MSPH 60 INS 11414/2012-C1-2
MSPH 60 INS 11414/2012-C1-2

č.j. 60 ICm 2930/2012-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr, Jaromírem Harmachem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: MUDr.Vlasta anonymizovano , anonymizovano , bytem Krškova 789, Praha 5, zast. JUDr.Martinem Korbařem, advokátem Společné advokátní kanceláře Korbař, Pokorný a spol., Lublaňská 507/8, 120 00 Praha 2 proti žalované: JUDr.Marcela Marešová, insolvenční správce dlužníka Ing.Ján Pivarči, Vodičkova 32, 110 00 Praha 1, o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Ing. Jána anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 10, Malešicích, Ungarova 678/8 ze dne 20.září 2012, zveřejněném v insolvenčním rejstříku pod sp.zn.pod pol. č. 2 na č.l. B-2 s e v y l u č u j í ideální podíly ve výši 97/6579 na pozemcích parc. č. 942/70, 942/71, 942/72, 942/73, 942/74 a 942/75, zapsaných na LV č. 9124 pro kat. úz. Hlubočepy, obec Praha, vedeném u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, kde je dlužník Ing. Ján Pivarči zapsán jako jejich spoluvlastník v rámci SJM.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 2.10.2012 domáhala vyloučení shora uvedených nemovitostí s tím, že do soupisu konkursní podstaty jmenovaného dlužníka byly zahrnuty neprávem, když pokračování 2 60 ICm 2930/2012 byly pouze nedopatřením zapsány na uvedeném LV v katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 5.6.2008 jako spoluvlastnictví žalobkyně a dlužníka, tj. jako majetek patřící do společného jmění manželů. Stalo se tak ovšem za situace, kdy jejich manželství bylo již předtím pravomocně rozvedeno a právní mocí rozvodového rozsudku, tj. dnem 20.září 2004 tedy zaniklo též jejich společné jmění manželů. Žalobkyně i dlužník udělili nezávisle na sobě plnou moc dne 18.9.2006 a 27.10.2006 k podpisu kupní smlouvy ohledně předmětných pozemků, aniž však žalobkyně o udělení plné moci dlužníkem vůbec věděla a tak ani netušila, že posléze byl její bývalý manžel uveden v příslušných dokumentech a pro úplnost poukázala na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.6.2008, čj. 20 C 374/2007-46, dle něhož se stala výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 789/24 v domě čp. 787 (přičemž budova čp. 787 má tyto části : budova čp. 785, čp. 786, čp. 787, čp. 788, čp. 789 a čp. 790) na pozemcích parc. č. 942/70, č. 942/71, č. 942/72, č. 942/73, č. 942/74 a č. 942/75, kat. úz. Hlubočepy, obec Praha.

Žalovaná učinila nesporným rozvod manželství žalobkyně s dlužníkem, vypořádání jejich společného jmění manželů i vlastnictví žalobkyně ke shora uvedené bytové jednotce spolu ke společným částem domu , avšak vyhradila si zaujmout konečné stanovisko až po výslechu žalobkyně.

Zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že usnesením ze dne 31.7.2012, čj. MSPH 60 INS 11414/2012-A-15 byl zjištěn úpadek bývalého manžela žalobkyně Ing. Jána anonymizovano , zároveň prohlášen konkurs na jeho majetek a insolvenční správkyní ustanovena žalovaná, že dle soupisu majetkové podstaty ze dne 20.9.2012, zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 26.9.2012 na č.l. B-2 žalovaná předmětné pozemky zahrnula do soupisu jako majetek, patřící do SJM žalobkyně i dlužníka a že dle usn. Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.6. 2008, čj. 20 C 374/2007-46 byla výše uvedená bytová jednotka , včetně spoluvlastnického podílu ve výši id. 97/6597 na společných částech této budovy a nebytových prostorách č. 301/787 a č. 302/788v kat. úz. Hlubočepy, zapsaných na LV č. 3001 u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu přikázána se SJM bývalých manželů anonymizovano do výlučného vlastnictví žalobkyně.

