MSPH 79 INS 12173/2010-C3-2
MSPH 79 INS 12173/2010-C3-2

MSPH 79 ICm 1546/2011-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v právní věci žalobkyně Ing. Taťjany Zapletalové, nar. 21. 9. 1956, bytem v Praze 8, Květnová 817/23, PSČ 182 00, proti žalované: JUDr. Editě Pařízkové, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2029/124, PSČ 130 00, insolvenční správce dlužníka SVAM CS, s.r.o., IČO 258 74 845, se sídlem v Praze 3, Slavíkova 1571/6, PSČ 130 00, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně má v insolvenční věci dlužníka SVAM CS, s.r.o., IČO 258 74 845, se sídlem v Praze 3, Slavíkova 1571/6, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. MSPH 79 INS 12173/201, pohledávku č. 1 ve výši 4,237.696,09 Kč s e z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4.873 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. pokračování-2-MSPH 79 ICm 1546/2011

Odůvodnění:

I. Podstata žaloby

Žalobou ze dne 13. 6. 2011 doručenou zdejšímu soudu dne 15. 6. 2011 se Ing. Taťjana Zapletalová, nar. 21. 9. 1956, bytem v Praze 8, Květnová 817/23 (dále jen žalobkyně ) domáhala, aby soud určil, že její nezajištěná a nevykonatelná pohledávka ve výši 4,237.696,09 Kč, kterou přihlásila do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. MSPH 79 INS 12173/2010 z titulu nesplacené půjčky dle smlouvy uzavřené dne 19. 3. 2007 s dlužníkem SVAM CS, s.r.o., IČO 258 74 845 (dále jen dlužník ), je po právu. Výše citovanou pohledávku popřela co do pravosti žalovaná insolvenční správkyně (dále již jen žalovaná ) při přezkumném jednání konaném dne 3. 5. 2011.

Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 3. 2007 uzavřela s dlužníkem písemnou smlouvu o půjčce , na jejímž základě mu půjčila po dohodě s manželem, Ing. Jaromírem Zapletalem, celkem 6,000.000 Kč, a to jednak převodem částky 3,000.000 Kč z účtu č. 6032850277/0100 dne 28. 3. 2007, jednak dvěma převody z účtu č. 209400996/0300 (dne 28. 3. 2007 částky 1,000.000 Kč a dne 4. 6. 2007 částky 2,000.000 Kč.) Dluh měl být splacen k 31. 12. 10, avšak dlužník splatil pouze 1,762.303,91 Kč. Uvedla, že půjčka je vedena v dlužníkově účetnictví, resp. byla zmíněna v obou výročních zprávách (vždy doplněných zprávou auditora) za období let 2007a 2008 .

II. Vyjádření žalované

Žalovaná se k návrhu vyjádřila podáním ze dne 16. 8. 2011 a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná vycházela z textu předmětné smlouvy o půjčce a namítala především, že neodpovídá výše půjčované sumy, jakož i číslo účtu, z něhož měla být půjčka dlužníkovi převedena ( a na nějž mělo být také zase dlužníkem plněno). Platby na dlužníkův účet totiž šly ze dvou jiných účtů, a to účtů manžela žalobkyně, který jako variabilního symbolu užil také své rodné číslo.

Žalovaná z toho dovozovala, že žalobkyně neprokázala odevzdání předmětu půjčky, a že proto mohlo být dlužníkovi placeno z jiného právního důvodu. Zpochybnila věrohodnost účetních závěrek poukazem na skutečnost, že žalobkyně byla od 2. 1. 2008 zaměstnána u dlužníka na pozici analytika ekonomicko-finančních strategií a vnitřního auditu. . III. K přípustnosti žaloby a k procesní legitimaci účastníků řízení

Podle § 198 odst. 1 a 2 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od pokračování-3-MSPH 79 ICm 1546/2011 přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle §197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Na přezkumném jednání konaném dne 3. 5. 2011, kde byla její nevykonatelná pohledávka žalovanou správkyní zcela pro pravost popřena, žalobkyně přítomná nebyla. O popření jí žalovaná vyrozuměla v souladu s § 197 IZ ve spojení s § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, přípisem ze dne 23. 5. 2011, vyrozumění bylo žalobkyni doručeno dne 2. 6. 2011.

