KSUL 69 INS 27077/2013-B-5
KSUL 69 INS 27077/2013-B-5

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou v insolvenční věci dlužnice Dariny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem v Ústí nad Labem, Jindřicha Plachty 171, doručovací adresa: Ústí nad Labem, Jindřicha Plachty 185, insolvenční správce JUDr. Bohumil Vintrich, se sídlem kanceláře v Ústí nad Labem, Žukovova 546/15, o návrhu insolvenčního správce na vydání předběžného opatření

takto:

Soud n a ř i z u j e toto předběžné opatření:

I. Z a k a z u j e s e započtení veškerých vzájemných pohledávek dlužnice Dariny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem v Ústí nad Labem, Jindřicha Plachty 171, s veškerými pohledávkami věřitele č. 1-Stavebního bytového družstva ROZVOJ, se sídlem v Ústí nad Labem, Seifertova 465, IČ 000 43 796.

II. Toto předběžné opatření se vydává do doby skončení insolvenčního řízení, nezanikne- li dříve vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší pro pominutí důvodů, pro něž bylo nařízeno.

Odůvodnění:

Dne 30. 9. 2013 podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Usnesením ze dne 13. 11. 2013, čj.-A-12, soud rozhodl o zjištění úpadku dlužnice a povolení oddlužení, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Bohumil Vintrich. Usnesením ze dne 16. 1. 2014, čj.-B-3, soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Věřitel č. 1-Stavební bytové družstvo ROZVOJ, se sídlem v Ústí nad Labem, Seifertova 465, IČ 000 43 796 (dále jen věřitel č. 1 ), přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku z titulu dlužného nájemného za období 2/2013 až 7/2013, včetně poplatku z prodlení za toto období, a poplatků z prodlení za období 9/2012 až 10/2012 (5.392,00 Kč) v celkové výši 50.469,00 Kč. Pohledávky byly při přezkumném jednání konaném dne 16. 1. 2014 insolvenčním správcem i dlužnicí v plné výši uznány a tedy i zjištěny.

Dne 20. 2. 2014 byl soudu doručen návrh insolvenčního správce na vydání předběžného opatření podle ust. § 82 odst. 3 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dále jen IZ , kterým by soud zakázal započtení vzájemných pohledávek dlužnice a věřitele č. 1, a to pohledávky dlužnice vyplývající z nevyplaceného nároku zůstatkové hodnoty členského podílu dlužnice v bytovém družstvu oproti pohledávce věřitele č. 1 z titulu dlužného nájemného, poplatků z prodlení a poplatků za služby spojené s užíváním bytu.

Z návrhu vyplývá, že správce dospěl na základě listin předložených dlužnicí k závěru, že věřitel č. 1 před zahájením insolvenčního řízení neprovedl řádné započtení své pohledávky oproti nároku dlužnice na výplatu zůstatkové hodnoty členského podílu v družstvu a žádný doklad o takové finanční a účetní transakci neexistuje. Zároveň nebyla ani potvrzena existence právního úkonu, kterým by bylo právoplatně zrušeno dlužnici členství v družstvu. Věřitel č. 1 v dokumentu nazvaném Splátkový kalendář (součástí spisu) vyčíslil svou pohledávku za dlužnicí ve výši 62.348,10 Kč a uvedl, že oproti této částce bude započtena výše členského podílu v hodnotě 23.778,90 Kč, přičemž není zřejmé, z čeho vyplývá výpočet hodnoty členského podílu v družstvu. Věřitel č. 1 částku ve výši 26.852,00 Kč z titulu dlužného nájemného za období 9/2012 až 12/2012, které bylo důvodem pro výpověď z nájmu bytu, předané dlužnici dne 11. 1. 2013 (kopie k návrhu připojena), následně do insolvenčního řízení nepřihlásil. Správce dále podotýká, že v případě úvahy o možnosti započtení vzájemných pohledávek dlužnice a věřitele č. 1 neodpovídá tvrzená hodnota členského podílu 23.778,90 Kč výši věřitelem č. 1 vyčísleného závazku dlužnice-26.852,00 Kč.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Dle odst. 2 téhož zák. ustanovení neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Dle ust. § 140 odst. 2 započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Dle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. V souladu s odst. 4 započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu.

Insolvenční soud podaný návrh na vydání předběžného opatření přezkoumal a dospěl k závěru, že netrpí žádnými formálními ani procesními vadami. Jedná se o předběžné opatření, které může být vydáno i bez návrhu, tedy složení jistoty není třeba.

Insolvenční řízení má za cíl uspořádat majetkové poměry dlužníka a v co nejvyšší míře uspokojit všechny insolvenční věřitele. V rámci insolvenčního řízení je třeba sledovat zásadu rovnosti všech účastníků, která je obecnou zásadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vztah mezi insolvenčními věřiteli navzájem, je třeba dodržovat zásadu hájení společného zájmu věřitelů, protože insolvenční řízení nemá za cíl uspokojit jen jednoho či několik málo z věřitelů, jak je tomu v případě exekučního řízení. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců a jeho cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné míře uspokojeni všichni věřitelé. Tomuto postupu však neodpovídá situace, kdy by soud umožnil vzájemné započtení pohledávek dlužníka a některých jeho věřitelů.

Kromě členského podílu v družstvu tvoří majetek dlužnice pouze oděvní součásti a věci osobní potřeby, příjem dlužnice ve výši 7.500,00 Kč čistého měsíčně je tak nízký, že srážky z něj prováděné nestačí ani na úhradu odměny a náhrad hotových výdajů insolvenčního správce a splátky věřitelům jsou pak zcela hrazeny jen z příjmu z darovací smlouvy, jež je ovšem zdrojem příjmů značně nejistým. Ve velké části insolvenčních řízení dárci po určité době přestávají plnit, oddlužení jsou rušena a na majetek dlužníků prohlášen konkurs.

Započtení provedené věřitelem č. 1 před zahájením insolvenčního řízení nebylo dle insolvenčního správce řádné. Věřitel započítanou pohledávku ovšem nepřihlásil, proto již ohledně této pohledávky započtení není možné. Lze tak předpokládat, že věřitel č. 1 se za účelem svého uspokojení pokusí započíst svou přihlášenou pohledávku. Nelze tak bez dalšího dospět k závěru, že by započtením pohledávky věřitele č. 1 a dlužnice nedošlo k zmenšení majetkové podstaty dlužnice pro případ prohlášení konkursu a ostatní věřitelé by tak nemohli být uspokojeni vůbec. Hodnota vypořádacího podílu uváděná věřitelem č. 1 pak dle názoru soudu zcela zjevně neodpovídá částce, za kterou by členský podíl v družstvu mohl být v insolvenčním řízení zpeněžen.

Soud s ohledem ke shora uvedenému došel závěru, že návrh na vydání předběžného opatření je důvodný a jeho vydání je zároveň v zájmu všech věřitelů. Proto mu v plném rozsahu vyhověl. Protože se jedná se o předběžné opatření, které lze vydat i bez návrhu, soud rozsah zákazu započtení z důvodu jistoty rozšířil a zakázal započtení veškerých vzájemných pohledávek věřitele č. 1 vůči dlužnici, nejen těch správcem navrhovaných. Soud předběžné opatření zrušení tehdy, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 20. února 2014

Mgr. Radka Mazurková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: H.Kašišinová