KSUL 44 INS 25089/2012
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSUL 44 INS 25089/2012 44 ICm 2329/2013 29 ICdo 32/2015-66

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala V právní věci žalobce Mgr. Martina Koláře, se sídlem V Děčíně IV Podmoklech, Na Vinici 1227/32, PSČ 405 02, jako insolvenčního správce dlužníků Libora a Renaty Pižlových, zastoupeného Mgr. Martinou Knickou, advokátkou, se sídlem V Děčíně, Tyršova 1434/4, PSČ 405 02, proti žalovanému Českému inkasnímu kapitálu, a. s., se sídlem V Praze 1-Novém Městě, Václavské nám. 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27646751, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Kraj ského soudu V Ústí nad Labem pod sp. zn. 44 ICm 2329/2013, jako incidenční spor vinsolvenční věci dlužníků Libora Pižla, narozeného 4. listopadu 1962 a Renaty Pižlové, narozené 9. července 1967, obou bytem V Mostě, ] . Skupy 2259/30, PSČ 434 01, vedené u Krajského soudu V Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 25089/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu V Praze ze dne 21. ledna 2015, č.j. 44 ICm 2329/2013, 104 VSPH 491/2014-41 (), takto:

1. Dovolání se odmítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodněnt

Rozsudkem ze dne 14. července 2014, č. j. 44 ICm 2329/2013-21, rozhodl Krajský soud V Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) o žalobě žalobce Mgr. Martina Koláře, jako insolvenčního správce dlužníků Libora a Renaty Pižlových, směřující proti žalovanému Českému inkasnímu kapitálu, a. s., tak, že:

[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledávka přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn.ve výši 55.758,52 Kč není po právu (bodl. výroku).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod 11. výroku). K odvolání žalovaného Vrchní soud V Praze V záhlaví označeným rozsudkem: [1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první Výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý Výrok).

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení 5 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), odmítl Nejvyšší soud podle ustanovení % 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovoláním napadené rozhodnutí plně respektuje závěry formulované k mezím popěmého práva u vykonatelných pohledávek přiznaných pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu [š 199 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 ICdo 7/2013, uveřejněném pod číslem 106/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 106/2013 ), k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. V rozsudku ze dne 31. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 392/2011, uveřejněném V časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2014, pod číslem 110, V rozsudku ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 ICdo 31/2013, uveřejněném pod číslem 3/2014 Sbírky soudních rozhodnutí astanovisek, V rozsudku ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 ICdo 4/2012, uveřejněném pod číslem 59/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a V rozsudku ze dne 29. září 2014, sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněném pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí jsou-stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže-dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V typově shodných věcech, podložených typově shodnou dovolací argumentací, již Nejvyšší soud na základě shora označené judikatury podaná dovolání odmítl (usnesením ze dne 25. února 2015, sen. zn. 29 ICdo 32/2014, usnesením ze dne 31.května 2016, sen.zn. 29 ICdo 29/2014, usnesením ze dne 30. června 2016, sen. zn. 29 ICdo 40/2014, usnesením ze dne 30. června 2016, sen. zn. 29 ICdo 43/2014 ausnesením ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 ICdo 16/2015), maje soudní praxi V dotčených souvislostech za již ustálenou.

K tomu lze dále dodat, že V posledku se k této otázce vyslovil obdobně Ústavní soud. Ten V důvodech usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. IV. ÚS 1456/15 (dostupného na webových stránkách Ústavního soudu) konstatoval, že ústřední námitkou stěžovatele je tvrzení, podle něhož obecné soudy neměly připustit V rámci insolvenčního řízení uplatnění úroků z prodlení, přiznaných rozhodnutím soudu, nad rámec tzv. zákonných úroků. K tomu je třeba uvést (pokračoval Ústavní soud), že insolvenční řízení má svá specifika a má-li být efektivním, nelze V jeho rámci přezkoumávat pravomocná soudní rozhodnutí. Právní řád na možnost přezkumu pravomocných rozhodnutí pamatuje prostřednictvím tzv. mimořádných opravných prostředků, nicméně jejich využití je vždy V dispozici účastníka řízení. Podle náhledu Ústavního soudu má každé soudní řízení svůj smysl a Význam, který nelze ztrácet ze zřetele tím, že by Výrok jednoho pravomocného rozsudku bylo lze zpochybnit V procesně nesouvisejícím soudním řízení.

Nejvyšší soud tedy pro poměry dané věci uzavírá, že V důsledku (shora označených) rozhodnutí vydaných zčásti před a zčásti po podání dovolání V této věci má soudní praxi V otázkách předestíraných mu dovolatelem za definitivně ustálenou a potřebu korigovat odtud vzešlé závěry (z nichž vyšel i odvolací soud) na podkladě podaného dovolání neshledává.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení 5 202 odst. 1 insolvenčního zákona, když ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlašovaných pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu

I'EI' lblll AJáylAUlJ

29 ICdo 32/2015 ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění V insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 29. června 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Jeřábková