KSUL 46 INS 14131/2011-C1-4
KSUL 46 INS 14131/2011-C1-4 46 ICm 668/2012-53

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Monikou Fraňkovou v právní věci žalobce: Ing. Pavel anonymizovano , anonymizovano , IČ 73709204, bytem a místem podnikání Revoluční 702/59, 312 00 Plzeň, zastoupenému Mgr. Pavlem Panoškou, advokátem se sídlem Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň proti žalovanému: VRŠANSKÝ a spol., v.o.s., IČ 25466763, Kollárova 1879/11, 415 01 Teplice, insolvenční správce ve věci dlužníka Lenky anonymizovano , anonymizovano , IČ 69918341, bytem a místem podnikání Krupská 111, Světec, zastoupenému JUDr. Martinem Janákem, advokátem se sídlem Purkyňova 547/43, Plzeň, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba žalobce na určení pohledávky za dlužníkem Lenkou anonymizovano , anonymizovano , IČ: 69918341, bytem Krupská 111, 417 53 Světec, ve výši celkem 528.001,-Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2008, sestávající z jistiny ve výši 350.000,-Kč, úroků z půjčky ve výši 67.775,-Kč, úroků z prodlení ve výši 54.130,-Kč a smluvní pokuty ve výši 56.096,-Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12.329,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 46 ICm 668/2012

Odůvodnění:

Žalobou ve věci insolvenčního řízení sp. zn.doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 9.3.2012 se žalobce domáhal proti žalovanému určení pravosti pohledávky. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce uplatnil svou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 1.070.137,-Kč přihláškou ze dne 5.9.2011. Přihlášená pohledávka žalobce je zčásti (pohledávky poř. č. 1 a poř. č. 2 v celkové výši 542.136,-Kč) pohledávkou vykonatelnou a zčásti (pohledávky poř. č. 3 a poř. 4 v celkové výši 528.001,-Kč) pohledávkou nevykonatelnou. Při přezkumném jednání dne 21.2.2012 žalovaný popřel co do pravosti nevykonatelnou pohledávku žalobce ve výši 528.001,-Kč s tím, že pohledávka byla co do výše 471.905,-Kč (pohledávka poř.č. 3) promlčena dne 7.7.2011 a co do částky 56.096,-Kč (pohledávka poř. č. 4) pak byla promlčena dne 11.7.2011 a to v důsledku uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalobce s názorem žalovaného nesouhlasí, když právním důvodem popřené pohledávky je finanční půjčka ve výši jistiny 350 tis. Kč a příslušenství-smluvní úrok z půjčky ve výši 67.775,-Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 54.130,-Kč a dále sjednaná smluvní pokuta 56.096,-Kč. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 20.5.2008. Žalobce v žalobě poukázal na skutečnost, že dlužník dne 18.4.2008 písemně požádal o poskytnutí půjčky pro potřeby svého podnikání, a proto byla předmětná půjčka sjednána jako účelová a to pro potřeby podnikání dlužníka. Ujednání smlouvy o půjčce přitom koresponduje s postavením smluvních stran, kdy žalobce i dlužník byli v rozhodnou dobu uzavření smlouvy o půjčce podnikateli, a proto se řídí ustanoveními obchodního zákoníku, kdy dle § 397 obchodního zákoníku činí promlčecí doba 4 roky, není-li stanoveno jinak. Splatnost pohledávky žalobce nastala dne 7.7.2008, ohledně jistiny, smluvního úroku z půjčky a smluvního úroku z prodlení a dne 11.7.2008 ohledně smluvní pokuty. Pokud byla přihláška pohledávky doručena insolvenčnímu soudu dne 6.9.2011 stalo se tak před uplynutím zákonem stanovené doby.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou tvrzené skutečnosti nekorespondují s vyrozuměním o popření adresovému žalobci, kdy insolvenční správce trvá na zániku pohledávky žalobce započtením na výtěžek dobrovolné dražby nemovitostí úpadce.

Podle § 192 odst. insolvenčního zákona (dále také jako IZ ) mohou pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Dle § 193 insolvenčního zákona jde o popření pohledávky co do její pravosti tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění dle § 197 odst. 2.

Podle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo 46 ICm 668/2012 insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Soud má prokázány následující skutečnosti:

Projednávaná žaloba byla podána osobou oprávněnou a ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem (viz. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona). V průběhu přezkumného jednání byla sporná nevykonatelná pohledávka popřena insolvenčním správcem.

