MSPH 79 INS 13739/2014-C3-16
MSPH 79 INS 13739/2014-C3-16

179 ICm 3306/2014-77 (MSPH 79 INS 13739/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou ve věci

žalobce: C&E.A EUROPEAN CONSULTING LIMITED, reg. č. HE 330645 sídlem Faneromenis, PATSIAS COURT, 1 st floor, Flat/Office 102, Larnaca, Kyperská republika zastoupený advokátem Mgr. Janem Vytiskou sídlem Štěpánská 24, 110 00 Praha 1

(dále též žalobce ) proti

žalovanému: Ing. Lee Louda, IČO 69326681 sídlem Vodičkova 41, 110 00 Praha 1 insolvenční správce dlužníka Rezidence Kavčí Hory, a. s., IČO 27228207 sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3 zastoupený advokátem JUDr. Dušanem Dvořákem sídlem Hlinky 118, 603 00 Brno

(dále též žalovaný )

o učení pravosti nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že pohledávka žalobce ve výši 674.526 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Rezidence Kavčí Hory, a.s., IČO 27228207, vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn., z důvodu uvedeného v přihlášce č. P8 je po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě řízení 12 342 Kč , do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská. isir.justi ce.cz

2 179 ICm 3306/2014 Odůvodnění:

1. Žalobce resp. jeho právní předchůdce (SKD Průmstav-stavby, a. s.-dále jen SKD-P ) se žalobou došlou k soudu dne 2. 10. 2014 domáhal, aby soud určil, že jeho nevykonatelná pohledávka ve výši 674.526 Kč, (dále jen pohledávka ), kterou přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka je v této výši po právu. 2. Tvrdil, že důvodem vzniku pohledávky je konkludentně uzavřená smlouva o dílo, na základě níž SKD-P provedl pro dlužníka Rezidence Kavčí Hory, a. s. (dále jen dlužník ) dílo spočívající v doplnění okapového plechu na balkonových konstrukcích bytového domu Hvězda v Praze 6- Petřiny, v ulici Na Okraji, za které zhotovitel dlužníkovi dne 26. 10. 2010 vystavil fakturu znějící na částku 674 526 Kč, která mu však nebyla uhrazena. 3. Při přezkumném jednání konaném dne 5. 9. 2014 insolvenční správce AS ZIZLAVSKY v. o. s. (dále jen předchozí správce ) a také dlužník pohledávku žalobce zcela popřeli co do její pravosti, s odůvodněním, že nebyl doložen důvod pohledávky. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce netvrdil ani neprokázal uzavření platné smlouvy o dílo, zejména pak ujednání stran o ceně díla, den jejího vzniku, neprokázal provedení díla a jeho předání dlužníkovi. Stejně tak nebylo nijak doloženo, kdy bylo údajně provedené dílo dlužníkovi předáno ani nebylo tvrzeno, zda došlo k ujednání smluvních stran o termínu úhrady faktury v pozdějším termínu, neboť dílo mělo být provedeno již v roce 2009, ač fakturováno bylo dlužníkovi téměř rok poté. Pokud by byla pohledávka žalobce prokázána z jiného důvodu, namítal její promlčení. 5. Podle § 193 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. 6. Podle § 194 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. 7. Podle § 198 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odstavec 1). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (odstavec 2). 8. Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu popřel insolvenční správce pravost, výši nebo pořadí pohledávky, je určující obsah popěrného úkonu insolvenčního správce při přezkumném jednání (do skončení přezkumného jednání). V mezích určitého popěrného úkonu je insolvenční správce vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu. Důvody popření pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky, stejně jako důvody popření pořadí pohledávky (lhostejno, zda vykonatelné) může insolvenční správce (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení (Rozsudek ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 716/2012).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

