KSUL 71 INS 12209/2011-C1-17
KSUL 71 INS 12209/2011-C1-17

71 ICm 2061/2012-96 (KSUL 71 INS 12209/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Lacinovou v právní věci žalobce: BOHEMIA CARGO s.r.o., IČ 25025571, se sídlem Ústecká 98, 405 02 Děčín XII-Volsnice, zastoupen: JUDr. Josef Hajný, advokát, se sídlem Jateční 760, 407 21 Česká Kamenice, proti žalovanému: IKT INSOLVENCE v.o.s., IČ 29113091, se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň, insolvenční správce dlužníka NOVES, s.r.o., IČ 25040723, se sídlem Čepirohy 139, 434 01 Most, o žalobě na určení práva na uspokojení ze zajištění a o určení pořadí pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má právo na uspokojení svojí pohledávky v částce 12.136.926,77 Kč jako zajištěný věřitel ze zajištění na základě zástavní smlouvy ze dne 19.03.2009 přihlášenou přihláškou č. P19 do insolvenčního řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn.ve věci dlužníka NOVES s.r.o., IČ 25040723, se sídlem Čepirohy 139, 434 01 Most, a tato pohledávka bude nadále vedena v seznamu přihlášených pohledávek jako pohledávka žalobce pod pořadovým číslem 3, se zamítá. isir.justi ce.cz ()

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8.875,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 02.07.2012 (doručena soudu dne 12.07.2012, doplněna podáním ze dne 05.01.2015) se žalobce domáhal proti žalovanému (insolvenční správce dlužníka) určení, že žalobce má právo na uspokojení svojí pohledávky v částce 12.136.926,77 Kč (pohledávka 3 z přihlášky č. P19) jako zajištěný věřitel ze zajištění na základě zástavní smlouvy ze dne 19.03.2009 přihlášenou přihláškou č. P19 do insolvenčního řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn.ve věci dlužníka NOVES s.r.o., IČ 25040723, se sídlem Čepirohy 139, 434 01 Most, a tato pohledávka bude nadále vedena v seznamu přihlášených pohledávek jako pohledávka žalobce pod pořadovým číslem 3. Žalobce uzavřel dne 19.03.2009 s dlužníkem zástavní smlouvu, předmětem je zřízení zástavního práva k zajištění současných a budoucích pohledávek zástavního věřitele podle smlouvy o zajištění nákupu uzavřené dne 25.12.2008, předmětem zástavního práva jsou nemovitosti uvedené v článku 2 zástavní smlouvy (nemovitosti zapsané pro katastrální území Čepirohy, LV č. 4396 vedený u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most: průmyslový objekt č.p. 138 na pozemku p.č. 266/3, průmyslový objekt č.p. 139 na pozemku p.č. 266/5, pozemek p.č. 266/3-zastavěna plocha a nádvoří, pozemek p.č. 266/5-zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p.č. 276/51 ostatní plocha), když v tomtéž článku je konstatováno, že tyto nemovitosti jsou ve výhradním vlastnictví zástavce (dlužníka). Tato zástavní smlouva byla předložena Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most, ke vkladu práva. Vkladové řízení bylo přerušeno, a to pro běžící soudní řízení o žalobě na určení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou předmětem zástavní smlouvy (řízení je vedeno u Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 11 C 854/2004). Na základě pravomocného rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou předmětem zástavní smlouvy, ve prospěch dlužníka, pokračoval Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most v přerušeném vkladovém řízení, vklad práva byl povolen dnem 24.11.2014, a to s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni 02.04.2009.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 03.02.2015 (doplněno podání ze dne 27.04.2016) v němž uvedl, že pohledávku 3 z přihlášky č. P19 přezkoumal a uznal jí co do pravosti a výše, ovšem popřel pořadí této pohledávky (zajištění), neboť smluvní zástavní právo nebylo zapsáno v katastru nemovitostí. Rozhodnutí Katastrální úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most, ze dne 24.11.2014 o provedeném vkladu do katastru nemovitostí (s právními účinky vkladu ke dni 02.04.2009) je předčasné a protiprávní, a to s ohledem na probíhající řízení ve věci určení vlastnictví k nemovitým věcem, které jsou předmětem zástavní smlouvy ze dne 19.03.2009 Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. ()

Jednání ve věci se konala dne 0.03.2016, 02.06.2016 a 15.09.2016, neboť žalovaný nesouhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání Soud zkonstatoval, že žaloba byla k insolvenčnímu soudu podána včas dne 12.07.2012 (§ 198 odst. 1 IZ, § 197 odst. 2 IZ).

