůz dlužnici nevydal ani poté, co byl na její majetek prohlášen konkurs. Z vyúčtování opravy společností AUTO JAROV s. r. o. z 6. 10. 2015 plyne, že účtuje dlužnici za opravu vozu, který byl společnosti předán 1. 9. 2015, bylo vyúčtováno celkem 244.522 Kč s tím, že si vůz vyzvedla z opravy dlužnice dne 12. 10. 2015. Podle sdělení České pojišťovny a. s. byla oprava hrazena (po odečtení spoluúčasti) z pojištění dlužnice v rozsahu 191.981 Kč. Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl návrh na soudní úschovu usnesením ze dne 17. 5. 2016 č. j. 0Sd 22/2015-15, rozhodnutí bylo potvrzeno zdejším soudem dne 30. 9. 2016 č. j. 24 Co 119/2016-21. Důkaz: návrh na soudní úschovu ze 7. 12. 2015 s doplněním ze dne 28. 1. 2016, podané u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 0Sd 22/2015, zakázka č. 11051335 z 12. 9. 2015, faktura se specifikací č. 7050004020 ze 6. 10. 2015 a sdělení vedoucího servisu, vše vystaveno společností AUTO JAROV s. r. o., krycím dopisem k pojistné události č. 5496242 se zápisem o poškození motorového vozidla ze 7. 10. 2015, oboje vystaveno

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 8 MSPH 179 ICm 3547/2016

Českou pojišťovnou a. s., usnesením zdejšího soudu č. j. 24 Co 119/2016-21 z 30. 9. 2016. j. Předmět zajištění (vůz) sloužil rovněž k částečnému zajištění pohledávky věřitele č. 18 ŠkoFIN s. r. o. v dílčím nároku P18/2, zjištěném co do pravosti a s právem na uspokojení ze zajištění na přezkumném jednání, které se konalo dne 2. 2. 2016 (č. d. B- 23 ve spojení s č. d. B-25). Následně podáním ze dne 8. 4. 2016 vzal věřitel č. 18 zajištěný nárok P18/2 zčásti zpět co do částky 181.975,30 Kč (č. d. P18-2). Soud vzal toto částečné zpětvzetí na vědomí usnesením ze dne 6. 5. 2016 (č. d. P18-3), takže tento věřitel se nadále účastní insolvenčního řízení se zajištěným dílčím nárokem P18/2 ve výši 701.774 Kč. Dne 4. 12. 2017 rozhodl soud o vydání čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění tomuto zajištěnému věřiteli. Toto rozhodnutí napadla dlužnice včas podaným odvoláním, o němž bylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto tak, že bylo potvrzeno, že výtěžek ze zpeněžení má být ve výši korigované odvolacém soudem věřiteli ŠkoFIN. Důkaz: insolvenčním spisem, z něj přihláškou pohledávky P18 věřitele č. 18, protokolem o přezkumném jednání z 2. 2. 2016 (č. d. B-23), rozhodnutím o částečném zpětvzetí přihlášky pohledávky z 8. 4. 2016 (č. d. P18-2), usnesením o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 18 ze 4. 12. 2017 (č. d. B-230) a odvoláním dlužnice z 18. 12. 2017 ve znění doplnění z 19. 2. 2018 (č. d. B-234, B-250), usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 7. 2018.č. j. 2 VSPH 309/2018-B-270. k. V článku 3. Obchodních podmínek úvěrových smluv společnosti ŠkoFIN (dále jen věřitel č. 18 ), jakožto součásti smlouvy o úvěru za účelem financování koupě osobního vozu č. 885691, se klient, pokud to bude společností požadováno, zavazuje při převzetí předmětu financování zajistit veškeré pohledávky společnosti z této Smlouvy pomocí zajišťovacího převodu vlastnického práva a uzavřít v rámci Smlouvy tomu odpovídající dohodu. Vlastnické právo k předmětu zajištění nabyl věřitel č. 18 již okamžikem převzetí předmětu financování klientem, který se tak po dobu trvání úvěrového vztahu stává vypůjčitelem. Podle článku 4. není klient oprávněn předmět financování pronajmout, zapůjčit nebo jej jakýmkoli jiným způsobem předat třetí osobě či jinak umožnit třetí osobě dispozici s ním bez zvláštního písemného souhlasu společnosti. Zajišťovací převod práva podle uvedené smlouvy vznikl k 5. 11. 2014. Důkaz: přihláškou pohledávky věřitele č. 18, upraveným listem seznamu tohoto věřitele (č. d. B-25) z 5. 2. 2016 a veřejně dostupnými Obchodními podmínkami úvěrových smluv společnosti ŠkoFIN (OPUS 1401). Soud tak provedl všechny důkazy, které byly účastníky řízení navrženy, resp. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke konci roku 2010 ( dále jen ObchZ ), zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ), ve znění účinném do roku 2010 a zák. č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen o. z. ). 18. K uzavření smlouvy o půjčce ze dne 1. 2. 2010 a k uznání závazku z této půjčky: Z pokladních výdajových dokladů je možno usuzovat na to, že předseda BD předal dlužnici postupně celkem 750.000 Kč. Podle ustanovení § 243 odst. 1 až 3 obch. zák. (ve znění účinném v době podpisu uznání závazku) řídí představenstvo činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Funkci statutárního orgánu předmětného BD plnil

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 9 MSPH 179 ICm 3547/2016

jeho předseda. Dle výše zmíněného článku 11 odst. 2 písm. k) ve spojení s články 17 a 19 stanov BD patří do výlučné působnosti členské schůze schvalovat poskytování hotovostních či bezhotovostních půjček ve výši nad 2.000 Kč a současně nepatří do pravomoci předsedy představenstva právo půjčovat finanční prostředky. Pokud tedy k uzavření smlouvy o půjčce nebyl udělen souhlas příslušným orgánem družstva, jedná se o absolutní neplatnost podle § 39 tehdy platného obč. zák. Smlouva o půjčce je neplatná, jakkoliv, byla podepsána osobou podle zápisu v obchodním rejstříku oprávněnou jednat za družstvo, neboť jde o právní úkon, který činí podle stanov BD pouze členská schůze, a předseda družstva je povinen respektovat její rozhodnutí a není oprávněn bez jejího svolení (zmocnění) půjčovat ať členovi či nečlenovi jakékoliv finanční prostředky (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1459/2004). Pokud jsou neplatné smlouvy o půjčce, jsou bez významu i uznání dluhu, neboť akcesorický jednostranný závazek nemůže platně vzniknout, aniž by existoval závazek zajišťovaný. Prohlášením o uznání dluhu nevznikl mezi účastníky další právní vztah, na jehož základě by se žalobce (event. jeho právní předchůdce) mohl domáhat zaplacení žalované částky. Oba občanské zákoníky jsou v otázce uznání dluhu založeny na zásadě, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ani jedno ze tří uznávacích prohlášení však není určité co do důvodu uznání, protože všechny vycházejí z mylného předpokladu platnosti smlouvy o půjčce. Jelikož tak byl uznán co do důvodu neexistující dluh (z půjčky namísto povinnosti vrátit např. bezdůvodné obohacení či splatit náhradu způsobené škody), je nutno všechna tři tato uznávací prohlášení posoudit jako neplatná podle §§ 37 a 39 obč. zák., resp. § 580 odst. 1 o. z., k nimž soud dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu. 19. K postoupení pohledávky: Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi); o postoupení musí postupitel dlužníka vyrozumět, aby nastaly jeho právní účinky (§ 1882 odst. 1 o. z.). Postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže (§ 1883 o. z.). Podle § 441 odst. 2 o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. V dané věci byla soudu předložena fotokopie postupní smlouvy, kterou za BD jakožto postupitele podepsala osoba, která není ani statutárním orgánem dle výpisu z obchodního rejstříku, a která nedoložila ani své zmocnění jednat v této věci za uvedené družstvo dle § 441 odst. 2 o. z. ve spojení s článkem 16 odst. 2 stanov tohoto družstva. Jelikož si pak její účastníci zvolili pro postupní smlouvu písemnou formu, bylo nutno doložit i zmocnění v listinné podobě. Notifikační oznámení následně podepsal a dlužnici předal předseda BD. Žalobce netvrdil a ani neprokázal, že by uzavřel s předsedou BD jinou (další) smlouvu o cessi v ústní formě (kterou nový o. z. umožňuje). S ohledem na skutečnost, že postoupení pohledávky za dlužnicí nepatří dle stanov ani dle předmětu činnosti k běžné činnosti při správě záležitostí družstva, nebylo prokázáno žalobcem ani to, že by měl k tomuto právnímu jednání předseda BD souhlas členské schůze.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 10 MSPH 179 ICm 3547/2016

Ve světle uvedených zjištění je nutno posoudit postupní smlouvu jako neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 580 o. z. 20. K pořadí pohledávky: S ohledem na to, co je uvedeno pod body 20. a 21. tohoto odůvodnění, je otázka pořadí soudem zmíněna pouze in marginem. Podle § 1395 odst. 1 o. z. ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Avšak zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí (§ 1396 odst. 1 o. z.). O zadržení a jeho důvodu musí být dlužník vyrozuměn a po dobu zadržení je věřitel povinen o zadrženou věc pečovat jako řádný hospodář (§ 1397 o. z.). Účastníci smlouvy se v článku 5.1 smlouvy o postoupení dohodli, že její účinnost nastane ke dni 1. 1. 2015. Za této situace není zřejmé, jaké důvody vedly žalobce k uplatnění zadržovacího práva k předmětnému vozu již ke dni 14. 11. 2014. V návrhu na soudní úschovu uvedl žalobce, že má vůz v držení již od 13. 11. 2014 (tedy den před tím, než byla sepsána a dlužnici předána výzva k zaplacení s oznámením o zřízení zadržovacího práva). Žalobce rovněž uvedl, že ještě nejméně ke dni 28. 1. 2016 (den sepisu doplnění návrhu) má vozidlo stále v držení. Toto jeho tvrzení se jeví ve světle předložených listin o pojistné události, dle níž havarovaný vůz dala do opravy a z opravy vyzvedla dlužnice a výdaje hradila pojišťovna z pojistky dlužnice, buď tak, že žalobce uvedl nepravdivá tvrzení Obvodnímu soudu pro Prahu 2 anebo, že nedbal pravidel zadržovacího právního institutu dle § 1395 a § 1397 o. z., a fakticky zadržení vozu nerealizoval (nechal jej nadále v dispoziční moci dlužnice). Bez zajímavosti není ani to, že dlužnice uzavřela smlouvu o úvěru s věřitelem č. 18, jemuž k datu 5. 11. 2014 vzniklo zadržovací právo, a že žalobce uplatnil k předmětu zadržení totéž právo již 14. 11. 2014. I za situace, kdy by žalobcův nárok z přihlášené pohledávky byl uplatněn po právu, pak se nemůže jednat o pohledávku zajištěnou za situace, kdy jinému subjektu již dříve platně vzniklo zajištění jeho pohledávky ke stejnému předmětu zajištění a za situace, kdy tento věřitel byl v době, kdy žalobce svévolně realizoval své zadržovací právo, vlastníkem zadrženého vozu (dlužnice byla toliko jeho vypůjčitelem). 21. V řízení tak nebylo prokázáno, že žalobci vznikla (ať již zajištěná či nezajištěná) pohledávka z důvodu, který uvedl v přihlášce pohledávky, tedy pohledávka vzniklá na základě smlouvy o postoupení pohledávky, když soud shledal jak tuto smlouvu, tak i všechny jí předcházející úkony (smlouva o půjčce a tři uznávací prohlášení) za absolutně neplatné. Z tohoto důvodu bylo proto nutno, aby byla jeho žaloba zamítnuta (výrok I). 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované, která měla v řízení plný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly. Výrok II. o nákladech řízení tak odpovídá této skutečnosti.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. 11 MSPH 179 ICm 3547/2016

Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Pohledávka je zjištěna rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí (201 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona). Výsledek sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky poznamená i bez návrhu insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek a upravený seznam pohledávek zašle insolvenčnímu soudu (201 odst. 3 insolvenčního zákona). Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům (201 odst. 4 insolvenčního zákona).

Praha 21. srpna 2018

JUDr. Jiří Rada, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.