3 179 ICm 3306/2014 9. Právním důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tedy skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky. Dospěje-li soud ve sporu o určení pravosti pohledávky k závěru, že smlouva, o kterou se přihlášená pohledávka opírá, je neplatná, nebo že vůbec nevznikla, musí zvážit, zda identifikace skutku v přihlášce a v incidenční žalobě dovoluje učinit závěr, že přihlášený nárok je dán z jiného titulu (např. z titulu bezdůvodného obohacení nebo náhrady škody). Jiná právní kvalifikace téhož skutku změnou právního důvodu přihlášené pohledávky není (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 29 ICdo 81/2015). 10. Soud, který ve sporu o určení pravosti a výše takové pohledávky zjistí, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná, se může zabývat i tím, zda přihlášená pohledávka je pohledávkou pravou a uplatněnou ve správné výši z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění z neplatné smlouvy (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2096/2013). 11. K zachování lhůty k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky v konkurzu je nezbytné, aby žaloba nejpozději posledního dne lhůty došla soudu. Zmeškání této lhůty nelze prominout (Usnesení ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3698/2010). 12. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 13. Podle § 120 odst. 2 o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 14. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 15. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c 1 o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4 o. s. ř.). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. 16. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že a. usnesením ze dne 3. 6. 2014 byl zjištěn na návrh dlužníka jeho úpadek a bylo povoleno jeho řešení reorganizací. Současně byl ustanoven správcem předchozí správce (AS ZIZLAVSKY v. o. s.). Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2015, č. j. MSPH 79 INS 1379/2014-B-148, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2015, č. j. 4 VSPH 646/2015-B-233, bylo pravomocně rozhodnuto o přeměně reorganizace v konkurs. Žalovaný je aktuálně insolvenčním správcem dlužníka.

Důkaz: insolvenční spis dlužníka, z něj usnesení na č. d. A-12, B-148, B-233 a B-36;

b. žalobce přihláškou podanou k poštovní přepravě dne 4. 8. 2014 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši celkem 674 526 Kč, sestávající se

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

4 179 ICm 3306/2014 z jistiny 528 526 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 146 000 Kč, u níž jako důvod jejího vzniku uvedl verbálně uzavřená smlouva o dílo na doplnění okapového plechu kotveného pásovinou na balkonových konstrukcích objektu BD Hvězda Praha Petřiny v důsledku vady projektu . Tuto přihlášku doplnil před konáním přezkumného jednání podáním došlým k soudu dne 4. 9. 2014, v němž uvedl, že dílo bylo provedeno po dohodě dlužníka a SKD-P, neboť na něm byly zjištěny vady. Statutární orgány dlužníka ústně akceptovali cenu díla, přičemž ke zhotovení díla došlo v průběhu října 2009, následně bylo dílo dlužníkovi vyfakturováno.

Důkaz: přihláška pohledávky č. P-8 žalobce a její doplnění;

c. Předchozí správce (AS ZIZLAVSKY v. o. s.), a dlužník popřeli při přezkumném jednání zcela co do pravosti nevykonatelnou pohledávku žalobce a to pro nedoložení jejího vzniku. Žalobce, jehož zástupce se účastnil přezkumného jednání, byl soudem poučen o možném procesním postupu při určení popřené pohledávky. Důkaz: přihláška P8 , protokol o přezkumném jednání konaném dne 5. 9. 2014, upravený list seznamu přihlášené pohledávky týkající se žalobce; d. Žalobce podal žalobu na určení pravosti nevykonatelné pohledávky včas. Důkaz: protokol o přezkumném jednání ze dne 5. 9. 2014, jehož součástí je poučení žalobce soudem o možném postupu při určení pravosti správcem popřené pohledávky; žaloba žalobce došlá k soudu dne 2. 10. 2014; e. Žalobce právně vznikl dne 2. 9. 1999, v období od vzniku do 7. 3. 2014 byl způsob jednání úpraven takto: Za společnost jedná navenek jménem společnosti celé představenstvo, nebo společně předseda představenstva a místopředseda představenstva, nebo společně předseda představenstva a jeden člen představenstva, nebo společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva. Podepisování za společnost: a) společně všichni členové představenstva, b) společně předseda představenstva a místopředseda představenstva, c) společně předseda představenstva a jeden člen představenstva d) společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva, e) samostatně člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Všichni tak učiní tím způsobem, že k napsanému či vytištěnému názvu společnosti nebo otisku razítka společnosti připojí svůj podpis s uvedením funkce v představenstvu

Důkaz: úplný výpis u obchodního rejstříku žalobce;

f. Dlužník právně vznikl dne 18. 3. 2005 pod obchodní firmou Mlynářka centrum a. s. Změna obchodní firmy dlužníka na Rezidence Kavčí Hory a.s. (dále též RKH ) byla zapsána ke dni 26. 8. 2009. Předsedou představenstva dlužníka byl v rozhodné době (tj. v roce 2009) Ing. Jan Brůček (dále jen JB ), jedním ze členů představenstva byl také pan Michal Bouška a to až do 25. 11. 2011. Jménem dlužníka byli oprávněni jednat v rozhodném období výhradně předseda představenstva společně s jedním jeho členem.