Žaloba došla soudu dne 15. 6. 2011, tedy v zákonné lhůtě, přičemž žalovanou je insolvenční správkyně.

Obě účastnice jsou tak procesně legitimovány k vedení sporu .

IV. Zjištění skutkového stavu a hodnocení důkazů

Při ústním jednání konaném dne 20. 7. 2012 soud provedl dokazování důkazy, které byly účastnicemi řízení označeny (navrženy) za účelem prokázání či vyvrácení jejich tvrzení. Vzhledem k tomu, že přípravné jednání podle § 114c o.s.ř. nebylo nařízeno, poučil soud účastnice o tom, že koncentrace řízení nastane až ke skončení tohoto prvého jednání ve věci. V souvislosti s tím byla žalobkyně rovněž poučena v souladu s § 118a o.s.ř., aby nejpozději do skončení tohoto prvého jednání ve věci jednak vylíčila, resp. doplnila, všechna svá skutková tvrzení, jednak aby v téže lhůtě na jejich podporu navrhla důkazy.

Žalobkyně při tomto ústním jednání doplnila svá tvrzení tak, že o vyřízení záležitostí, týkajících se půjčky, požádala svého manžela, který po ústní dohodě s ní následně převedl její prostředky ze svých účtů dlužníkovi, i když žalobkyně měla na svém vlastním účtu, který byl rovněž uveden ve smlouvě o půjčce, v době jejího uzavření částku 6,000.000 Kč. Upřesnila rovněž, že se jednalo o peněžní prostředky v jejím výlučném vlastnictví, které nabyla dědictvím v Rusku. Dlužník jí z půjčky splácel úroky pravidelně a zasílal je na její vlastní účet uvedený ve smlouvě o půjčce. Nevěděla, zda s poskytnutím půjčky vyslovila souhlas valná hromada dlužníka, ale byla přesvědčena o tom, že se tak stalo. Tato svá tvrzení navrhla prokázat jednak listinou obsahující souhlas valné hromady dlužníka, slyšením svědka Ing. Jaromíra Zapletala a blíže nekonkretizovanými listinami . Svá tvrzení pak doplnila písemným podáním ze dne 31. 8. 2012 tak, že není dle jejího názoru podstatné, že se peněžní prostředky v jejím výlučném vlastnictví nacházely na účtech jejího manžela. ani to, že dlužníkův závazek z půjčky nebyl uveden v seznamu závazků, založeném do insolvenčního spisu. Naproti tomu za podstatné považovala to, že poskytnutí půjčky bylo dlužníkem zaúčtováno stejně tak, jako částečné splnění jistiny a placení úroků z půjčky za období od března 2007 do května 2008. pokračování-4-MSPH 79 ICm 1546/2011

V dokazování pak soud pokračoval při jednání dne 19. 10. 2012 za situace, kdy obě účastnice setrvaly na svých procesních stanoviscích.

Soud tak v obou ústních jednáních provedl dokazování důkazy, které byly účastnicemi řízení označeny, resp. navrženy, k prokázání jejich tvrzení a současně ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ také provedl i jiné než navržené důkazy, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu , pokud tyto důkazy vyplynuly z obsahu spisu.

Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 OSŘ, podle kterého Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci .

