KSUL 79 INS 2103/2017-C1-9
KSUL 79 INS 2103/2017-C1-9 č. j. 79 ICm 2369/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní, v právní věci

žalobce: Mgr. Martin Kolář, IČO: 66249996 se sídlem Masarykovo nám. 3/3, Děčín 1, insolvenčního správce dlužnice Renaty Tokárové,

zastoupený : Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem, se sídlem Tyršova 1434/4, Děčín 1, proti

žalované: SECAPITAL s.á.r.l., registrační číslo B108305, se sídlem rue Jean Piret 1A, Lucemburk L-2350, Lucembursko zastoupená JUDr. Jiřím Šmídou, advokátem, se sídlem Eliščino nábřeží 280/23, 500 03 Hradec,

o určení, že pohledávka žalovaného přihlášená přihláškou P6 není pohledávkou po právu

takto:

I. Žaloba o určení, že vykonatelná pohledávka žalobce přihlášená v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. č. j. KSUL 79 INS 2103/2017 ve výši 26.231,10 Kč přihláškou P6 není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz -2-79 ICm 2369/2017 ()

Odůvodnění:

1 V posuzované věci je vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem insolvenční řízení Renaty Tokárové pod sp. zn.. Dlužnici byl ustanoven insolvenční správce Mgr. Martin Kolář, žalobce. Ten během přezkumného jednání dne 11. 4. 2017 popřel vykonatelnou pohledávku žalovaného ve výši 26.231,10 Kč co do pravosti a výše. Na straně žalobce potom podal žalobu o určení pravosti popřené pohledávky v posuzované věci.

2 Žaloba o určení pravosti pohledávky byla podána včas dne 11. 5. 2017, tedy do 30 dnů od přezkumného jednání. V žalobě žalobce tvrdil, že žalovaný přihlásil jako věřitel č. 6 dne 17. 3. 2017 do insolvenčního řízení dlužnice, pohledávku v celkové výši 26.231,10 Kč přihláškou P6. Pohledávku žalovaného žalobce na přezkumném jednání, dne 11. 4. 2017, popřel co do pravosti jako pohledávku vykonatelnou s odůvodněním, že tato pohledávka byla promlčena. V popěrném úkonu žalobce tvrdil, že přihlášená pohledávka byla splatná v roce 2009 a k jejímu promlčení došlo tak nejpozději v roce 2013. Až později byl vydán platební rozkaz, kterým byla pohledávka věřitele přiznána. Řízení o zaplacení přihlášené pohledávky bylo zahájeno až dne 25. 7. 2016, tedy po uplynutí promlčecí doby. Jednání věřitele je v rozporu s ochranou spotřebitele a jde nepřiměřeně k jeho tíži. Jedná se o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Přihlášená pohledávka byla uplatněna jako vykonatelná podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Liberci č.j. EPR 153251/2016-5 ze dne 4. 8. 2016, který nabyl právní moci dne 24.8. 2016. Řízení bylo zahájeno 29. 7. 2016. Elektronickým platebním rozkazem byla přiznána pohledávka ze smlouvy o půjčce, uzavřené mezi dlužnicí a společností Provident Financial s. r. o., na jejím základě byla dlužnici poskytnuta částka 20.000,-Kč, která měla být vrácena v 53 týdenních splátkách, s tím, že první splátka je splatná 7 den od uzavření smlouvy o půjčce. Splatnost první splátky tak nastalo 12. 5. 2008 a splatnost poslední splátky nastala v roce 2009, tedy 11. 5. 2009. Smlouva o půjčce se řídí občanským zákonem, a 3letá promlčecí doba tak u poslední splátky uplynula 12. 5. 2012. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán několik let po promlčení pohledávky. V rámci vydání elektronického platebního rozkazu nemohla být otázka promlčení právně posouzena, protože se jedná o otázku řešenou pouze na základě námitky ze strany žalované. Žalovaná se v daném řízení nijak nebránila. Původní věřitel dlužnice, postupitel Provident Financial s. r. o., na skutečnost, že je pohledávka promlčena, upozorňoval v době, kdy převáděl pohledávku na žalovaného. Žalovaný tedy věděl, že nabývá promlčenou pohledávku a pokud ji vymáhal, jedná se o jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalobce dále uváděl, že promlčení nemůže za žádných okolností soud civilní ve sporném řízení nikdy konstatovat autorativně protože promlčení může soud přihlédnout jen na základě námitky. Pokud námitky nebyly podány, nalézací soud nemohl otázku promlčení právně posoudit a ustanovení § 199 IZ prolomení již pravomocných rozhodnutí umožňuje, i když prolomení klade velmi striktní kritéria. Žalobce má za to, že ustanovení § 199 odst. 2 IZ umožňuje popírání i rozhodnutí kde k nějakému právnímu posuzování dochází.

