KSUL 74 INS 20646/2014-A-8
č.j. KSUL 74 INS 20646/2014-A-8

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Černou v insolvenční věci navrhovatele soudního exekutora Mgr. anonymizovano Koncze, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem 26. dubna 10, 350 02 Cheb, proti dlužníkům: Alexander anonymizovano , anonymizovano a Zděnka anonymizovano , nar. 1.4.1973, oba trvale bytem Chomutovská 1222, 432 01 Kadaň, o návrhu na nařízení předběžného opatření

takto:

Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi Mgr. anonymizovano Konczovi, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem 26. dubna 10, 350 02 Cheb, umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 074 Ex 10049/11 a to prodejem nemovitých věcí s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí ve společném jmění povinné Zdeňky anonymizovano , nar. 1.4.1973, trvale bytem Chomutovská 1222, 432 01 Kadaň a manžela povinné Alexandera anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Chomutovská 1222, 432 01 Kadaň, týkající se nemovitostí ve společném jmění manželů: bytové jednotky č. 1222/1 v domě č.p. 1220, 1221, 1222, umístěné na pozemku parc.č. 1906, 1907, 1908, včetně ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 685/19524 na společných částech domu č.p. 1220, 1221, 1222, umístěné na pozemku parc.č. 1906, 1907, 1908 a pozemku parc.č. 1906 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 183m2, v kat. území a obci Kadaň, okres Chomutov, vše zapsané na LV č. 6634 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. pracoviště Chomutov, byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem a po vydání rozhodnutí o vydání zbytku výtěžku k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn..

Odůvodnění:

Dne 29.07.2014 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh insolvenčních navrhovatelů (dlužníků) Alexandera anonymizovano , anonymizovano a Zdeňky anonymizovano , nar. 1.4.1973, oba trvale bytem Chomutovská 1222, 432 01 Kadaň.

Dne 11.8.2014 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen návrh na vydání předběžného opatření, kde navrhovatel soudní exekutor Mgr. anonymizovano Koncz, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem 26. dubna 10, 350 02 Cheb uvedl, že má za to, že skutečným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha povinné a jejího manžela znemožnit dokončení probíhajícího exekučního řízení, konkrétně zamezit prodeji nemovitého majetku zajištěného v exekuci, přičemž poukázal na předchozí insolvenční řízení vedené pod sp.zn. KSUL 74 INS 34727/2013 a sp.zn. KSUL 74 INS 34728/2013, když tyto insolvenční návrhy spojené s návrhy na povolení oddlužení byly zamítnuty a které již dříve bránili dokončení probíhajícího exekučního řízení (postupu při zpeněžení předmětných nemovitostí), když termín dražby byl nařízen na den 20.11.2013 a insolvenční návrh byl podán dne 4.12.2013. Navrhovatel dále uvedl, že nemovitosti povinných byly v dražbě nařízené na den 23.7.2014 vydraženy za částku 230.000,-Kč a usnesení o příklepu bylo soudním exekutorem vydáno dne 23.7.2014 pod č.j. 074 Ex 10049/11-109 a bylo povinné a jejímu manželovi doručeno shodně dne 28.7.2014, tj. den předcházející dni podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení.

Podle ust. § 82 odst. 1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (insolvenční zákon, dále jen IZ ) může insolvenční soud nařídit předběžné opatření v insolvenčním řízení i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

Dle § 82 odst. 2 písm. b) IZ může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ust. § 109 odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ jsou se zahájením insolvenčního řízení spojeny takové účinky, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.

Soud se zabýval předloženým návrhem soudního exekutora, přezkoumal jím předložené důvody pro jeho vydání, jakož i podrobně zabýval i insolvenčním návrhem dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení a dospěl k závěru, že předložený návrh je důvodný a současně má soud za to, že navrhovatel důvodnost vydání předběžného opatření dostatečně doložil.

Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem. S ohledem na zvláštní charakter insolvenčního řízení, jímž jsou zpravidla dotčena nejen práva a právní zájmy dlužníka a věřitelů jako účastníků řízení, ale též dalších osob, vyvolává zahájení insolvenčního řízení zvláštní účinky, mezi něž náleží, mimo jiných i nemožnost provést (nařízený) výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje specificky postup při uspokojení všech (přihlášených a zjištěných) pohledávek dlužníkových věřitelů, a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by s účelem insolvenčního řízení kolidovalo.

Insolvenční soud primárně konstatuje, že smyslem ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy ve snaze omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v ust. § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Jde o to zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž účelem je dosáhnout (právě) účinků zahájení insolvenčního řízení zakotvených v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ.

V posuzovaném případě byl usnesením Okresního soudu v Chomutově č.j. 26 EXE 10505/2011-9 ze dne 2.6.2011 pověřen soudní exekutor Mgr. anonymizovano Koncz, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem 26. dubna 10, 350 02 Cheb, provedením exekuce na majetek povinné. V rámci exekučního řízení následně rozhodl exekutor exekučním příkazem č.j. 074 EX 10049/11-006 ze dne 15.6.2011 o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí v SJM dlužníků. Usnesením č.j. 074 EX 10049/11-044 ze dne 17.6.2013 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, Ing. Jaroslav Chmelík, k ocenění předmětných nemovitostí. Znalecký posudek byl exekutorovi předložen dne 15.7.2013 a cena byla určena v souladu se závěry znalce na částku 360.000,-Kč. Usnesením č.j. 074 EX 10049/11-070 ze dne 18.10.2013 bylo nařízeno konání prvního dražebního jednání na den 20.11.2013. Dlužníci (povinní) dne 4.12.2013 podali návrh na zahájení insolvenčního řízení.

Následně usnesením č.j. 074 EX 10049/11-104 ze dne 19.6.2014 bylo nařízeno konání nového (v pořadí druhého) dražebního jednání na den 23.7.2014, když příklep byl udělen vydražiteli k nejvyššímu podání za částku 230.000,-Kč. Usnesení o příklepu č.j. 074 EX 10049/11-109 ze dne 23.7.2014 bylo oběma dlužníkům doručeno shodně dne 28.7.2014, přičemž dlužníci den následující podali opětovně návrh na zahájení insolvenčního řízení.

Insolvenční soud shodně s exekutorem konstatuje, že shledává souvislost mezi daty podání jednotlivých insolvenčních návrhů a daty nařízených elektronických dražeb v exekučním řízení, souvztažně i doručení usnesení o příklepu povinné a jejímu manželovi. V prvním případě dlužníci podali insolvenční návrh několik dní po datu konání v pořadí první elektronické dražby, v druhém případě den poté, co jim bylo doručeno usnesení o udělení příklepu vydražiteli v pořadí druhé elektronické dražbě, a je tak zřejmá snaha dlužníků znemožnit dokončení probíhajícího exekučního řízení, konkrétně zamezit prodeji nemovitého majetku zajištěného v exekuci a vyhnout se tak zpeněžení předmětných nemovitostí. Insolvenční soud je v případě dlužníků toho názoru, že ze shora uvedených zjištění vyplývá, že dlužníci opakovaným účelovým zahajováním insolvenčního řízení zneužívají zmíněného účinku zahájení insolvenčního řízení. Soud v jednání dlužníků z důvodů shora popsaných spatřuje nepoctivost a účelovost dlužníků při podání insolvenčních návrhů.

Soud se dále zabýval zákonnou podmínkou existence důvodů hodných zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření a i zde dospěl k závěru, že tyto důvody jsou v řízení dány.

Primárně soud konstatuje, že v řízení vedeném proti dlužníkům Alexanderu anonymizovano , anonymizovano a Zdeňce anonymizovano , nar. 1.4.1973, oba trvale bytem Chomutovská 1222, 432 01 Kadaň, nebylo dosud o insolvenčním návrhu rozhodnuto žádným ze zákonem předpokládaných způsobů. Insolvenční soud posoudil předložený insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a neshledal žádné vady předloženého návrhu, které by bránily pokračování řízení a pro které by měl snad být návrh odmítnut. Současně soud ověřil z předložených listin deklarovaný příjem dlužníků a má za to, že bylo v řízení prokázáno, že dlužnice má příjem z pracovního poměru v průměrné výši 16.262,-Kč (za 1. pololetí 2014) a dlužník prokázal příjem z pracovního poměru v průměrné výši 16.208,-Kč (za 1. pololetí 2014). Výše závazků je dlužníky tvrzena v celkové výši 1.921.349,-Kč (ve znění doplnění ins. návrhu, č.d. A-6 ze dne 31.7.2014).

Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). Dle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Insolvenční soud na základě předloženého návrhu dlužníků má za to, že v řízení by úpadek dlužníků prokázán ve smyslu sut. § 3 odst. 1, 2 písm. a), b) i c) IZ. Při zachování deklarovaných příjmů, a pakliže by celkové výše pohledávek zjištěných v insolvenčním řízení odpovídala výši tvrzené dlužníky, bylo by lze předpokládat, že dlužníci uhradí v horizontu 5 let trvání oddlužení 24,24% z celkové výše svých závazků. Příjem dlužníků tak není předběžně dostatečný pro řešení úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře, nicméně k tomuto závěru nelze-s ohledem na fázi insolvenčního řízení-bez dalšího přistoupit.

Neopominutelnou skutečností v řízení tak nesporně zůstává, že nelze vyloučit zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužníky, když v projednávané věci již nastaly účinky podání insolvenčního návrhu, ale nikoli i účinky zjištění úpadku, když o úpadu dlužníků nebylo dosud rozhodnuto a insolvenční řízení je tak plně v dispozici dlužníků. Pokud by se tak stalo, je zde zásadně dán prostor pro aplikaci druhého odstavce ust. § 82 IZ, tj. pro nařízení předběžného opatření. Za uvedené situace tak dlužníci mohou dále mařit exekuci dalšími návrhy a pak tu jsou ve stadiu insolvenčního řízení před zjištěním dlužníkova úpadku dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření; primární účel předběžného opatření, totiž zabránit dlužníkovi, aby dále mařil provedení exekuce podáváním dalších a dalších insolvenčních návrhů, tak jeho nařízením může být naplněn. Insolvenční soud tak shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření.

Poslední zákonnou podmínkou ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, jíž se soud zabýval, byla otázka, zda nařízení předběžného opatření dle citovaného ustanovení zákona neodporuje společnému zájmu věřitelů.

V této otázce má soud za to, že exekutor prokázal, že samotná dražba nemovitostí probíhala transparentně, a že exekuční dražbou nemovitostí bylo dosaženo nejvyšší možné ceny v daném místě a čase obvyklé, pročež zájem věřitelů dlužníků na maximálním uspokojení pohledávek nebyl negativně zasažen. Současně výtěžek exekuce bude soudní exekutor povinen-po rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníků a ustanovení osoby ins. správce-vydat po odečtení nákladů exekuce insolvenčnímu správci do majetkové podstaty dlužníků, čímž bude tímto mimořádným příjmem do majetkové podstaty navýšena míra uspokojení věřitelů bez dalších nákladů maj. podstaty.

V kontextu souhrnu všech uvedených skutečností (a) nepoctivost a účelovost dlužníků při podání insolvenčních návrhů, b) existence důvodů hodných zvláštního zřetele a c) nařízení předběžného opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů) má soud za to, že byly naplněny zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Soud proto návrhu plně vyhověl ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné, a to do 15 dnů k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník.

Účinky nařízeného předběžného opatření zaniknou dle ust. § 146 odst. 1 IZ v případě rozhodnutí insolvenčního soudu dle ust. § 142 IZ až právní moci rozhodnutí soudu.

V Ústí nad Labem dne 13. srpna 2014 Mgr. Iva Černá, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Romana Žáková