MSPH 76 INS 27800/2012
MSPH 76 INS 27800/2012 29 NSČR 45/2013-A-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Martina Linharta, narozeného 4. října 1973, bytem v Praze 8, Jateční 21, PSČ 180 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 27800/2012, o insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 13584324, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2013, č. j. MSPH 76 INS 27800/2012, 1 VSPH 1725/2012-A-11, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 16. listopadu 2012, č. j.-A-6, Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) odmítl-vycházeje z ustanovení § 3 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)-insolvenční návrh, jímž se věřitel (Hypoteční banka, a. s.) domáhal zjištění úpadku dlužníka Martina Linharta (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). K odvolání insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2013, č. j., 1 VSPH 1725/2012-A-11, potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Dovolání insolvenčního navrhovatele, jež může být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., když napadené rozhodnutí je v řešení otázek dovoláním předestřených (soustředěných k posouzení, zda insolvenční návrh obsahoval konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Srov. potud především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011, uveřejněné pod číslem 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 45/2011 (rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu), jejichž závěrům se neprotiví ani další dovoláním zmíněná usnesení Nejvyššího soudu. K tomu, že ani vykonatelná pohledávka ještě nemusí být splatná, srov. ostatně přímo dikci zákona (§ 154 odst. 2, § 284 odst. 2 o. s. ř.)

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání insolvenčního navrhovatele bylo odmítnuto a u dlužníka žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny. Za součást dovolacích nákladů insolvenčního navrhovatele přitom Nejvyšší soud nepokládal část zaplaceného soudního poplatku z dovolání ve výši 8.000,-Kč. Dovolatel podle výzvy insolvenčního soudu (A-15) zaplatil na soudním poplatku za dovolání celkem 10.000,-Kč (č. l. A-16). Poplatek za dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu, však činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) pouze 2.000,-Kč. V rozsahu, v němž dovolatel soudní poplatek přeplatil, mu jej neprodleně vrátí insolvenční soud. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění), v insolvenčním řízení přiměřeně použitelného dle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona, se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Zouharová V zastoupení: Lucie Žouželová