Komp 6/2008-14

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: J. T., zastoupený Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem Moravská Ostrava, Masná 8, proti žalovaným: 1) Magistrát města Ostravy, Ostrava 1, Prokešovo nám. 8, 2) Živnostenský úřad Magistrátu města Ostravy, Ostrava 1, Prokešovo nám. 8, o kompetenční žalobě:

takto:

I. Žaloba s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 14. 11. 2008, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 11. 2008 a označeným jako kompetenční žaloba, se žalobce J. T. proti žalovaným 1) Magistrátu města Ostravy a 2) Živnostenskému úřadu Magistrátu města Ostravy domáhá vydání následujícího rozsudku.

Žalovanému č. 1 se přikazuje, aby v souladu se zákonem řádně, po případném zjištění rozporu ve vedení žalobcova tvaru rodného čísla v jednotlivých evidencích na úrovni Statutárního města Ostravy (obce s rozšířenou působností), rozhodl o provedení náležité opravy a sjednocení rodného čísla žalobce v souladu s předloženým matričním dokladem a řádně odevzdanými veřejnými listinami (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz) i údaji doposud vedenými (DIČ), popřípadě po zjištění nesouladu v koncovce jeho rodného čísla s duplicitou jiné osoby vedené v ISEO tyto řádně prověřené údaje do ISEO vložil, obé zablokoval a dle platného zákona tyto postoupil Ministerstvu vnitra ČR k řádnému a zákonem předepsanému úřednímu rozhodnutí o odstranění nesouladu v evidencích státní správy České republiky.

V žalobě tento účastník řízení především uvedl:

Po dobu téměř 35 let užíval rodné číslo s koncovkou 229. V roce 2001 mu byl přiznán částečný invalidní důchod a na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo uvedeno rodné číslo s koncovkou 225. Na tuto skutečnost žalobce upozornil, ale bylo mu zasláno pouze sdělení bez náležitého rozhodnutí o opravě či změně rodného čísla. Poté se žalobce domáhal přezkoumání tohoto správního aktu u Městského soudu v Praze ve správním soudnictví. Usnesením tohoto soudu byla žaloba odmítnuta, neboť tento soud dospěl k závěru, že se nejedná o rozhodnutí, ale pouze o sdělení informací a vysvětlení pochybení. V roce 2003 požádal žalobce u prvého žalovaného o vystavení nového občanského průkazu. V září 2003 mu byl předložen nový občanský průkaz s uvedením rodného čísla s koncovkou 225, který žalobce odmítl převzít, neboť tím by se sám dopustil protiprávního jednání. Následná jednání (která jsou v žalobě blíže specifikována) nevedla k uspokojivému (zákonnému) vyřešení této záležitosti. K další kolizi došlo při vydávání cestovního pasu. Jednání týkající se správnosti rodného čísla (rovněž v žalobě blíže rozvedená) probíhala i u druhého žalovaného, tj. u Živnostenského úřadu Magistrátu města Ostravy. Žalobce požaduje, aby bylo v této záležitosti vydáno náležité rozhodnutí ať už o ponechání tvaru v souladu s matričním dokladem (rodným listem), opravě nebo změně rodného čísla...

Žalobce k žalobě připojil řadu kopií písemností, z nichž vyplývá:

Na zadní straně rodného listu žalobce je vyznačeno jeho rodné číslo s koncovkou 229.

V rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 8. 2001 o přiznání částečného invalidního důchodu žalobce je uvedeno rodné číslo s koncovkou 225. Ve sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451, adresovaném žalobci je uvedeno, že mu bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo s koncovkou 225, které nebylo nikdy změněno. Na rodném listu však došlo k chybě při přepsání přiděleného rodného čísla . Rovněž v evidenci obyvatel je uvedeno správné rodné číslo (s koncovkou 225).

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2004, čj. 11 Ca 55/2004-36, byla odmítnuta žaloba žalobce o přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451.

Další kopie písemností dokládají, že probíhala řízení o vydání cestovního pasu u Magistrátu města Ostravy, odboru vnitřních věcí a u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru vnitřních věcí (jakožto správního orgánu druhého stupně), jednání týkající se vydání nového občanského průkazu rovněž u prvého žalovaného (odboru vnitřních věcí), a konečně i jednání o zápisu, resp. opravě rodného čísla v živnostenském rejstříku u druhého žalovaného.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podání ze dne 14. 11. 2008 je kompetenční žalobou dle § 98 s. ř. s. Ačkoli návrh rozsudečného výroku neodpovídá především § 100 odst. 2 s. ř. s., dospěl soud k závěru, že o takovouto žalobu se jedná. Podání je výslovně označeno jako kompetenční žaloba, jako žalované jsou uvedeny správní orgány, u kterých mělo údajně dojít ke kompetenčnímu sporu, přičemž je zde i výslovný odkaz na § 97 a násl. s. ř. s., zvláště pak na § 98 odst. 1 písm. c), pokud se týká procesní legitimace. Žalobce má za to, že pravomoc vydat rozhodnutí má prvý žalovaný, tak jak je uvedeno především v petitu žaloby.

Soud dále zkoumal, zda jsou dány podmínky pro řízení o této žalobě. Jednou ze základních podmínek, ať žalobu podává správní orgán [§ 98 odst. 1 písm a), b)] či osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. c) s. ř. s., je existence kompetenčního sporu.

Podle § 97 odst. 2 s. ř. s. je kladným kompetenčním sporem spor, ve kterém si správní orgány osobují vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.

Podle § 97 odst. 3 s. ř. s. je záporným kompetenčním sporem spor, ve kterém správní orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.

Jinak řečeno, o kladný či záporný kompetenční spor se jedná tehdy, pokud alespoň dva správní orgány si osobují či popírají pravomoc vydat rozhodnutí v téže právní věci, tedy ve věci se stejným účastníkem (účastníky) řízení a se shodným předmětem řízení.

Vydání cestovního pasu a s tím probíhající správní řízení, vydání občanského průkazu a vedení živnostenského rejstříku a příp. i používání rodného čísla na písemnostech, nelze, považovat za shodný předmět řízení, byť jsou v tomto případě dány určité souvislosti.

Řízení o vydání cestovního dokladu a řízení o vydání občanského průkazu upravují nejen odlišné právní předpisy (v prvém případě zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v druhém případě zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech), ale především předmětem řízení je vydání odlišných dokladů. Vedení živnostenského rejstříku, jakožto informačního systému veřejné správy, a používání rodného čísla na písemnostech živnostenského úřadu, slouží především k přesnému označení podnikatele (viz zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů).

Nejedná se tedy o kompetenční spor a žaloba proto byla pro nepřípustnost dle § 99 písm. a) s. ř. s. za použití § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 101 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 4. března 2009

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu