KSUL 69 INS 4839/2014-A-11
KSUL 69 INS 4839/2014-A-11

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou v insolvenční věci navrhovatelů: a) dlužníka Marka Valenty, narozeného dne 11. 10. 1983, trvale bytem Ústí nad Labem, Šaldova 894/5, a b) věřitelky BONUS PRAHA Investment a. s., se sídlem v Praze 10, Strašnicích, Vinohradská 1511/230, IČ 282 14 374, o odvolání věřitelky proti usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka

takto:

I. Soud mění své usnesení ze dne 24. 9. 2014, čj. KSUL 69 INS 4839/2014-A-9, kterým byl insolvenční návrh dlužníka odmítnut tak, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení s e n e o d m í t á .

II. Soud ukládá insolvenčním navrhovatelům-a) dlužníkovi Marku Valentovi, narozenému dne 11. 10. 1983, trvale bytem v Ústí nad Labem, Šaldova 894/5, a b) věřitelce BONUS PRAHA Investment a. s., se sídlem v Praze 10, Strašnicích, Vinohradská 1511/230, IČ 282 14 374, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně bezhotovostně na účet soudu č. 3703- 3024411/0710, VS 69 44 4839 14, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,00 Kč, nebo uvedenou částku ve stejné lhůtě složili v hotovosti v pokladně Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným soudu dne 24. 2. 2014 se dlužník Marek Valenta domáhal rozhodnutí soudu o zjištění jeho úpadku a povolení oddlužení.

Dne 25. 2. 2014 byl soudu doručen insolvenční návrh věřitelky BONUS PRAHA Investment a. s., se sídlem v Praze 10, Strašnicích, Vinohradská 1511/230, IČ 282 14 374, ve kterém věřitelka rovněž navrhovala zjištění úpadku dlužníka, který by ovšem byl řešen konkursem.

Usnesením ze dne 24. 9. 2014, čj.-A-9, soud vyšší soudní úřednicí Barborou Karasovou insolvenční návrh dlužníka odmítl na základě ust. § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dále jen IZ , z důvodu nedoplnění seznamu závazků dlužníkem ve lhůtě k tomu určené soudem. Proti tomuto rozhodnutí se v zákonné lhůtě dne 9. 10. 2014 odvolala druhá navrhovatelka-věřitelka BONUS PRAHA Investment a. s. a požadovala, aby v řízení bylo pokračováno, když soud při svém rozhodování o odmítnutí insolvenčního návrhu nezohlednil skutečnost, že do insolvenčního řízení dlužníka přistoupila samostatným insolvenčním návrhem.

Podle ust. § 374 odst. 3, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním. Dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednicích a vyšších úřednících státního zastupitelství, proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem, v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním. Samosoudkyně k odvolání věřitelky rozhodnutí vyšší soudní úřednice přezkoumala a dospěla k závěru, že odvolání je důvodné. Vyšší soudní úřednice při rozhodování skutečně nezohlednila, že do řízení přistoupila řádným insolvenčním návrhem věřitelka. Na základě tohoto insolvenčního návrhu je možno v řízení pokračovat, přičemž nedoplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení dlužníkem může mít vliv pouze na rozhodování soudu a povolení oddlužení, tj. o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Obě tato rozhodnutí jsou ze zákona vydávána současně s rozhodnutím o řešení úpadku dlužníka konkursem (ust. § 396 IZ), proto je zatím předčasné zabývat se nedoplněním návrhu dlužníkem a jakkoli o něm rozhodovat. Nejdříve bude nutno zajistit dostatečné prostředky k pokrytí nákladů řízení uložením zálohy a teprve poté bude soud moci rozhodnout o úpadku dlužníka a zároveň o způsobu jeho řešení. Odvolání věřitelky bylo proto v plném rozsahu vyhověno tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá a pokračuje se v řízení. Podle ust. § 108 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,00 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Osvobození od povinnosti zaplatit soudem vyměřenou zálohu není možné (nejedná se o soudní poplatek).

V souladu s ust. § 38 odst. 1 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Dle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení zajištěného a nezajištěného majetku. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Na základě odst. 2 uvedeného ustanovení vyhlášky činí odměna určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla timto předmětem zajištěna, při zpeněžení za cenu do 1.000.000,00 Kč 9 %, za cenu od 1.000.000,00 Kč do 10.000.000,00 Kč 90.000,00 Kč + 4 % z částky přesahující 1.000.000,00 Kč. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení vyhlášky odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku do 500.000,00 Kč 25 %. V souladu s ust. odst. 5 téhož ustanovení vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,00 Kč.

Ustanovení § 2a vyhlášky pak stanoví, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000,00 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000,00 Kč.

S ohledem na shora uvedené činí odměna insolvenčního správce včetně daně z přidané hodnoty v případě konkursu vždy minimálně 54.450,00 Kč (většina správců je plátcem této daně). Nadto je nutno ještě hradit hotové výdaje insolvenčního správce. S ohledem na předpokládané odmítnutí nebo zamítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení pro jeho nedoplnění k výzvám soudu učiněným usneseními ze dne 17. 6. 2014, čj. -A-7, a ze dne 12. 8. 2014, čj. KSUL 69 INS 4839/2014-A-8, ve stanovené lhůtě, respektive do dnešního dne, je zde předpoklad řešení dlužníkova úpadku konkursem. Dlužník v seznamu majetku uvedl pouze bytovou jednotku bez odhadnutí její hodnoty. Uvedl, že na této bytové jednotce vázne zástavní právo smluvní i exekutorské, avšak již neuvedl, které pohledávky tato zástavní práva zajišťují (všechny věřitele označil jako nezajištěné). Ani navrhovatelka ad b)-věřitelka ve svém návrhu nic bližšího o hodnotě majetku dlužníka neuvedla, pouze přiložila list vlastnictví dlužníka, ze kterého vyplývá, že bytová jednotka dlužníka je zajištěna ve prospěch několika věřitelů, včetně navrhovatelky ad b). Ze zpeněžení bytové jednotky tak bude zřejmě možno hradit část nákladů řízení, není však zřejmé v jaké výši. Zpeněžení bytu je nadto záležitostí dlouhodobější a insolvenční správce bude potřebovat již na začátku řízení prostředky ke krytí nákladů v něm vznikajících. S ohledem na uvedené soud považuje za adekvátní uložení zálohy na náklady řízení ve výši 25.000,00 Kč. Tuto částku považuje za potřebnou ke krytí počátečních nákladů řízení a dalších nákladů řízení (zejména odměny insolvenčního správce) v případě, že je nebude možno uhradit ze zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, jehož hodnota není soudu známa. Protože je insolvenčních navrhovatelů více, soud jim uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení společně a nerozdílně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. O včas podaném odvolání rozhodne Vrchní soud v Praze.

Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (ust. § 57 odst. 3 OSŘ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však účastníkovi začíná běžet ode dne, kdy mu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (ust. § 74 odst. 2 IZ).

Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání (ust. § 108 odst. 3 IZ).

Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné (ust. § 83 IZ).

V Ústí nad Labem dne 31. října 2014

Mgr. Radka Mazurková v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Petra Vlachá