Konf 117/2009-20

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025, na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 8, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 209/2008, ve věci žaloby o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8568 Kč: žalobkyně: Západomoravská energetická s. r. o. se sídlem v Praze 9, Podvinný mlýn č. 2283/18, zastoupené Mgr. Markem Sochorem, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána č. 10, a žalovaného: J. D., zastoupeného JUDr. Vlastou Víghovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Na Žertvách 2230/42,

takto:

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 209/2008, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8568 Kč, j e soud. II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 9. 2008, čj. 8 C 209/2008-25, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2009, čj. 39 Co 542/2008-33, s e z r u š u j í .

Odůvodnění:

Podáním ze dne 22. 10. 2009 se Český telekomunikační úřad jako navrhovatel domáhal u zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, aby tento senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 8 ve věci žaloby o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8568 Kč.

Ze spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Dne 24. 4. 2008 podala žalobkyně k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 žalobu, jíž se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8568 Kč. Uvedla, že dne 14. 5. 2007 uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu na poskytnutí neveřejných telekomunikačních služeb ; že za tyto služby uhradila žalovanému částku 8568 Kč ; že však poté zjistila, že v oblasti, kde měla být služba využívána, neexistuje signál ; že služby nebylo možné od počátku využívat ; že proto z důvodu faktické nemožnosti plnění odstoupila od smlouvy a domáhá se vrácení částky 8568 Kč .

Obvodní soud pro Prahu 8 vydal usnesení dne 7. 11. 2008, čj. 8 C 209/2008-25, jímž řízení o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v dané věci se nejedná o občanskoprávní, obchodní, rodinný či pracovní vztah, o němž by mohl soud rozhodnout v občanském soudním řízení, ani o jinou věc, kde by ve smyslu ust. § 7 odst. 3 o. s. ř. zvláštní zákon delegoval na soud pravomoc rozhodnout v této věci ;

že spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost, tj. mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací, a uživatelem náleží do působnosti Českého telekomunikačního úřadu a že nedostatek pravomoci soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení .

Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že odmítá svou kompetenci k rozhodnutí tohoto sporu ; že jeho pravomoc je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících ; že spor o povinnosti zaplatit dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení přitom takovým sporem není ; že vztah mezi spornými stranami je vztahem občanskoprávním a k rozhodování v tomto sporu má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 8 , a navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud.

Obvodní soud pro Prahu 8 ve vyjádření k návrhu odkázal na odůvodnění zmíněného usnesení.

Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na řešení kompetenčního sporu uvedla, že se jedná o spor o povinnosti zaplatit dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení a že proto příslušný k rozhodnutí sporu je obecný soud .

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že předmětný spor se netýká vydání bezdůvodného obohacení ; že žalobkyně se ve skutečnosti domáhá reklamace údajně vadně poskytnutého plnění (připojení k síti internet) a požaduje navrácení uhrazené ceny za telekomunikační službu .

Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále také jen zákon o elektronických komunikacích ), Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

Podstatou kompetenčního sporu je otázka, zda má o povinnosti vydat tvrzený neoprávněný majetkový prospěch rozhodnout soud nebo navrhovatel. Zvláštní senát přitom nesdílí názor Obvodního soudu pro Prahu 8, že by rozhodování o tomto nároku spadalo do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. Předmětem řízení v této věci totiž není finančním plněním za poskytování telekomunikačních služeb, ale důvodem (právním titulem), pro který se žalobkyně domáhá po žalovaném vydání předmětné částky, je bezdůvodné obohacení, protože uvedená částka byla žalobkyní žalovanému vyplacena, jak žalobkyně tvrdí, na základě právního důvodu, který později odpadl (zrušením smlouvy v důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy). Zvláštní senát ostatně již ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2006, čj. Konf 132/2005-7, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 955/2006/I., rozhodl, že je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto, že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního (resp. daňového) řízení . Podobně rozhodl zvláštní senát také ve svém usnesení ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 18/2007-14. Zvláštní senát je toho názoru, že uvedený závěr je nutno vztáhnout i na právě projednávaný případ, neboť podání žalobkyně je nepochybně žalobou na vydání bezdůvodného obohacení; přitom nelze přihlížet k tomu, že příčina vzniku tvrzeného bezdůvodného obohacení žalovaného záležela v rozhodování navrhovatele o sporu podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Ze starší judikatury týkající se kompetenčních sporů o rozhodování ohledně nároků na vydání bezdůvodného obohacení lze odkázat např. na navrhovatelem citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2001, sp. zn. 5 A 301/2001, kde byla shodně řešena obdobná situace bezdůvodného obohacení na straně účastníka (uživatele telekomunikační služby). Pravomoc rozhodovat o žalobě o vydání bezdůvodného obohacení tedy náleží soudu.

Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. 11. 2008, čj. 8 C 209/2008-25. Protože v odvolacím řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 4. 2009, čj. 39 Co 542/2008-33, k odvolání žalovaného rozhodl o nákladech řízení před soudem I. stupně a o nákladech odvolacího řízení, bylo třeba zrušit i toto rozhodnutí.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 8 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. dubna 2010

JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu