MSPH 79 INS 25268/2013-A-28
MSPH 79 INS 25268/2013-A-28

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v insolvenční věci dlužníka: Art Forum 21 Praha, s.r.o., IČO 257 69 391, se sídlem Kunětická 2534/2, 120 00 Praha 2-Vinohrady, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, AK Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1, zahájené na návrh insolvenčního navrhovatele Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Vratislavská 388, 181 00 Praha 8, zastoupeného Mgr. Barborou Čechovou advokátkou, AK se sídlem Mánesova 19, 120 00 Praha 2, o návrhu na nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh insolvenčního navrhovatele Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , ze dne 21. 2. 2014 na nařízení předběžného opatření s e z a m í t á.

Odůvodnění :

K návrhu insolvenčního navrhovatele Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bylo dne 11. 9. 2013 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Art Forum 21 Praha, s.r.o., IČO 257 69 391 (dále jen dlužník ). Usnesení soudu ze dne 2. 10. 2013 č. j.-A-8, jímž byl insolvenční návrh odmítnut, změnil k odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze svým usnesením č. j. 1 VSPH 1721/2012A-14 ze dne 21. 10. 2013 tak, že se insolvenční návrh neodmítá, když odvolací soud učinil právní závěr, že v této fázi řízení jsou dána dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů ( insolvenční zákon, dále jen IZ). Odvolací soud zejména akcentoval to, že byla vedle insolvenčního navrhovatele doložena existence nejméně dvou dalších věřitelů s pohledávkami po lhůtě splatnosti delší tří měsíců, jakož i to, že dlužník nepředložil k výzvě soudu zákonné seznamy dle ust. § 104 IZ, což oboje založilo tzv. fikci úpadku dle ust. § 3 odst. 2 písm. b) a písm. d) IZ.

Dlužník se ve svém podání ze dne 2. 10. 2013 ( č.d. A-7) jednak vyjádřil k insolvenčnímu návrhu tak, že jej označil za šikanózní, označil také nároky v návrhu uvedených věřitelů za sporné, není ochoten je plnit, a proto o ně vede spor, a konečně popřel, že by se nacházel ve stavu úpadku. Své vyjádření doplnil podáním ze dne 18. 2. 2014 (č. d. A-26), v němž zejména namítl nedostatek legitimace účastníků řízení, když smlouvou o prodeji podniku ze dne 29. 10. 2010 prodal celý svůj podnik se všemi jeho právy a závazky, včetně nástupnictví ve sporech, zahraniční společnosti ArtForum 21 Slovakia s.r.o., IČO 259 46 661 se sídlem ve Slovenské republice. Dlužník tedy není pasivně legitimován, pokud jde o tvrzenou vykonatelnou pohledávku insolvenčního navrhovatele vůči němu, z čehož plyne i to, že insolvenční navrhovatel není legitimován aktivně k podání insolvenčního návrhu vůči dlužníkovi.

Insolvenční navrhovatel pak na toto doplnění ze strany dlužníka reagoval návrhem ze dne 21. 2. 2014 (č. d. A-27) na ustanovení předběžného správce. Tento návrh odůvodnil tak, že dlužník nerespektuje účinky zahájeného insolvenčního řízení, protože se nadále účelově zbavuje majetku. Tuto skutečnost insolvenční navrhovatel zjistil z výpisu z dlužníkova účtu č. 1/2014, dle něhož dne 20. 1. 2014 vydal částku 241.383 Kč. Je proto dle insolvenčního navrhovatele nezbytné postupovat dle ust. § 112 IZ a ustanovit předběžného správce, který by zamezil vyvádění hodnot z majetkové podstaty.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

Podle ust. § 111 IZ (1) Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. (3) Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné , ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle ust. § 112 odst. 2 IZ může insolvenční soud ustanovit předběžného správce také v případě, že to odůvodňuje rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Insolvenční navrhovatel svém návrhu na ustanovení předběžného správce pouze nekonkrétně a zcela neurčitě uvádí, že dlužník dne 20. 1. 2014 ze svého účtu vyplatil částku 241.383 Kč, aniž specifikoval komu či na jaký účel byla platba realizována. Nelze tak jednoznačně posoudit, plnil-li dlužník zákonem uloženou povinnost (např. daňového typu), tedy zda byl naplněn požadavek zákona ohledně stupně závažnosti důvodů, pro něž je návrh podáván. Pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření tak nepostačuje pouhé obecné tvrzení o neodůvodněnosti uskutečněné platby aniž by bylo současně osvědčeno, že v důsledku této platby došlo k podstatné změně v rozsahu majetku nebo k jeho nikoli zanedbatelnému zmenšení. Nadto je třeba zdůraznit, že v případě, že bude zjištěn úpadek dlužníka, soudem ustanovený insolvenční správce nakládání s majetkem dlužníka v době po zahájení řízení nepochybně prověří a shledá-li ho v rozporu s omezeními uvedenými v § 111 IZ, bude takto dlužníkem realizované plnění (ušlé z majetku dlužníka na základě neúčinného právního úkonu ze zákona), vymáhat do majetkové podstaty.

Vzhledem k výše uvedenému proto insolvenční soud na základě tvrzení navrhovatele neshledal zákonné důvody pro nařízení navrhovaného předběžného opatření, a proto posuzovaný návrh zamítl.

Soud nicméně považuje za potřebné poznamenat, že své rozhodnutí může revidovat za předpokladu, že by v budoucnu (t.j. do doby, než bude rozhodnuto o insolvenčním návrhu navrhovatele) z obsahu listin založených do insolvenčního spisu, popřípadě z podání či návrhů mu doručených zjistil, že zde jsou dány konkrétní a doložené důvody pro nařízení navrhovaného předběžného opatření. Ve věci je na den 7. 3. 2014 nařízeno další jednání o úpadku, přičemž lze předpokládat, že poté soud o insolvenčním návrhu navrhovatele rozhodne.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné (§ 91 IZ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V Praze dne 25. února 2014 JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Klazarová