Pro posouzení věci po právní stránce a s tím souvisejícího rozhodnutí soudu o důvodnosti žaloby byla rozhodující skutková zjištění (závěry), podle nichž :

a) usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 2. 2011 č. j.-A-35 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní dlužníka byla ustanovena žalovaná. Dlužník dne 15. 12. 2010 předložil seznam závazků (bez potvrzení jeho správnosti a úplnosti dle ust. § 104 odst. 4 IZ), v němž jeho tehdejší jednatel Ing. Jaromír Zapletal výslovně uvedl, že jde o platný seznam k 31. 12. 2009, který odpovídá údajům uvedeným v přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2009. V části, týkající se specifikace jednotlivých závazků dlužníka, není uveden závazek z pohledávky žalobkyně. Žalobkyni, která přihlásila včas svou nevykonatelnou pohledávku a neúčastnila se přezkumného jednání, žalovaná (správkyně) o svém popření přihlášené pohledávky pro pravost řádně vyrozuměla.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 79 INS 12762/2010, z něj konkrétně usnesení o zjištění úpadku ze dne 15. 2. 2011 ( č. d. A-35), seznamů majetku, závazků a zaměstnanců dlužníka ze dne 15. 12. 2010 ( č. d. A-21), protokolu o přezkumném jednání s prezenční listinou ze dne 3. 5. 2011 ( č. d. B-6 a B-5), písemného vyrozumění žalobkyně o popření její pohledávky ze dne 23. 5. 2011, včetně poštovního dokladu o doručení tohoto vyrozumění žalobkyni dne 2. 6. 2011 ( č. d. B-18).

b) žalobkyně jako věřitelka pod pořadovým číslem 51 včas přihlásila do předmětného insolvenčního řízení nezajištěnou, nevykonatelnou pohledávku č. P51/1 ve výši celkem, 4,237.696,09 Kč, a to z titulu smlouvy o půjčce z 19. 3. 2007, z toho činila jistina 3,302.527 Kč a smluvní úrok činil 933.169 Kč (ve výši 8% p.a. z částky 6,240.658 Kč splatným od 10.12. 2008).

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazu čtením listiny-přihlášky pohledávky č. P51 žalobkyně (jako věřitelky č. 51).

c) Dne 19. 3. 2007 podepsala žalobkyně s dlužníkem, jednajícím jedním ze dvou tehdejších jednatelů, Romanem Rossim, smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo pokračování-5-MSPH 79 ICm 1546/2011 poskytnutí finančních prostředků žalobkyně dlužníkovi dle jeho potřeb, maximálně však do výše 10,000.000 Kč. Půjčka se měla uskutečnit převodem na účet dlužníka č. 86-6831220247/0100 vedený u Komerční banky, a.s.-pobočka Opava, a to dle telefonických či písemných dispozic dlužníka. Sjednaný úrok z půjčky činil 8% p.a. se splatností vždy do každého 10. dne v kalendářním měsíci na účet žalobkyně u Komerční banky, a.s.-pobočka Praha 8-Ládví, číslo účtu 19-8289260247/0100. Dlužník se zavázal dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2010, eventuálně ihned, zejména pokud nebude řádně a včas splácet sjednaný úrok z půjčky. Peněžní prostředky (předmět půjčky) byly převedeny třemi platbami ze dvou účtů ve vlastnictví manžela žalobkyně, Ing. Jaromíra Zapletala, první dne 28. 3. 2007 ve výši 2,000.000 Kč, druhá z dalšího jeho účtu ve výši 3,000.000 Kč rovněž dne 27. 3. 2007 a třetí dne 4. 6. 2007 ve výši 1,000.000 Kč.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazů:

