KSUL 46 INS 27927/2012-A-19
č.j. KSUL 46 INS 27927/2012-A-19

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Renatou B. Zlámalovou v insolvenční věci dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Vysoká Lípa 91, 407 16 Jetřichovice, adresa pro doručování: Cíglerova 1084, 198 00 Praha 9, o odvolání dlužníka,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 27927/2012-A-16 ze dne 7.3.2013, se mění tak, že insolvenční řízení, s e n e z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

12.11.2012 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužníka Pavla Stasczuka (dále jen navrhovatel nebo dlužník). Navrhovatel byl vyzván usnesením č.j. 46 INS 27927/2012-A-8 ze dne 2.1.2013, aby v souladu s ustanovením § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ), zaplatil zálohu na náklady konkursu ve výši 50.000,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci usnesení, a tímto usnesením byl zároveň výslovně poučen, že nebude-li záloha zaplacena, soud může řízení zastavit (§ 108 odst. 3 IZ). Na základě odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením č.j. KSUL 46 INS 27927/2012, 1 VSPH 118/20132-A-13 ze dne 28.1.2013 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 11.2.2013) usnesení soudu prvního stupně změnil pouze potud, že uložil dlužníku zaplatit zálohu ve výši 5.000,-Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. V uložené lhůtě nebyla záloha zaplacena, a proto soud rozhodl asistentem soudce (usnesení č.j.-A-16 ze dne 7.3.2013, že se ins. řízení zastavuje pro nezaplacení zálohy. Dne 12.3.2013 bylo ke zdejšímu soudu odesláno odvolání dlužníka proti tomuto rozhodnutí, kterým se domáhal jeho zrušení z důvodu omylu při plnění uložené povinnosti, když zálohu nezaplatil soudu, ale na účet svého advokáta. Současně uvedl, že již správně uhradil zálohu na účet soudu. Soud vyčkal do konce odvolací lhůty, zda účtárně ověří řádné zaplacení zálohy dle tvrzení v odvolání, a jelikož dne 18.3.2013 sdělila účtárna soudu, že záloha byla řádně zaplacena soud nevidí důvod, proč nevyhovět odvolání dlužníka v rámci autoremedury. Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, může na jeho základě změnit také soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé (§ 95 IZ).

V daném případě bylo odvoláním napadeno rozhodnutí asistenta soudce, které není rozhodnutím ve věci samé (byť je posledním rozhodutím ve věci), a odvolání lze v plném rozsahu vyhovět. Samosoudce proto v souladu s ustanovením § 95 IZ předchozí rozhodnutí změnil tak, že se ins. řízení nezastavuje.

Soud ovšem nad rámec shora uvedeného uvádí, že za současného stavu by po právní moci tohoto usnesení rozhodl o zjištění dlužníkova úpadku, zamítl by návrh na povolení oddlužení a prohlásil by na majetek dlužníka konkurs. Důvody k takovému postupu jsou stále shodné s těmi, které byly uvedeny v usnesení o záloze (srov. č.dokumentu A-8). K dlužníkovu tvrzení, že je třeba předpokládat nižší soudem stanovené výživné, neboť navrhl snížení a s ohledem na jeho úpadek je snížení očekávatelné, soud nesdílí. Naopak z vlastní činnosti je ins. soudu známo, že při rozhodování o vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem se ke stavu úpadku (příp. exekučním řízení) často nepřihlíží, neboť vyživovací povinnost je i v rámci více závazků pohledávkou přednostní. Navíc soud nemůže přihlížet k abstraktnímu předpokladu nižší vyživovací povinnosti. Z obdobných důvodů soud ani nemůže přihlížet k trojstranné dohodě o placení výživného , ve které se zavázala paní Kulíšková k hrazení části vyživovací povinnosti ve výši 2.000,-Kč k rukám matky dětí dlužníka. Vyživovacéí povinnost je soudem uložená povinnost dlužníkovi (otci dětí) a nelze ji měnit na základě nepojmenované smlouvy, kterou se dlužník (povinný otec) své povinnosti zprostí. Soud si umí představit dohodu, na jejímž základě by se třetí osoba zavázala ručitelským závazkem, příp. přistoupila k závazku jako spoludlužník, tím by ovšem povinnost dlužníka nenahradila, a v ins. řízení plní soudem stanovené výživné přednostně ze sražené části příjmů za dlužníka ins. správce. Pokud má dlužník třetí osobu, která je schopna a ochotna přispívat mu na oddlužení částkou 2.000,-Kč, může takový příjem dlužník doložit smlouvou s touto osobou (doloží smlouvu s úředně ověřenými podpisy a příjmové, příp. majetkové, poměry takového přispěvatele), ovšem nelze přihlížet k dohodě mezi ním, třetí osobou a matkou zastupující oprávněné děti, na jejímž základě se dlužník chce zprostit soudem stanovené vyživovací povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 o.s.ř.).

V Ústí nad Labem dne 20.3.2013 JUDr. Renata B. Zlámalová v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Denisa Hlavová