KSUL 81 INS 18212/2012
KSUL 81 INS 18212/2012 81 ICm 3385/2012-11

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kašparovou v právní věci žalobce Mgr. Martina Koláře, se sídlem Masarykovo nám. 3/3, 405 01, Děčín I., insolvenčního správce dlužníka BGB Building Group Bohemia, a.s., zast. Mgr. Martinou Knickou, advokátkou se sídlem Masarykovo nám. 3/3, 405 01, Děčín I., proti žalované ČR-Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00, Praha 5, o žalobě na určení pořadí pohledávky,

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn.proti dlužníku BGB Building Group Bohemia, a.s., IČO: 63998718, se sídlem Volyňských Čechů 1577, 438 01 Žatec, pod číslem 1 v celkové výši 1.314.142,-Kč je po právu jako pohledávka zajištěná se vznikem právního důvodu zajištění dne 19. 11. 2010.

II. Určuje se, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn.proti dlužníku BGB Building Group Bohemia, a.s., IČO: 63998718, se sídlem Volyňských Čechů 1577, 438 01 Žatec, pod číslem 2 v celkové výši 247.257,66 Kč je po právu jako pohledávka zajištěná se vznikem právního důvodu zajištění dne 19. 01. 2012. 81 ICm 3385/2012

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.600,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to do majetkové podstaty dlužníka BGB Building Group Bohemia, a.s., IČO: 63998718, se sídlem Volyňských Čechů 1577, 438 01 Žatec, č.účtu 43-5202410297/100, var. symbol 811821212.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 14.11.2012 doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 19.11.2012 se žalobce Mgr. Martin Kolář, insolvenční správce dlužníka BGB Building Group Bohemia, a.s, domáhal proti žalované ČR-Česká správa sociálního zabezpečení, určení pořadí zajištěných pohledávek č. 1 a 2. Důvodem popření pořadí (okamžiku vzniku zajištění) těchto pohledávek byla skutečnost, že usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 11.8.2010, č.j. 13E 49/2010-6, jímž bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky č. 1, nabylo právní moci dne 19.11.2010. Usnesení Okresního soudu v Lounech, jímž bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky č. 2, nabylo právní moci dne 19.1.2012. Právě právní moc daného rozhodnutí je pak určující pro okamžik vzniku zástavního práva a pro pořadí uspokojení pohledávky. Žalovaná ČR-Česká správa sociálního zabezpečení přihlásila do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn.celkem 9 pohledávek v celkové výši 2.180.027,-Kč, přičemž pod pohledávkou pořadové č. 1 přihlásila zajištěnou pohledávku ve výši 1.314.142,-Kč (okamžik vzniku zajištění 14.5.2010) a pod pohledávkou pořadové číslo 2 přihlásila zajištěnou pohledávku ve výši 247.257,66 Kč (okamžik vzniku zajištění 26.10.2011). Při přezkumném jednání dne 24.10.2012 žalobce jako insolvenční správce popřel u zajištěných pohledávek, tedy pohledávky č. 1 a 2, dobu vzniku zajištění. Protože tyto pohledávky byly vykonatelné, podat případnou žalobu měl insolvenční správce. Žaloba podaná dne 19.11.2012 tedy byla včasná (přezkumné jednání se konalo dne 24.10.2012, 30-ti denní lhůta pro podání žaloby podle § 199 odst. 1 IZ uplynula dne 23.11.2012).

K podané žalobě se vyjádřil podáním ze dne 19.12.2012, doručeným soudu dne 20.12.2012, žalovaná, která v plném rozsahu uznala uplatněný nárok žalobce.

Podle § 153a odst. 1 občanského soudního řádu uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání (odst. 4).

Vzhledem k tomu, že žalovaná zcela uznala uplatněný nárok žalobce, rozhodl soud po-dle § 153a odst. 1 občanského soudního řádu rozsudkem pro uznání tak, že přihlášená pohledávka č. 1 je po právu jako pohledávka zajištěná se dnem vzniku zástavního práva 19.11.2010 a dále, že přihlášená pohledávka pod poř.č.2 je po právu jako pohledávka zajištěná se dnem vzniku zástavního práva 19.1.2012.

Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalobci, který 81 ICm 3385/2012 byl ve věci úspěšný. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované náklady řízení žalobci nahradit. Žalobci náleží paušální odměna za zastupování stanovená podle § 8 vyhl. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve výši 10.000,-Kč, neboť paušální odměna advokáta se v případě incidenčních sporů určuje podle § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení a žaloba) po 300,-Kč za jeden úkon právní služby. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 10.600,-Kč s tím, že je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet majetkové podstaty dlužníka.

Podle § 202 odst. 1 alinea 3 IZ náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. Podle tohoto ustanovení tedy náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci náleží do majetkové podstaty dlužníka. Přisouzená náhrada nákladů pak je pohledávkou za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. j) IZ.

Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Pakliže je rovněž žalovaná osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm.a) zákona o soudních poplatcích, nebylo lze rozhodnout o přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).

Odvolání proti výroku I. a II. lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

V Ústí nad Labem dne 27. února 2013 JUDr. Jana Kašparová v. r. samosoudkyně

Za právnost vyhotovení: Martina Pánková