-čtením listiny-smlouvy o půjčce ze dne 19. 3. 2007,

-výslechem svědka Ing. Jaromíra Zapletala, manžela a druhého ze dvou tehdejších jednatelů dlužníka ( dále jen svědek ). Svědek shodně s tvrzeními žalobkyně uvedl, že šlo o výlučné peněžní prostředky manželky, které měla nabýt dědictvím v Rusku. Dědictví bylo převedeno na dolarový účet na Kypru, odtud je pak svědek převedl na své dva vlastní účty v tuzemsku. Z nich byla poskytnuta dlužníkovi částka nezbytná na pokrytí jeho aktuálních nutných potřeb ve třech plněních. Došlo k tomu na pokyn pana Gulidova (svědkem označeného jako jediný společník dlužníka ), tři poskytnuté půjčky byly řádně zaúčtovány a řádně a včas spláceny od března 2007 až do doby, kdy se dlužník ocitl v roce 2010 ve finančních obtížích a přestal splácet úroky z půjčky. Všechny příkazy k převodu na dlužníka vystavil svým jménem svědek dle ústního pokynu žalobkyně. Konkrétní pokyny na výplatu určitých přesně určených částek však od žalobkyně nedostal, dohodli se jen rámcově , protože on jako jednatel dlužníka věděl přesně, jakou částku dlužník momentálně potřebuje.

-čtením listiny-tří výpisů z účtů , všech vedených na jméno svědka, a sice výpisu č. 2007/1 a výpisu č. 2007/2, oba k účtu č. 209400996/0300 vedeného u ČSOB, a.s., a z výpisu č. 4 ze dne 6.4.2007 k účtu č. 19-6032850277/0100 vedeného u Komerční banky, a.s. Na výpisu č. 1. a 3. bylo jako variabilní symbol uvedeno rodné číslo majitele účtu, na výpisu č. 2. byl variabilní symbol začerněn.

d) v rozhodném období měl dlužník 2 jednatele, a to Romana Rossiho a manžela žalobkyně, Ing. Jaromíra Zapletala, každý z jednatelů byl oprávněn jednat za společnost ve všech věcech samostatně. Jediným společníkem dlužníka s působností valné hromady byla zahraniční společnost COPAS Services Limited se sídlem v Limassolu na Kypru. Dle Zakládací listiny ze dne 15.2. 2001 působnost valné hromady vykonává jediný společník s tím, že jeho rozhodnutí musí mít písemnou formu. Nikolay Gulidov za tuto společnost na jednom jejím zasedání měl jednat na základě plné moci.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazů čtením listiny-výpisu z oddílu C, vložky č. 148662 obchodního rejstříku vedeného zdejším soudem ve věci dlužníka a z elektronické sbírky listin, z ní zápisu z valné hromady dlužníka ze dne 11. 7. 2008 konané v Moskvě, dle něhož za jediného společníka dlužníka (COPAS Services Limited, Limassol, Kypr) jednal Nikolay Gulidov na základě plné moci (ve sbírce však nezaložené) . pokračování-6-MSPH 79 ICm 1546/2011

e) dne 16. 3. 2007 udělil v Moskvě osobou direktora Nikolaye Gulidova jediný společník dlužníka, kyperská společnost COPAS Services Limited, souhlas dlužníkovi k uzavření smlouvy o půjčce se žalobkyní s tím, že předmět půjčky nepřesáhne částku 10 milionů Kč, že úrok z půjčky bude činit 8% p. a., a že půjčka bude splatná do 30. 12. 2012. Podpis na souhlasu je nečitelný a není úředně ověřený, není doloženo zmocnění pro ředitele jednat jako (za) statutární orgán, výpis z registru firem na Kypru rovněž nebyl přiložen.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazů čtením listiny-rozhodnutí jediného společníka podle ust. § 132 obch. z. , datovaný v Moskvě dne 16. 3. 2007.

f) ve výroční zprávě dlužníka za rok 2007 (nezávislou auditorkou ověřené) a za rok 2008 ( nezávislou auditorkou neověřené, bez jejího vyjádření) je vždy pod bodem 5.6-Závazky z úvěrů, půjček a ostatních finančních výpomocí-uvedena dlouhodobá půjčka ve výši 6,000.000 Kč od žalobkyně.