Před soudem bylo provedeno dokazování listinnými důkazy:

Z insolvenčního spisu:

-č.l. A-37 (rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka ze dne 25.04.2012) Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 12.07.2011 na základě insolvenčního návrhu věřitele (Československá obchodní banka, a.s.). -přihláška č. P19 (přihláška žalobce do insolvenčního řízení) Dne 09.05.2012 přihlásil žalobce přihláškou č. P19 (věřitel č. 18) 4 pohledávky v celkové výši 15.341.987,86 Kč (z toho zajištěnou pohledávku 3 ve výši 12.136.926,77 Kč). Pohledávku 3 přihlásil žalobce jako nevykonatelnou, zajištěnou na základě zástavní smlouvy ze dne 19.03.2009. Majetkem tvořícím předmět zajištění jsou nemovitosti uvedené shora. -č.l. B-6 (protokol o přezkumném jednání a schůze věřitelů ze dne 14.06.2012) Při přezkumném jednání dne 14.06.2012 (při něm byl věřitel č. 18-žalobce přítomen) insolvenční správce dlužníka (žalovaný) uznal (pravost, výši) celou přihlášku, tedy všechny 4 přihlášené pohledávky jako nezajištěné, nevykonatelné (vykonatelná je pouze část pohledávky 4 ve výši 2.000.000,-Kč). U pohledávky 3 popřel pouze pořadí, neboť zástava nebyla vložena do katastru nemovitostí. Věřitel č. 18 (žalobce), který byl přítomen při přezkumném jednání, byl poučen soudem dle § 198 odst. 1 IZ o nutnosti podat incidenční žalobu.

Ze spisu 71 ICm 2061/2012:

-č.l. 19 (zástavní smlouva ze dne 19.03.2009) Dne 19.03.2009 byla mezi zástavním věřitelem (žalobcem) a dlužníkem jako zástavcem uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem je zřízení zástavního práva k zajištění současných a budoucích pohledávek zástavního věřitele podle smlouvy o zajištění nákupu uzavřené dne 25.12.2008, předmětem zástavního práva jsou nemovitosti uvedené v článku 2 zástavní smlouvy (nemovitosti zapsané pro katastrální území Čepirohy, LV č. 4396 vedený u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most: průmyslový objekt č.p. 138 na pozemku p.č. 266/3, průmyslový objekt č.p. 139 na pozemku p.č. 266/5, pozemek p.č. 266/3-zastavěna plocha a nádvoří, pozemek p.č. 266/5-zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p.č. 276/51 ostatní plocha), když v tomtéž článku je konstatováno, že tyto nemovitosti jsou ve výhradním vlastnictví zástavce (dlužníka). Tato zástavní smlouva byla předložena Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most, ke vkladu práva. -č.l. 20 (usnesení o přerušení řízení ze dne 06.04.2009, č.j. V-935/2009-508 vydané Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most) ()

Tímto usnesením Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most rozhodl o přerušení řízení o návrhu (ze dne 02.04.2009) na povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.03.2009. Důvodem přerušení řízení byla skutečnosti, že ohledně nemovitostí, které byly předmětem zástavní smlouvy, byla podána u Okresního soudu v Mostě žaloba na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. -č.l. 40-41 (vyrozumění Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ke dni 02.04.2009) Dle tohoto vyrozumění byl dne 24.11.2014 proveden vklad do katastru nemovitostí smlouvy o zřízení zástavního práva, a to s právními účinky ke dne 02.04.2009.

Ze spisu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 11 C 854/2004:

-č.l. 576-581 (rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 27.08.2013, vůči žalovaným STOKER, spol. s r.o., VASOIL s.r.o. a Czech Coall Services a.s., nabylo právní moci dne 08.10.2013; proti rozsudku se odvolal žalovaný Kongresové Centrum ILF a.s.) -č.l. 637-649 (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27.03.2014, č.j. 9 Co 11/2014-637, kterým byl potvrzen rozsudek shora) -č.l. 716-722 (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 01.07.2015, č.j. 21Cdo 2344/2014-716, který nabyl právní moci dne 31.08.2015) Zrušil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 27.08.2013 (shora) v některých výrocích a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. -č.l. 730 (usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 05.10.2015 č.j. 11C 854/2004-730, kterým bylo řízení o určení vlastnictví k nemovitostem zastaveno vůči žalovanému Kongresové Centrum ILF a.s., právní moc dne 28.10.2015)

Ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. 33 Cm 628/2012:

-č.l. 33-34 (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.03.2013) Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobce ve sporu sp.zn. 33 Cm 628/2012 IKT INSOLVENCE v.o.s. (insolvenční správce dlužníka NOVES s.r.o.) proti žalovanému AZUGA v.o.s. (správce konkursní podstaty úpadce Báňské stavby Most, a.s.) o vyloučení stavební parcely č. 266/3 o výměře 1062 m2-zastavěná plocha a nádvoří, stavební parcely č. 266/5 o výměře 687 m2-zastavěná plocha a nádvoří, pozemkové parcely č. 276/51 o výměře 4257 m2-ostatní plocha, jiná plocha, budovy č. 138 na stavební parcele č. 266/3 a budovy č.p. 139 na stavební parcele č. 266/5, to vše zapsané na LV č. 4396 pro katastrální území Čepirohy u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most, ze soupisu konkursní podstaty v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce Báňské stavby Most a.s. u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 45 K 58/2001 (tj. nemovitosti uvedené shora). ()

-č.l. 70-77 (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 03.09.2014, č.j. 13 Cmo 17/2013-70, nabyl právní moci dne 09.10.2014) Tímto rozsudkem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně (č.l. 33-34) tak, že se shora uvedené nemovitosti vylučují ze soupisu konkursní podstaty úpadce Báňské stavby Most, a.s. -č.l. 93-101 (dovolání žalované AZUGA, v.o.s. proti rozsudku na č.l. 70-77) Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 03.09.2014, č.l. 70-77 podal žalovaný ve sporu (AZUGA v.o.s.) dovolání. O tomto dovolání nebylo dosud rozhodnuto.

Po zhodnocení provedených důkazů (§ 132 o.s.ř.) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu:

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25.04.2012, č.j. KSUL 71 INS 12209/2011-A-37, byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a ustanoven insolvenční správce IKT INSOLVENCE v.o.s., IČ 29113091, se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň (insolvenční řízení bylo zahájeno dne 12.07.2011). Dne 09.05.2012 přihlásil žalobce přihláškou č. P19 (věřitel č. 18) 4 pohledávky v celkové výši 15.341.987,86 Kč (z toho zajištěnou pohledávku 3 ve výši 12.136.926,77 Kč). Pohledávku 3 přihlásil žalobce jako nevykonatelnou, zajištěnou na základě zástavní smlouvy ze dne 19.03.2009. Majetkem tvořícím předmět zajištění jsou nemovitosti uvedené shora. Dne 14.06.2012 se v insolvenční věci konalo první přezkumné jednání a první schůze věřitelů, při němž byla přezkoumána přihláška č. P19 žalobce (věřitel č. 18) a byla insolvenčním správcem (žalovaným) uznána (pravost, výši) celá přihláška, tedy všechny 4 přihlášené pohledávky jako nezajištěné, nevykonatelné (vykonatelná je pouze část pohledávky 4 ve výši 2.000.000,-Kč). U pohledávky 3 popřel insolvenční správce pouze pořadí, neboť zástava nebyla vložena do katastru nemovitostí. Věřitel č. 18 (žalobce), který byl přítomen při přezkumném jednání, byl poučen soudem dle § 198 odst. 1 IZ o nutnosti podat incidenční žalobu.

Podle § 192 odst. 1 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (v oddlužení též § 410 IZ). Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. ()

Podle § 109 odst. 1 písm. b) IZ právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení.

Podle § 248 odst. 2 IZ nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 nebo o právo věřitelů podle § 167 odst. 2, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce.

Podle § 157 odst. 1 obč. zákoníku zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

Soud cituje z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2011, sp. zn. 29 NSCR 16/2011-P8-23, KSPH 39 INS 4718/2009:

Lze tedy shrnout, že nabylo-li rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech náležejících do majetkové podstaty dlužníka právní moci poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, stává se právo věřitele na uspokojení z takového zajištění neúčinným od prohlášení konkursu na majetek dlužníka (srov. § 245 odst. 1 IZ).

