MSPH 77 INS 23371/2013-B-46
MSPH 77 INS 23371/2013-B-46

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jarmilou Hanuliakovou v insolvenční věci dlužníka: Stavokámen Prag spol. s r.o. se sídlem Praha 6-Řepy, Reinerova 5, IČO 25074032, o návrhu věřitele č. 7: Jiří Schwarz, dat. nar. 22. září 1959, bytem Praha 6, Muchova 231/11 a věřitele č. 8: Renáta Schwarzová, dat. nar. 6. dubna 1955, Praha 17, Žalanského 25/48, společně zast. advokátem Mgr. Martinem Heřmánkem, Praha 2, Dřevná 382/2, na vydání předběžného opatření ze dne 23. prosince 2015

t a k t o:

I. Návrh věřitele č. 7: Jiří Schwarz, dat. nar. 22. září 1959, bytem Praha 6, Muchova 231/11, a věřitele č. 8: Renáta Schwarzová, dat. nar. 6. dubna 1955, Praha 17, Žalanského 25/48, na vydání předběžného opatření, kterým soud zakáže insolvenčnímu správci Ing. Romaně Novákové vyplatit výtěžek ze zpeněžení budovy č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 964 m2 v k.ú. Řepy, obec Praha, nebo s ním jinak nakládat do pravomocného skončení řízení o žalobě podané u Obvodního soudu pro Prahu 2 věřitelem č. 7 a věřitelem č. 8 proti insolvenčnímu správci ve smyslu § 203 odst. 4 insolvenčního zákona, s e o d m í t á .

II. Věřitel č. 7: Jiří Schwarz, dat. nar. 22. září 1959, bytem Praha 6, Muchova 231/11, a věřitel č. 8: Renáta Schwarzová, dat. nar. 6. dubna 1955, Praha 17, Žalanského 25/48, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za návrh na předběžné opatření ve výši 1.000 Kč.

Odůvodnění

Věřitel č. 7 Jiří Schwarz, dat. nar. 22. září 1959, bytem Praha 6, Muchova 231/11(dále jen věřitel č. 7) a věřitel č. 8: Renáta Schwarzová, dat. nar. 6. dubna 1955, Praha 17, Žalanského 25/48 (dále jen věřitel č. 8) se podáním ze dne 23.12.2015 (d.č. B-45) domáhali vydání předběžného opatření, kterým soud zakáže insolvenčnímu správci Ing. Romaně Novákové vyplatit výtěžek ze zpeněžení budovy č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 964 m2 v k.ú. Řepy, obec Praha, nebo s ním jinak nakládat do pravomocného skončení řízení o žalobě podané u Obvodního soudu pro Prahu 2 věřitelem č. 7 a věřitelem č. 8 proti insolvenčnímu správci ve smyslu § 203 odst. 4 insolvenčního zákona. Svůj návrh odůvodnili tím, že dne 23.12.2015 podali u Obvodního soudu pro Prahu 4 proti insolvenčnímu správci žalobu na splnění pohledávky za majetkovou podstatou, a to pohledávky z bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. č. 1352/64 a pozemku parc. č. 1352/97, zaps. v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha, k.ú. Řepy, na LV č. 40, jichž jsou věřitel č. 7 a věřitel č. 8 rovnodílnými spoluvlastníky. Věřitel č. 7 a věřitel č. 8 uplatnili pohledávku za majetkovou podstatou za období od 7.1.2014 do 31.8.2015 přípisem ze dne 11.9.2015 a dále za období od 1.9.2015 do 10.11.2015 přípisem ze dne 10.11.2015. Výše bezdůvodného obohacení byla určena znaleckým posudkem č. 987/117-2015, dle kterého činí denní sazba za pronájem částku ve výši 2.237,-Kč, tj. celkem 1,438.157,-Kč za období od 7.1.2014 do

11.10.2015. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce pohledávku uplatněnou věřitelem č. 7 a věřitelem č. 8 neuhradil, jsou oprávněni domáhat se splnění pohledávky žalobou. Dále uvedli, že insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty budovu č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64, přičemž tato budova bylo zpeněžena mimo dražbu kupní smlouvou ze dne 7.10.2015 za částku 2,950.000,-Kč. Pokud by insolvenční správce přistoupil k vydání výtěžku zpeněžení, nemohl by uspokojit věřitele č. 7 a věřitele č. 8, neboť pohledávka zajištěných věřitelů činí 2,451.506,-Kč a 99.243,21 Kč.

