MSPH 60 INS 860/2009-C6-21
MSPH 60 INS 860/2009-C6-21

191Cm 1/2010-347

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Jitkou Šťastnou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Ing. Zdirad S v o b o d a, se sídlem 160 00 Praha 6, Jednořadá 1051/53, insolvenční správce dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 14, IČ: 112 09 097, zast. JUDr. Lucií Horčičkovou, advokátkou advokátní kanceláře ADVOKÁTI BEDRNA A PARTNEŘI, se sídlem 160 00 Praha 6, Jednořadá 1051/53, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce: Miroslav D a v i d, nar. 13. 5. 1964, bytem 150 00 Praha 5, Nám. 14. října 153/5, dor. adresa: 160 00 Praha 6, Na Malé Šárce 35, zast. JUDr. Hanou Neštickou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem 120 00 Praha 2, Ječná 1, proti žalovanému: Jiří S k ř i v á n e k, nar. 3. 2. 1955, IČ: 475 96 139, bytem 198 00 Praha 9, Kukelská 927, zast. Mgr. Karlem Volfem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem 150 00 Praha 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o určení popřené vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že vykonatelná část pohledávky žalovaného ve výši 114,660.591,74 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení pod sp. zn.přihláškou pohledávky č. 7 ze dne 23. 10. 2009, není po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 78.166,-Kč, a to do t ř í d n ů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně JUDr. isir.justi ce.cz pokračování 2 191Cm 1/2010

Lucie Horčičkové, advokátky advokátní kanceláře ADVOKÁTI BEDRNA A PARTNEŘI, se sídlem Jednořadá 1051/53, 160 00 Praha 6.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 79.166,-Kč, a to do t ř í d n ů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně JUDr. Hany Neštické, advokátky advokátní kanceláře se sídlem Ječná 1, 120 00 Praha 2.

IV. Vedlejší účastník na straně žalobce j e p o v i n e n zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč do t ř í d n ů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 22.12.2009 podanou ve smyslu ust. § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že vykonatelná část pohledávky žalovaného, která byla přihlášena do insolvenčního řízení sp. zn.vedeného u Městského soudu v Praze jako soudu insolvenčního pod č. P 7 (věřitel č. 6) ve výši 114,660.591,74 Kč a která byla na přezkumném jednání konaném dne 26.11.2009 insolvenčním správcem popřena, byla popřena po právu. Existenci předmětné vykonatelné pohledávky opírá žalovaný, dle svých tvrzení v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení, o poskytnutí peněžitého plnění v původní výši 10,000.000,-Kč na základě smlouvy o půjčce ze dne 6. 4. 1998, uznání dluhu ze dne 3. 5. 2000, uznání dluhu ze dne 10.1.2001, uznání dluhu ze dne 28.4.2004 a uznání dluhu dle ust. § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObčZ ) a dohodu o plnění závazku ve formě exekutorského zápisu ze dne 12.9.2008 se svolením k přímé vykonatelnosti (jež mj. zakládá k předmětné pohledávce i vykonatelný titul).

