MSPH 79 INS 17091/2013-C2-19
MSPH 79 INS 17091/2013-C2-19

179 ICm 145/2015-118 (MSPH 79 INS17091/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou ve věci

žalobkyně: Mgr. Karolína Dvořáková, IČO 01859251 sídlem Orlí 542/27, 602 00 Brno zastoupená advokátkou Mgr. Veronikou Endryášovou sídlem Orlí 542/27, 602 00 Brno

(dále též žalobce nebo správce )

insolvenční správkyně

dlužníka Sernahos, s. r. o., IČO 26071665 sídlem Moulíkova 2238/1, 150 00 Praha 5-Smíchov

(dále též dlužník ) proti

žalovanému: ECO Logistic, s. r. o., IČO 28934032 sídlem Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 zastoupený advokátem JUDr. Davidem Sedláčkem sídlem 5. Května 26, 301 00 Plzeň

(dále též žalovaný )

o určení neplatnosti resp. neúčinnosti právních úkonů

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková. isir.justi ce.cz 2 179 ICm 145/2015 takto:

I. Určuje se, že

a) kupní smlouva s odloženou účinností ze dne 9. 8. 2009, jejímž předmětem bylo vozidlo-

nákladní návěs zn. KÖGEL, VIN WKOS00055201, RZ 3AD 7519, první registrace 20. 2. 2006,

b) kupní smlouva s odloženou účinností ze dne 9. 8. 2009, jejímž předmětem bylo vozidlo-

nákladní návěs zn. KÖGEL, VIN WKOS00055205, RZ 3AU 4120, první registrace 27. 4. 2006,

c) kupní smlouva s odloženou účinností ze dne 9. 8. 2009, jejímž předmětem bylo vozidlo-

nákladní návěs zn. KÖGEL, VIN WKOS00055203, RZ 3AH 8454, první registrace 27. 3. 2006, a

d) kupní smlouva s odloženou účinností ze dne 9. 8. 2009, jejímž předmětem bylo vozidlo-

nákladní návěs zn. KÖGEL, VIN WKOS00055206, RZ 3AD 7383, první registrace 27. 4. 2006, jsou neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 30.600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit českému státu soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to:

a) v kolcích na připojeném tiskopise b) bezhotovostně na účet soudu: č. ú.: 3703-2928021/0710 u ČNB, Praha 1, v. s.: 7942014515 nebo c) v hotovosti do pokladny soudu (č. dv. 036 přízemí).

