MSPH 60 INS 18888/2013-P7-4
MSPH 60 INS 18888/2013-P7-4

USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Wenzlovou v insolvenční věci dlužnice: Mgr. Münkhzul Damdinragchaa, nar. 20.10.1968, bytem Voskovcova 985/10, 150 00 Praha 5, o přihlášce pohledávky věřitele,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.1.2014, č.j. MSPH 60 INS 18888/2013-P7-2, se mění tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 7 ViaPharma s.r.o. se neodmítá.

Odůvodnění:

Přihláškou pohledávky došlou soudu dne 10.1.2014 přihlásil věřitel ViaPharma s.r.o. svoje pohledávky za dlužnicí do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí.

Usnesením ze dne 20.1.2014, č.j. MSPH 60 INS 18888/2013-P7-2, vydaným vyšší soudní úřednicí rozhodl Městský soud v Praze o odmítnutí uvedené přihlášky pro opožděnost. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 3.10.2013, č.j. MSPH 60 INS 18888/2013-A-12, byl zjištěn úpadek dlužnice a lhůta k podání přihlášek byla v usnesení stanovena do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, tedy do 4.11.2013. Věřitel podal přihlášku svých pohledávek až dne 10.1.2014, tedy opožděně po uplynutí lhůty, a proto soud přihlášku pohledávek v souladu s ustanovením § 185 ins. zák. odmítl.

Podáním došlým soudu dne 24.1.2014 se věřitel proti uvedenému usnesení odvolal s tím, že přihlášku svých pohledávek podal včas, neboť v seznamu dlužníků nebylo v souladu s ustanovením § 420 odst. 2 ins. zák. uvedeno identifikační číslo dlužnice, která je podnikatelem. Neuvedení identifikačního čísla znemožnilo věřiteli využít automatizovaný systém pro porovnávání údajů ze své databáze klientů s údaji v insolvenčním rejstříku, a tím mu bylo znemožněno dohledat údaj o zahájení insolvenčního řízení s dlužnicí, resp. o vydání usnesení o zjištění jejího úpadku. Věřitel proto navrhoval, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se přihláška jeho pohledávek neodmítá.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství (dále jen zákon o VSÚ ) proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

Vzhledem k tomu, že odvoláním napadené usnesení vydala vyšší soudní úřednice, postupem dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o VSÚ bylo odvolání věřitele předloženo samosoudkyni, která napadané rozhodnutí přezkoumala a dospěla k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je ve smyslu §

419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR, přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací, zpočátku především pro banky. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi a mezi nimi též identifikační číslo.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy tak vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (ustanovení § 420 ins. zák.). Je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž tento údaj-jestliže je soudu znám-zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (ustanovení § 420 odst. 3 a 4 ins. zák.). Proto i když insolvenční návrh neobsahuje identifikační číslo dlužníka, je insolvenční soud povinen je sám vyhledat v příslušných informačních registrech a zveřejnit je v insolvenčním rejstříku.

Věřitelé, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, tak mohou porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně klienta bylo zahájeno insolvenční řízení a posléze sledovat jeho průběh.

Soudu je z obsahu insolvenčního návrhu známo, že dlužnice v insolvenčním návrhu v rámci osobních údajů identifikační číslo neoznačila, v textu návrhu pak uvedla, že je osobou podnikající pod IČ 71309896. V insolvenčním rejstříku nebylo ke dni podání přihlášky věřitelem identifikační číslo dlužnice zapsáno, tedy do uplynutí lhůty stanovené v usnesení o úpadku (do 4.11.2013) nebylo možné porovnáváním klientské databáze věřitele s údaji v systému ISIR vyhledat dlužnici podle jejího identifikačního čísla.

Jelikož věřitel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky by věřiteli počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužnici byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být věřitelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 ins. zák. součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem do podání přihlášky nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku toho věřiteli běžet do podání přihlášky nepočala.

Z uvedeného je zřejmé, že závěr vyšší soudní úřednice o opožděnosti věřitelovy přihlášky pohledávky není správný. Samosoudkyně proto postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o VSÚ změnila rozhodnutí vyšší soudní úřednice tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 7 se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 29. ledna 2014 Mgr. Michaela Wenzlová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Šímová