MSPH 76 INS 1987/2016-A-41
č.j. : MSPH 76 INS 1987/2016-A-41

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Margitou Víškovou v insolvenční věci dlužníka: REALITY MK s.r.o., IČ: 48025780, Areál Výstaviště 67, 170 90 Praha 7- Bubeneč, zastoupeného JUDr. Markem Bilejem, advokátem KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., CITY TOWER, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 o návrhu insolvenčního věřitele: PRETIS s.r.o., se sídlem V Zahradách 276, 549 01 Nové Město nad Metují, IČ: 25954644, zastoupeného advokátem JUDr. Janem Malým, Resslova 1253, 500 02 Hradec Králové, o zjištění úpadku dlužníka, o návrhu Mgr. Ing. Jiřího Proška, soudního exekutora Exekutorského úřadu Plzeň-město, sídlem Rychtaříkova 1, 301 00 Plzeň ze dne 10.6.2016 na nařízení předběžného opatření

takto :

I. Soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezují účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení tohoto znění:

L z e p r o v é s t exekuci nařízenou usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18.8.2015, sp.zn. 148 EXE 2782/2015-22, proti povinnému, dlužníkovi, REALITY MK s.r.o., IČ: 48025780 dle exekučního příkazu čj. 134 EX 11490/15-010 ze dne 20.8.2015 prodejem nemovitých věcí, a to :

-pozemek parc.č. 1, o výměře 11135 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce Moravský Krumlov č.p. 1 (obč. vyb.), stavba stojí na pozemku parc.č. 1 -pozemek parc.č. 2, o výměře 140 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavbabez čp/če, stavba stojí na pouemku parc.č. 2 -pozemek parc.č. 3, o výměře 889 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba bez čp./če, stavba stojí na pozemku parc.č. 3 -pozemek parc.č. 16, o výměře 320 m2 (ostatní plocha, ostatní komunikace)

vše se nachází v okrese Znojmo, obci Moravský Krumlov, kat.úz. Moravský Krumlov, vše zapsáno na LV č. 477, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, na základě dražební vyhlášky sp.zn. 134 EX 11490/15-254 ze dne 31.3.2016 s omezením, že celý výtěžek zpeněžení těchto nemovitých věcí bude součástí majetkové podstaty dlužníka REALITY MK s.r.o., IČ: 48025780 v případě rozhodnutí o jeho úpadku v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn., a to od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku tohoto dlužníka v insolvenčním rejstříku.

II. Navrhovatel předběžného opatření je povinen uhradit soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění :

Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň-město, se domáhal svým podáním ze dne 10.6.2016 nařízení výše uvedeného předběžného opatření. Uvedl, že byl Obvodním soudem pro Prahu 7 č.j. 148 EXE 2782/2015-22 ze dne 18.8.2015 pověřen vedením exekuce ve věci oprávněného Incheba a.s., reg.č. 00211087 proti povinnému REALITY MK s.r.o., IČ: 48025780, isir.justi ce.cz k vymožení pohledávky ve výši 9,000.000,-Kč s náklady oprávněného v exekučním řízení a náklady soudního exekutora. Soudní exekutor usnesením č.j. 134 EX 11490/15-010 ze dne 20.8.2015 vydal příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitého majetku povinného a to nemovitostí zapsaných na LV č. 477, kat. území Moravský Krumlov, zapsaných u Katastrálního úřadu pro jihomoravský kraj. Navrhovatel následně vydal usnesení o nařízení dražebního jednání-dražební vyhlášky č.j. 134 EX 11490/15-171 ze dne 31.12.2015, ve znění opravného usnesení č.j. 134 EX 11490/15-173 ze dne 4.1.2016, kterou bylo nařízeno dražební jednání na den 29.1.2016 v 11:00 hodin prostřednictvím internetového portálu www.exdrazby.cz. Tato dražba byla usnesením č.j. 134 EX 11490/15-196 ze dne 29.1.2016 z důvodu zahájení insolvenčního řízení sp.zn.odročena na termín 1.4.2016 v 11:30 hodin a následně usnesením č.j. 134 EX 11490/15-254 ze dne 31.3.2016 na termín 29.6.2016. Důvody zvláštního zřetele hodné k vydání navrženého předběžného opatření navrhovatel předběžného opatření shledává v tom, že původní insolvenční návrh podal insolvenční navrhovatel společnost PRETIS s.r.o., IČ: 25954644 den před nařízenou dražbou nemovité věci a účelem insolvenčního návrhu bylo zjevně zmaření provedení exekuce prodejem nemovitých věcí v dražbě. Dále uvedl, že předmětem dražby jsou zámecké objekty v Moravském Krumlově, které byly ustanoveným znalcem ohodnoceny na částku 21,000.000,-Kč, nejedná se o běžně prodávanou věc a proto je v dané věci komplikované nalézt zájemce. V současné době je několik vážných zájemců přihlášeno do předmětné dražby, existují však důvodné obavy, že v důsledku průtahů v řízení opadne zájem dražitelů nebo dojde ke snížení výsledné ceny. S údržbou a správou nemovitosti jsou spojeny značné náklady, a bylo by žádoucí, aby tyto náklady nesl vydražitel a nebyly hrazeny z majetkové podstaty dlužníka.

V insolvenční věci dlužníka dne 9.5.2016 proběhlo jednání, na kterém nebylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a jednání bylo na návrh stran odročeno na 25.8.2016 za účelem možného mimosoudního vyřešení věci, případně i zpětvzetí insolvenčního návrhu. Navhovatel uvedl, že z vyjádření dlužníka ze dne 2.6.2016 je zřejmé, že smírného řešení nelze dosáhnout, když věřitel podmiňuje zpětvzetí insolvenčního návrhu úhradou dlužné částky v celém rozsahu prostřednictvím třetí osoby a v případě zjištění úpadku dlužníka by takové jednání mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu zvýhodňování věřitele (§ 223 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Věřitel tedy využívá insolvenční řízení jako nástroj pro vymožení své pohledávky, nikoliv jako nástroj pro dosažení poměrného uspokojení věřitelů dlužníka.

Navrhovatel dále uvedl, že zájmy věřitelů nemohou být poškozeny, neboť věřitelé mají možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení (a insolvenční navrhovatel tak dne 19.10.2015 učinil), je pravděpodobné, že vzhledem k hodnotě majetku dlužníka bude uspokojen nejen dražební věřitel, ale i ostatní věřitelé dlužníka, včetně navrhovatele. V případě, že bude zjištěn úpadek dlužníka, soudní exekutor bude povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci v souladu s ust. § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen EŘ). Provedení již nařízené dražby rovněž odpovídá základním zásadám insolvenčního řízení uvedeným v § 5 zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, zejména že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého a hospodárného a co nejrychlejšího uspokojení věřitelů.

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) platí, že se zahájením insolvenčního řízení se spojuje tento účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, které by postihovaly majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze však jej provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, které by postihovaly majetek dlužníka náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Ne-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle § 109 odst. 6 věty první IZ se k rozhodnutím a opatřením přijatým při výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží.

Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 82 odst. 2 písm. b) IZ může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Insolvenční soud dovodil, že společnému zájmu věřitelů neodporuje, aby v daném případě soudní exekutor dokončil prováděnou exekuci v tom smyslu, že bude provedena dražba nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. Provedení již nařízené a odročené dražby odpovídá rovněž základním zásadám insolvenčního řízení uvedeným v § 5 IZ, zejména že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého a hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční soud tak omezuje účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ohledně nemožnosti provést po zahájení insolvenčního řízení dražbu nemovitostí uvedených ve výroku rozhodnutí nařízenou dražební vyhláškou ze dne 31.3.2016, č.j. 134 EX 11490/15-254 a odročenou na den 29.6.2016.

Kromě časových souvislostí, kdy je zřejmé, že věřitel podal návrh až těsně před provedením dlouho avizované dražby (do které přihlásil svou pohledávku), a lze tedy předpokládat, že tím chtěl nařízenou exekuční dražbu zmařit, insolvenční soud zohlednil i věcné okolnosti případu. Prodávané nemovitosti jsou jediným majetkem dlužníka a k jejich prodeji by došlo i v případě zjištění úpadku dlužníka. Nejedná se o běžně dražené nemovitosti, okuh zájemců je tak užší, se správou a údržbou nemovitostí jsou spojeny značné náklady. Hodnota draženého majetku přesahuje výši pohledávky zajištěného věřitele a při jednání o insolvenčním návrhu dne 9.5.2016 nebyl zjištěn úpadek dlužníka, není tedy postaveno najisto, že dlužník je v úpadku. Z hlediska rychlosti insolvenčního řízení i z hlediska zájmu věřitelů dlužníka je, dle názoru soudu, výhodnější, aby byla v insolvenčním řízení provedena již nařízená dražba a následně rozvržena peněžitá částka získaná dražbou, než provádět dražbu novou. Zájmy věřitelů budou v insolvenčním řízení dostatečně chráněny tím, že výtěžek zpeněžení nebude rozvržen v rámci exekuce, ale bude uschován u soudního exekutora, který má povinnost jej na žádost insolvenčního správce vydat do majetkové podstaty (viz též § 46 odst. 7 EŘ). Insolvenční soud připomíná, že soudní exekutor nemá nárok na přímý odpočet nákladů exekuce z vymoženého plnění, ale musí jej uplatnit svou pohledávkou z titulu náhrady nákladů exekučního řízení přihláškou pohledávky do insolvenčním řízení shodně jako ostatní věřitelé (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014). Na základě výše uvedeného soud rozhodl, jak je uvedeno v bodu I. výroku usnesení.

Soud v bodu II. výroku usnesení rozhodl dle ust. § 4 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o povinnosti navrhovatele uhradit soudní poplatek, přičemž výše poplatku byla určena dle položky 5 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou tohoto zákona. Soudní poplatek může navrhovatel zaplatit kolky na připojeném tiskopise, v hotovosti v pokladně soudu nebo převodem na účet soudu č. 3703-2928021/0710, VS : 7648198716.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o.s.ř.)

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (ust. § 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 20. června 2016 JUDr. Margita Víšková v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Horáčková