MSPH 59 INS 25354/2015-A-32
č.d. MSPH 59 INS 25354/2015-A-32

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovu jako samosoudcem v insolvenční věci dlužníka: Genema s.r.o., IČO 247 89 381, se sídlem Opletalova 1683/41, Praha 1, zast. Mgr. Janem Vytiskou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 24, o návrhu insolvenčního věřitele: a) Moravský Peněžní Ústav-spořitelní družstvo, IČO 253 07 835, se sídlem Senovážné náměstí 1375/19, Praha-Nové Město, práv. zast. JUDr. Jiřím Vodou, LL.M., advokátem, se sídlem Opletalova 57, Praha 1, b) Buro Trade s.r.o., IČO 284 32 991, se sídlem Praha 10, Korunní 810/104, o nařízení předběžného opatření a zjištění úpadku,

takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření, jímž bude dlužníkovi uloženo zdržet se nakládání s nemovitostmi zapsanými na LV č. 461 kat. území Lhotka u Mělníka u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, s e z a m í t á.

II. Insolvenční návrh, aby byl zjištěn úpadek dlužníka, s e z a m í t á.

III. Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit dlužníkovi náklady řízení ve výši 23.800,00 Kč na účet AK Mgr. Vytisky do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Navrhovatelům se u k l á d á dle § 4 odst. 1 písm. e), a pol. č. 4, bod 1. písm. c) zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek z návrhu ve výši 2.000,00 Kč na připojeném tiskopise do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

V. Navrhovateli b) se u k l á d á dle pol. č. 5 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů zaplatit soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření návrhu ve výši 1.000,00 Kč na připojeném tiskopise do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

VI. Navrhovateli se vrací záloha ve výši 20.000,00 Kč složená ná účet zdejšího soudu.

O d ů v o d n ě n í:

Dne 9.10.2015 podal navrhovatel a) insolvenční návrh na zjištění úpadku dlužníka, neboť mu dlužník dluží z titulu ručitelského závazku ze směnky č. 131103310800SM01 ze dne 9.12.2013 v aktuální výši ke dni 30.9.2015 celkem 16,245.540,82 Kč. Navrhovatel poskytl Slavomíru Králíkovi na základě smlouvy o úvěru ze dne 9.12.2013 částku 17,366.864,67 Kč, která byla zajištěna blankosměnkou avalovanou dlužníkem. Úvěr je splatný od 28.8.2014. Dlužník je v úpadku formou předlužení, neboť má více věřitelů a to

Kooperativa pojišťovna, a.s. ve výši 6.463,37 Kč, Buro Trade s.r.o., jemuž dluží na základě smlouvy o půjčce 20,000.000,00 Kč, zatímco jeho majetek má hodnotu 15,106.000,00 Kč v r. 2012. Dlužník není schopen své dluhy splácet. Posléze se připojil k návrhu navrhovatele b) na nařízení předběžného opatření, protože v tomto řízení není jistota, kdo je statutárním orgánem dlužníka. Navrhl, aby byl ustanoven předběžný správce, který by zjistil majetkovou podstatu dlužníka a zabránil jeho znehodnocování. Svůj nárok osvědčil kopiemi směnky z 9.12.2013, pojistné smlouvy z 5.10.2014, elektronického platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1čj. EPR 133255/2015-4 na částku 6.463,37 Kč, účetní závěrky dlužníka za r. 2012

