MSPH 76 INS 7581/2016-B-80
č.j.: MSPH 76 INS 7581/2016-B-80

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Margitou Víškovou v insolvenční věci dlužníka: Libuss Business Park, IČ: 27638081, V Lužích 818, 142 00 Praha 4, zastoupeného JUDr. Jitkou Tutterovou, advokátem se sídlem Ječná 1, 120 00 , Praha 1 o návrhu věřitele č. 1 : Moravský Peněžní ústav-spořitelní družstvo, IČ: 25307835, Senovážné nám. 1375/19, 110 00 Praha 1 zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Vodou,l.L.M., Sokolovská 85/104, 186 00 Praha 8, na nařízení předběžného opatření a v rámci dohledací činnosti takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření věřitele č. 1, kterým by měl soud uložit insolvenčnímu správci povinnost řídit se pokynem zajištěného věřitele č. 1 ke zpeněžení zajištěného nemovitého majetku dlužníka zahrnutého do soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č.2a) I.a II. zveřejněného v insolvenčním rejstříku dne 21.3.2017, č.d B-15 s e o d m í t á .

II. Navrhovateli, věřiteli č. 1 : Moravský Peněžní ústav-spořitelní družstvo, IČ: 25307835, se vrací složená jistota ve výši 50.000,-Kč po právní moci tohoto usnesení.

III. Soud ukládá insolvenčnímu správci, Ing. Heleně Štětinové,L.L.M, aby postupoval při zpeněžování zajištěného majetku dle ust. § 293 IZ, tj. že prodej zajištěného majetku dlužníka může být realizován jen dle pokynů zajištěných věřitelů a dle ust. § 230 odst. 4 IZ.

IV. Soud proto ukládá správci, aby do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu předložil písemný souhlas druhého zajištěného věřitele č.16 s pokynem zajištěného věřitele č. 1, jehož pohledávka má být uspokojena ze stejného zajištění jako pohledávka v.č.1

V. Městský soud v Praze ruší své rozhodnutí čj.-B-67 ze dne 14.8.2017.

Odůvodnění:

Navrhovatel, věřitel č.1, navrhl soudu, podáním došlým soudu dne 25.9.2017, nařízení předběžného opatření, kterým by soud měl uložit insolvenčnímu správci povinnost plynoucí z insolvenčního zákona, jak ve výroku uvedeno. Uvedl, že jeho pohledávku přihlášenou jako zajištěnou v prvním pořadí k nemovitému majetku dlužníka insolvenční správce nepopřel, ale byla popřena co do pravosti, výše a pořadí dlužníkem a dvěma věřiteli. Nicméně je třeba posuzovat jeho status zajištěného věřitele až do doby zjištění opaku v rámci incidenčního isir.justi ce.cz sporu, proto správce musí postupovat při zpeněžení dle jím uděleného pokynu. Souhlas druhého zajištěného věřitele č. 16 neshledal nutným s ohledem na výsledky znaleckého posudku, který odhadl hodnotu zajištěného nemovitého majetku dlužníka na částku Kč 142 mil., tedy nižší než činí jeho přihlášená zajištěná pohledávka 300mil.Kč, proto s ohledem na § 167 odst. 3 IZ se pohledávka věřitel č. 16 považuje za nezajištěnou. Požadavek na nařízení předběžného opatření odůvodnil, že odsouvání zpeněžení majetku povede k jejich znehodnocení a zvyšování nákladů na jejich údržbu, proto se domnívá, že je třeba, aby soud upravil poměry mezi navrhovatelem a insolvenčním správcem ve vztahu k prodeji zajištěného majetku. Spolu s návrhem na předběžné opatření složil navrhovatel jistotu ve výši 50.000,-Kč.

V daném případě v okamžiku podání návarhu na nařízení předběžného opatření je insolvenční řízení ve druhé fázi, tj. úpadek byl zjištěn dne 27.12.2016 (č.d. A-83, právní moc dne 20.4.2017) a konkurs na majetek dlužníka prohlášen dne 28.3.2017 (č.d. B-27).

