KSUL 45 INS 24816/2013-A-7
KSUL 45 INS 24816/2013-A-7

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v insolvenční věci navrhovatele Hypoteční banka, a.s., IČ 135 84 324, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, proti dlužníku Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Čelakovická 2915, 407 47 Varnsdorf, o návrhu soudního exekutora JUDr. Jiřího Štrincla, Ph.D., Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou, Podhorská 28, 466 01 Jablonec nad Nisou na vydání předběžného opatření

takto:

Návrh soudního exekutora JUDr. Jiřího Štrincla, Ph.D., Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou, Podhorská 28, 466 01 Jablonec nad Nisou na vydání předběžného opatření ze dne 11.09.2013, doručený insolvenčnímu soudu dne 11.09.2013, kterým se soudní exekutor domáhá, aby soud rozhodl podle § 82 odst. 2 písm. b) IZ, že omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že se umožňuje soudnímu exekutorovi provést exekuci vedenou pod sp.zn. 90 EX-337/12 s tím, že účinky předběžného opatření trvají do rozhodnutí o insolvenčním návrhu, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Zdejšímu soudu byl dne 11.09.2013 doručen soudním exekutorem JUDr. Jiřím Štrinclem, Ph.D. z Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou, Podhorská 28, 466 01 Jablonec nad Nisou návrh na vydání předběžného opatření ze dne 11.09.2013, kterým se soudní exekutor domáhá, aby soud rozhodl podle § 82 odst. písm. b) IZ, že omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že se umožňuje soudnímu exekutorovi provést exekuci vedenou pod sp.zn. 90 EX-337/12 s tím, že účinky předběžného opatření trvají do rozhodnutí o insolvenčním návrhu. V návrhu na předběžné opatření soudní exekutor uvedl, že vede exekuční řízení na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 14.06.2012, č.j. 46 EXE 4674/2012-11 proti povinnému Jiřímu anonymizovano , anonymizovano . V rámci uvedeného exekučního řízení bylo usnesením soudního exekutora ze dne 13.08.2013 pod č.j. 90 EX-337/12-20 (dražební vyhláška) nařízeno dražební jednání na prodej nemovitostí povinného (zde dlužníka), zapsaných u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV č. 2435, pro obec Praha a katastrální území Střešovice. Následně bylo na základě návrhu zástavního věřitele-Hypotéční banky, a.s., IČ 135 84 324, se sídlem Radlická 333/150, Praha 5 zahájeno insolvenční řízení, a to vyhláškou Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 06.09.2013, č.j.-A-3. Exekutor uvedl, že s ohledem na podaný insolvenční návrh by dražba nemovitosti, nařízená na den 16.09.2013, nemohla být ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona provedena, a to s ohledem na účinky zahájení insolvenčního řízení.

Ve svém návrhu exekutor vyslovil domněnku, že podání insolvenčního návrhu ze strany Hypotéční banky, a.s., zcela postrádá jakýkoli smysl, když jako zástavní věřitel bude uspokojena v rámci exekučního řízení naprosto stejně, jako by byla uspokojena v insolvenčním řízení. Do exekučního řízení se řádně přihlásila.

Ve své argumentaci pro důvody vydání předběžného opatření uvedl soudní exekutor, že předběžné opatření nijak neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť v případě, bude-li následně po zpeněžení majetku povinného a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek povinného, je soudní exekutor ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a věřitelé, včetně Hypoteční banky, a.s., tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení majetku v rámci insolvenčního řízení. Dále exekutor argumentoval tím, že pokud by úpadek zjištěn nebyl a k rozvrhu výtěžku by došlo v rámci exekučního řízení, ke zhoršení postavení věřitelů by také nijak nedošlo, neboť věřitelé mají v exekučním řízení možnost podle ustanovení § 336f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení, což ostatně Hypoteční banka, a.s. taktéž učinila; v rámci rozvrhu v exekučním řízení by byli uspokojováni ve stejném pořadí jako v insolvenčním řízení.

Shora uvedené argumenty soudní exekutor považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to zejména tu skutečnost, že prodejem nemovitého majetku povinného v exekučním řízení nikterak nedojde ke zhoršení postavení zástavního věřitele-Hypoteční banky, a.s. ani dalších případných věřitelů. Soudní exekutor odkázal (a doložil) na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.07.2013, č.j. 3 VSOL 355/2013-A-19, kterým byla, dle jeho názoru, obdobná problematika rozhodnuta tak, že předběžné opatření nařízeno bylo.

Ohledně povinnosti složit jistotu argumentoval soudní exekutor ustanovením § 82 odst. 1 IZ-předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Předběžné opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona je pak předběžným opatřením, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu (§ 82 odst. 1 věta první IZ-zákon zde zjevně nestanoví jinak).

Soud při posouzení návrhu na předběžné opatření nejprve zkoumal, zda navrhovatel-soudní exekutor-byl povinen složit na účet soudu jistotu nejpozději s podáním návrhu na předběžné opatření. Shodně s navrhovatelem dospěl k názoru, že nikoli, a to i s podporou rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 779/2009-A-22 ve věci KSPH 36 INS 5198/2009.