Věřitel b) se dne 27.10.2015 k insolvenčnímu návrhu připojil a současně navrhl nařízení předběžného opatření, jímž se dlužníkovi zakáže disponovat s nemovitostmi zapsanými na LV č. 461 kat. území Lhotka u Mělníka u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, neboť nemovitosti jsou zastavené e prospěch navrhovatele b), který má důvodné podezření, že v nemovitosti dlužníka jsou nájemci, kteří hodnotu majetku snižují. Předložil kopii smlouvy o zápůjčce z 1.9.2015 a kopii směnky vlastní ze dne 1.9.2015 na částku 20,000.000,00 Kč splatnou bez protestu dne 31.10.2015. Směnku podepsala za dlužníka Yvona Nytrová. Dále předložil kopii zástavní smlouvy z 1.9.2015k zajištění částky 20,000.000,00 Kč, která není opatřena dokladem o vkladu do katastru nemovitosti. Notářská tajemnice Lenka Dostálová dne 22.9.2015 ověřila podpisy Yvony Nytrové a Petra Němce s tím, že uznali podpisy na listině za vlastní, ale není zřejmé, které listiny se uznání podpisů týká. Nepředložil ani na výzvu soudu doklad o skutečném poskytnutí částky 20,000.000,00 Kč dlužníkovi.

Dlužník navrhl zamítnutí insolvenčního návrhu i návrhu na nařízení předběžného opatření, neboť jedinou pohledávku, kterou v současné době eviduje, je pohledávka navrhovatele a), protože dlužník podepsal zástavní smlouvu a jako aval směnku, takže navrhovateli dluží tuto pohledávku, ale navrhovatel ji vůči němu neuplatnil. Dlužník je ochoten o úhradě této pohledávky jednat, není však schopen potvrdit výši této pohledávky.

Pokud se týká pohledávky navrhovatele b), tato pohledávka údajně vznikla v době, kdy údajnou smlouvou o převodu obchodního podílu z pana Králika na paní Nytrovou, byl dlužník zatížen touto pohledávkou. Dlužník popírá vznik této pohledávky, neboť pan Králik nepodepsal ani smlouvu o převodu obchodního podílu ani žádný doklad, kterým by vznikla tato pohledávka.

Tvrzenou pohledávku společnosti SKEX a.s. dlužník neeviduje, neb za umístění sídla společnosti zaplatil jednorázově předem.

Dlužník na výzvu soudu předložil dle ust. § 104 IZ předepsané seznamy, které však nebyly zveřejněny dle ust. § 128 odst. 3 in fine IZ.

Ze seznamu přihlášek při ústním jednání dne 21.12.2015 bylo zjištěno, že přihlášku podali 2 věřitelé s pohledávkami přihlášenými v celkové výši 37,580.334,52 Kč. Do datové schránky soudu byla dne 18.12.2015 doručena přihláška insolvenčního správce dlužníka

SKEX a.s., který přihlásil částku 59.290,00 Kč. Tato přihláška nebyla při ústním jednání k dispozici.

Z přihlášky navrhovatele a) bylo zjištěno, že přihlásil nezajištěnou pohledávku č. 1 v celkové výši 16,245.540,82 Kč splatnou od 31.5.2015 na základě směnky vlastní, kterou dlužník avaloval. Dne 16.12.2015 doplnil přihlášku o zajištěnou pohledávku č. 2 ve výši 1,200.000,00 Kč splatnou od 19.12.2014 na základě smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o zřízení zástavního práva. Pohledávku č. 1 doložil kopiemi blanko směnky z 9.12.2013, vyplňovacího prohlášení z 9.12.2013, pohledávku č. 2 doložil kopiemi smlouvy o zřízení zástavního práva z 9.12.2013,výzvy k předložení podkladů z 7.10.2014, uplatnění smluvní pokuty z 28.11.2014, výpisu z katastru nemovitostí LV č. 461 kat. úz. Lhotka u KÚ pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník.

Z přihlášky navrhovatele b) vyplývá, že dne 27.10.2015 přihlásil tento navrhovatel zajištěnou pohledávku v celkové výši 20,134.794,52 Kč splatnou 31.10.2015 na základě smlouvy o zápůjčce z 1.9.2015. pohledávku doložil až v návrhu na nařízení předběžného opatření dne 27.10.2015 kopií směnky, smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy vše z 1.9.2015, kdy podpisy na smlouvách byly uznány za vlastní až 22.9.2015, aniž by bylo zřejmé, které listiny se toto uznání týká. Přes výzvu soudu nebyl předložen doklad o tom, že částka 20,000.000,00 Kč byla skutečně na 2 měsíce dlužníkovi poskytnuta.

