MSPH 77 INS 9649/2013-A-24
MSPH 77 INS 9649/2013-A-24

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jarmilou Hanuliakovou v insolvenční věci navrhovatele: EUROGEMA CZ, a.s. se sídlem Olomouc, Blanická 917/19, IČO 26801001, zast. advokátkou JUDr. Janou Kašpárkovou, Olomouc, Blanická 19 a dlužníka: KUCHYNĚ A INTERIÉRY VRTEK Int., s.r.o. se sídlem Praha 10-Vršovice, Vršovická 478/51, IČO 27794938 o návrhu navrhovatele EUROGEMA CZ, a.s. na předběžné opatření ze dne 15.5.2013

takto:

Návrh na vydání předběžné opatření se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Dne 15.5.2013, d.č. A-18 spisu, doručil navrhovatel insolvenčnímu soudu podání označené jako Doplnění tvrzení navrhovatele-opakovaný podnět k ustavení předběžného správce. Soud toto podání vyhodnotil jako doplnění návrhu navrhovatele ze dne 3.4.2013, d.č. A-1 spisu, na vydání předběžného opatření dle ust. § 113 IZ. Vzhledem ke skutečnosti, že Vrchní soud v Praze rozhodnutím ze dne 5.6.2013, d.č. A-21 spisu, uložil soudu rozhodnout o návrhu ze dne 15.5.2013, d.č. A-18 spisu, samostatně, insolvenční soud vyšel z obsahu podání a došel k následujícím závěrům:

V podání ze dne 15.5.2013, d.č. A-18 spisu, navrhl aby soud vydal předběžné opatření, kterým by ustanovil předběžného správce, který by dohledal toky finančních prostředků a postaral se o případný movitý majetek dlužníka . V návrhu uvedl, že Exekutorským zápisem ze dne 26.4.2013 a 29.4.2013, č. zápisu 163 EY 1/2013 dokládá, že majetek dlužníka je v současné době užíván společností Bello interiér. Navrhovatel má pochybnost o tom, zda a komu tato společnost platí nájemné a zda dlužník z tohoto nájemného uspokojuje dluhy svých věřitelů. Dále uvedl, že posledním legálním nájemcem nebytové jednotky č. 13112/22 v k.ú. Nová Ulice, jejímž vlastníkem byl v dané době navrhovatel, byl dlužník, jemuž umožnil provedení drobných stavební úpravy předmětu nájmu. Po skončení nájemní smlouvy navrhovatel převedl vlastnické právo k předmětu nájemní smlouvy na třetí osobu, která má zájem na odstranění dlužníkem provedených stavebních úprav. Dle tvrzení navrhovatele není zřejmé, kdo je vlastníkem vybavení nebytové jednotky č. 13112/22 v k.ú. Nová Ulice, když k věcem uplatňují vlastnická práva různé subjekty. Jedním z nich je pak společnost Bello interiér s.r.o., která měla mít s dlužníkem uzavřenu podnájemní smlouvu k předmětné nebytové jednotce. Dlužník však k uzavření předmětné podnájemní smlouvy nebyl oprávněn. Navrhovatel dále popsal své podezření na spáchání trestného činu, neboť dlužník navrhovateli po určitou dobu nehradil nájemné a způsobil mu škodu na majetku, když předmět nájmu po skončení nájemní smlouvy neuvedl do původního stavu. Svá tvrzení navrhl prokázat kopiemi několika dokumentů-zejména stejnopisem Exekutorského zápisu ze dne 6.5.2013, daňovým dokladem č. 1921200189 a č. 1921200199, předávacími protokoly ze dne (nedatováno).

Ust. § 111 odst. 1 IZ určuje, že nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 téhož ustanovení se pak omezení podle odstavce 1 netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí.

Ust. § 113 odst. 1 IZ dále vymezuje podmínky, za nichž může soud ve vztahu k aplikaci ust. § 111 IZ vydat předběžné opatření následovně-Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Ust. § 82 IZ pak obsahuje obecnou úpravu institutu předběžného opatření pro účely insolvenčního řízení, když zejména určuje, že předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu (odst.1). Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce (odst.2). Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele (odst. 3).

S ohledem na obsah návrhu je v rámci rozhodování o omezení účinků dle ust. § 111 IZ třeba postupovat v intencích tohoto ustanovení, a dále ust. § 113 odst. 1 IZ a § 82 IZ. Z těchto ustanovení je zřejmé, že upravují takové situace, kdy je nutné omezit dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v rozsahu širším, než jak vyplývá z omezení dle ust. § 111 odst. 1 IZ. Jinými slovy, předběžné opatření zde chrání věřitele a to v tom smyslu, že umožňuje dlužníka předběžně zavázat více, než jak je tento omezen v hospodaření se svým majetkem již v důsledku samotného zahájení insolvenčního řízení.

Z tvrzení obsažených v návrhu na vydání předběžného opatření je zřejmé, že úkolem předběžného isnolvenčního správce má být dohledání toky finančních prostředků a postarání se o případný movitý majetek dlužníka . K požadavku navrhovatele na zmapováním toků majetku a financí ve společnosti dlužníka prostřednictvím předběžného insolvenčního správce soud uvádí, že navrhovatel ve svém podání neuvedl žádné tvrzení odůvodňující promptní jednání správce. Dle platné právní úpravy platí, že od okamžiku zahájení insolvenčního řízení je dlužník ze zákona omezen v nakládání se svým majetkem, a pouze v případě, že soud následně rozhodne o úpadku dlužníka, je úkolem (řádného) insolvenčního správce, aby zjišťoval hospodaření dlužníka a eventuálně i existenci jeho neplatných či neúčinných úkonů. Pokud navrhovatel požaduje vydání předběžného opatření, jímž by soud přenesl tuto povinnost na předběžného insolvenčního správce ještě před tím, než je vůbec jisté, zda je či není dán úpadek dlužníka, musí navrhovatel podrobně rozvést skutečnosti, které takto závažný dopad do majetkové sféry dlužníka odůvodňují. Pokud se pak týče návrhu, aby se předběžný insolvenční správce postaral o movitý majetek dlužníka, soud podotýká, že až do případného rozhodnutí o konkurzu na majetek dlužníka je dlužník jedinou osobou s dispozičním oprávněním ke svému majetku. V případě, že je zahájeno insolvenční řízení, avšak soud (dosud) neprohlásil na majetek dlužníka konkurz, je na navrhovateli, aby proti dlužníku podal u obecného soudu žalobu na vyklizení. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že navrhovatel nedefinoval, jakým způsobem by se měl předběžný insolvenční správce o majetek dlužníka postarat .

S ohledem na výše uvedené soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze navrhovatel.

Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne doručení jeho písemného vyhotovení.

V Praze dne 21. června 2013 JUDr. Jarmila Hanuliaková, v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Valešová