KSUL 74 INS 13876/2012-A-16
č.j. KSUL 74 INS 13876/2012-A-16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Černou, v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka: Vladimír anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem 417 62 Rtyně nad Bílinou 34, t.č. místem pobytu Vazební věznice Litoměřice, Veitova 1 412 01 Litoměřice-Předměstí, doručovací adresa: P.O.BOX 79, 412 01 Litoměřice, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení

takto:

I. Usnesení zdejšího soudu č.j. KSUL 74 INS 13876/2012-A-13 ze dne 22. listopadu 2012 se mění tak, že insolvenční řízení vedené proti dlužníku Vladimíru anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem 417 62 Rtyně nad Bílinou 34, se nezastavuje.

II. Soud u k l á d á povinnost dlužníkovi Vladimíru anonymizovano , anonymizovano , aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč, a to na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem č. 6015-3024411/0710, v.s. 7444138762, vedený Českou národní bankou Praha, pobočka Ústí nad Labem, nebo v hotovosti v pokladně soudu v prvním patře budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Dne 08.06.2012 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem 417 62 Rtyně nad Bílinou 34.

Usnesením ze dne 18.09.2012 č.j.-A-9 bylo dlužníkovi uloženo, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč. Specifikované usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 26.09.2012 (převzato dlužníkme osobně u Krajského soudu v Ústí nad Labem) a nabylo právní moci dne 12.10.2012. Záloha měla být tedy zaplacena nejpozději dne 19.10.2012. Dotazem učiněným dne 20.11.2012 bylo v účtárně Krajského soudu v Ústí nad Labem zjištěno, že dlužník platbu neprovedl. Lhůta k zaplacení zálohy tak marně uplynula.

Soud proto rozhodl usnesením č.j.-A-13 ze dne 22.11.2012 podle § 108 odst. 3 IZ tak, že řízení o insolvenčním návrhu dlužníka se zastavuje pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno až dne 03.01.2013, neboť přípisem dlužníka doručeným insolvenčnímu soudu dne 19.12.2012 bylo zjištěno, že dlužník se nachází ve Vazební věznici Litoměřice, sídlem Veitova 1, 412 01 Litoměřice-Předměstí, doručovací adresa: P.O.BOX 79, 412 01 Litoměřice.

Dne 08.01.2013 bylo zdejšímu soudu doručeno odvolání dlužníka do usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy na náklady ins. řízení s odůvodnění, že bankovní účet dlužníka, na kterém měl dlužník jediné dispozitivní finanční prostředky byl neoprávněně blokován bankovní institucí (jak již bylo soudu dříve sděleno), nicméně v současné době má již dlužník k dispozici finanční prostředky k úhradě zálohy na náklady ins. řízení. Dlužník současně zdůraznil, že je schopen zálohu na náklady insolvenčního řízení bezodkladně uhradit.

Insolvenční soud přistoupil ke změně usnesení ve smyslu ustanovení § 95 IZ a odvolání dlužníka vyhověl v plném rozsahu.

Důvodem pro takový postup soudu je skutečnost, že soud má v řízení za prokázané, že dlužník nebyl objektivně schopen v důsledku neoprávněné blokace běžného účtu č.ú.: 434 351 230 287/0100, vedeného u Komerční banky a.s., IČ 453 17 054, sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1, konkrétně u pobočky banky v Ústí nad Labem, na kterém měl k dispozici jediné finanční prostředky, zálohu na náklady insolvenčního řízení uhradit.

Podle § 229 odst. 3 písm. a) IZ v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními dlužník v době do rozhodnutí o úpadku. V daném případě je tedy dlužník Vladimír anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem 417 62 Rtyně nad Bílinou 34, osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové podstatě, jejíž nedílnou součástí jsou finanční prostředky na bankovní účtu výše specifikovaném. V daném insolvenčním řízení osoba odlišná od účastníků řízení ztěžuje postup řízení, neboť omezila dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou nad rámec insolvenčního zákona. V důsledku specifikovaného jednání třetí osoby (Komerční banky a.s., IČ 453 17 054, sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1, konkrétně u pobočky banky v Ústí nad Labem), nebyl dlužníkem z objektivních důvodů schopen povinnost uloženou soudem k úhradě zálohy splnit. Soud má za to, že není možné specifikované jednání třetí osoby přičítat k tíži dlužníka, v řízení nepokračovat, a upřít tak dlužníku možnost prokázat, že je schopen splnit podmínky pro schválení oddlužení jako způsob řešení jím tvrzeného úpadku.