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1.9.2015 vyplývá, že částka 20,000.000,00 Kč měla být předána v hotovosti, což odporuje ust. § 3 a 4 zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, kdy platba v hotovosti může být provedena jen do výše 270.000,00 Kč. Nad tuto částku lze platbu provést jen bezhotovostně, není-li stanoveno jinak.

Z přihlášky věřitele č. 3-SKEX a.s., která nebyla v době ústního jednání o úpadku a nařízení předběžného opatření k dispozici, bylo zjištěno, že insolvenční správce tohoto dlužníka přihlásil částku 59.290,00 Kč vyplývající z bezdůvodného obohacení za dobu od 19.11.2011 doposud, neboť dlužníka umístil své sídlo v nemovitosti společnosti SKEX a.s. Protože insolvenční správce nedohledal žádnou smluvní dokumentaci ani úhradu za umístění sídla ve výši 1.000,00 Kč měsíčně, dovodil, že dlužník dluží 49.000,00 Kč + DPH. Svůj nárok doložil kopií výpisu z katastru nemovitostí LV č. 584 kat. úz. Nové město u KÚ pro hl.m. Prahu Katastrální území Praha, výpisu z obchodní rejstříku dlužníka a smlouvy o umístění sídla z 3.4.2015 týkající se jiné společnosti.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. C 174387, zejména z usnesení ze dne 25.9.2015 č.j. Fj 276428/2015/MSPH, odvolání ze dne 14.10.2015 proti usnesení ze dne 25.9.2015, usnesení ze dne 27.10.2015 čj. Fj 331454/2015/MSPH, usnesení ze dne 30.10.2015 čj. Fj 294992/2015/MSPH bylo zjištěno, že návrh na zápis změn došlý 9.9.2015 pod Fj 276428/2015/MSPH se zamítá (smlouva om převodu obchodního podílu dlužníka uzavřená mezi Yvonou Nytrovou a nabyvatelem-společností PREATOR CZECH Syndicate s.r.o., rozhodnutí jediného společníka Y.Nytrové z 2.9.2015), neboť nedošlo k řádnému převodu obchodního podílu, protože Y. Nytrová nebyla oprávněna s podílem v korporaci nakládat; .Y. Nytrová se proti tomuto rozhodnutí dne 14.10.2015 odvolala, ale usnesením z 27.10.2015 bylo její odvolání odmítnuto pro opožděnost; usnesením z 30.9.2015 čj. Fj 294992/2015/MSPH, které nabylo právní moci dne 16.10.2015, bylo bez návrhu zahájeno řízení za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem tak, že se jako statutární orgán Y. Nytrová vymazává se dnem vzniku i zániku funkce 311.8.2015 a zapisuje se jako jednatel Miroslav Králik se dnem vzniku funkce 12.1.2011 s tím, že M. Králik převedl svůj obchodní podíl dne 10.8.2015 a nebyl oprávněn od 10.8.2015 jednat za společnost a udělit plnou moc Mgr. Petru Knitlovi, který zase nebyl oprávněn udělit substituční plno moc Mgr. Kubánkovi.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 90 INS 210/2014, zejména ze seznamu nájemců ke dni 31.7.2015 na č.l. B-5, soupisu MP-původně ustanoveného správce JUDr. L. Vidovičové, LL.M., vyjádření dlužníka SKEX a.s. na č.l. A-119, dohody o spl. kalendáři na č.l. A-138, doložení listin na č.l. A-99, smlouvě o úschově ze dne 19.12.2014 na č.l. A-99, sdělení dlužníka z 5.12.2014 na č.l. A-97, vyjádření dlužníka z 11.8.2014 na č.l. A-77., zprávy ins. správce Horizont ze 16.10.2015 bylo zjištěno, že bylo zahájeno isnolvenční řízení společnosti SKEX a.s., dlužník se pokusil o překonání úpadku, ale nezdařilo se mu to a byl zjištěn jeho úpadek. Původně ustanovený IS sestavil ke dni 31.7.2015 seznam nájemců v nemovitosti, kde se však dlužník Genema s.r.o. nenachází a mezi dlužníky společnosti SKEX a.s. se rovněž nenachází pohledávka vůči dlužníkovi; ani nově ustanovený správce HORIZONT ISPL v.o.s. ve své zprávě z 16.10.20165 žádnou pohledávku vůči dlužníkovi neuvádí.