Soud z insolvenčního spisu a výše uvedených podání a jejich příloh zjistil tyto skutečnosti: -dne 22.8.2013 bylo zahájeno řízení proti dlužníkovi na základě jeho vlastního návrhu, insolvenční řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí trvá -z přípisu ze dne 11.9.2015, že věřitel č. 7 a věřitel č. 8 vyzvali insolvenčního správce k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 1,346.440,-Kč, doručení insolvenčnímu správci nevykázáno -z přípisu ze dne 10.11.2015, že věřitel č. 7 a věřitel č. 8 adresovali insolvenčnímu správci vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň, v němž vyzvali insolvenčního správce k úhradě pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 1,505.267,-Kč, přípis obsahuje potvrzení o doručení ke dni 10.11.2015, razítko insolvenčního správce a nečitelný podpis -z žaloby ze dne 23.12.2015 zahrnující potvrzení o doručení podání Obvodnímu soudu pro Prahu 2, že prostřednictvím právního zástupce věřitel č. 7 a věřitel č. 8 zaslali Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 23.12.2015 v 14:47 hod. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1,438.157,-Kč proti insolvenčnímu správci -z výpisu z katastru nemovitostí věřitele č. 7 a věřitele č. 8, že věřitel č. 7 věřitel č. 8 jsou rovnodílnými spoluvlastníky pozemku parc. č. 1352/64 a pozemku parc. č. 1352/97 -ze zprávy insolvenčního správce ze dne 27.12.2013 (d.č. B-2), že do majetkové podstaty dlužníka zahrnul budovu č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64 -z kupní smlouvy ze dne 7.10.2015, že insolvenční správce uzavřel se společností PRA.DE s.r.o. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej budovy č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64 společnosti PRA.DE s.r.o. za kupní cenu 2,950.000,-Kč -z výpisu z katastru nemovitostí společnosti PRA.DE s.r.o., že tato je vlastníkem budovy č.p. 811 stojící na pozemku parc. č. 1352/64 -ze znaleckého posudku č. 987-117/2015, že odhad obvyklého nájemného porovnávacím způsobem za užívání pozemku parc. č. 1352/64 a pozemku parc. č. 1352/97 za celkovou výměru 1.981 m2 v období od 7.1.2014 do 31.8.2015 byl určen na částku 1,3465.440,-Kč, a denní sazba za celou výměru na částku 2.237,-Kč -z podání insolvenčního správce ze dne 16.9.2015 (d.č. B-36), že insolvencí správce žádal soud, aby uložil věřiteli č. 7 a věřitel č. 8, aby v smyslu ust. § 203a IZ podali u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky -z usnesení ze dne 20.10.2015, d.č.-B-37, že insolvenční správce byl vyzván na odstranění vad podání -z podání insolvenčního správce ze dne 5.11.2015 (d.č. B-40), že insolvenční správce vzal zpět svůj návrh ze dne 16.9.2015, neboť popírá vznik pohledávky za majetkovou podstatou, a proto na tento případ nedopadá ust. § 203a IZ -z usnesení ze dne 25.11.2015, d.č.-B-43, že řízení o návrhu insolvenčního správce ze dne 16.9.2015 bylo zastaveno z důvodu jeho zpětvzetí

-dne 23.12.2015 byl soudu doručen předmětný návrh na vydání bezdůvodného obohacení -ke dni 23.12.2015 nebyla u soudu složena jistota k zajištění náhrady škody či jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením ve výši 10.000,-Kč, ani doloženo, že jsou u věřitele č. 7 a věřitele č. 8 splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků

Podle ust. 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odst. 2 3 tohoto ustanovení lze předběžným opatřením ustanovit předběžného správce, mezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení pak lze předběžným opatřením udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, avšak pouze na návrh.

Podle ust. § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků

řízení. Podle odstavce 3 téhož ustanovení je navrhovatel povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

Podle ust. § 75b o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. To však neplatí, jde-li o předběžné opatření ve věci výživného, jde-li o předběžné opatření ve věci pracovní, jde-li o předběžné opatření ve věci náhrady újmy na zdraví, osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138), anebo je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit.

Dle ust. § 298 ost. 1 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

Dle ust. § 305 odst. 2 IZ nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 2 lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele.

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že předběžné opatření, jehož vydání se věřitel č. 7 a věřitel č. 8 domáhají, není předběžným opatřením, které by byl insolvenční soud oprávněn vydat i bez návrhu. Proto soud návrh na vydání předběžného opatření odmítl, neboť ke dni podání návrhu na vydání předběžného opatření nebyla u soudu složena jistota ve výši 10.000,-Kč.

Soud však podotýká, že návrh na vydání předběžného opatření je nutné odmítnout také z důvodu neurčitosti petitu, tedy toho, čeho se věřitel č. 7 a věřitel č. 8 domáhají, když soudní řízení, do jehož pravomocného skončení má být uložen zákaz nakládání s výtěžkem zpeněžení majetkové podstaty, není určeno dostatečným způsobem zaručujícím jeho nezaměnitelnost s jiným soudním řízením, a nesplňuje tak podmínku materiální vykonatelnosti.

Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že návrhu na vydání předběžného opatření, by nebylo možné vyhovět ani v případě odstranění výše uvedených vad podání, neboť vydání předběžného opatření, jakého se věřitel č. 7 a věřitel č. 8 domáhají, by bylo v rozporu s kogentními ustanoveními insolvenčního zákona. Zajištěný věřitel má právo na uspokojení jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení, které je neomezitelné jiným způsobem, než jaký stanoví insolvenční zákon. Tato zásada přednostního uspokojení zajištěného věřitele je v insolvenčním zákoně zakotvena opakovaně v několika ustanoveních, přičemž insolvenčnímu správci by bylo možné ukládat povinnost v rámci dohlédací činnosti soudu pouze v případě, že by insolvenční správce nepostupoval v souladu s insolvenčním zákonem a ustanovení stanovující způsob nakládání s výtěžkem zpeněžení nerespektoval. Žádná taková tvrzení však návrh na vydání předběžného opatření neobsahuje.

O poplatkové povinnosti rozhodl soud v souladu s ust. § 4 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek jsou věřitel č. 7 a věřitel č. 8 povinni uhradit v kolcích nebo na účet soudu 3703-2928021/0710 u ČNB Praha, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 7742337113.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 29. prosince 2015 JUDr. Jarmila Hanuliaková, v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Hájková