Konf 41/2007-13

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Petr Příhoda, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Marie Žišková, o návrhu senátu 35 C Krajského soudu v Brně na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi tímto senátem Krajského soudu v Brně na straně jedné a Okresním soudem ve Vyškově a senátem 30 Ca Krajského soudu v Brně na straně druhé, za další účasti: 1) Sitel, spol. s r. o., se sídlem Praha 4, Baarova 957/15, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený Pruh 95/97, 2) S. R., 3) Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, Žerotínovo nám. 3/5, o zřízení věcného břemene, o žalobě vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 39/2007,

takto:

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí býv. Okresního úřadu ve Vyškově, referátu regionálního rozvoje a územního plánování ze dne 20. 11. 2002, čj. RRRÚP 216/02-Kr, ve věci návrhu na vyvlastnění j e soud v občanském soudním řízení. II. Usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 1. 2007, čj. 4 C 295/2003-20, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2007, čj. 30 Ca 145/2007-28, se zrušují.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Městského úřadu ve Vyškově, stavebního úřadu ze dne 17. 4. 2002, čj. SU-418/02/PO, bylo k návrhu společnosti SITEL, spol. s r. o., vysloveno, že se nevyvlastňuje věcné břemeno pro zřízení, umístění a provozování podzemního vedení telekomunikační sítě v rámci stavby Tranzitní telekomunikační trasa, úsek Brno-Prostějov v okr. Vyškov v rozsahu, jež je vyznačen v GP č. 2350-654/2001 B o celkové výměře 58,57 m2 na pozemku parc. č. 794 v katastrálním území Vyškov, zapsaného na LV č. 3815 u Katastrálního úřadu ve Vyškově, jehož vlastníkem je S. R., K. 3/833, P. 8-K.

Rozhodnutím Okresního úřadu ve Vyškově, referátu regionálního rozvoje a Územního plánování ze dne 20. 11. 2002, čj. RRRÚP 216/02-Kr, bylo odvolání společnosti SITEL, spol. s r. o., zamítnuto a uvedené rozhodnutí správního orgánu prvého stupně bylo potvrzeno.

Proti tomuto rozhodnutí podala uvedená právnická osoba u Krajského soudu v Brně dne 13. 1. 2003 ve správním soudnictví žalobu, která byla jeho usnesením ze dne 14. 2. 2003, čj. 30 Ca 1/2003-14, odmítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím ve věcech občanskoprávních a je třeba podat žalobu v řízení podle § 244 a násl. o. s. ř.

Proti označenému usnesení podala uvedená společnost kasační stížnost a souběžně podala dne 17. 3. 2003 žalobu u Okresního soudu ve Vyškově. V ní opětovně označila jako žalovaného Krajský úřad Jihomoravského kraje a v návrhu rozsudečného výroku uvedla, že se domáhá zrušení obou uvedených správních rozhodnutí a vrácení věci Krajskému úřadu Jihomoravského kraje k dalšímu řízení. Zároveň však výslovně poukázala na to, že žalobu podává se zřetelem na shora citované usnesení Krajského soudu v Brně o odmítnutí žaloby. Vzhledem k tomuto jasnému projevu vůle společnosti SITEL, spol. s r. o., i přes nesprávné označení žalovaného a chybný petit žaloby, je třeba tento návrh na zahájení řízení považovat za žalobu dle § 244 a násl. o. s. ř.

Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 1. 2007, čj. 4 C 295/2003-20, bylo vysloveno, že soud řízení zastavuje s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Brně. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, okresní soud takto rozhodl když dospěl k závěru, že k přezkumu rozhodnutí o nezřízení věcného břemene jsou příslušné soudy ve správním soudnictví, a nikoli soudy v řízení občanskoprávním.

Po postoupení věci Krajskému soudu v Brně tento soud usnesením ze dne 5. 9. 2007, čj. 30 Ca 145/2007-28, žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že od 1. 1. 2007 věci vyvlastnění jsou projednávány postupem dle občanského soudního řádu (poukázal i na usnesení zvláštního senátu ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007-6). I proti tomuto usnesení podala SITEL, spol. s r. o., kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 10/2008, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

Zároveň tato právnická osoba podala další žalobu dle § 246 o. s. ř., která je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 39/2008. V této věci pak Krajský soud v Brně podal zvláštnímu senátu předmětný návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu.

