MSPH 76 INS 25885/2013-C3-17
MSPH 76INS 25885/2013-C3-17

MSPH 176 ICm 1569/2014-39 (MSPH 76 INS 25885/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Víškovou ve věci žalobce: Mgr. Monika Cihelková, Lazarská 5, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka Michala Swárovského (rozený anonymizovano , anonymizovano , proti žalovanému: Bc. Pavel anonymizovano , anonymizovano , Padovská 585/12, 109 00 Praha 10, přechodně bytem Korunní 121, 130 00 Praha 3, zastoupen JUDr. Martinou Váchovou, advokátkou, Lublaňská 40, 120 00 Praha 2, o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba se žádostí o určení, že žalobce má pohledávku za dlužníkem Bc. Pavlem Kočalkou, anonymizovano přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze sp.zn.pod pořadovým číslem P12/V11 ve výši Kč 3,478.425,05, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit českému státu prostřednictvím Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši Kč 5.000,-a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 6.5.2016 doručenou soudu dne 7.5.2016 se žalobce jako věřitel, insolvenční správce dlužníka Michala Swárovského (roz. Havlíčka), domáhal, aby soud určil, že má za žalovaným nevykonatelnou nezajištěnou pohledávku ve výši 2,500.000,-Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce, uzavřené dne 10.5.2008, že je tedy po právu jeho nevykonatelná nezajištěná pohledávka, kterou přihlásil pod pořadovým číslem P11/12 do insolvenčního isir.justi ce.cz pokračování-2-MSPH 176 ICm 1569/2014 () řízení vedeného proti dlužníku Bc. Pavlu Kočalkovi u zdejšího soudu pod sp.zn. MSPH 76 INS 25885/2013, a která byla žalovaným pro pravost zcela popřena. Žalobce trvá na tom, že smlouva o půjčce platně vznikla, na důkaz svých tvrzení soudu předložil smlouvu o půjčce ze dne 10.8.2008, potvrzení o převzetí hotovosti celkem 2,500.000,-Kč podepsané žalovaným a jeho bývalou manželkou, žalobu na zaplacení ze dne 16.3.2012 a nepravomocný rozsudek ze dne 29.7.2013, č.j. 8 C 45/2012-47. Jako příslušenství pohledávky si žalobce vedle úroku z prodlení přihlásil také náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 55.800,-Kč, které byly žalobci přiznány nepravomocným rozsudkem sp.zn. 8 C 45/2012-47.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a trval na důvodech popření, tedy že pohledávka žalobce neexistuje. Uvedl, že dne 10.5.2008 smlouvu o půjčce s žalobcem skutečně podepsal, k platnému uzavření smlouvy ale nedošlo, neboť peněžní prostředky od žalovaného nikdy nepřevzal, předložil potvrzení ze dne 27.8.2012 vystavené panem Michalem Swárovským (rozeným Havlíčkem), že v souvislosti s předmětnou smlouvou nedošlo k žádnému plnění a navrhl provést důkaz výslechem svědka Michala Swárovského (rozeného Havlíčka).

Při výslechu svědek Michal Swárovský (rozený anonymizovano potvrdil tvrzení žalovaného, tedy že k Bc. Pavlu Kočalkovi nemá žádný právní vztah, v roce 2008 sice podepsali smlouvu o půjčce, k předání peněžních prostředků nikdy nedošlo.

Dle ust. § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek, popření pohledávky lze vzít zpět.

Dle ust. § 192 odst. 3 IZ nestanoví-li zákon jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Dle ust. § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Dle ust. § 193 o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle ust. § 198 odst. 2 věřitel, kterému byla účinně popřena jeho pohledávka, může v incidenční žalobě podané dle ust. § 198 odst. 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žaloba je nedůvodná. pokračování-3-MSPH 176 ICm 1569/2014 ()

Při rozhodování věci soud vycházel z mezi stranami nesporné skutečnosti, že žalobce s žalovaným dne 10.8.2008 sepsali smlouvu o půjčce. Ze svědecké výpovědi a z předloženého potvrzení ze dne 27.8.2012 má soud za prokázané, že k předání předmětu půjčky nikdy nedošlo a smlouva o půjčce tak platně nevznikla. Smlouva o půjčce je reálným, nikoliv pouze konsenzuálním kontraktem. Vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi, tedy až předáním předmětu půjčky vzniká dlužníkovi závazek vrátit věřiteli to, co mu bylo půjčeno, a tomu odpovídající právo věřitele požadovat vrácení půjčky. Žalobcem předložená potvrzení o převzetí částky 2,500.000,-Kč byla svědeckou výpovědí a žalovaným předloženými důkazy vyvrácena a jiné důkazy, které by převod peněžních prostředků skutečně prokázaly, žalobce nepředložil. Pokud jde o přihlášený nárok na náhradu nákladů řízení přiznaných nepravomocným rozsudkem sp.zn. 8 C 45/2012-47, podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2015 sp.zn. 29 ICdo 62/2014 před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení nárok na náhradu nákladů řízení (před okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto případě konstitutivní povahu.

Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že žalobce neprokázal existenci pohledávky z titulu smlouvy o půjčce, neprokázal existenci pohledávky z titulu nákladů soudního řízení, žalovaný oprávněně popřel pohledávku žalobce, soud proto incidenční žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodu I. výroku rozsudku.

V dané věci byl úspěšný žalovaný, nicméně dané řízení o náhradě nákladů řízení podléhá speciálnímu ustanovení § 202 IZ, dle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, jak plyne z bodu II. výroku rozsudku.

Žalobce, insolvenční správce dlužníka Michala Swárovského (rozeného Havlíčka), v incidenčním sporu vystupoval jako věřitel, proto není ze zákona o soudních poplatcích osvobozen od placení soudních poplatků. V bodě III. výroku soud uložil žalobci uhradit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu o pravost pohledávky, který činí Kč 5.000,-podle položky 13 bod 1, písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 o soudních poplatcích, v platném znění.

P o u č e n í : Proti tomuto bodu I. a II. výroku rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci tohoto svého práva výslovně do protokolu o jednání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o.s.ř.). Proti bodu III. výroku rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 2. června 2016

JUDr. Margita Víšková v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Doležalová