Důkaz: úplný výpis z obchodního rejstříku dlužníka.

g. Pan JB dne 4. 9. 2014 čestně prohlásil, že žalobce koncem roku 2009 vykonal pro dlužníka dílo spočívající zejména v doplnění okapového plechu na balkonových konstrukcích bytového domu Hvězda, že bylo s žalobcem dojednáno, že dílo provede a byla odsouhlasena cenová nabídka odpovídající následně fakturované částce 528.526 Kč. Důkaz: fotokopie čestného prohlášení JB ze dne 4. 9. 2014; h. Dílo, které pro dlužníka vytvořil žalobce dle dříve uzavřené smlouvy, vykazovalo dle

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

5 179 ICm 3306/2014 závěru znalce vady; mezi žalobcem a dlužníkem bylo proto ústně jednáno o reklamaci tohoto díla a možném rozsahu provedených prací; Důkaz: znalecký posudek ze dne 24. 5. 2009 zpracovaný znalcem Doc. Ing. Václavem Hájkem č. 304/09, záznamy z jednání ze dne 12. 8. 2009 a 9. 9. 2009, emailová komunikace; i. Žalobce s odstupem několika měsíců po dokončení díla vyzval fakturou ze dne 26. 10. 2010 dlužníka k úhradě nákladů spojených s odstraněním vady projektu ve výši 528.526 Kč, s tím, že splatnost částky uvedl dne 9. 11. 2010. Důkaz: faktura č. 300343 ze dne 26. 10. 2010 j. Žalobce je legitimován k podání žaloby Důkaz: protokol o společném prohlášení věřitele a nabyvatele pohledávky ze dne 2. 7. 2015, usnesení zdejšího soudu ze dne 2. 7. 2015 17. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke konci roku 2009 ( dále jen ObchZ ), zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ), ve znění účinném do roku 2009. 18. Podle § 536 ObchZ se smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení (odst. 1). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (odst. 2). 19. Podle odst. 3 cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. 20. Podle § 548 odst. 1 ObchZ objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. 21. Podle § 554 odst. 1 ObchZ zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla. 22. Podle § 560 odst. 1 ObchZ dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Podle odst. 2 zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání; jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. 23. Podle § 397 ObchZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 24. Podle ustanovení § 392 odst. 1 ObchZ u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). 25. Podle § 451 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). 26. Z právní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku nevyplývá povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně. Nezbytné však je, aby nebylo pochyb o tom, že si účastníci této ústně uzavřené smlouvy sjednali alespoň její podstatné náležitosti. Konstantně judikovaný právní názor je, že podstatnými částmi smlouvy o dílo jsou vymezení díla (popřípadě předmětu díla) a určení ceny nebo vymezení způsobu jejího určení (popřípadě projev vůle účastníků uzavřít smlouvu bez určení ceny). Pokud

