MSPH 79 INS 16168/2016-A-35
MSPH 79 INS 16168/2016-A-35

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v insolvenční věci dlužníka FSG Servisní II s. r. o., IČO 242 77 631, se sídlem Prokopova 572/14, 130 00 Praha 3- Žižkov, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Suchardou, advokátem, AK se sídlem Schnirchova 1374/28, 170 00 Praha 7, zahájeného k návrhu insolvenčního navrhovatele Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Smetanova 334/4, 289 24 Milovice, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kazbundou, advokátem, AK se sídlem Bohunická 67, 619 00 Brno, o návrhu na nařízení předběžného opatření

takto:

I. Návrh Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Františka Macháčka 1364, 282 01 Česká Brod (dále jen navrhovatelka ), na nařízení předběžného opatření, kterým by insolvenční soud ustanovil předběžného insolvenčního správce, s e z a m í t á.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit do 3 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek z návrhu na vydání předběžného opatření, který podle položky 5 Sazebníku k zákonu č.549/1991 Sb. ve znění zákona č. 218/2011 Sb., o soudních poplatcích, činí 1.000 Kč, a to

a) bezhotovostně na účet soudu: č. účtu: 3703-2928021 /0710 u ČNB Praha, konstantní symbol: 1148, variabilní symbol: 7941616816

b) nebo v hotovosti do pokladny soudu (č. dv. 140, I. poschodí budovy Městského soudu v Praze, Praha 2, pracoviště Slezská 9).

Odůvodnění: K návrhu v záhlaví označeného insolvenčního navrhovatele bylo dne 8. 7. 2016 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka FSG Servisní II s. r. o., IČO 242 77 631 (dále jen dlužník ). isir.justi ce.cz pokračování Podáním ze dne 15. 11. 2016, doručeným insolvenčnímu soudu následujícího dne, navrhla navrhovatelka jako údajně stále jediná společnice dlužníka-s odkazem na ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále jen insolvenční zákon nebo IZ)-aby insolvenční soud vydal předběžné opatření, kterým by byl ustanoven předběžný insolvenční správce.

Návrh odůvodnila obavou ze snížení hodnoty majetkové podstaty dlužníka v důsledku protiprávního jednání osob, které dlužníka v současné době ovládají, a s nimiž navrhovatelka vede spor o určení vlastnictví k obchodnímu podílu dlužníka. Tento 100% podíl navrhovatelka sice převedla na stávajícího vlastníka, avšak od smlouvy odstoupila z důvodu neuhrazení ceny za převod (založeno ve sbírce listin obchodního rejstříku zdejšího soudu pod sp. zn. SJ 358048/2016). Jakkoliv při podpisu smlouvy předala novému společníkovi kompletní účetnictví spolu se zprávou o stavu společnosti, dlužník tuto skutečnost popírá a v současnosti již nevyvíjí žádnou obchodní činnost. Navrhovatelka se tak obává výrazného snížení hodnoty sporného obchodního podílu, jakož i zmenšení objemu majetkové podstaty. Jako příklad uvedla skutečnost, že dlužník zaúčtoval platbu od klienta na sesterskou společnost FSG Servisní I s. r. o., IČO 242 58 199 (dále jen FSG I. ), ačkoliv platba měla být příjmem dlužníka. Navrhovatelka proto považuje za nutné ustanovit předběžného insolvenčního správce, který by zjistil a zajistil rozsah majetkové podstaty a zabránil tak jejímu případnému zmenšování. K návrhu přiložila kupní smlouvu č. 611028/1067 a nájemní smlouvu (obě ze dne 3. 3. 2016), které zákazník dlužníka Jan Speiss (nar. 1961) uzavřel s dlužníkem, přičemž sjednané platby nájemného měl uvedený zákazník zaplatit dlužníkovi. Dle dále přiloženého příjmového pokladního dokladu z 23. 6. 2016 však částku ze smlouvy č. 311028/1067 ve výši 8.300 Kč nepřijal dlužník, ale společnost FSG I., jak dosvědčuje razítko této posledně jmenované společnosti s nečitelným podpisem.

Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření-ustanovení předběžného insolvenčního správce-insolvenční soud vyšel z těchto skutečností obsažených v insolvenčním spise, jakož i v insolvenčním a v obchodním rejstříku:

-insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu Petra anonymizovano , anonymizovano (jako věřitele č. 1), který do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku ve výši 15,129.751 Kč. Vedle něj se do dnešního dne přihlásilo s pohledávkami dalších 5 věřitelů (FIP COMPANY s. r. o., UNIQUA pojištovna a. s., BALVAN CZ s. r. o., Dominika Červenková a David Spousta), takže již nyní přihlášená výše pohledávek celkem činí 22,120.299 Kč,

-dle výpisu z obchodního rejstříku vedeného zdejšímu soudem bylo zjištěno z vložky č. C 198050, že FSG Servisní I. s. r. o. vznikla ke dni 8. 8. 2012 a z vložky č. 199782, že dlužník vznikl ke dni 3. 10. 2012 s tím, že obě společnosti měly v průběhu trvání shodné společníky a statutární orgány; v obou společnostech byla navrhovatelka jedinou společnicí v období 15. 10. 2014 až 1. 6. 2016 (FSG I.), resp. 6. 11. 2014 až 31. 5. 2016 (FSG II.), aby poté převedla svůj obchodní podíl v té které společnosti vždy na ukrajinského občana Mykhailo Surynetse,

-z insolvenčního rejstříku plyne, že k návrhu shodného insolvenčního navrhovatele bylo dne 16. 10. 2016 zahájeno rovněž insolvenční řízení ve věci společnosti FSG Servisní I. a je vedeno pod sp. zn. MPSH 79 INS 23611/2016,