V daném případě (kdy byl konkurs na majetek dlužnice prohlášen současně s rozhodnutím o úpadku dne 06.01.2010) tak dovolatel, v jehož prospěch bylo soudcovské zástavní právo na nemovitostech zřízeno až rozhodnutím odvolacího soudu z 24.03.2010, právem na uspokojení z takového zajištění, jež by bylo způsobilé přihlášení do insolvenčního řízení, nedisponoval (takové soudcovské zástavní právo nenabylo účinků prosaditelných v insolvenčním řízení dlužnice).

Závěr, podle kterého dovolatel nenabyl právo na uspokojení přihlašované pohledávky v insolvenčním řízení ze zajištění, jestliže rozhodnutí soudu, jímž toto zajištění vzniklo (rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech náležejících do majetkové podstaty dlužníka) nabylo právní moci poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, by se ovšem nezměnil, ani kdyby úpadek dlužnice v této věci byl řešen jinak než konkursem.

Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c/ IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují (i) tyto účinky: ()

(...) b/ právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, c/ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Soudcovské zástavní právo na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, na základě návrhu na jeho zřízení podaného před zahájením insolvenčního řízení, je na tom stejně jako jiné způsoby zajištění pohledávky, jejichž vznik nebyl dovršen k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Např. při zřízení zástavního práva k nemovitostem na základě zástavní smlouvy (představující tzv. titulus adquirendi) uzavřené před tím, než nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, rovněž nevznikne věřiteli právo na uspokojení z tohoto zajištění v insolvenčním řízení, bude-li vklad zástavního práva k nemovitostem rozhodnutím katastrálního úřadu povolen (byť s účinky ke dni podání návrhu na vklad, jenž může předcházet okamžik, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení) a stanovený modus adquirendi ve smyslu § 157 odst. 1obč. zák. završen až poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Lze tudíž uzavřít (v situaci, kdy nebylo ani tvrzeno, že by soudcovské zástavní právo na nemovitostech zřizované ve prospěch dovolatele v této věci patřilo k zajištění, s jehož vznikem počítá ustanovení § 41 IZ), že vzniku dovolatelova práva na uspokojení z označeného zajištění v insolvenčním řízení bránila již úprava obsažená v § 109 odst. 1 písm. b/ a c/ insolvenčního zákona.

Jinak řečeno, na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 IZ, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech podal před zahájením insolvenčního řízení nebo v jeho průběhu.

Ve světle citovaných ustanovení IZ (zák. č. 182/2006 Sb.), Občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.), citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR má soud za to, že v okamžiku, kdy nastaly dle insolvenčního zákona účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nebyl završen vznik zástavního práva k nemovitostem dlužníka, tedy nebyl povolen vklad zástavního práva k nemovitostem. Věřiteli (žalobci) tudíž nevzniklo právo na uspokojení ze zajištění, které bylo předmětem zástavní smlouvy, v insolvenčním řízení, a to ani s ohledem na následné povolení vkladu zástavního práva k nemovitostem rozhodnutím () příslušného katastrálního úřadu (i když účinky vkladu nastaly ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí).

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 15.09.2016.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Soud proto přiznal (dle vyčíslení ze dne 16.09.2016) žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 8.875,-Kč. Jde o cestovné ve výši 7.060,-Kč za celkem 3 x 282 km jízdy (3 x Plzeň-Ústí nad Labem a zpět; cesta k jednáním u soudu dne 10.03.2016, dne 02.06.2016 a dne 15.09.2016), při ceně benzinu 29,70 Kč za litr (§ 4 písm. a) vyhl. č. 385/2015 Sb.), při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 3,80 Kč (§ 1 písm. b) vyhl. č. 385/2015 Sb.), při průměrné spotřebě benzinu 10,47 litrů na 100 km. Dále jde náhradu nákladů řízení v paušální částce 5 x 300,-Kč, neboť žalovaný učinil ve věci pět úkonů (vyjádření k žalobě ze dne 03.02.2015, doplnění k vyjádření ze dne 27.04.2016, účast při jednání dne 10.03.2016, dne 02.06.2016 a dne 15.09.2016). Přiznání náhrady nákladů řízení i účastníkovi, který není zastoupen advokátem, je podle nálezu Ústavního soudu ze dne 07.10.2014, sp. zn. Pl.ÚS 39/13, podle § 13 odst. 3 zák. č. 177/1996 Sb., plně v souladu se zásadou rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. S 21 % DPH činí celková náhrada nákladů řízení 8.875,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.

V Ústí nad Labem dne 15. září 2016

JUDr. Irena Lacinová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Daniela Baboráková ()