3 Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce a uvedl, že nárok uplatněný v žalobě v plném rozsahu neuznává. Žalovaný uvedl, že pohledávka nevznikla z titulu nájemního vztahu ale ze smlouvy o půjčce a žalovaný ji uplatnil u příslušného soudu České republiky, kdy na základě žalovaným, předložených důkazních prostředků Okresní soud v Ústí nad Labem vydal elektronický platební rozkaz, který nabyl právní moci dne 24. 8. 2016. Dlužnice se měla možnost bránit a uvádět skutková tvrzení

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Prošková. -3-79 ICm 2369/2017 ()

k popření nároku žalobce jakož i možnost vznést námitku promlčení avšak na tuto svoji možnost rezignovala a pokud žalobce uvažuje, že by podle ustanovení § 199 zák. č. 182/2006 Sb., IZ bylo i přesto možné popřít pohledávku řádně přihlášenou z titulu pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu s odvoláním na promlčení původně žalované pohledávky teoreticky by tak mohlo dojít ke zcela zásadnímu průlomu v institutu právní jistoty. Odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, a další judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, jimiž podporoval oprávněnost svého nároku. Uvedl, že promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní ve smyslu ustanovení §199 IZ, tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta a žalobci uloženo aby žalovanému zaplatil náklady řízení.

4 Soud provedl důkaz insolvenčním spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze kterého zjistil, že je vedeno insolvenční řízení dlužnice Renaty Tokárové, které bylo zahájeno dne 1. 2. 2017, na návrh dlužnice, a soud postupně zjistil úpadek dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a oddlužení schválil. Dne 11. 4. 2017 proběhlo přezkumné jednání, na kterém insolvenční správce popřel pohledávku žalovaného, přihlášenou přihláškou P6 v celé výši 26.231,10 Kč, pohledávka byla přihlášená jako nezajištěná a vykonatelná. Důvodem popření bylo promlčení pohledávky. Správce uvedl, že pohledávka byla splatná v roce 2009, k jejímu promlčení tak došlo nejpozději v roce 2013. Platební rozkaz, který vydal Okresní soud v Liberci, byl vydaný již později a řízení o tomto platebním rozkazu bylo zahájeno až 25. 7. 2016. Jednání věřitele je v rozporu s ochranou spotřebitele a jde nepřiměřeně k jeho tíži. Jedná se zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Původní věřitel Provident Financial s.r.o., tuto informaci měl a uvedl ji výslovně ve smlouvě o postoupení pohledávky na věřitele.

5 Soud dále provedl důkaz přihláškou P6, ze které zjistil, že žalovaný přihlásil dne 17. 3. 2017 u Krajského soudu v Ústí nad Labem do insolvenčního řízení dlužnice Renaty Tokárové pohledávku ve výši 26.231,10 Kč přičemž jistina ve výši 20.000,-Kč byla přihlášena na základě smlouvy o půjčce č. 319032574, kterou uzavřel původní věřitel společnost Provident Financial s.r.o., s dlužnicí a následně ji převedl na žalovaného. Pohledávka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 620,10 Kč od 2. 7. 2015 do 15. 2. 2017, nákladů, spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 540 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 2 071 Kč. Podle smlouvy o půjčce č. 319032574 se dlužnice zavázala svůj dluh uhradit formou 53 týdenních splátek po 640,- Kč, což nesplnila, na celou částku byl vydán elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem (žalobcem nesprávně uváděn Okresní soud v Liberci), který nabyl právní moci dne 24. 8. 2016. Z elektronického platebního rozkazu soud zjistil, že jej Okresní soud v Ústí nad Labem vydal 4. 8. 2016 pod sp. zn. EPR 153251/2016-5 a uložil dlužnici, Renatě Tokárové zaplatit částku 20.000,-Kč s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně za určité období a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.540,-Kč dále bylo dlužnici uloženo, aby zaplatila náhradu nákladů řízení ve výši 2.071,-Kč. Z exekučního návrhu soud zjistil, že byl podán u soudního exekutora dne 30. 9. 2016. Z vyrozumění o zahájení exekuce soud zjistil, že dlužnice o zahájení exekuce byla vyrozuměna dopisem ze dne 2. 11. 2016, byla vyzvána k tomu, aby dluh uhradila. Z exekučního příkazu JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora, č.j. 137 EX 27050/16-14, soud zjistil, že byla nařízena exekuce pro vymožení pohledávky 20.000,-Kč, úroků z prodlení, nákladů nalézacího řízení ve výši 3.611,-Kč a nákladů exekuce ve výši 12.040,-Kč podle elektronického platebního rozkazu EPR

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Prošková. -4-79 ICm 2369/2017 ()

153251/2016-5 ze dne 4. 8. 2016 vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem, který nabyl právní moci dne 24. 8. 2016 a je vykonatelný.

