MSPH 76 INS 10547/2014
NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY MSPH 76 INS 10547/2014 176 ICm 3523/2014 29 ICdo 82/2016-61

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem vprávní věci žalobkyně FINAMO s. r. o., se sídlem V Českých Budějovicích, Lannova tř. 1893/32a, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 28123816, zastoupené Mgr. Martinem Pixou, advokátem, se sídlem V Českých Budějovicích, Lannova tř. 1893/32a, PSČ 370 01, proti žalované Prague City Golf, s. r. o., se sídlem v Praze 5, K Radotínu 15, PSČ 156 00, identifikační číslo osoby 01484397, zastoupené Mgr. Davidem Böhmem, advokátem, se sídlem vPraze 2, Římská 103/12, PSČ 120 00, o určení pravosti pohledávky, vedené uMěstského soudu v Praze pod sp. zn. 176 ICm 3523/2014, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice CLASIDES, a. s., se sídlem v Praze 3, Koněvova 2660/ 141, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 24802395, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 10547/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu vPraze ze dne 7. června 2016, č. j. 176 ICm 3523/2014, 101 VSPH 225/2016-43 (), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení

částku 1.850 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodněnt

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení ze dne 22. února 2016, č. j. 176 ICm 3523/2014-32, kterým Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) odmítl-odkazuje na ustanovení § 202 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)-žalobu o určení pravosti (ve výroku blíže označených) pohledávek.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), nebot neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 23 8a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž kprojednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. Ús 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. Ús 3892/13, a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. Ús 266/14.

Tomuto požadavku přitom dovolatelka (neuvádějíc v dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti ničeho) nedostála.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, §224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost hradit žalované její náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem ve výši jedné poloviny (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 34/2001, uveřejněného pod číslem 71/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 6. září 2016), která podle ustanovení § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarií), činí částku 1.550 Kč (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. 29 ICdo 13/2013, uveřejněné pod číslem 91/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sen. zn. 29 ICdo 62/2014, uveřejněného pod číslem 85/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč tak činí náhrada nákladů dovolacího řízení celkem 1.850 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

1 IU lblll JDAJIAULÉI'

29 ICdo 82/2016

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. září 2016

JUDr. JiříZavázal,v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Jeřábková