Důvodem popření pohledávky žalobcem (insolvenčním správcem) je dle jeho přesvědčení skutečnost, že k uzavření smlouvy o půjčce na částku 10,000.000,-Kč nedošlo, neboť listiny k prokázání její existence se jeví jako dodatečně vystavené žalovaným a dlužnicí, tedy se jedná o simulované právní úkony (nedostatek vážnosti projevu vůle). Dle dalších tvrzení žalobce nebyl manžel dlužnice o uzavření půjčky ve výši 10,000.000,-Kč nikdy informován, nebyl informován rovněž ani o tom, že dlužnice opakovaně existenci dluhu uznávala v tak vysokých částkách a ve společném jmění manželů ani v jejich účetnictví se částka získaná na základě smlouvy o půjčce nijak neprojevila, v důsledku čehož je smlouva o půjčce neplatná pro absenci souhlasu manžela dlužnice-vedlejšího účastníka podle ust. § 145 odst. 2 ObčZ, neboť peněžní transakci v takové výši nelze považovat za obvyklou správu majetku. Dále žalobce vycházel z rozhodčího nálezu, podle kterého dlužnice vrátila dar-1/4 rodinné vily v Praze 6 své sestře poté, co manželé anonymizovano investovali do rekonstrukce vily cca 6 mil. Kč, přičemž důvodem vrácení daru byla potřeba sestry bydlení užívat, byť dlužnice bydlí ve vrácené nemovitosti dodnes. Žalobce je přesvědčen, že tak dlužnice učinila jen proto, aby se zbavila majetku, který by jinak připadl do exekuce vedené na její majetek pro dotčenou pohledávku. Žalobce se rovněž podivuje nad chováním žalovaného, zejména, že žalovaný pokračování 3 191Cm 1/2010 nenárokuje úrok z prodlení, ačkoliv mu ze zákona za tvrzenou dobu náleží nejméně ve výši 9,340.000,-Kč a že žalovaný nepodal žalobu o zaplacení dlužné částky již po prvním uznání dluhu, když dlužnice neuhradila do té doby ničeho a nic nenasvědčovalo tomu, že v nejbližších splatných termínech (poměrně krátkých) se tak stane. Žalobce dále namítá, že k předání peněz nikdy nedošlo, a to mj. proto, že dlužnice neví, jak s předmětnou půjčkou naložila, resp. obnos peněz měla obratem předat svému manželovi, který ovšem toto tvrzení vyvrací. Vedle toho navíc sám žalovaný neprokázal, že v době uzavření předmětné smlouvy s takovou částkou peněz disponoval, a tedy že mohlo k předání peněz vůbec z objektivního hlediska dojít. Žalobce má za to, že vzhledem ke skutečnostem uvedeným shora, pohledávka ze smlouvy nevznikla a tedy nemohl vzniknout ani nárok žalovaného z titulu smluvních úroků a smluvní pokuty. Smlouvu o půjčce považuje nad to za absolutně neplatnou alespoň v části ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,25 % z dlužné jistiny denně pro rozpor s dobrými mravy (z důvodů uvedených v ust. § 39 ObčZ). Předmětná pohledávka žalovaného byla navíc dle předmětné smlouvy o půjčce zajištěna směnkou, která žalobci nebyla nikdy předložena. Žalobce považuje pro absenci souhlasu manžela dlužnice za absolutně neplatný také právní úkon uznání závazku ze dne 28.4.2004 a také exekutorský zápis 085 EZ 135/08-1 ze dne 12.9.2008, sepsaný Mgr. Jiřím Jiráskem, exekutorským kandidátem pověřeným JUDr. Milanem Suchánkem, kterým dlužnice neúměrně zatížila společné jmění manželů-naposledy již ve výši 105,210.591,74 Kč (vč. příslušenství a smluvních pokut). Jako další důvod jeho absolutní neplatnosti pak uvádí nemožnost předmětu tohoto právního úkonu. Žalobce dále pro případ, že by bylo prokázáno, že smlouva o půjčce je právním úkonem platným, vznáší námitku promlčení pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce, neboť vzhledem k chybějícímu souhlasu manžela dlužnice nelze považovat za platný právní úkon ani uznání závazku ze dne 28.4.2004. Event. je pro účely insolvenčního řízení třeba nazírat na předmětný exekutorský zápis 085 EZ 135/08-1 jako na neúčinný právní úkon (§ 235 odst. 1 IZ), když dlužnice uznáním dluhu umožnila zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech ve prospěch žalovaného coby věřitele a zkrátila tak možnost uspokojení pohledávek ostatních věřitelů.

Z vyjádření vedlejšího účastníka-pana Miroslava Davida-vyplynulo, že se připojuje k žalobě insolvenčního správce a v zásadě se ztotožňuje se skutkovými tvrzeními i s veškerou argumentací tam obsaženou. Má rovněž za to, že žádný hmotněprávní nárok žalovaného neexistuje, žalovaného nezná, nikdy ho neviděl, ani o něm až do ledna 2009 neslyšel. V roce 1998 byli s dlužnicí manželé, peníze mu dlužnicí nikdy předány nebyly, žádné peníze si od žalovaného nepůjčovali ani nepřevzali, dlužnice ho o uzavřené půjčce neinformovala. Vedlejší účastník jako manžel dlužnice se nedozvěděl nic ani o následně vyhotovených listinách- uznání závazku ze dne 10.1.2001 a ze dne 28.4.2004, poukazuje na to, že k přihlášce byly předloženy listiny datované 3.5.2000 a 28.4.2004. Co se týče exekutorského zápisu ze dne 12.9.2008 se svolením k přímé vykonatelnosti, nemůže vymáhání plnění na jeho podkladě obstát, když zde není opora podle hmotného práva a navíc žádný hmotněprávní nárok ani nezakládá.