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 1. 2015 (ve znění jejího upřesnění ze dne 2. 2. 2018-č. l. 79 spisu), která byla doručena zdejšímu soudu dne 16. 1. 2015, domáhala, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, jimiž 4 kupními smlouvami, které uzavřel dne 9. 8. 2009 jako prodávající s žalovaným (coby kupujícím) jsou neplatné, resp. vůči věřitelům neúčinné. V případě, že by soud rozhodl o neúčinnosti dlužníkových právních úkonů navrhla, aby žalovanému byla uložena soudem povinnost zaplatit do majetkové podstaty dlužníka do tří dnů od právní moci rozsudku peněžitou náhradu ve výši celkem 600.000 Kč a také zaplatit žalobkyni náklady řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková. 3 179 ICm 145/2015 2. V upřesnění žaloby ze dne 2. 2. 2018 nově tvrdila, že dlužník těmito 4 kupními smlouvami převedl na žalovaného předměty koupě (nákladní návěsy), ačkoli v době uzavření těchto kupních smluv nebyl jejich vlastníkem, ale pouze leasingovým nájemcem, což bylo žalovanému dobře známo. Sekundárně navrhla, aby soud určil neúčinnost těchto 4 dlužníkových právních úkonů, neboť ve všech případech se jednalo o právní úkony bez přiměřeného protiplnění podle § 240 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, resp. se mohlo jednat o úmyslný zkracující úkon ve smyslu § 242 insolvenčního zákona. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že dlužníkovy právní úkony nejsou neplatné ani neúčinné. 4. Podle § 7 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Provedeným dokazováním při jednání bylo zjištěno, že a) usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2014, č. j.-A-51, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2014, č. j. 2 VSPH 299/2014-A-61 byl zjištěn dlužníkův úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs. Tímto dnem nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Insolvenční správkyní dlužníka byla ustanovena žalobkyně. Insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh věřitele dne 19. 6. 2013. Důkaz: usnesení o úpadku (č. d. A-51), vyhláška o zahájení insolvenčního řízení b) dlužník a žalovaný měli ke dni 9. 8. 2009 stejného jednatele a to Jindřicha Tollingera, který byl současně společníkem v obou společnostech (dlužník byl v této době zapsán pod obchodní firmou TOLLMI Milevsko spol. s r. o. a žalovaný pod obchodní firmou TOLLMI LOGISTIC s. r. o.) Důkaz: úplný výpis z obchodního rejstříku dlužníka a žalovaného c) dlužník byl ke dni 9. 8. 2009 leasingovým nájemcem 4 nákladních valníkových návěsů zn. KÖGEL, které měl pronajaty od pronajímatele S MORAVA Leasing, a.s. (dále jen pronajímatel ) na základě 4 smluv o finančním pronájmu (leasingu), které s ním uzavřel ve dnech 20. 3. 2006 (návěs VIN WK0S0002400055201), 27. 3. 2006 (návěs VIN WK0S0002400055203), 28. 4. 2006 (návěs VIN WK0S0002400055205) a 28. 4. 2006 (návěs VIN WK0S0002400055206)-(dále též návěsy ). U žádné ze smluv nebyly ke dni 9. 8. 2009 zcela splaceny leasingové splátky a návěsy tak byly k tomuto dni ve vlastnictví pronajímatele. Pronajímatel tak byl ke dni 9. 8. 2009 vlastníkem předmětů leasingu (návěsů). Nájemce (dlužník) byl podle uzavřených leasingových smluv povinen zdržet se jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést ke vzniku práv dalších osob k předmětům leasingu. Nájemce nebyl podle smluv oprávněn bez předchozího písemného souhlasu předat předmět leasingu do užívání třetí osobě. Důkaz: smlouva o finančním pronájmu (leasingu), včetně Všeobecných smluvních podmínek finančního pronájmu (leasingu) movitých věcí verze 14/2006-čl. 4, ze dne 20. 3. 2006, 27. 3. 2006, 28. 4. 2006 a 28. 4. 2006, sdělení Erste Leasing, a. s. ze dne 9. 5. 2018 (č. l. 109 spisu) d) dlužník spolu s žalovaným-jednající stejnou osobou, za každou smluvní stranu a to Jindřichem Tollinegerem-uzavřeli dne 9. 8. 2009 čtyři kupní smlouvy s odloženou účinností, na základě nichž se dlužník zavázal opatřit pro kupujícího předmět koupě (návěsy) a převést na něj vlastnické právo k nim a to za dohodnutou fixní cenu. V těchto smlouvách strany výslovně uvedly, že tyto kupní smlouvy s odloženou účinností jsou uzavírány namísto smlouvy o smlouvě budoucí kupní, přičemž všechny smlouvy se stanou účinnými až v okamžiku, kdy prodávající (dlužník) sám nabude vlastnické právo k předmětům prodeje od společnosti S MORAVA Leasing, a. s., nicméně strany smluv současně uvedly i to, že mají v úmyslu být vázány svými projevy vůle obsaženými v těchto smlouvách již od okamžiku jejich uzavření.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková. 4 179 ICm 145/2015 Důkaz: 4 kupní smlouvy s odloženou účinností, uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným, všechny ze dne 9. 8. 2009