S ohledem na výše uvedené soud postupoval v souladu s ustanovením § 95 IZ, když námitkám odvolatele plně vyhověl a své rozhodnutí změnil, jak uvedeno ve výroku usnesení.

Soud nicméně považuje za podstatné opětovně dlužníku objasnit, že z návrhu na povolení oddlužení a dosud zjištěných skutečností, má soud za to, že dlužník nesplňuje zákonné podmínky pro povolení a následné schválení oddlužení splátkovým kalendářem, konkrétně u něj není splněna podmínka minimální předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů minimálně ve výši alespoň 30%. Laicky řečeno, dlužník musí při schválení oddlužení splátkovým kalendářem uhradit alespoň 30% celkové výše věřiteli přihlášených pohledávek. Lze samozřejmě namítat, že v této fázi řízení není zřejmá celková výše pohledávek, neboť dosud nebyli věřitelé vyzvání k přihlášení svých pohledávek a ani dosud nezačala běžet lhůtu k podání přihlášek pohledávek, nicméně tato námitka se zdá být bezúčinná s ohledem na příjem dlužníka. Jediným příjmem dlužníka je invalidní důchod ve výši 6.116,-Kč, a z tohoto příjmu zákon neumožňuje provádět zákonné srážky v dostatečné výši (vycházejíc ze základní nezabavitelné částky stanovené pro rok 2013 ve výši 6.064,66 Kč měsíčně pro jednotlivce). Měsíční srážka z příjmu dlužníka v roce 2013 by činila 34,00 Kč. Uváží-li soud, že dlužník je povinen při schválení oddlužení splátkovým kalendářem uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 1.089,-Kč včetně DPH měsíčně, není v daném případě dlužník schopen dostát ani této povinnosti, pročež částka určená pro uspokojení pohledávek věřitelů by činila 0,00 Kč.

Tato skutečnost (tj. že dlužník nemá příjem v dostatečné výši a jeho představa o srážce ve výši 1.000,-Kč měsíčně z invalidního důchodu-která by mimochodem taktéž byla nedostatečná, je lichá) byla dlužníku opakovaně objasněna. Soud nicméně přiznává, že v usnesení dne 18.09.2012 č.j.-A-9 (o uložení zálohy ve výši 3.000,-Kč) bylo vyšší soudní úřednicí chybně uvedeno, že lze předpokládat řešení úpadku dlužníka oddlužením, neboť v daném případě s největší pravděpodobností dlužník podmínky pro povolení oddlužení nesplní. Pokud by dlužník nesplnil podmínku předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů minimálně ve výši 30%, soud by musel dlužníkův návrh na povolení oddlužení zamítnout (srov. § 395 IZ) a přistoupit k prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. V daném případě dlužník nedisponuje žádným majetkem, pročež konkurz prohlášený na majetek dlužníka by byl pro nedostatek majetku následně zrušen.

Soud nicméně v dané fázi řízení nemůže vyloučit navýšení příjmu dlužníka (např. ze strany třetí osoby, darem, případně smlouvou o příspěvku), a presumovat nesplnění podmínky minimální předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů minimálně ve výši alespoň 30%, což rovněž vedlo soud ke změně napadeného usnesení a obnovení pokračování insolvenčního řízení.

Soud opětovně dává dlužníkovi na zvážení-za situace kdy nedosahuje na zákonný požadavek minimální výše 30% uspokojení věřitelů, zpětvzetí insolvenčního návrhu s tím, že nový insolvenční návrh podá v době kdy bude schopen prokázat vyšší příjem, který mu zaručí splnění zákonného požadavku oddlužení, resp. bude schopen doložit soudu navýšení příjmu (např. smlouvu o důchodu, ze které bude zřejmé kdo a v jaké výši se zavázal po dobu pěti let tj. po dobu běhu schválení oddlužení poskytovat dlužníku finanční příspěvek tak, aby během pětileté doby trvání oddlužení uspokojil všechny své věřitele co do minimální výše 30% jejich přihlášených pohledávek).

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 09. ledna 2013 Mgr. Iva Černá v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Miroslava Rudolfová