Soud dále zjistil :

-z kopie kupní smlouvy ze dne 23.5.2008, č. KUP/58/013091/2008, že Hlavní město Praha Převedlo mimo jiné též na žalobkyni a dlužníka id. podíl 97/6597 na ve výroku uvedených pozemcích,

-z internetového výpisu z katastru nemovitostí ze dne 13.12.2012, že podíly žalobkyně i dlužníka k předmětným pozemkům jsou v katastru nemovitostí zapsány jako jejich SJM,

-z výpovědi žalobkyně, že její manželství s dlužníkem bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16.8.2004. čj. 4 C 447/2002-29, který nabyl právní moci dnem 20.9.2004, k vypořádání společného jmění manželů pak došlo na základě smíru, schváleného usnesením téhož soudu ze dne 20.6.2008, čj. 20 C 374/2007-46; jednání společenství vlast-níků o získání předmětných pozemků trvalo několik let poté, co podepsala plnou moc a proto zřejmě došlo nedopatřením i k uvedení bývalého manžela v kupní smlouvě, ačkoli bytovou jednotku s id. podílem ke společným částem domu získala pouze žalobkyně

Podle ust. § 225 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, pokračování 3 60 ICm 2930/2012

že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty(odstavec první). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odstavec druhý). Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl (odstavec třetí). Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno (odstavec čtvrtý). Před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže insolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě (podstavec pátý). Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno (odstavec šestý).

K předpokladům, za nichž soud může vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty patří (viz usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 30.5.2002, sp.zn. 29 Cdo 2086/2000, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 27/2003, které lze aplikovat i za účinnosti insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále jen IZ), že :

1) věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce vskutku pojata do soupisu majetku konkursní podstaty;

2) excindační žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce došla soudu nejpozději posledního dne lhůty určené této osobě k podání žaloby výzvou soudu, který prohlásil konkurs [nejde o lhůtou určenou k procesnímu úkonu příslušné osoby v konkursním řízení, nýbrž o lhůtu pro uplatnění práva u soudu, to jest o lhůtu hmotněprávní-srov. cit. stanovisko, uveřejněné pod R 52/1998, bod XXIX., , jakož i důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 44/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek];

3) žalovaným je správce konkursní podstaty ( § 19 odst. 2 věta první ZKV );

4) v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci ( § 154 odst. 1 o. s. ř. ), trvají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě (nebyla v mezidobí ze soupisu majetku konkursní podstaty vyloučena správcem);

5) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty, svědčí jí [srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 58/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod XXIX. stanoviska, str. 374 (198), poslední odstavec a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 29 Cdo 342/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2002, pod číslem 71].

Podle ust. § 20 zák. č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva pokračování 4 60 ICm 2930/2012 a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu (odst. 1). Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku (odst. 2). Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků jednotek v domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám (odst. 3) Vlastník jednotky je povinen oznámit společenství nabytí vlastnictví jednotky (odst. 4). Dle ust. § 30 citovaného zákona pak s vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku (odst. 1). Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i na spoluvlastnictví společných částí domu (odst. 2). Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily na jednotce (odst. 3). Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví,2) mají spoluvlastníci jednotky postavení vlastníka jednotky a odpovídají vůči ostatním vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně (odst. 4).

Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že v daném případě bylo zcela vyloučeno, aby žalobkyně nabyla do společného jmění manželů předmětný ideální podíl ke shora uvedeným pozemkům spolu s bývalým manželem, jestliže jejich manželství bylo již několik let pravomocně rozvedeno, čímž došlo i k zániku SJM a uvedené pozemky nemohli společně ani nabýt do podílového spoluvlastnictví, jestliže zákonná úprava takový postup zcela vylučuje. Za této situace proto bylo dle shora citovaných zákonných ustanovení rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno.

Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobkyně náhradu nákladů neúčtovala.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť oba účastníci se tohoto svého práva výslovně vzdali.

V Praze dne 13.prosince 2012

JUDr. Jaromír H a r m a c h, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Linhartová