V tomto návrhu dovozuje, že nesporně do řízení dle části páté o. s. ř. náležejí případy, kdy k vyvlastnění správním úřadem skutečně došlo. V dané věci se jedná o situaci opačnou, kdy k vyvlastnění nedošlo. Návrh na vyvlastnění byl bez věcného projednání z formálních důvodů správním orgánem zamítnut. Přenášet tak celé věcné projednání a rozhodnutí až do občanského soudního řízení není možné a bylo by to i v rozporu s ústavními principy dělby moci mezi mocí výkonnou a soudní. Ustanovení § 28 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), je nutno vykládat restriktivně.

Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb. (dále jen zvláštní senát ) uvážil o tomto kompetenčním sporu takto:

V usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007-6, publikovaném pod č. 1312/2007 Sb. NSS (toto i další zde uvedená rozhodnutí viz též www.nssoud.cz), na které poukazuje též navrhovatel, bylo vysloveno, že počínaje účinností zákona o vyvlastnění, tj. ode dne 1. 1. 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.). To, že vyvlastňovací správní akt byl vydán před rozhodným datem, na tom nic nemění, protože zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data užije v plném rozsahu nová právní úprava. Ze shodného právního závěru vycházela i další rozhodnutí, např. usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2007-15.

K názoru navrhovatele, že soudům přísluší v řízení dle části páté o. s. ř. přezkoumávat jen správní rozhodnutí, kterými došlo k vyvlastnění, je třeba především poukázat na usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2008-8. I když se v tomto případě jednalo o rozhodnutí ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí, je třeba obecné závěry aplikovat i na tuto věc. V tomto usnesení, po obsáhlém a to i historickém rozboru, bylo dovozeno, že v řízení dle § 244 a násl. o. s. ř. soud může rozhodovat o tom, zda vklad práva měl či neměl být povolen, a nikoli pouze o tom, zda mělo či nemělo proběhnout správní řízení. Podmínkou řízení dle části páté o. s. ř. je tedy, že správní orgán rozhodl in merito. Naopak přezkoumání rozhodnutí, jímž katastrální úřady odmítly rozhodnout o vkladu do katastru nemovitostí (např. řízení bylo zastaveno pro nedostatky návrhu na vklad), náleží do správního soudnictví.

V projednávané věci správní orgán posuzoval, zda důvod vyvlastnění je dán, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť zřízení věcného břemene je požadováno na stavbu již provedenou. Nejedná se tedy o případ, kdy by správní orgán odmítl o věci samé rozhodnout, např. pro vady návrhu na zahájení správního řízení, a řízení bylo zastaveno. V řízení podle části páté o. s. ř. je tedy možno se domáhat nejen negativního rozhodnutí o vyvlastnění v případě, kdy správním orgánem k vyvlastnění došlo, ale i naopak vyslovení vyvlastnění soudem (zde založení věcného břemene), pokud o návrhu bylo ve správním řízení rozhodnuto věcně negativně. Tomu odpovídá i dikce § 28 zákona č. 184/2006 Sb. ( K řízení ve věci vyvlastnění... , ...aby věc vyvlastnění... ). V tomto směru je nepodstatná samotná formulace výroku rozhodnutí, tj. zda bylo vysloveno, že návrh na zřízení věcného břemene se zamítá, nebo že věcné břemeno se nezřizuje. Ostatně ve zmíněném usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2007-15, se jednalo právě o případ, ve kterém bylo o návrhu ve správním řízení rozhodnuto negativně.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení pod bodem I. uvedeno.

Zároveň bylo zrušeno nejen usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 1. 2007, čj. 4 C 295/2003-20, které se opírá o nesprávný závěr, že rozhodnutí náleží do správního soudnictví, ale i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2007, čj. 30 Ca 145/2007-28, které na toto usnesení okresního soudu navazuje.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud ve Vyškově bude proto pokračovat v řízení o podané žalobě; bude na něm, aby v něm především posoudil svoji věcnou příslušnost (tedy věc postoupil příslušnému krajskému soudu, jakožto soudu jednajícímu v občanském soudním řízení-srv. § 28 odst. 1 zák. č. 184/2006 Sb.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. září 2008

JUDr. Karel Podolka předseda zvláštního senátu