MSPH 77 INS 25623/2014-B-956
MSPH 77 INS 25623/2014-B-956

Usnesení Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jarmilou Hanuliakovou v insolvenční věci dlužníka: R.B.TRANS, s.r.o., IČO 25799347se sídlem Praha 4, Novodvorská 412

o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 5.6.2018, d.č. B-947, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 5.6.2018, d.č. B-948 spisu, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 5.6.2018, d.č. B-949 spisu, a o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 5.6.2018, d.č. B-950 spisu

takto:

I. Návrh dlužníka ze dne 5. 6. 2018 na vydání předběžného opatření k odklizení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodu zjevné šikanóznosti v Insolvenčním řízení č.j. MSPH 77 INS 25623/2014 a v incidenčních žalobách, které jsou jeho součástí (d.č. B-947), s e o d m í t á .

II. Návrh dlužníka ze dne 5.6.2018 na vydání předběžného opatření k odklizení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodu zjevné šikanóznosti v Insolvenčním řízení č.j.a v incidenčních žalobách, které jsou jeho součástí (d.č. B-948), s e o d m í t á .

III. Návrh dlužníka ze dne 5.6.2018 na vydání předběžného opatření k odklizení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodu zjevné šikanóznosti v Insolvenčním řízení č.j.a v incidenčních žalobách, které jsou jeho součástí (d.č. B-949), s e o d m í t á .

IV. Návrh dlužníka ze dne 5.6.2018 na vydání předběžného opatření k odklizení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodu zjevné šikanóznosti v Insolvenčním řízení č.j.a v incidenčních žalobách, které jsou jeho součástí (d.č. B-950), s e o d m í t á .

Odůvodnění:

1. Dlužník se podáním doručeným soudu dne 5. 6. 2018 ve 12:33 hod., d.č. B-947 spisu, a dále pak podáním doručeným soudu dne 5. 6. 2018 ve 14:05 hod, d.č. B-948 spisu, podáním doručeným soudu dne 5. 6. 2018 ve 12:35 hod, d.č. B-949 spisu, a podáním doručeným soudu dne 5. 6. 2018 ve 13:12 hod., d.č. B-950 spisu, domáhal vydání předběžného opatření k odklizení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodu zjevné šikanóznosti v Insolvenčním řízení č.j.a v incidenčních žalobách, které jsou jeho součástí. Ačkoliv text té části uvedených čtyř podání, která se týká návrhu na vydání předběžného opatření, je u všech čtyř podání stejný, vyhodnotil soud tato podání jako čtyři samostatné návrhy na vydání předběžného opatření, jelikož nelze z ničeho dovodit, že by se jednalo o 4 stejnopisy téhož návrhu; pro identičnost textu samotných návrhů se soud rozhodl spojit rozhodnutí o všech čtyřech uvedených návrzích do jednoho usnesení.

2. Návrh na vydání předběžného opatření odůvodnil dlužník ve všech čtyřech případech shodně tak, že do řízení zasahují k tomu platně nepověřené a nepříslušné osoby, dochází k neplnění isir.justi ce.cz -2-

zákonných lhůt a ignoraci opravných prostředků podaných dlužníkem a nezákonné manipulaci s nimi, a že je třeba ochránit majetek navrhovatelky a třetích stran.

3. Soud z insolvenčního spisu a výše uvedeného podání zjistil tyto skutečnosti: -dne 22. 9. 2014 bylo zahájeno řízení proti dlužníkovi na základě návrhu věřitele Česká pojišťovna a.s. -usnesením ze dne 8. 7. 2016, d.č.-A-179, soud zjistil úpadek dlužníka -usnesením ze dne 21. 11. 2016, d.č.-B-124, soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs

4. Podle ust. 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odst. 2 tohoto ustanovení lze předběžným opatřením ustanovit předběžného správce, omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, a uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení pak lze předběžným opatřením udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, avšak pouze na návrh. Podle odst. 4 tohoto ustanovení předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí.

5. Podle ust. § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

6. Podle ust. § 147 odst. 6 IZ je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby podaný do 30 dnů od vydání rozhodnutí o zastavení řízení o insolvenčním návrhu, rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu; předběžné opatření však nelze nařídit před nabytím právní moci takového rozhodnutí. -3-

7. Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

8. Podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Podle odstavce 3 téhož ustanovení je navrhovatel povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

9. Dle ust. § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

10. Soud dospěl k závěru, že předběžné opatření, jehož vydání se dlužník svými předmětnými návrhy domáhá, není předběžným opatřením vyjmenovaným insolvenčním zákonem. Pro jeho obsahové náležitosti se tak plně uplatní úprava obsažená v občanském soudním řádu, dle kterého je navrhovatel povinen zejména vylíčit skutečnosti o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Dlužník však žádná taková tvrzení ve svém návrhu na vydání předběžného opatření neuvedl, návrh, čeho se domáhá, je nesrozumitelný a nelze jej ani zjistit z ostatních tvrzení dlužníka. Soud zdůrazňuje, že podání d.č. B-947, d.č. B-948 a d.č. B-949 obsahují předmětný návrh na vydání předběžného opatření až ve své závěrečné části, se skládají z větší části z nakopírovaných dřívějších podání dlužníka, a ve zbylé části jsou dle svého obsahu jinými procesními úkony-v případě návrhu na d.č. B-947 a d.č. B-949 žalobou pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 185/2018-B-927 a v případě návrhu na d.č. B-948 pak doplněním/opravou žaloby na výzvu soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 199 ICm 1402/2018, návrh na vydání předběžného opatření je ve všech těchto případech-stejně jako v podání d.č. B-950-zcela chybně strukturován, resp. jakoukoliv strukturu postrádá, neobsahuje vylíčení skutečností odůvodňujících vydání předběžného opatření ani žádná jiná skutková tvrzení ani návrhy důkazů, a dle názoru soudu nejsou předmětné návrhy na vydání předběžného opatření (stejně jako i mnoho dalších podání dlužníka) dlužníkem podávány za jím deklarovaným účelem ochrany práv dlužníka a třetích osob, ale pouze za účelem znepřehlednění insolvenčního spisu a zdržení a ztížení průběhu insolvenčního řízení a zmaření jeho účelu, totiž dosažení co možná nejvyššího uspokojení dlužníkových věřitelů, jedná se tedy o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Soud proto zvýše uvedených důvodů všechny čtyři návrhy na vydání předběžného opatření odmítl dle ust. § 75a o.s.ř.-výroky I-IV. -4-

11. Povinnost k úhradě soudního poplatku soud dlužníku neuložil v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. o) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí l z e do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Praha 11. června 2018

JUDr. Jarmila Hanuliaková, v.r. soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Dana Kavalecová