KSUL 46 INS 23711/2013-B-42
KSUL 46 INS 23711/2013-B-42

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Monikou Fraňkovou, v insolvenční věci dlužníka: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Libouchec 2, 403 35 Libouchec, insolvenční správce AK2H insolvence v.o.s., IČO: 01885073, sídlem Pařížská 1218/7, 400 01 Ústí nad Labem, o návrhu na předběžné opatření,

t a k t o:

Návrh dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano na vydání předběžného opatření, aby soud zamezil insolvenčnímu správci AK2H insolvence, v.o.s., se sídlem Pařížská 1218/7, 400 01 Ústí nad Labem jakkoliv nakládat s nebytovým prostorem a zamezil jeho následný prodej, který byl soudu doručen dne 29.2.2016, se z a m í t á.

Odůvodnění

Dne 29.2.2016 bylo soudu doručeno podání dlužníka Jaroslava anonymizovano , kterým žádal soud o vydání předběžného opatření, aby soud zamezil insolvenčnímu správci AK2H insolvence, v.o.s., se sídlem Pařížská 1218/7, 400 01 Ústí nad Labem jakkoliv nakládat s nebytovým prostorem a zamezil jeho následný prodej.

Po posouzení návrhu dlužníka, dospěl insolvenční soud k závěru, že návrhu nelze vyhovět.

Usnesením zdejšího soudu ze dne 3.10.2014, č.j.-A-29 byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byla ustanovena AK2H insolvence v.o.s., IČO: 01885073, sídlem Pařížská 1218/7, 400 01 Ústí nad Labem.

Usnesením insolvenčního soudu č.j.-B-5 ze dne 27.02.2014 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (výrok I.). Dne 8.9.2015 byl soudu předložen opravený seznam majetkové podstaty, kde ji pod položkou n2 uveden nebytový prostor č. 2/5 v budově č.p. 2 na parcele st. 152 s podílem na společných částech domu 260/2477, zapsaný na LV 770 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, katastrální území Libouchec. Uvedená nemovitost je předmětem zajištění.

Podle ust. § 398 odst. 3 poslední věta IZ se při oddlužení plněním splátkového kalendáře zajištění věřitelé uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Dle ust. § 409 odst. 3 IZ majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá -2- pokračování zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Zajištěné pohledávky nejsou uspokojovány v rámci plnění splátkového kalendáře, protože se jedná o zajištěnou pohledávku. K jejímu uspokojení může zmíněný věřitel navrhnout zpeněžení předmětu zajištění, který tvoří shora vyjmenované nemovitosti dlužníka.

Při tomto zpeněžení je insolvenční správce vázán dle § 293 odst. 1 pouze pokyny zajištěného věřitele.

Podle § 74 odst. 1 o.s.ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Podle § 11 odst. 1 insolvenčního zákona rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle § 36 odst. 1 insolvenčního zákona je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

S odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 2101/2015-B-53 ze dne 9.11.2015 soud uvádí, že insolvenční správce není účastníkem insolvenčního řízení, a již proto i přiměřená aplikace ustanovení občanského soudního řádu či insolvenčního zákona týkajících se institutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s ust. § 37 insolvenčního zákona insolvenční správce při výkonu své funkce odpovídá za škodu či jinou újmu spočívající v porušení zákonné povinnosti či povinnosti uložené rozhodnutím soudu a za výkon funkce s odbornou péčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty je) předběžným opatřením omezit.

Soud proto nemůže výkon činnosti insolvenčního správce v jeho zákonném rámci omezit vydáním předběžného opatření. Může ji toliko korigovat v rámci posuzování a rozhodování těch úkonů insolvenčního správce, k nimž je třeba souhlasu soudu, nebo opatřeními soudního dohledu, k jehož výkonu je vybaven řadou oprávnění (kromě oprávnění vymezených v ust. § 11 insolvenčního zákona jsou vymezeny i v dalších ustanoveních téhož zákona, např. v ust. § 36, ust. § 286 odst. 1 téhož zákona).

Vzhledem k tomu, že z insolvenčního spisu vyplývá, že zajištění věřitelé udělili insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění-výše uvedených nemovitostí, -3- pokračování nelze považovat postup insolvenčního správce směřující ke zpeněžení předmětu zajištění (nemovitostí dlužníka) za nezákonný. Jak je zřejmé z výše uvedeného, insolvenčního správce nelze omezit při výkonu funkce předběžným opatřením, a proto soud návrh dlužníka zamítl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího soudu.

Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze osoba, která návrh podala (§ 113 odst. 4, věta druhá IZ).

V Ústí nad Labem dne 29. února 2016

Mgr. Ing. Monika Fraňková, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šárka Kenderešová