KSUL 46 INS 20058/2011-A-35
č.j. KSUL 46 INS 20058/2011-A-35

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou B. Zlámalovou v insolvenční věci navrhovatelů-věřitelů: a) Reliance Petroleum, a.s. v likvidaci, IČ: 26744708, se sídlem U Habrovky 247/11 140 00 Praha 4, a b) Československá obchodní banka a.s., IČ: 00001350, Radlická 333/150, 150 57 Praha 5; proti dlužníku: Vladan anonymizovano , anonymizovano , IČ: 60222182, místem podnikání a bytem 17.listopadu 281/21, 400 10 Ústí nad Labem-Všebořice, právně zastoupen: JUDr. Adam Batuna, advokát se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1, o insolvenčním návrhu

t a k t o :

Návrh na vydání předběžného opatření s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 2.11.2011 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh věřitele Reliance Petroleum, a.s. v likvidaci (dále jen navrhovatel a), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka Vladana anonymizovano , pr. zast. JUDr. Adamem Batunou (dále jen dlužník). Dne 1.3.2012 byl dále doručen insolvenční návrh věřitele b) Československá obchodní banka a.s. (dále jen navrhovatel b), kterým přistoupil k řízení dle § 107 IZ. Součásně s insolvenční návrhem podal navrhovatel b) návrh vydání předběžného opatření, kterým se domáhal, aby soud ustanovil dlužníkovi předběžného správce, stanovil, že dlužník je oprávněn nakládat se svým majetkem pouze se souhlasem předběžného správce, uloží osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění z nich poskytovaly předběžnému správci, uloží předběžnému správci provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění a k přezkoumání dlužníkova účetnictví, a do rozhodnutí o úpadku vykonávat činnosti stanovené ins. zákonem, uložil předběžnému správci, aby peněžní prostředky uhrazené na pohledávky dlužníka za třetími osobami zastavené ve prospěch navrhovatele na základě zástavní smlouvy č.1027/07/5083 ze dne 5.4.2007, ve znění dodatků, a seznamu pohledávek ze dne 26.9.2011, držel pro účely pozdějšího uspokojení zajištěných pohledávek navrhovatele za dlužníkem odděleně od jiných peněžních prostředků dlužníka a aby nečinil z těchto peněženích prostředků žádné platby. Insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111 IZ (§ 112 IZ). Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Přičemž právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné (§ 111 odst. 1 a 3 IZ). Ze shora uvedeného vyplývá, že zákon upravuje specifickou situaci, do které se dlužník dostane zahájením insolvenčního řízení, a ačkoli do rozhodnutí o úpadku dlužníku zůstává zachováno jeho dispoziční právo k majetku, zároveň je přímo ze zákona omezeno, a to nejen ke svému majetku, ale k veškerému majetku, který může náležet do majetkové podstaty. Omezení se týká všech úkonů vyjma těch, které jsou nutné ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy (např. placení daní), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí (§ 111 odst. 2 IZ). Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve (§ 113 IZ). Je třeba vždy zvážit, zda s ohledem na konkrétní situaci dlužníka nepostačuje zákonné omezení jeho práv vyjádřené v ust. § 111 IZ, a je na místě rozšířit toto omezení o další účinky, které běžně nastávají až po zjištění úpadku dlužníka (a jmenování řádného ins. správce a v závislosti na způsobu řešení úpadku). V tomto případě se soud návrhem dále nezabýval, neboť k dnešnímu dni již došlo ke zjištění úpadku dlužníka a ustanovení řádného ins. správce (srov. č.l. A-34). Důvody pro vydání předběžného opatření tedy odpadly, a proto soud návrh zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné, a to do 15 dnů k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání pouze osoba, která návrh podala (§ 113 odst. 4 IZ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná oprávněnému běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 IZ). V Ústí nad Labem dne 2.3.2012 JUDr. Renata B. Zlámalová v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Michaela Bartoňková