Žalovaný ve svém tvrzení uvedl, že dne 6.4.1998 uzavřel s dlužnicí Evou anonymizovano , nar. 18.2.1964, bytem Nad Šárkou 14, 160 00 Praha 6, smlouvu o půjčce, na základě které jí přenechal částku ve výši 10,000.000,-Kč a dlužnice Eva anonymizovano se zavázala tuto částku včetně smluvních úroků vrátit nejpozději do 30.4.2000. Pro případ prodlení s vrácením dlužné částky sjednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,25% z dlužné částky denně. Dlužnice svůj závazek vč. příslušenství a smluvní pokuty vůči žalovanému opakovaně pokračování 4 191Cm 1/2010 písemně uznala, naposledy dne 12.9.2008 ve formě exekutorského zápisu. Žalovaný tvrdí, že půjčka byla sjednána v rámci občanské výpomoci, tedy není překvapivé, že nebyla zanesena do účetnictví dlužnice nebo jejího manžela. Žalovaný brojí proti tvrzení žalobce, že k předání peněz nedošlo, když trvá na tom, že k předání peněz podle smlouvy o půjčce ze dne 6.4.1998 došlo, což bylo navíc i opakovaně potvrzeno uznáním závazku dlužnice a to dokonce posledně ve formě exekutorského zápisu 085 EZ 135/08 ze dne 12.9.2008. Žalovaný se dále ohrazuje proti tvrzení žalobce, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, když byla sjednána ve výši 0,25 % z dlužné částky denně, což je plně v rozmezí-dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR-akceptovaném a z daleka nedosahující horního limitu 0,5 % dlužné částky denně. Žalovaný také nesouhlasí s tvrzením žalobce, podle něhož uzavření předmětné smlouvy o půjčce a následné uznávání závazku by nebylo obvyklou správou majetku. Manžel dlužnice taktéž uzavřel například smlouvu o půjčce s panem Jiřím Hrdličkou ve výši 3,210.000,-Kč a panem Janem Smejkalem ve výši 4,000.000,-Kč bez souhlasu dlužnice, (což je patrné z přihlášených pohledávek do insolvenčního řízení); odtud je zřejmé, že oba manželé běžně uzavírali smlouvy o půjčkách v řádu milionů korun. K namítanému promlčení závazku dlužnice dojít nemohlo, neboť tato pohledávka byla dlužnicí opakovaně uznávána (např. 3.5.2000 a 28.5.2004) a pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení ve lhůtě 10 let od těchto uznání (§ 110 odst. 1 ObčZ). Pokud se týká neplatnosti samotných uznání závazků, zde promlčecí doba naopak uplynula po 3 letech od okamžiku uznání pohledávky, a proto k námitce promlčení nelze přihlížet.

Rozsudkem č.j. 191 Cm 1/2010 ze dne 5.4.2013 soud rozhodl, že žaloba na určení, že vykonatelná část pohledávky žalovaného ve výši 114,660.591,74 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení pod sp. zn.přihláškou pohledávky č. 7 ze dne 23.10.2009 není po právu, se zamítá. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce i vedlejší účastník odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Praze, č.j. 10 Cmo 30/2013-295 ze dne 2.10.2014 bylo rozhodnuto tak, že rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 191 Cm 1/2010-241 ze dne 5.4.2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že ve výpovědích žalovaného a dlužnice na straně jedné a vedlejšího účastníka na straně druhé jsou ohledně předání částky 10,000.000,-Kč takové rozpory, jež závěr soudu o nepochybném prokázání této skutečnosti činí předčasným. Odvolací soud uzavřel, že je třeba skutková zjištění doplnit prostřednictvím dalších důkazů tak, aby bylo postaveno najisto, zda půjčka vůbec mohla být poskytnuta. Jinými slovy, je třeba provést důkazy, jimiž bude prokázáno, zda ke dni, kdy měla být půjčka poskytnuta, žalovaný potřebným obnosem disponoval, či nikoli. Soud dále jednal v intencích Vrchního soudu v Praze a vyzval žalovaného, aby soudu udělil souhlas s vyžádáním daňových přiznání od příslušného finančního úřadu nebo aby je sám soudu předložil.

