MSPH 79 INS 15714/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY MSPH 79 INS 15714/2010 29 NSČR 63/2012-P8-21 USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka AVANTASIA TRADING, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Štírova 1701/55, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 27418685, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 15714/2010, o přihlášce pohledávky věřitele č. 9, o dovolání věřitele č. 9 Ivana Nerada, narozeného 2. prosince 1951, bytem v Liberci 15, Wolkerova 864/7, PSČ 460 15, zastoupeného Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem, se sídlem v Liberci, Chrastavská 273/30, PSČ 460 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2012, č. j. MSPH 79 INS 15714/2010, 2 VSPH 612/2012-P8-7, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 19. dubna 2012, č. j.-P8-2, odmítl Městský soud v Praze (dále též jen insolvenční soud )-cituje ustanovení § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)-přihlášku č. 8 věřitele č. 9 Ivana Nerada (bod I. výroku) a určil, že právní mocí rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku). Insolvenční soud vyšel z toho, že usnesením ze dne 28. března 2011, č. j.-A-26, zjistil úpadek dlužníka a zároveň vyzval věřitele, aby do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Dále poukázal na to, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku (čímž se stalo účinným) dne 28. března 2011. Na základě zjištění, že věřitel č. 9 podal přihlášku pohledávky k poštovní přepravě až 5. dubna 2012, pak insolvenční soud uzavřel, že tento věřitel přihlásil pohledávku opožděně. K odvolání věřitele č. 9 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud přitakal insolvenčnímu soudu v závěru, že přihláška pohledávky věřitele č. 9 je opožděná. Přitom zdůraznil, že rozhodnutí o úpadku obsahuje vše, co podle ustanovení § 136 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat má, včetně lhůty k přihlášení pohledávek (jejíž délku stanovil insolvenční soud v souladu s ustanovením § 136 odst. 3 insolvenčního zákona) a poučení o následcích zmeškání přihlašovací lhůty. Konec stanovené lhůty připadl na středu 27. dubna 2011 a věřitel č. 9 podal přihlášku až 5. dubna 2012. Dovolání věřitele č. 9 proti usnesení odvolacího soudu je (bez dalšího) přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ); srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2008, sen. zn. 29 NSČR 4/2008, uveřejněné pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 25/2009 ) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněné pod číslem 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 151/2011 ), která jsou-stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže-dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud nicméně dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do závěru o opožděnosti přihlášky v souladu s R 25/2009, s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2009, sen. zn. 29 NSČR 27/2009, uveřejněným pod číslem 63/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, i s R 151/2011. Dovolatel nezpochybňuje, že zmeškal lhůtu určenou k podání přihlášky v rozhodnutí o úpadku a obsáhle argumentuje toliko tím, proč měl za to, že pohledávku vymůže jinak a vůči jiné osobě. Podle ustanovení § 83 insolvenčního zákona, části věty před středníkem, nicméně platí, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Z výše označených rozhodnutí Nejvyššího soudu plyne, že povinnost přihlásit (včas) do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem stíhá věřitele bez ohledu na to, zda pohledávka je nesporná, zda byla uplatněna u soudu a zda jde o pohledávku vykonatelnou, (srov. ustanovení § 173 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona). Takovou povinnost měl i dovolatel, jehož pohledávka-jak sám v dovolání tvrdí-vznikla z půjček dokládaných notářskými zápisy sepsanými (již) 5. června 2008 a 15. prosince 2009. O tom, že by pravidlo, které všem věřitelům ve stejném postavení dává stejnou možnost k přihlášení pohledávky v zákonem určené propadné lhůtě, odporovalo ústavnímu pořádku České republiky, nemůže být řeči (srov. i usnesení ze dne 26. ledna 2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podanou proti R 25/2009). Tím, že pohledávku nepřihlásil (v souladu s § 110 insolvenčního zákona) v době od 20. prosince 2010 (kdy bylo zahájeno insolvenční řízení) do 27. dubna 2011 (kdy uplynula propadná přihlašovací lhůta), nekonal dovolatel v souladu s obecným právním principem vigilantibus iura skripta sunt (bdělým náležejí práva), k němuž se ve své rozhodovací praxi opakovaně hlásí Ústavní soud; následky, jež z takového nekonání plynou, jdou k dovolatelově tíži. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marcela Tauerová