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazů čtením listiny-výroční zprávy: za rok 2007 z 29.5. a výroční zprávy za rok 2008 z 30.6. 2008 .

g) žalobkyně byla u dlužníka v pracovním poměru od 2. 1. 2008 na pozici analytika ekonomicko-finančních strategií a auditu

Tento skutkový závěr soud učinil na základě provedení důkazů čtením listiny-pracovní smlouvy ze dne 2.1. 2008 uzavřené mezi dlužníkem a žalobkyní.

Soud provedl dokazování všemi důkazy, které byly navrženy oběma účastnicemi řízení.

V. Posouzení věci po právní stránce

Podle ust. § 657 obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ze znění ust. § 658 odst. 1 obč.zák. pak plyne, že při peněžité půjčce lze dohodnout úroky . Perfektní vznik smlouvy vyžaduje splnění tří podmínek současně, a sice že: 1. věřitel je vlastníkem půjčované genericky určené věci, 2. věřitel a dlužník se shodnou na obsahu smlouvy a 3. dojde k předání předmětu půjčky dlužníkovi (srov. Komenář k obč.zák. JUDr. Milan Holub a kolektiv, 2002) . V rozsudku ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 29 Cdo 98/2000 Nejvyšší soud České republiky uvedl, že vzhledem k tomu, že k půjčce (§ 657 obč. zák.) dochází na základě smlouvy, je na žalobci důkazní břemeno nejen o tom, že částku žalovanému skutečně zaplatil, ale i o tom, že poskytnutá částka byla plněním v jejich právním vztahu založeném smlouvou o půjčce. ... rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, to znamená právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tedy kdo z účastníků je povinen daný okruh skutečností prokázat. pokračování-7-MSPH 79 ICm 1546/2011

Podle ust. § 132 odst. 1 věty prvé ObchZ, pokud má společnost jednoho společníka, nekoná se valná hromada a její působnost vykonává tento společník.

Podle ustanovení § 196a odst. 1 ObchZ. (které se podle ustanovení § 135 odst. 2 ObchZ použijí obdobně i pro společnost s ručením omezeným) může společnost uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob nebo bezplatný převod majetku ze společnosti, jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku . Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 1780/2008 ze dne 1.7. 2008, Citované ustanovení nečiní rozdílu mezi smlouvami o půjčce uzavřenými společností jako věřitelkou a smlouvami uzavřenými společností jako dlužnicí. Gramatickým výkladem lze tedy dovodit, že dopadá i na smlouvy, jež společnost uzavírá jako dlužnice s tím, že citované ustanovení má zabránit osobám, jež mohou ovlivnit podmínky uzavření konkrétní smlouvy, aby z tohoto svého postavení osobně či prostřednictvím osob blízkých na úkor společnosti těžily. Závěr, podle něhož se ustanovení § 196a odst. 1 obch. zák. vztahuje i na smlouvy o půjčce, uzavřené společností jako dlužnicí, je tedy i v souladu s účelem ustanovení § 196a odst. 1 obch. zák.. S ohledem na to lze uzavřít., že žalobkyně, která v rozhodné době byla (a dosud je) manželkou jednoho z tehdejších jednatelů dlužníka, je osobou dlužníkovi nepochybně blízkou.

VI. Posouzení důvodnosti žaloby

Na základě výše zjištěného skutkového stavu bylo prokázáno, že : a) dlužníkovi byly ve třech platbách převedeny na jeho účet ze dvou účtů jeho tehdejšího jednatele (manžela žalobkyně) peněžní prostředky v celkové výši 6 milionů Kč, b) ve dvou zprávách, z toho jedné auditorem ověřené (za rok 2007), druhé nikoliv (za rok 2008), figuruje záznam o dlouhodobém závazku vůči žalobkyni z titulu půjčky částky 6 milionů Kč, c) v seznamu závazků, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu, není tento významný závazek vůbec uveden. Dlužník přitom nesplnil tuto povinnost řádně tak, jak to požaduje ustanovení § 104 odst. 1 IZ. d) existuje listina obsahující souhlas osoby údajně jednající za (jako) statutární orgán jediného společníka s působností valné hromady s uzavřením půjčky mezi dlužníkem a žalobkyní. f) jedinou aktivní osobou, pokud se poskytnutí plnění dlužníkovi týká, byl manžel žalobkyně, který jednal fakticky nikoliv za žalobkyni, ale namísto ní.