Soud má z provedeného dokazování a z obsahu soudních spisů MSPH 191 Cm 1/2010 aa z připojeného spisu 38 E 140/2008 za zjištěno:

-že žalovaný přihlásil svou pohledávku z titulu jistiny a smluvní pokuty vč. příslušenství ze smlouvy o půjčce ze dne 6.4.1998 v celkové výši 116,800.090,71 Kč do insolvenčního řízení dlužnice Evy anonymizovano č.j., v části 114,660.591,74 Kč jako vykonatelnou a zajištěnou majetkem dlužníka; -že na přezkumném jednání konaném dne 26.11.2009 byla tato pohledávka přezkoumána a v části 114,660.591,74 Kč byla jako vykonatelná insolvenčním správcem popřena co do pravosti, výše i pořadí; pokračování 5 191Cm 1/2010

-že dne 22.12.2009 podal insolvenční správce ve smyslu ust. § 199 IZ k Městskému soudu v Praze, jako soudu insolvenčnímu, včas projednatelnou žalobu na určení, že jím popřená vykonatelná pohledávka nebyla přihlášena po právu; -z úředně ověřené fotokopie listiny-Smlouva o půjčce, ze dne 6.4.1998, z úředně ověřené fotokopie listiny- Uznání závazku -ze dne 3.5.2000, z úředně ověřené fotokopie listiny- Uznání závazku -ze dne 28.4.2004, ze stejnopisu listiny-exekutorského zápisu č.j. 085 EZ 135/08 ze dne 12.9.2008, sepsaného Mgr. Jiřím Jiráskem, exekutorským kandidátem pověřeným plnou mocí JUDr. Milanem Suchánkem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu v Praze 9, se sídlem Pod Pekárnami 10, Praha 9 ze dne 12.9.2008, má soud za prokázané, že dlužnice Eva anonymizovano podepsala smlouvu o půjčce na částku 10,000.000,-Kč s úrokem ve výši 18% p.a., ve které byla určena smluvní pokuta ve výši 0,25% denně z dlužné částky, že dlužnice opakovaně tento svůj dluh uznala a svolila k přímé vykonatelnosti tohoto závazku; -z kopie listiny-Exekutorského zápisu č.j. ExZ 06/2008 ze dne 2.4.2008, sepsaného JUDr. Janou Tvrdkovou, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 4, se sídlem Hornokrčská 650/29, Praha 4, z kopie listiny-Exekutorského zápisu č.j. ExZ 20/2008 ze dne 18.12.2008, sepsaného JUDr. Janou Tvrdkovou, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 4, se sídlem Hornokrčská 650/29, Praha 4, z kopie listiny-Exekutorského zápisu č.j. ExZ 20/2008 ze dne 18.12.2008, sepsaného JUDr. Janou Tvrdkovou, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 4, se sídlem Hornokrčská 650/29, Praha 4, z kopie listiny-Smlouvy o půjčce ze dne 1.3.2004 mezi Miroslavem Davidem a Josefem Neštickým na částku 15,000.000,-Kč, z kopie listiny-Smlouvy o půjčce ze dne 1.3.2004 mezi Miroslavem Davidem a Frederikem Emichem na částku 7,500.000,-Kč, že tyto dokumenty podepsal pouze pan David.

Z těchto listin má soud za prokázáno, že manželé anonymizovano si půjčovali peníze v řádech milionů korun.

Z výpovědí žalovaného a svědkyně Evy anonymizovano a vedlejšího účastníka nemá soud za prokázánu skutečnost, že by došlo k předání částky 10,000.000,-Kč, neboť žalovaný a svědkyně tvrdí, že žalovaný měl být nejprve obchodní partner manželů anonymizovano , k tomu však nedošlo, i když probíhala dlouhá jednání, naopak vedlejší účastník tvrdí, že žalovaného nezná, nikdy se s ním neviděl, až nyní u soudu. Další rozpor ve výpovědích shledává soud ve skutečnosti, kdy svědkyně uvádí, že peníze uložila do trezoru v bytě a vedlejší účastník z těchto peněz nakoupil výpočetní techniku a zboží, a vedlejší účastník toto tvrzení popírá. Výpověď svědkyně působí nevěrohodně, když nejprve vypovídá, že peníze si půjčili od žalovaného ne jako od podnikatele, ale jako od fyzické osoby a tyto peníze neměly být určeny vůbec na nákup nemovitostí. Hned na to uvádí, že původně jednali ústně o tom, že půjčka od žalovaného bude na nemovitost, neboť si chtěli půjčit na nákup nemovitosti, pak ale uzavřeli smlouvu na 10 mil. Kč a žádná specifikace tam nebyla. Soudu tedy není zřejmé, jaký byl důvod půjčky.

