KSUL 79 INS 15692/2012-A-25
č. j. KSUL 79 INS 15692/2012-A-25

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Hartlovou v insolvenční věci navrhovatelů-manželů dlužníka a) Heleny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, a dlužníka b) Jana anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, o jejich návrhu na zahájení insolvenčního řízení s návrhem na povolení oddlužení

takto:

I. Usnesení ze dne 31.10.2012, č. j. KSUL 79 INS 15692/2012-A-18, se mění tak, že řízení o insolvenčním návrhu dlužníka a) Heleny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, a dlužníka b) Jana anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, se n e z a s t a v u j e.

II. Zjišťuje se úpadek manželů dlužníka a) Heleny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, a dlužníka b) Jana anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most.

III. Soud povoluje řešení úpadku obou dlužníků oddlužením.

IV. Insolvenčním správcem se ustanovuje Ing. Soňa Aubrechtová, nar. 24.7.1969, se sídlem kanceláře Bělehradská 3347/7, 434 01 Most, centrální adresa pro doručování P.O. BOX 64, 434 01 Most.

V. Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku, tj. 21.12.2012.

VI. Věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, soud vyzývá, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku (přihlášky a jejich přílohy se podávají dvojmo u zdejšího soudu na předepsaném formuláři dostupném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.insolvencni- zakon.justice.cz). Pohledávky je možné přihlásit vůči kterémukoliv z dlužníků. Lhůta k podání přihlášky je zachována, je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška podána u insolvenčního soudu nebo je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška odevzdána orgánu, který má povinnost ji insolvenčnímu soudu doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). K opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto opožděně uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

VII. Soud vyzývá věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných

majetkových hodnotách. Nesplnění této povinnosti bude mít za následek možnou odpovědnost za škodu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva na takovém majetku váznoucí.

VIII. Soud vyzývá věřitele, aby hodlají-li popřít pravost, výši a pořadí pohledávky jiného věřitele, tak učinili písemným podáním, které musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, zveřejněném na internetovém portále Ministerstva spravedlnosti ČR- www.justice.cz a musí být doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží, § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

IX. Soud nařizuje konání přezkumného jednání na den 12.2.2013 v 13:00 hod. do č. dv. 44 v přízemí budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, a zároveň svolává první schůzi věřitelů tak, že bude bezprostředně navazovat na přezkumné jednání po jeho skončení. K tomuto jednání se předvolávají oba dlužníci a insolvenční správce. Předmětem jednání schůze věřitelů bude: 1) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti; 2) rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, byla zjištěna podmíněně nebo nebyla dosud přezkoumána; 3) volba věřitelského výboru (zástupce věřitelů); 4) rozhodnutí věřitelů o eventuálním odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce; 5) rozhodnutí věřitelů o způsobu oddlužení dlužníků (zpeněžení majetkové podstaty, splátkový kalendář nebo splátkový kalendář s nižšími splátkami).

X. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději do 7.2.2013 předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 3 dny přede dnem přezkumného jednání, tj. 8.2.2013. Seznam musí mít náležitosti uvedené v § 189 insolvenčního zákona a § 11 vyhlášky č.311/2007 o jednacím řádu pro insolvenční řízení. K přezkumnému jednání insolvenční správce připraví upravený seznam přihlášených pohledávek, který bude v souladu s ustanovením § 197 odst. 1 insolvenčního zákona součástí protokolu o přezkumném jednání.

XI. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby prověřil majetkové a příjmové poměry dlužníků a nejpozději společně se seznamem přihlášených pohledávek o nich podal soudu písemnou zprávu společně se zprávou o své dosavadní činnosti a soupisem majetkové podstaty.

XII. Insolvenční soud bude zveřejňovat svá rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

Odůvodnění:

Dne 27.6.2012 byly Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručeny insolvenční návrhy spojené s návrhy na povolení oddlužení manželů dlužníka a) Heleny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most, a dlužníka b) Jana anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem W. A. Mozarta 2413/23, 434 01 Most. Insolvenční řízení dlužníků (manželů) původně vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 15692/2012 a pod sp. zn. KSUL 79 INS 15694/2012 byla spojena ke společnému řízení usnesením ze dne 2. srpna 2012 č. l. A-9 ins.spisu. Návrhy na oddlužení byly spolu s insolvenčními návrhy předloženy na předepsaných formulářích se všemi přílohami, které osvědčují skutečnosti tvrzené v samotných návrzích. V návrzích dlužníci uvedli, že mají 10 společných závazků nezajištěným věřitelům v celkové výši 746.388,-Kč. Na předloženém seznamu majetku uvedli, že vlastní pouze věci osobní potřeby. Dlužník a) nepobírá žádný příjem a dlužník b) pobírá starobní důchod od České správy sociálního zabezpečení, IČO: 00006963, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 ve výši 11.431,-Kč. Dále dlužníci uzavřeli darovací smlouvu s panem Janem Zajačíkem, nar. 1976, který se zavázal přispívat po dobu 5ti let na oddlužení částkou 3.169,-Kč.