Návrhem na vydání předběžného opatření se tedy soud mohl zabývat věcně.

Odkaz na usnesení Vrchního soudu v Olomouci 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.07.2013 (ke KSOS 25 INS 8199/2013) je nepřiléhavý, neboť tímto rozhodnutím není řešen obdobný problém jako v posuzovaném případě. V rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě byla řešena situace, kdy dlužník opakovanými insolvenčními návrhy bránil dražbě své nemovitosti a omezení účinků, spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, tak bylo zcela namístě.

V tomto insolvenčním řízení se nejedná o insolvenční návrh dlužníka, kterým by bránil provedení exekuce, ale o návrh věřitele, a to zajištěného věřitele, který v přihlášce pohledávky P1 vyčíslil svou splatnou zajištěnou pohledávku na částku 5,734.423,86 Kč včetně příslušenství.

Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení je výsadní, neboť zajištěný majetek ve vlastnictví dlužníka je zpeněžován k jeho pokynu a insolvenční správce je povinen se jeho pokyny řídit. Teprve po uspokojení zajištěného věřitele v závislosti na výtěžku zpeněžení zajištěné věci po odečtení nákladů na zpeněžení, na správu zajištěného majetku a odměny správce, mohou být ze zbylého výtěžku zpeněžení uspokojeni nezajištění věřitelé, pokud by se jednalo o způsob řešení úpadku konkursem. Pokud by však šlo o způsob řešení úpadku oddlužením, a to splátkovým kalendářem, zbylé finanční prostředky po uspokojení zajištěných věřitelů by byly vyplaceny dlužníku (hyperocha). Již z uvedeného je evidentní, že názor soudního exekutora o identickém uspokojování věřitelů v exekuci a v insolvenci neobstojí, neboť v tomto stádiu insolvenčního řízení nelze předjímat, jakým způsobem (a zda vůbec) bude insolvenční řízení pokračovat. Dlužník byl prozatím vyzván soudem k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu a do 30 dnů od doručení výzvy s návrhem běží dlužníku lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení. Nelze předjímat, zda této možnosti dlužník využije.

Nařízení předběžného opatření by bylo žádoucí, pokud soud chtěl zabránit v době do rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty, zejména pokud by chtěl zabránit poškození věřitelů nestandardním nakládáním s majetkem ze strany dlužníka. Takové jednání ze strany dlužníka však nehrozí, neboť mu brání dvě probíhající exekuce svými účinky (§ 44a odst. 4 exekučního řádu).

Podle komentáře k § 82 IZ z ASPI: Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb. byly do § 82 doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření. Insolvenční soud má od 1.11.2012 možnost z důvodů hodných zvláštního zřetele prostřednictvím předběžného opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1. Dle důvodové zprávy k předmětné novele se tak soudu otvírá možnost při respektování základních zásad insolvenčního řízení i po zahájení insolvenčního řízení povolit např. provedení exekuce majetku dlužníka, pokud by insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět .

Ze skutečnosti, že insolvenční návrh byl podán zajištěným věřitelem a nikoli dlužníkem, nelze jistě dovodit, že by dlužník vyvíjel jakoukoli iniciativu, kterou by se snažil zabránit průchodu práva v exekučním řízení. Ostatně tyto skutečnosti nejsou tvrzeny ani v samotném insolvenčním návrhu a ani v návrhu na vydání předběžného opatření. Dlužník sám o sobě v minulosti žádný insolvenční návrh nepodal (lze zjistit lustrací v insolvenčním rejstříku). Že zajištěný věřitel s pohledávkou zajištěnou a mnohonásobně vyšší, než jsou pohledávky dalších dvou tvrzených věřitelů v insolvenci-Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group ve výši 1.171,00 Kč s přísl. a Společenství vlastníků jednotek Střešovická 600/30, Praha 6 ve výši 38.774,00 Kč s přísl., činí kroky ke svému lepšímu uspokojení, které mu umožňuje náš právní řád v podobě insolvenčního řízení, nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých by bylo žádoucí omezit předběžným opatřením některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 IZ, jak argumentuje navrhující soudní exekutor. Přitom je bez významu, že navrhující věřitel v insolvenci je přihlášen do exekučního řízení. Soud tedy nesdílí názor soudního exekutora, že postup zajištěného věřitele v podobě podání insolvenčního návrhu zcela postrádá jakýkoli smysl .

Soud z výše uvedených důvodů návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Rovněž neshledal důvod pro ustanovení osoby předběžného správce, neboť není znám žádný majetek, který by mohl předběžný správce zajistit, kromě majetku, na nějž dopadá inhibitorium v rámci exekuce. Případné odporovatelné úkony lze uplatnit v rámci insolvenčního řízení bez předběžného opatření.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze osoba, která návrh podala (§ 113 odst. 4, věta druhá IZ).

V Ústí nad Labem dne 12.09.2013 JUDr. Jaroslava Mištová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Petra Konopásková