Přílohy k vyjádření ze dne 28.10.2015 a z 3.11.2015: návrh na zápis změny do OR Fj 263714/15, RD 6-RD9, vč. smlouvy o převodu obch. podílu ze dne 10.8.2015, dohody o úplatě ze dne 10.8.2015, C 174387/RD7/MSPH

Ze sdělení společnosti SKEX a.s. ze dne 9.10.2015 na č.l. A-16/10 a násl., přípisu notáře JUDr. M. Gregora ze dne 21.10.2015 na č.l. 16/12, dokladu-vkladu hotovosti ve výši 1.489,00 Kč na účet č. 107-583732026/0100, emailu ze dne 3.11.2015 od Mgr. Tomáše Pertota, advokáta (pertot@akdps.cz) , že pohledávka přiznaná OS pro Prahu 1, sp. zn. EPR 133255/2015 je zcela uhrazena, bylo zjištěno, že M.Králik nepřevedl svůj obchodní podíl na Y. Nytrovou, neboť jeho podpis byl zřejmě zfalšován, když notář, který měl podpis ověřit prohlásil, že tak neučinil; pohledávka věřitele Kooperativa Kooperativa pojišťovna, a.s. byla uhrazena.

Z webové stránky KÚ pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na notebooku právního zástupce dlužníka připojeného k internetu bylo zjištěno, že dne 23.9.2015 v 8.00 hod. byla podána žádost o zavkladování návrhu č. V-9575/2015 a dne 1.12.2015 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí vkladu účastníků zástavce Genema s.r.o,, zástavního věřitele Buro Trade, s.r.o, když do řízení vstoupily Policie ČR, a to Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodář. kriminality, 4. odd., Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy.

Podle ust. § 3 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po delší dobu 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Podle ust. § 143 odst. 1, 2 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

Z usnesení Nejvyššího soudu čj. MSPH 78 INS 11575/2010, 29 NSČR 13/2011-A-17 vyplývá, že pravidla vedoucí k závěru o dlužníkově úpadku se v insolvenčním řízení uplatňují s vědomím, že příslušná ochrana nemá být poskytnuta těm insolvenčním navrhovatelům (lhostejno, zda jde o věřitele nebo dlužníka), kteří existenci podmínek pro řešení dlužníkova úpadku vytvářejí cíleně (uměle), se záměrem využít (zneužít) insolvenční úpravu k účelům, k nimž není předurčena. Jedním z kroků sledujících takové zneužití systému insolvenčního práva může být i umělé vytváření plurality (mnohosti) věřitelů (srov. k tomu např. § 143 odst. 2 větu druhou insolvenčního zákona).

Nejvyšší soud se otázkou výkladu ustanovení § 94 a § 133 insolvenčního zákona zabýval v usnesení ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. KSPH 37 INS 4935/2008, 29 NSČR 30/2009 a 29 NSČR 41/2010. Tam formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož při projednání insolvenčního návrhu věřitele a rozhodnutí o tomto návrhu se dokazování skutečností potřebných k osvědčení dlužníkova úpadku řídí vyšetřovací zásadou. Přiměřené uplatnění ustanovení občanského soudního řádu o koncentraci řízení je vyloučeno. Důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit, nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce.