Nebylo naproti tomu prokázáno : 1) kdo byl vlastníkem peněžních prostředků převedených na dlužníkův účet-žalobkyně nevyužila poskytnutou lhůtu dostačující k tomu, aby doložila, že je výlučnou vlastnicí předmětné finanční částky z titulu dědictví v Rusku. Ohledně otázky vlastnictví peněžité částky si její tvrzení odporovala ( při ústním jednání uvedla, že dědictví, resp. 6 milionů Kč, měla uloženo na svém vlastním účtu) s výpovědí jejího manžela, který uvedl, že všechny finanční prostředky žalobkyně byly soustředěny na jeho účtech, kam byly převedeny z údajného dolarového účtu na Kypru. pokračování-8-MSPH 79 ICm 1546/2011

2) zda, v jakých lhůtách, v jaké výši a do kterého data dlužník plnil měsíční splátky úroků a kdy a komu zaplatil část jistiny ve výši 1,762.303,91 Kč-jakkoliv žalobkyni nic nebránilo doložit svá tvrzení o tom, že tyto platby byly poukazovány na její výlučný účet u Komerční banky, a.s.-pobočka Praha 8-Ládví, nedoložila tvrzené skutečnosti výpisy z účtu u tohoto peněžního ústavu ani provedení tohoto důkazu nenavrhla. Stejně tak rezignovala na provedení důkazu výpisy z účtů dlužníka či jeho účetnictvím.

3) jakou funkci by měla v rozhodné době zastávat ve společnosti COPAS Services Limited (jediném společníkovi dlužníka s působností valné hromady) osoba Nikolaye Gulidova, a byl-li tudíž souhlas dle § 196a odst. 1 ObchZ udělen platně či nikoliv-žalobkyně neoznačila ani nedoložila k důkazu výpis z příslušného kyperského registru této firmy, z něhož by bylo možno zjistit, kdo je jako statutární orgán oprávněn jednat za jediného společníka dlužníka. Doloženo bylo pouze, že jmenovaný byl jednorázově zmocněn jednat za tuto společnost na jedné valné hromadě, aniž by bylo zřejmé, kým mu toto zmocnění bylo uděleno. Stejně tak nelze na oprávněnost jmenovaného platně jednat jako statutární orgán za společnost usuzovat z toho, že je na listině obsahující souhlas označen jako direktor .

4) s ohledem na skutečnosti uvedené pod body 1) až 3) pak nelze s určitostí uzavřít, jaký byl ve skutečnosti účel poskytnutého plnění (resp. předmětu žaloby), a zda se tedy jednalo o nárok ze smlouvy o půjčce anebo o nárok z jiného závazkově-právní vztahu.

Zdejší soud tedy ze všech výše uvedených důvodů shledal žalobu nedůvodnou a jako takovou jí v bodu I. výroku tohoto rozsudku zamítl.

IX. Náhrada nákladů řízení

V bodu II. výroku pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, ve znění pozdějších předpisů a uložil procesně neúspěšné žalobkyni nahradit žalované cestovné jejím osobním automobilem BMW X5, SPZ 4J2166, ke dvěma jednáním soudu na trase Měřín-Praha a zpět, tj. po 286 km (tj. celkem 572 km) v prokázané výši 4.061 Kč plus 20% DPH ve výši 812 Kč, celkem tedy ve výši 4.873 Kč .

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu (§ 201 odst. 3 IZ). pokračování-9-MSPH 79 ICm 1546/2011

Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům (§ 201 odst. 4 IZ) .

V Praze dne 23. října 2012

JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Klazarová