Soud v návrhu neshledal ani jedinou skutkovou podstatu pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 82 IZ, které se týká nařízení předběžného opatření v době do rozhodnutí o úpadku, ani dle ust. § 100 odst. 1 IZ, které výslovně umožňuje insolvenčnímu soudu nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do soudní úschovy (§ 352 OSŘ) u (okresního) soudu přiměřenou peněžitou částku [srov. § 76 odst. 1 písm. d) OSŘ]. Učiní tak jen a) na návrh oprávněného věřitele a jen b) je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh. A nakonec ani dle ust. § 113 IZ , které dopadá na případy, kdy je nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty.

Podle obecné úpravy předběžných opatření v ust. § 74 o.s.ř. platí, že lze nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí by byl ohrožen.

Dle ust. § 14 odst. 1 IZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Dle ust. § 9 písm.d) IZ je insolvenční správce procesním subjektem.

Dle ust. § 75a) návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, ust. § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Jak plyne ze shora uvedeného soud návrh na nařízení předběžného opatření odmítl pro jeho naprostou neurčitost a irelevanci. Správce není účastníkem insolvenčního řízení, nelze jeho postup v insolvenčním řízení upravovat na návrh předběžným opatřením, insolvenční zákon speciálně upravuje důvody k nařízení předběžných opatření v ust. § 82, § 100 a § 113, obecná úprava je zakotvena v o.s.ř. § 74 a násl., viz shora.

O vrácení složené jistoty soud rozhodl podle § 75 odst. 4 věta prvá o.s.ř.

Ve IV. a V. bodu výroku soud uložil povinnost insolvenčnímu správci k postupu dle ust. § 293 IZ a § 230 odst. 4 IZ a současně zrušil své rozhodnutí ze dne 14.8.2017, č.d. B-67 .

Správce soudu v určené lhůtě shora ve výroku předloží souhlas zajištěného věřitele č. 16 s pokynem ke zpeněžení stejného zajištěného majetku, jímž má též zajištěnu svou pohledávku v horším pořadí než věřitel č.1.

V soudní praxi se lze setkat s názorem, že ke zpeněžení majetku, který je předmětem zajištění, je oprávněn se závazně vyjadřovat pouze ten ze zajištěných věřitelů, který bude, podle znaleckého posudku zpracovaného po účinnosti rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka, z výtěžku ze zpeněžení dotčeného majetku skutečně uspokojen (§ 167 odst. 3 IZ). Takovou tezi nelze považovat za správnou. Tímto postupem by byl: a)zcela ignorován výsledek přezkumného jednání, kde pohledávky zajištěných věřitelů byly příp. uznány a považují se tedy za zjištěné, b)předjímán a příp. zcela zpochybněn postup při zpeněžení majetku-předmětu zajištění, pokud by výtěžek přesáhl částku stanovenou znaleckým posudkem a došlo by na uspokojení také těch ze zajištěných věřitelů, kteří podle znaleckého posudku uspokojeni neměli být vůbec nebo jen částečně; jejich souhlas se způsobem zpeněžení by zcela absentoval a c)narušen záměr tvůrců stávajícího znění tohoto ustanovení a § 230 odst. 3 až 5; ani jedno z těchto ustanovení o aplikaci § 167 odst. 3 nehovoří a ani důvodová zpráva k zák. č. 294/2013 Sb. na § 167 odst. 3 neodkazuje (viz důvodová zpráva k zák. č. 294/2013 Sb., II. Zvláštní část, k bodům 126 až 130 a 166 až 170).

V § 167 odst. 3 IZ nejde o ustanovení, podle něhož by bylo lze uspokojovat zajištěného věřitele, resp. podle něhož by se rozhodovalo o vydání výtěžku zpeněžení zajišťovacích instrumentů; k takovému účelu toto ustanovení neslouží. Jeho hlavním smyslem je objektivizovat hodnotu zajištění nezávisle na jeho ocenění uvedenou v přihlášce do doby, než bude hodnota zajištění zjištěna jeho realizací (tj. zpeněžením zajištění). Určení hodnoty zajištění slouží především pro potřebu výkonu hlasovacího práva na schůzích věřitelů, zejména tam, kde se hlasuje podle jednotlivých skupin nezajištěných a zajištěných věřitelů .

P o u č e n í : Proti bodu I. výroku rozhodnutí l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Proti ostatním bodům výroku rozhodnutí není odvolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 26.září 2017 JUDr. V í š k o v á Margita, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Ivana Brabcová