S poukazem na citovaná ustanovení, judikaturu a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že navrhovatel a) sice osvědčil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku vyplývající ze závazku ručení a vyplnění blanko směnky, což dlužník nepopírá, ale navrhovatel se vůbec nepokusil se s dlužníkem na dobrovolné úhradě domluvit a rovnou podal insolvenční návrh, ale neosvědčil, že dlužník je v úpadku, protože nebyl zjištěn žádný další věřitel se splatnou nespornou pohledávkou. Navrhovatel b) neosvědčil, že má za dlužníkem nespornou splatnou pohledávku, když smlouvu o zápůjčce ve výši 20,000.000,00 Kč s krátkou splatností a zajištěním zástavní smlouvou, která ani nemohla být pro krátký termín vložena do katastru nemovitostí, podepsala osoba, která nebyla oprávněna takové smlouvy uzavřít, k předání této částky údajně došlo v hotovosti, což je v rozporu s ust. § 3 a 4 zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Přestože dle ust. § 2390 NOZ jde o smlouvu konsenzuální, dospěl soud k závěru, že jde o smlouvu neplatnou a že ke skutečnému poskytnutí této částky nedošlo. Nic nebránilo navrhovateli b) předložit doklad o tom, že vlastnil takové prostředky a skutečně je dlužníkovi, resp. osobě oprávněné za něj jednat, předal. Prohlášení osob, které smlouvu o zápůjčce z 1.9.2015 podepsaly a dne 22.9.2015 patrně uznaly svůj podpis za vlastní, uvedené v čl. I této smlouvy soud nepovažuje za věrohodné. Zjištění existence této pohledávky by vyžadovalo složité dokazování, zejména výslechem účastníků smlouvy, vyžádání zpráv peněžních ústavů, znaleckého posudku apod. Ani pohledávka věřitele č. 3-SKEX a.s. není věrohodně doložená a je založená pouze na domněnce, že ostatní společnosti mají uzavřenu jakousi smlouvu o umístění sídla a že dlužník takovou smlouvu musí mít, i když ji věřitel předložit nemůže. Soud proto ani k této pohledávce při rozhodování o podmínce mnohosti věřitelů nepřihlédl.

Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 odst. 1 IZ). Podle ust. § 103 odst.1-3 IZ v insolvenčním návrhu musí být kromě obecných náležitostí podání dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Podle § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Dle platné judikatury nelze v insolvenčním řízení nahrazovat nalézací řízení a, pokud by se vyžadovalo složité dokazování spojené s výslechem svědků či vypracováním znaleckých posudků, je třeba insolvenční návrh zamítnout.

V daném případě se soud nejprve zabýval otázkou, zda jsou oba navrhovatelé ve věci aktivně legitimováni, tedy zda mají za dlužníkem splatnou pohledávku, resp. pohledávky. Navrhovatel a) doložil a dlužník nezpochybnil, že pohledávka navrhovatele a) existuje, i když neznal její výši a nemohl ji proto uhradit. Navrhovatel b) a věřitel č. 3 věrohodně svou pohledávku nedoložili, pohledávka Kooperativy pojišťovny a.s. byla uhrazena. Není tedy splněna podmínka uvedená v ust. § 3 odst. 1, odst.3 IZ, tj. že má dlužník více věřitelů se splatnými pohledávkami a že je dlužník i předlužen.

Insolvenční řízení, jak uvedeno výše, nemůže nahrazovat nalézací řízení. Prokázání existence pohledávky navrhovatele b), plurality věřitelů i úpadku dlužníka by vyžadovalo rozsáhlé dokazování, zejména výslechy účastníků, resp. jejich statutárů, a svědků. Protože nebyly splněny podmínky pro zjištění úpadku-navrhující věřitel b) neosvědčil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku, že má dlužník více věřitelů se splatnými pohledávkami a že není schopen, nikoliv ochoten své pohledávky splácet, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku dle ust. § 143 odst. 1,2 IZ.

Dále se soud musel vypořádat s návrhem věřitele b) na nařízení předběžného opatření, k němuž se připojil i navrhovatel a). S odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23.4.1013 čj. 3 VSPH 536/2013-A-32, kde vrchní soud dospěl k závěru, že je na místě vyslechnout dlužníka k případnému nařízení předběžného opatření, neboť již ust. § 111 IZ je dlužník v dispozici s majetkem dostatečně omezen, soud nařídil ústní jednání k slyšení dlužníka.

Vrchní soud ve svých dalších rozhodnutích sp. zn. 2 VSPH 144/2008-A-37 ve věci MSPH 89 INS 2844/2008, 3 VSPH 17/2010-B-12, ve věci MSPH 96 INS 5317/2008, a 2 VSPH 222/2010-A-42 ve věci MSPH 94 INS 9389/2009 rovněž judikoval, že nařízení předběžného opatření je natolik závažný zásah do dispozice dlužníka s majetkem, že k němu soud přistoupí až po zralé úvaze, nepostačují-li omezení uložené dlužníkovi zákonem.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ může soud nařídit předběžné opatření i bez návrhu.

Podle ust. § 113 IZ může soud nařídit předběžné opatření, je-li to nutné k zabránění změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů v době do vydání rozhodnutí o úpadku.

Dle ust. § 111 odst.1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

S poukazem na citovaná ustanovení, obsah insolvenčního návrhu, návrhu na nařízení předběžného opatření, příloh a obou ústních jednání dospěl soud k závěru, že není na místě návrhu vyhovět a nařídit předběžné opatření, protože je otázkou, zda je dlužník v úpadku a zda on sám činí kroky ke zmenšení svého majetku. Z vyjádření dlužníka vyplynulo, že navrhovatel a) sice má pohledávku za dlužníkem, ale je možné ji řešit v nalézacím řízení, protože dlužník na svou obranu uvedl řadu skutečností, z nichž je jednoznačné, že navrhovatel se snaží především vymoci pohledávku z titulu ručení, aniž by komunikoval jak s osobním dlužníkem, tak s dlužníkem jako ručitelem. Soud považuje postup navrhovatele za velmi nestandardní. Ostatní splatné pohledávky zatím nebyly prokázány.

Ustanovení § 113 IZ má za cíl ochranu věřitelů před případně pro ně nevýhodným jednáním dlužníka. Zákon stanoví, že předběžným opatřením soud dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. V daném případě zatím nebyl prokázán úpadek dlužníka, vč. mnohosti věřitelů se splatnými pohledávkami, a jeho snaha zbavit se na úkor věřitele svého majetku popř. jej znehodnotit, není tedy možné předběžným opatřením rozhodovat o omezení práv dlužníka nad rámec ust. § 111 IZ. Soud proto nařízení předběžného opatření považuje za nevhodné i s ohledem na možný vznik škody na straně dlužníka, a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku dle ust. § 82 IZ a contr. a s ohledem na zamítnutí vlastního insolvenčního návrhu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť dlužník měl ve věci plný úspěch a náklady řízení mu vznikly za právní zastoupení v celkové výši 28.798,00 Kč, které vyúčtoval za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, 4 písemná podání, 2x účast při jednání) ve výši 21.700,00 Kč a 7x režijní paušál (7x 300,00 Kč) a, protože doložil, že je plátcem DPH, pak DPH ve výši 4.998,00 Kč. Odměna za právní zastoupení dle ust. § 9 odst. 3 písm. c) činí dle ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění 3.100,00 Kč za úkon a dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhl. paušální odměna 300,00 Kč za úkon právní služby vč. DPH, tj. 7 úkonů po 300,00 Kč, celkem 2.100,00 Kč. Protože je právní zástupce plátcem DPH, náleží mu dle ust. § 14a odst. 1 téže vyhl. i DPH. Vzhledem k tomu, že dlužník vyúčtoval odměnu za právní zastoupení řádně, soud mu náhradu nákladů v této výši přiznal vč. DPH, jehož je plátcem.

O povinnosti zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 1 písm.e), § 11 odst. 2 písm. r) a contr. a pol.č. 4, bod 1. písm. c) zák.č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

O vrácení nespotřebované zálohy bylo rozhodnuto dle ust. § 108 IZ per analogiam.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího do 15-ti dnů od doručení rozhodnutí ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 21. prosince 2015

JUDr. Zuzana Svobodová, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Ambrosová