V průběhu jednání byly provedeny listinné důkazy. Z vyrozumění o popření přihlášky č. 1 bylo zjištěno, že insolvenční správce vyrozuměl věřitele Ing. Pavla anonymizovano o popření pohledávky č. 1 co do pravosti jeho vykonatelné pohledávky č. 1 poř. 1-ve výši jistiny 350 tis. Kč a příslušenství 123.516,-Kč a poř. č. 2. ve výši jistiny 68.620,-Kč z důvodu zániku splněním. Zároveň vyrozuměl o popření nevykonatelné pohledávky č. 1 poř. č. 3 co do pravosti-ve výši jistiny 350.000,-Kč a příslušenství 121.905,-Kč a poř. č. 4 ve výši jistiny 56.096,-Kč z důvodu promlčení. Věřitel byl poučen dle ustanovení § 198 odst. 2 IZ o možnosti uplatnit své právo na nevykonatelnou pohledávku žalobou u soudu. Ze žádosti o poskytnutí půjčky mezi podnikateli bylo zjištěno, že dlužnice Lenka anonymizovano a Václav Vodrážka žádali o poskytnutí půjčky pro účely podnikání. Ze smlouvy o půjčce uzavřené 20.5.2008 vyplývá, že žalobce Ing. Pavel anonymizovano na straně věřitele a dlužnice Lenka anonymizovano společně s Václavem Vodrážkou jako dlužníci uzavřeli smlouvu o půjčce. Všichni účastníci smlouvy jsou označeni rodným číslem a bydlištěm. Předmětem smlouvy je půjčka v celkové výši 350 tis. Kč. Splatnost půjčky byla stanovena nejpozději do 7.7.2008. Dále byl sjednán úrok z půjčky ve výši 6 % p.a., úrok z prodlení ve výši 5 % p.a. a jednorázová smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 150 tis. Kč. Zároveň byla k zajištění půjčky uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva vlastnického k nemovitostem dlužníků. V čl. IX. smlouvy je uvedeno, že je půjčka poskytována jako účelová a to výlučně pro potřeby podnikání dlužníků. V čl. X. je uvedeno, že smlouva se řídí, stejně jako vztahy z ní vyplývající a s ní související ustanoveními obchodního zákoníku. Z výpisu ze živnostenského rejstříku v ARES je zřejmé, že žalobce je osobou podnikající dle živnostenského zákona se vznikem živnosti dne 3.10.2005, rovněž dlužnice Lenka anonymizovano byla v době od 24.6.2002 do 8.8.2011 osobou samostatně výdělečně činnou. Dále byl z insolvenčního spisu proveden důkaz návrhem na povolení oddlužení a usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 46 INS 14131/2011-A8 ze dne 15.8.2011, kterým byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Z protokolů o přezkumném jednání a zvláštním přezkumném jednání je zřejmé, že pohledávka žalobce byla popřena dne 21.2.2012 v plné výši-z toho 542.136,-Kč jako pohledávka vykonatelná a jako pohledávka nevykonatelná ve výši 528.001,-Kč. Z přihlášky věřitele-žalobce vyplývá, že byla přihlášena pohledávka č. 1 s dílčími nároky, kdy pod poř. č. 1 je smlouva o půjčce ze dne 22.4.2008 (výše jistiny 350 tis. Kč, příslušenství 123.516,-Kč), poř. č. 2 smluvní pokuta ze smlouvy o půjčce ze dne 22.4.2008 ve výši 68.620,-Kč-obě tyto pohledávky byly přihlášeny jako vykonatelné. Oproti tomu dílčí pohledávky č. 3. ze smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2008 ve výši 350 tis. Kč a příslušenství ve výši 121.905,-Kč a č. 4 smluvní pokuta dle smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2005 ve výši 56.096,-Kč byly přihlášeny jako nevykonatelné. Přílohou přihlášky byly smlouva o půjčce ze dne 22.4.2008, plná moc ze dne 21.4.2008, 46 ICm 668/2012 kterou Václav Vodrážka zmocnil manželku-dlužnici Lenku anonymizovano , aby za něj a jeho jménem provedla veškeré úkony při jednání s věřitelem-žalobcem Ing. Pavlem anonymizovano , ohledně peněžní půjčky do výše 2 mil. Kč a s ní souvisejícím zajištěním závazku z půjčky plynoucím a to zajišťovacím převodem práva k nemovitostem. A notářský zápis sepsaný dne 22.4.2008 a usnesení Okresního soudu v Teplicích, č.j. 14 Nc 14241/2008 ze dne 28.7.2008, kterým byla nařízena exekuce na majetek povinných Lenky a Václava anonymizovano a to na základě vykonatelného notářského zápisu ze dne 22.4.2008.

Po provedení výše uvedených listinných důkazů byl zástupce žalobce poučen dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu o tom, že nebyly navrženy důkazy k prokázání skutečnosti, že smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, když není předložen důkaz, že i manžel dlužnice byl v rozhodném období osobou podnikající.

Na základě výzvy soudu doplnil žalobce své vyjádření o skutečnost, že se nepodařilo zjistit, že by manžel dlužníka-pan Václav Vodrážka, který byl rovněž účastníkem smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2008, byl podnikatelem či nikoliv. Namítá však, že pro účely zjištění právního režimu smlouvy o půjčce není relevantní, zda byl jeden z dlužníků, či oba v rozhodnou dobu podnikatelem, ale je třeba přihlédnout ke smluvnímu ujednání v čl. X. citované smlouvy, kde si smluvní strany vyhradili, že pro jejich vzájemné vztahy bude rozhodný režim obchodního zákoníku.

Podle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen obchodní zákoník), tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

Podle § 261 odst. 6 obchodního zákoníku smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího.

Podle § 262 odst. 1, odst. 2 obchodního zákoníku strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohoda vyžaduje písemnou formu.

Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v době uzavření smlouvy o půjčce (dále jen občanský zákoník ), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 46 ICm 668/2012

Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle odst. 2 při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce uzavřená dne 20.5.2008 mezi žalobcem jako věřitelem a dlužnicí anonymizovano a jejím manželem Vodrážkou není uzavřena ve smyslu § 261 odst. 1 obchodního zákoníku mezi podnikateli, když nebylo prokázáno, že dlužník Vodrážka byl v době uzavření předmětné smlouvy podnikatelem. Obchodní zákoník účinný v době uzavření smlouvy připouští v § 262 odst. 1, aby si účastníci závazkových vztahů dohodly, že se jejich závazkové vztahy, v daném případě upravené občanským zákoníkem, řídily zákoníkem obchodním, kdy náležitostí takové dohody je její písemné uzavření. V projednávané věci je ve smlouvě o půjčce v čl. X uvedeno, že se smluvní vztah řídí obchodním zákoníkem. Je-li jedním z účastníků závazkového vztahu osoba, která není podnikatelem, nesmí být podřízením závazkového vztahu obchodnímu zákoníku zhoršeno jejich postavení oproti tomu, kdyby se závazkový vztah řídil jen zákoníkem občanským (viz. § 262 odst. 1 obchodního zákoníku). Soud po posouzení uzavřené smlouvy dospěl k závěru, že ujednání ve smyslu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku uvedené v čl. X smlouvy je neplatné, když uvedeným způsobem dochází ke zhoršení postavení nepodnikatele dlužníka Vodrážky. Aplikací tohoto ustanovení nevznikají na straně věřitele žádné povinnosti, jediným následkem aplikace obchodního zákoníku v daném případě je prodloužení promlčecí doby na straně dlužníků a zejména nepodnikatele Vodrážky. S ohledem na obsah smlouvy o půjčce, ve které je uváděno, že finanční prostředky jsou čerpány pro účely podnikání, ačkoliv toto je vyloučeno již tím, že dlužník Vodrážka nebyl osobou podnikající a aplikací ustanovení § 262 odst. 1 obchodního zákoníku dospěl soud k závěru, že dohoda v čl. X měla pouze posílit postavení věřitele-žalobce v možnosti uplatnění sankcí z uzavřené smlouvy a prodloužení promlčecí doby.

Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

Podle § 102 občanského zákoníku u práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.

Provedené důkazy soud hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Potřeba provedení jiných důkazů nevyšla v řízení najevo, když soud považoval zjištěný skutkový stav za dostatečný.

Na základě výše uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi dlužníky a věřitelem byla dne 20.5.2008 uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Věřitelem byl žalobce, který byl v rozhodném období podnikatelem, na straně dlužníků byla pouze dlužnice anonymizovano osobou samostatně výdělečně činnou, nikoliv však její manžel a spoludlužník Vodrážka. Mezi stranami měla být uzavřena dohoda o aplikaci ustanovení § 262 odst. 1 obchodního zákoníku, kterou však soud s ohledem na posouzení věci považuje od počátku za neplatnou a je třeba pro posouzení promlčení aplikovat ustanovení § 101 a násl. občanského zákoníku. Splatnost jistiny a příslušenství ze 46 ICm 668/2012 smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2008 nastala dne 7.7.2008 a smluvní pokuty dle čl. V shodné smlouvy o půjčce dnem 11.7.2008. Přihláška pohledávky byla v insolvenčním řízení podána dne 6.9.2011 tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby stanovené v § 101 občanského zákoníku.

Z výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že pohledávka v celkové výši 528.001,-Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 20.5.2008, sestávající z jistiny ve výši 350.000,-Kč, úroků z půjčky ve výši 67.775,-Kč, úroků z prodlení ve výši 54.130,-Kč a smluvní pokuty ve výši 56.096,-Kč přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení dlužníka není přihlášena po právu a žaloba se zamítá.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, který stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud považuje za oprávněný požadavek žalovaného na náhradu nákladů. Soud rozhodl, že žalobci náleží mimosmluvní odměna za zastupování stanovená podle § 6 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném ke dni podání žaloby, a to ve výši dle ust. § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Tarifní hodnota žalované pohledávky ke dni podání žaloby činila 25.000,-Kč, pročež výše odměny byla stanovena dle ust. § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši 2.100,-Kč za jeden úkon právní služby. V daném řízení byly účtovány čtyři právní úkony (převzetí věci a příprava právního zastoupení, sdělení k výzvě soudu a dvě jednání). Z uvedených titulů vznikl nárok na úhradu částky ve výši 8.400,-Kč a dále 4x režijní paušál podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za čtyři úkony po 300,-Kč, celkem 1.200,-Kč a cestovné ve výši 590,-Kč. Tato náhrada v celkové výši 10.190,-Kč se zvyšuje o 21 % DPH, neboť právní zástupce žabce je plátcem DPH a vč. DPH činí 12.329,90 Kč. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 12.329,90 Kč (včetně DPH) s tím, že je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce (bod II. výroku).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ústí nad Labem dne 27. července 2015 Mgr. Ing. Monika Fraňková v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Denisa Hlavová