-dlužník k výzvě insolvenčního soudu se k insolvenčnímu návrh vyjádřil podáním z 10. 8. 2016, které následně doplnil dne 15. 8. 2016 a dne 26. 9. 2016 (č. d. A-11, A-12, A-28), přičemž kategoricky odmítl důvodnost insolvenčního návrhu, který je dle něj veden snahou jej poškodit. Uvedl, že je to právě insolvenční navrhovatel, kdo se pokouší zastavit činnost dlužníka tím, že jeho zákazníky vybízí k platbám přímo ke svým rukám (na svůj účet), případně výzvami, aby pokračováníuzavřeli nové smlouvy se společností ZASTAV TO s. r. o., IČO 051 59 784, a plnili na její účet. Pohledávky všech věřitelů označil za sporné. Dlužník trval na tom, že je schopen plnit své závazky, není předlužen, a nenachází se tudíž ve stavu úpadku. Navrhl proto insolvenční návrh zamítnout.

-dlužník rovněž předložil dne 1. 9. 2016 požadované seznamy závazků, zaměstnanců a majetku, které následně upřesnil (č. d. A-12, A-23). Z nich byly v souladu s ustanovením § 128 odst. 3 IZ zveřejněny toliko seznamy závazků a zaměstnanců, seznamy majetku jsou dle zveřejněného záznamu založeny pod č. d. A-24 a budou zpřístupněny až po rozhodnutí, kterým by byl zjištěn úpadek dlužníka. Dlužník uvedl, že nemá zaměstnance, a rovněž neeviduje závazky po lhůtě splatnosti.

S ohledem skutečnost, že dlužník s insolvenčním návrhem nesouhlasil a nevzdal se rovněž práva své účasti na projednání, bylo nařízeno jednání o úpadku na den 6. 12. 2016.

Podle § 82 odst. 1 IZ Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 82 odst. 2 IZ Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení podle odstavce 1 se dle odst. druhého netýká mezi jiným úkonů nutných k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí.

Podle § 111 odst. 3 IZ právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle § 246 odst. 1 IZ přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou prohlášením konkursu. Do té doby vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. pokračování Podle § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Podle § 235 odst. 2 IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"), není-li dále stanoveno jinak.

Nařízení předběžného opatření dle § 82 odst. 1 IZ se domáhala navrhovatelka, která o sobě tvrdí, že je jedinou společnicí dlužníka.

Pokud jde o samotný návrh na nařízení předběžného opatření, pak insolvenční soud konstatoval, že je neurčitý. Navrhovatelka neuvádí, z jakých konkrétních skutečností dovozuje svou obavu z toho, že by dlužník mohl vyvést prostředky z majetkové podstaty, a tím znehodnotil její podíl a zároveň výrazně snížit rozsah majetkové podstaty, a jakého právního jednání dlužníka k tomu směřujícího se konkrétně obává a z čeho tak usuzuje. Navrhovatelka pouze doložila účtování o částce 8.300 Kč třetímu (sesterskému) subjektu, přičemž s ohledem na výši prostředků nelze usuzovat na výrazně, soustavné či opakující se snahy o znehodnocení majetkové podstaty. Tvrzení obsažené v návrhu na nařízení předběžného opatření se tak pohybuje toliko v rovině ničím nepodloženého tvrzení.

Insolvenční řízení se nachází ve fázi po podání insolvenčního návrhu a před jednáním o úpadku, tedy v době, kdy se insolvenční navrhovatel a dlužník diametrálně liší co do důvodnosti podání insolvenčního návrhu (platební neschopnost, předlužení, existentní pohledávka navrhovatele a lhůta splatnosti, pluralita věřitelů). Pohledávky dalších dosud do insolvenčního řízení přihlášených věřitelů dlužník popírá a ve svém vyjádření vysvětluje důvody, jež jej k jeho stanovisku vedou. Namítá navíc, že na půdu insolvenčního řízení byly přeneseny spory mezi dlužníkem a insolvenčním navrhovatelem.

V této fázi insolvenčního řízení je tak dlužník dle § 246 odst. 1 IZ stále oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, je toliko omezen (ale i zavázán) ustanovením § 111 insolvenčního zákona, jehož nerespektování s sebou následně vede sankci neúčinnosti takovéhoto právního jednání ve vztahu k dlužníkovým věřitelům v případě, že by byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

Současně se jedná o fázi insolvenčního řízení, kdy není zřejmé, zda se dlužník nachází v úpadku, a zda je dána (s ohledem na dlužníkovi obranu tedy spolehlivě osvědčena) procesní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu, a kdy zároveň návrh na nařízení předběžného opatření je neurčitý, neshledává insolvenční soud důvody pro to, aby dlužníka omezoval nad rámec omezení daného ustanovením § 111 insolvenčního zákona. Ze stejného důvodu ani neshledává opodstatnění pro to, aby bylo nařízeno předběžné opatření i bez návrhu.

Soud tak neshledal ani důvodu pro to, aby o ustanovení předběžného správce rozhodl i bez návrhu.

Veden těmito důvody proto insolvenční soud návrh na předběžné opatření v navrhovaném znění výrokem I. zamítl a nepovažuje za potřebné insolvenčního správce z vlastní iniciativy ustanovovat. pokračování

Výrokem II. rozhodl insolvenční soud o povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření. Tento výrok je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění, přičemž výše poplatku byla určena dle položky Sazebníku poplatků, který je součástí tohoto zákona.

P o u č e n í: Proti výroku I. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy navrhovatelce bude doručeno písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí.

Proti výroku II. tohoto usnesení n e n í odvolání přípustné (§ 91 IZ).

V Praze dne 21. listopadu 2016 JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Blahnová