6. Podle § 231 odst. 2 insolvenčního zákona v průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud. 7. Podle § 233 odst. 1 insolvenčního zákona je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. 8. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni 9. 8. 2009 (dále jen ObchZ ) a zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) ve znění účinném ke stejnému dni. 9. Podle § 409 ObchZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu (odstavec 1). Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448 (odstavec 2). 10. Podle § 446 ObchZ kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. 11. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. V dané věci není na základě provedeného dokazování pochybností o tom, že dlužník (označený ve smlouvách jako prodávající) dne 9. 8. 2009 uzavřel s žalovaným (označeným ve smlouvách jako kupující) celkem 4 kupní smlouvy s odloženou účinností, jimiž mu prodal 4 valníkové návěsy za ve smlouvě stanovené fixní kupní ceny a za dalších sjednaných podmínek výši této kupní ceny ovlivňujících. Ve všech 4 smlouvách její smluvní strany výslovně vyloučily to, že by jejich úmyslem (vůlí) bylo uzavírat smlouvu o smlouvě budoucí a s ohledem na to tak lze uzavřít, že tento typ smlouvy mezi nimi uzavřen nebyl. V době uzavření všech 4 kupních smluv pak nebyl dlužník vlastníkem žádného z valníkových návěsů, což bylo (muselo být) žalovanému jako kupujícímu známo, neboť smlouvy byly uzavřeny na obou stranách stejnou osobou. Té tak bylo dobře známo i to, že dlužník není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Tento zákaz dlužníkovi byl ostatně vtělen i znění Všeobecných smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí leasingových smluv, které v roce dlužník uzavřel s pronajímatelem. Z výše uvedeného tak plyne, že dlužník nebyl oprávněn ke dni 9. 8. 2009 kupní smlouvy uzavřít a žalovaný, coby kupující platně nenabyl vlastnické právo k valníkovým návěsům, neboť ty nebyly v době uzavření smlouvy ve vlastnictví prodávajícího dlužníka, což mu bylo známo. 13. Argumentace žalovaného, že účinnost právních úkonů (kupních smluv) byla v daném případě vázána na odkládací podmínku spočívající v tom, že předměty koupě dle kupních smluv budeou převedeny do vlastnictví kupujícího až v budoucnu (tj. až se prodávající stane jeho vlastníkem) pak podle názoru soudu nemůže obstát, neboť odložení účinnosti smlouvy je totiž nutné svázat s plněním ujednaných práv a povinností a nikoli se splněním podstatných náležitostí, které musí být podle zákona u tohoto typu smlouvy splněny již v okamžiku uzavření smlouvy. Jinými slovy,

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková. 5 179 ICm 145/2015 dlužník se mohl zavázat smlouvou o smlouvě budoucí, že valníkové návěsy na žalovaného v budoucnu převede (tj. až se stane jejich vlastníkem) a to za předem dohodnutých podmínek. Způsob jakým to smluvní strany učinily-když současně výslovně vyloučily to, že jejich úmyslem bylo takový typ smlouvy uzavřít, však je nepřípustný tedy neplatný, neboť je v rozporu se zákonem.

14. Současně nebylo průběhu řízení prokázáno to, že by pronajímatel předmětu leasingů, který s nimi byl oprávněn disponovat, k uzavření kupních smluv s žalovaným udělil nájemci, tehdy dlužníku souhlas.

15. Kupní smlouvy uzavřené dne 9. 8. 2009 mezi dlužníkem a žalovaným jsou tedy absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a to podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 446 ObchZ.

16. Platnost právních úkonů-tj. 4 kupních smluv-je nutno vždy posuzovat k okamžiku jejich uzavření, nikoli tedy (až) k datu, kdy se měly stát právně účinnými.

17. Neúčinný nemůže být právní úkon, který je absolutně neplatný. Za situace, kdy soud v průběhu dokazování na základě žalobkyní změněné žaloby zjistil, že původně odporované právní úkony jsou absolutně neplatné, rozhodl v souladu se změněným petitem tak, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

18. Další soudem provedené důkazy (vztahující se k původním tvrzením žalobkyně) tak s ohledem na právní hodnocení věci soudem zůstaly bez významu a nebyly tedy na tomto místě ani hodnoceny.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, tak náleží právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila k účelnému uplatňování práva , vůči v řízení neúspěšnému žalovanému. 20. Tyto náklady tvoří odměna za právní zastoupení advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč a byla přiznána za 9 úkonů právní služby, tj. převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, 4x vyjádření a účast zástupce při 3 jednáních konaných dne 21. 11. 2017, 4. 5. 2018 a 14. 5. 2018, vše v celkové výši 27.900 Kč a k těmto úkonům příslušející náhradě hotových výdajů ve formě 9 paušálů v celkové výši 9x 300 Kč, tj. 2.700 Kč, celkem tedy odměna 30.600 Kč (výrok II). 21. Podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství, je či není. Výrok III. rozsudku odpovídá tomuto ustanovení zákona, neboť žalobkyně byla jako 22. insolvenční správkyně od poplatku osvobozena (srovnej § 11 odst. 2 písm. o) zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková. 6 179 ICm 145/2015 prostřednictvím soudu podepsaného.

Praha 14. května 2018

JUDr. Jiří Rada, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Krykorková.