Z výpovědi vedlejšího účastníka a výpovědi svědka pana Smejkala a svědkyně Evy anonymizovano má soud za prokázané, že mezi manželi anonymizovano a panem Smejkalem docházelo k uzavírání smluv o půjčkách, a to v řádech milionů, o těchto půjčkách věděli oba manželé, oba manželé některé smlouvy podepisovali společně, půjčka ve výši 4,000.000,-Kč, o které byl pořízen exekutorský zápis, byla podepsaná i paní anonymizovano , byla určena na nákup nemovitosti v Krkonoších a bylo k ní zřízeno zástavní právo pro pana Smejkala. pokračování 6 191Cm 1/2010

Soud má za nesporné, že ohledně dlužnice Evy anonymizovano , IČ: 112 09 097, bytem Nad Šárkou 14, Praha 6, byl usnesením zdejšího soudu sp. zn.-A-65 ze dne 24. září 2009 zjištěn úpadek a na její majetek prohlášen konkurs. To bylo mj. potvrzeno i rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 21.1.2010, č.j. 2 VSPH 811/2009. Insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Zdirad Svoboda. Přihláškou pohledávky P 7 přihlásil věřitel č. 6 Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem 190 00 Praha 9, Kukelská 927/18 za dlužníkem vykonatelnou pohledávku v celkové výši 114,660.591,74 Kč, tato pohledávka byla insolvenčním správcem na přezkumném jednání konaném dne 26.11.2009 zcela popřena z důvodu pravosti, výše i pořadí. Dne 22.12.2009 podal insolvenční správce žalobu na popření vykonatelné pohledávky ve výši 114,660.591,74 Kč proti žalovanému Jiřímu Skřivánkovi. Žaloba byla podána včas.

Mezi účastníky je nesporné, že nešlo o podnikatelskou půjčku.

Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem je upraveno v ust. § 199 zák. č. 182/2006 zákona o úpadku a způsobu jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon), kde dle odst. 1) insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2 jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci; podle odst. 3 v žalobě podle odst. 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. Z obsahu spisu je prokázáno, že žalovaný přihlásil v insolvenčním řízení zdejšího soudu sp. zn. MSPH INS 60 INS 860/2009 dlužníka Eva anonymizovano vykonatelnou pohledávku ve výši 114,660.591,74,-Kč, která byla na přezkumném jednání konaném dne 26.11.2009 insolvenčním správcem zcela popřena z důvodu pravosti, výše i pořadí. Žalobu o popření vykonatelné pohledávky podal insolvenční správce proti žalovanému Jiřímu Skřivánkovi-věřiteli č. 1 dne 22.12.2009, žaloba byla podána včas.

Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce dle § 657 občanského zákoníku platného do 31.12.2013, tedy zda došlo k odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi, když smlouva o půjčce představuje tzv. reálný kontrakt, je k jejímu uzavření nezbytné, aby věřitel odevzdal předmět půjčky dlužníkovi; přitom k odevzdání předmětu půjčky spočívající v peněžitém plnění může dojít např. fyzickým předáním peněz nebo bezhotovostním způsobem (bankovním převodem peněžité částky z účtu věřitele na účet dlužníka).