Usnesením ze dne 31.10.2012, č.j.-A-18, bylo zastaveno řízení o insolvenčním návrhu pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Dlužníci se podáním ze dne 14.11.2012 včas odvolali a uvedli, že záloha byla ve lhůtě zaplacena poštovní poukázkou, soud je tedy usnesením ze dne 19.11.2012, č.j. KSUL 79 INS 15692/2012-A-20 vyzval, aby toto své tvrzení doložili potvrzením od České pošty, s.p. V podání ze dne 3.12.2012 dlužníci uvedli, že došlo k nedorozumění z jejich strany, když uvedli špatné číslo účtu. Záloha na náklady insolvenčního řízení byla tedy uhrazena dne 5.12.2012 a soud napadené usnesení ze dne 31.10.2012, č.j.-A-18 zrušil a rozhodl, že řízení o isnolvenčním návrhu se nezastavuje.

Dlužníci jsou manželé, mají vyživovací povinnost vůči sobě navzájem a nenavrhovali stanovení nižších, než zákonem určených splátek.

Podle § 148 odst. 3 IZ, jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Podle § 389 IZ, dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. Podle § 390 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Podle § 397, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí.

Podle § 391 odst. 2 dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k úpadku dlužníka, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Soud po zhodnocení skutkového stavu a právním posouzení předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že úpadek obou dlužníků je zjištěn (osvědčen). Dlužníci navrhli řešit úpadek oddlužením, a to formou splátkového kalendáře.

Soud posoudil poctivost záměru obou dlužníků a nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly opaku. S ohledem na skutečnost, že dlužníci nemají hodnotný majetek, přichází v úvahu provedení oddlužení pouze formou splátkového kalendáře. Soud proto před rozhodnutím o povolení oddlužení musel zjistit, zda příjmy dlužníků umožňují uspokojení věřitelů alespoň z 30 %, jak ukládá zákon. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Výše přípustných srážek ze mzdy se určí podle ustanovení § 276 a násl. občanského soudního řádu. Podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

V posuzované věci činí čistý příjem dlužníka b) Jana anonymizovano 11.431,-Kč. Životní minimum činí podle zákona č. 110/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 409/2011 Sb., 3.410,-Kč. Normativní náklady na bydlení činí podle nařízení vlády č. 408/2011 Sb., § 2 písm. a),

částku 5.352,-Kč. Dvě třetiny těchto částek činí 5.842,-Kč. Základní nezabavitelná částka tedy činí 5.842,-Kč plus 1.460,-Kč na každou vyživovanou osobu, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti (manželka), tedy celkem 7.302,-Kč. Po odečtení základní částky od příjmu dlužníka tedy zbývá k výkonu rozhodnutí 4.129,-Kč Vzhledem k tomu, že tato částka nepřevyšuje součet životního minima a částky normativních nákladů na bydlení, nestrhne se částka v souladu ustanovením § 2 nařízení vlády 595/2006 Sb. bez omezení. Částku 4.129,-Kč je nutno v souladu s ustanovením § 279 odst. 1 občanského soudního řádu zaokrouhlit směrem dolů tak, aby byla dělitelná třemi a rozdělit na třetiny. Takto zjištěné třetiny činí 1.376,-Kč, přičemž výkonem rozhodnutí lze postihnout pouze druhou a třetí třetinu, tedy 2.752,-Kč. Dlužník je tedy schopen splácet měsíčně částku 2.752,-Kč (při nezměněných příjmech). Z této částky by 1.080,-Kč (900,-Kč + DPH 180,-Kč) připadalo na insolvenčního správce {§ 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhl. 313/2007 Sb. a § 38 odst. 1 IZ}. Zbývající 1.672,-Kč + 3.169,-Kč z příspěvku dárce na úhradu pohledávek věřitelů. Tato částka tedy umožňuje, aby dlužníci zaplatili (při nezměněných příjmech) během 5 let na uspokojení pohledávek věřitelů částku 290.460,-Kč, což by činilo 39 % pohledávek věřitelů. Soud proto dospěl k závěru, že oddlužení lze povolit, neboť dlužníci zákonné podmínky splňují.

O způsobu oddlužení bude rozhodovat schůze věřitelů, která bude následovat po přezkumném jednání.

Insolvenčním správcem soud ustanovil osobu, kterou určil svým opatřením předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Podle § 229 odst. 3 písm. d) IZ je ve vztahu k majetkové podstatě v době od povolení oddlužení osobou s dispozičními oprávněními dlužník. Dlužník má proto po rozhodnutí o povolení oddlužení dispoziční oprávnění k majetku, tzn. i ke mzdě, důchodu a jiným požitkům a příjmům, které mu jsou vypláceny. Dlužníkovi rovněž zůstává dispoziční oprávnění k bankovním účtům a není dán žádný důvod pro uskutečnění blokace účtů dlužníka.

Poučení: Proti III. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo, že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (§ 26 IZ). Účast dlužníka a insolvenčního správce na přezkumném jednání a schůzi věřitelů je nezbytně nutná (§ 190 odst. 2 IZ, § 399 odst. 2 IZ).

Proti ostatním výrokům tohoto usnesení není odvolání přípustné (§ 397 odst. 1 IZ).

V Ústí nad Labem dne 21. prosince 2012

Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Štěpánka Heřmánková