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

6 179 ICm 3306/2014 smlouva o dílo neobsahuje obě tyto podstatné části, není platně uzavřena. 27. Dohoda o ceně nebo způsobu jejího určení je tedy nezbytnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 14/2001, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008, sp. zn. 23 Cdo 5160/2009). 28. Není-li doba, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti), dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí a je-li splatnost pohledávky závislá na žádosti věřitele o plnění (srov. § 340 odst. 2 obch. zák.), neuplatní se ustanovení § 392 odst. 1 ObchZ při určení začátku běhu promlčecí doby závazku. Jinak řečeno, není-li doba úhrady ceny díla sjednána ve smlouvě o dílo a vznikl-li zhotoviteli nárok na cenu díla provedením díla, je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla bez zbytečného odkladu po té, co jej zhotovitel po předání díla o splnění požádá (31 Cdo 3881/2009). 29. V dané věci žalobce přes výzvu soudu podle 118a o. s. ř. při jednání zcela rezignoval na doplnění svých žalobních tvrzení týkajících se uvedení a také prokázání podstatných náležitostí smlouvy o dílo, která byla jako důvod pohledávky uvedena v jeho přihlášce, tj. na vymezení předmětu díla, a zejména pak určení ceny díla nebo vymezení způsobu jejího určení (popřípadě projevu vůle účastníků smlouvy uzavřít smlouvu bez určení ceny). Nebylo také nijak tvrzeno, kdy a jak bylo dílo provedeno a dlužníkovi předáno či jaká byla dohoda stran o splatnosti ceny provedeného díla. 30. Provedenými listinami tak bylo prokázáno jen to, že SKD-P pro dlužníka provedl vadným způsobem dílo, a to na základě dříve uzavřené smlouvy o dílo, nebylo však již prokázáno to, že by poté, kdy byly na základě dlužníkem vyžádaného znaleckého posudku zjištěny jeho vady, a že v důsledku toho byla uzavřena konkludentně a to mezi osobami oprávněnými za smluvní strany jednat (zejména pak za zhotovitele) nová ústně uzavřená smlouva o dílo, kde by mezi jejími stranami došlo k dohodě na jejích podstatných náležitostech. 31. Žalobce sice proběhlou korespondencí a záznamy z jednání mezi zástupci SKD-P a dlužníkem prokázal shodu účastníků ohledně předmětu možných prací, lze z nich dovodit i zahájení a dobu ukončení díla (od 14. 9. 2009 po dobu maximálně 7 týdnů, tedy do 7. 11. 2009, delší omezení vlastníků bytů by asi SVJ nepřipustilo), neunesl však již břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, zda a kdy bylo dokončené dílo předáno, zda bylo předáno bez vad a zejména to, že byla řádně vymezena cena, případně, že by účastníci smlouvy projevili vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny. Podmínkou platnosti ústně uzavřené smlouvy o dílo totiž je, jak výše uvedeno, to, že shora o ceně (způsobu jejího určení), musí tvořit nedílnou součást již takto uzavírané smlouvy samotné. Za sjednání ceny díla (způsobu jejího určení) u smlouvy o dílo ve smyslu obchodního zákoníku nelze tedy považovat skutečnost, že SKD-P, jako zhotovitel, vystavil následně (s téměř ročním zpožděním) dlužníkovi fakturu č. 300343. Tu může zhotovitel vystavit totiž pouze na základě sjednané ceny (dohodnutého způsobu určení ceny) díla při uzavření smlouvy (např. 23 Cdo 4156/2009). 32. Za sjednání anebo způsob určení ceny díla tak nelze považovat následné a jednostranné vyúčtování ceny díla zhotovitelem bez minimálně smluvně určených konkrétních kritérií, jak se tato cena stanoví. V této souvislosti jako důkaz nepostačí rekapitulace ceny díla, a to proto, že z předložené listiny (jakkoliv není datována) lze usuzovat, že byla vypracována až po provedení (dokončení) prací. Listina je navíc nepodepsána, takže ani není zjevné, kým byla pořízena a v jaké souvislosti. Z předložené faktury samotné navíc neplyne vůbec to, že by měla obsahovat ty přílohy, o nichž se žalobce zmiňuje, není ani doloženo, že by dlužník fakturu převzal (ať již osobně anebo prostřednictvím pošty). Jelikož pak nebylo prokázáno, zda byly práce provedeny řádně a včas a převzaty dlužníkem, není ani možno posoudit, zda-i za předpokladu, že by byla smlouva uzavřena platně-se faktura stala splatnou (a zda je tak dlužník v prodlení s jejím zaplacením, případně od jaké doby). 33. Čestné prohlášení JB ze 4. 9. 2014, které bylo v této souvislosti předloženo žalobcem jako jasně prokazující platný vznik smlouvy o dílo, je třeba hodnotit spolu s ostatními výše uvedenými důkazními prostředky, a právě v této souvislosti je jeho vypovídací hodnota bez dalších důkazů

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

7 179 ICm 3306/2014 (které však nebyly žalobcem navrženy) relativně nízká. V řízení nebylo ani prokázáno, kdo a za jakým účelem JB o jeho prohlášení požádal . 34. Obdobně pokud žalobce vyvozuje platný vznik smlouvy z vyjádření dlužníka ve spise založeném na č. l. 18, pak z tohoto vyjádření lze zjistit pouze to, že dlužník neví nic o tom, že by bylo o faktuře č. 300343 v jeho účetnictví účtováno i v roce 2011 (a dále). Dlužníkův úsudek o tom, že o faktuře po roce 2010 neúčtoval proto, že patrně byla zaplacena, není způsobilý vyvrátit obranu žalovaného správce, že totiž předmětná faktura nebyla dlužníkovi nikdy doručena. Tuto obhajobu podporuje i seznamu závazků předložený dlužníkem (v insolvenčním spise na č. d. B-62). 35. Za předpokladu, že tvrzený ústní závazkový vztah nebyl prokázán, případně je neplatný, nelze sporný nárok žalobce posoudit ani jako nárok z bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu podle § 451 odst. 2 obč. zák. Jednak bylo již výše zmíněno, že není zřejmé zda, v jaké kvalitě a v jaké hodnotě (ceně) žalobce předmětné plnění skutečně poskytl dlužníkovi, a že jeho bez výhrad převzal. Vedle toho nesvědčí pro existenci tohoto typu nároku ani předložené listiny. Všechny doklady, které žalobce předložil ve svém doplnění k přihlášce pohledávky (č. d. P8-3 insolvenčního spisu) soustavně a opakovaně hovoří o předmětném díle jako o reklamaci provedení stavby bytového domu Hvězda dle smlouvy o dílo č. ML 01/06. O tom, že se jednalo o uplatnění práv z vad předmětného díla, svědčí nejen posudek znalce, ale rovněž všechny tři záznamy z jednání, mailová korespondence a dokonce i faktury od subdodavatelů zúčastněných na odstranění vad provedení balkónů, které byly jako odběrateli vystaveny SKD a jím také oproti podpisu převzaty. Lze tak považovat za zřejmé, že nešlo o vytvoření díla nového, ale o opravu předchozího díla dokončeného a předaného, u něhož byly zjištěny a včas uplatněny skryté vady. Nárok na jejich odstranění v záruční lhůtě tvoří vícenáklady jdoucí k tíži zhotovitele. 36. V řízení tak nebylo prokázáno, že žalobci vznikla pohledávka z důvodu, který uvedl v přihlášce pohledávky, tedy pohledávka vzniklá na základě konkludentně uzavřené smlouvy o dílo a žaloba tak musela být z tohoto důvodu zamítnuta. Případný nárok z důvodu bezdůvodného obohacení pak je s ohledem na žalobcem tvrzenou dobu vytvoření díla (2009) již nepochybně promlčen (výrok I). 37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (výrok II). 38. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, tak náleží právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložil k bránění práva, vůči v řízení neúspěšnému žalobci. 39. Náklady řízení tvoří náhrada za právní zastoupení žalovaného advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč a byla přiznána za 3 úkony právní služby-převzetí a příprava právního zastoupení, 1x vyjádření (č. l. 11), a 1x účast zástupce na jednání dne 9. 2. 2018. tj. 9 300 Kč, a k těmto úkonům příslušející náhrada hotových výdajů ve formě 3 paušálů v celkové výši 3x300 Kč, tj. 900 Kč, celkem tedy 10 200 Kč. K této souhrnné částce dále přísluší 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 142 Kč, neboť zástupce žalovaného soudu osvědčil, že je jejím plátcem. Celkové náklady řízení tak činí 12 342 Kč vč. DPH. Tyto náklady žalobce uhradí podle § 149 odst. 1 o. s. ř. advokátu. Náhrada za soudem nevyžádanou písemnou repliku k podání žalobce či nebyla žalovanému jako účelně vynaložený výdaj přiznána.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.

8 179 ICm 3306/2014 Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Pohledávka je zjištěna rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí (201 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona). Výsledek sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky poznamená i bez návrhu insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek a upravený seznam pohledávek zašle insolvenčnímu soudu (201 odst. 3 insolvenčního zákona). Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům (201 odst. 4 insolvenčního zákona).

Praha 9. února 2018

JUDr. Jiří Rada, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Jaroslava Staviarská.