Dle ust. § 657 občanského zákoníku platného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Provedenými důkazy nebylo postaveno najisto, že došlo k převzetí částky 10,000.000,-Kč dlužnicí Evou anonymizovano dne 6.4.1998. Soud vyzval tedy žalovaného, aby prokázal, že v období dubna 1998 disponoval potřebným obnosem, když žalovaný sám při jednání konaném dne 18.5.2011 (č.l. 64 spisu) uvedl, že daňovým přiznáním může doložit, že částku 10,000.000,-Kč vydělal. Žalovaný soudu sdělil, že svá daňová přiznání za roky 1991-1998 pokračování 7 191Cm 1/2010 již nemá a ani je nemá k dispozici finanční úřad, neboť je již nearchivuje. Soud zjistil, že finanční úřad má k dispozici data plátců daně ve svém systému již od roku 1995, nemá pouze k dispozici fyzická daňová přiznání. Soud vyzval žalovaného, ať soudu udělí souhlas s vyžádáním si těchto informací. Žalovaný však tento souhlas soudu neudělil. Žalovaný tedy neprokázal, že v roce 1998 měl k dispozici shora uvedený obnos peněz, ani že jeho příjmy z podnikání takto vysokou půjčku poskytnout umožňovaly. Soud zároveň zjistil ze sdělení příslušného správce daně, že první daňová přiznání od žalovaného eviduje až od roku 2001. Soud uzavírá, že žalovaný v době poskytnutí půjčky předmětným obnosem nedisponoval a tedy nemohl částku 10,000.000,-Kč předat dlužnici Evě anonymizovano . Ke smlouvě o půjčce ve smyslu ust. § 657 o.z. platného do 31.12.2013 nedochází jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu stran), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Cdo 2217/2003). Jelikož nedošlo k odevzdání předmětu půjčky, nebyla smlouva o půjčce uzavřena.

Soud zvážil důkazy prováděné v tomto řízení a to každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a proto jí bylo v celém rozsahu vyhověno. V průběhu řízení bylo prokázáno, že sice dlužnice Eva anonymizovano a žalovaný Jiří anonymizovano v roce 1998 písemně uzavřeli smlouvu o půjčce, k předání peněz-odevzdání předmětu půjčky-ve výši 10,000.000,-Kč však nikdy nedošlo. Soud tedy uzavírá, že smlouva o půjčce uzavřená mezi dlužnicí Evou anonymizovano a žalovaným dne 6.4.1998 na 10 milionů korun byla simulovaným právním úkonem a je tedy absolutně neplatná. Simuluje-li se právní úkon, pak se pouze ve vnější formě takový právní úkon předstírá; právní perfekci právního úkonu však chybí vážnost vůle. U simulovaného jednání tedy absentuje vážnost vůle, v důsledku čehož stíhá takto simulovaný právní úkon podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku platného do 31.12.2013 absolutní neplatnost.

Vzhledem k této skutečnosti soud pro nadbytečnost již neprováděl další důkazy týkající se existence sporné pohledávky.

Uznání závazku ze dne 3.5.2000, uznání závazku ze dne 24.8.2004, exekutorský zápis čj. 085 EX EZ 135/08 ze dne 12.9.2008 považuje soud za neúčinné, neboť uznání od počátku neplatného závazku nemá právního účinku.

Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je podána důvodně a vykonatelná část pohledávky žalovaného ve výši 114,660.591,74 Kč není po právu.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle úspěchu ve věci. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, která je tvořena náklady právního zastoupení, a to odměnou advokáta za 19 hlavních úkonů po 3.100,-Kč, tj. částka 58.900,-Kč (ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT , dále 19x paušální náhrada hotových výdajů po 300,-Kč, tj. částka 5.700,-Kč (ust. § 13 odst. 3 AT) a DPH 21%, což je 13.533,-Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 78.166,-Kč. Vedlejší účastník na straně žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, která je tvořena náklady právního zastoupení, a to odměnou advokáta za 19 hlavních úkonů po 3.100,-Kč, tj. částka 58.900,-Kč (ust. § 9 odst. 4 písm. c) AT, dále 19x paušální náhrada hotových výdajů po 300,-Kč, tj. částka 5.700,-Kč (ust. § 13 odst. 3 AT) a DPH 21%, což je 13.566,-Kč, náklady za soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 79.166,-Kč. pokračování 8 191Cm 1/2010

Rozhodnutí o povinnosti zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu má oporu v položce 10 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31.8.2011. Vzhledem k tomu, že je insolvenční správce ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. r) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31.8.2011, od jeho placení osvobozen, má povinnost k úhradě soudního poplatku vedlejší účastník na straně žalobce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 6. května 2015

JUDr. Jitka Šťastná, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Krausová Jana