6 Ze spisu u Krajského soudu v Ústí nad Labem vyplývá, že je vedeno insolvenční řízení dlužnice Renaty Tokárové. Do jejího insolvenčního řízení se přihlásil včas věřitel, žalovaný, s vykonatelnou pohledávkou ve výši 26.231,10 Kč a tato pohledávka byla přihlášená jako vykonatelná na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem, podle něhož byla nařízena a vedena i exekuce. Pohledávka žalovaného byla popřena v plném rozsahu žalobcem při přezkumném jednání dne 11. 4. 2017 z důvodu promlčení.

7 Podle ustanovení §199 IZ, insolvenční správce, který popřel, vykonatelnou pohledávku podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou uplatní své popření proti věřiteli. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Insolvenční správce proto může uplatnit pouze důvody, které nebyly uplatněny dlužníkem v nalézacím řízení, tedy důvody, které dlužník nemohl v nalézacím řízení použít. Skutečnosti neuplatněné dlužníkem v řízení, za ty je nutné považovat jen ty okolnosti, které byly posouzeny rozhodujícím orgánem, typicky v procesní situaci, kdy mu nebyly a ani nemohly být známy. Jedná se o skutkové okolnosti, které mění skutkový stav projednávaného případu, například nové tvrzení, že podpis dlužníka na smlouvě byl zfalšován a podobně. Jedná se o obdobný, procesní situace u nových, a proto nepřípustných tvrzení účastníka v odvolacím řízení podle §205 a) o.s.ř. musí se jednat o takové nové tvrzení, že by v odvolacím řízení byla nepřípustná podle uvedeného ustanovení o.s.ř. Tedy ve smyslu § 199 odst. 2 IZ lze proti vykonatelné pohledávce uplatnit jen takové nové skutkové okolnosti, které nemohl soud posoudit obvykle-protože mu nemohly být známy. Toto pravidlo však nelze použít pro důvody, které dlužník mohl v nalézacím řízení uplatnit a však ze své lenosti, či protože rezignoval, na svoji obranu v nalézacím řízení důvody nepoužil. Tak je tomu i s námitkou promlčení.

8 Podle ustanovení zákona č.40/1964 Sb., tedy starého Občanského zákoníku, § 100 odst. 1, podle něhož je nutné právní vztahy vzniklé za jeho účinnosti, tedy i smlouvu o úvěru v posuzované věci, posuzovat, právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčení představuje nejvýznamnější občanskoprávní institut, který využívá účinky uplynutí času jako objektivní právní skutečnosti. Jeho účelem je odstranění nejistoty v existenci dlouhotrvajících právních vztahů, v nichž oprávněný neprojevuje zájem o realizaci svých práv. Promlčením však právo nezaniká, na rozdíl od prekluze. Okamžikem uplynutí promlčecí doby se nárok stane závislým na tom, zda se dlužník promlčení dovolá, anebo nedovolá. Pokud dlužník nevznese námitku promlčení ani v řízení před soudem, soud k promlčení nepřihlíží a právo může přiznat. Pokud by dlužník plnil,nejdojde k bezdůvodnému obohacení na straně věřitele.

10 O tom, že pohledávka je promlčená mohla dlužnice vědět už v době, kdy byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí musel být doručen do vlastních rukou, ostatně o právní moci elektronického platebního rozkazu žalobce nijak nepolemizuje, řízení před soudem 1. stupně nerozporuje, jeho námitky směřují k dodržování dobrých mravů, s nimiž je podle mínění žalobce v rozporu, aby věřitel

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Prošková. -5-79 ICm 2369/2017 ()

zažaloval promlčenou pohledávku. Skutečnost, že věřitel uplatnil promlčenou pohledávku však podle názoru insolvenčního soudu v rozporu s dobrými mravy být nemůže. I promlčená pohledávka existuje, po doběhnutí promlčecí lhůty jako naturální obligace, v rozporu se zákonem není ani splnění promlčené pohledávky, ani její přiznání soudem. Nikdo, pokud se dlužník nebrání námitkou promlčení, neví, zda dlužník pohledávku nechce uhradit, i když je promlčená. Opačně, pokud dlužník nevznese námitku promlčení, není její přiznání a vymáhání v rozporu s dobrými mravy. Je plně v dispozici dlužníka, zda námitku promlčení vznese či nevznese a uhradí jí i po té, co promlčení nastalo. Dlužnice se nijak nebránila ani během nalézacího řízení ani po něm, během exekuce podala návrh na zahájení insolvenčního řízení.

11 Ze shora uvedených úvah vycházel soud a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, tudíž jí zamítl.

12 O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 202 IZ, podle něj ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Ústí nad Labem 30. 1. 2018

Mgr. Lucie Hartlová, v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Prošková.