KSUL 44 INS 18950/2014
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSUL 44 INS 18950/2014 44 ICm 1407/2015 29 ICdo 185/2017-51

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem V právní věci žalobce Ing. Jaroslava Volmuta, narozeného 6. srpna 1967, bytem ve Vysoké Peci, Pyšná 168, PSČ 431 11, identifikační číslo osoby 12802581, zastoupeného JUDr. Martinem Steiningerem, advokátem, se sídlem V Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, PSČ 415 01, proti žalovanému IMMOBIL. EUROP AG, se sídlem ve Vaduzu, Werdenbergerweg 11, PSČ 9490, Lichtenštejnsko, registrační číslo Fl-0002.307.516-7, o popření pohledávky věřitelem, vedené u Kraj ského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 44 ICm 1407/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Ing. Jiřího Ježka, narozeného 29. listopadu 1966, bytem v Mostě, Albrechtická 408, PSČ 434 01, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 18950/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2017, č.j. 44 ICm 1407/2015, 104 VSPH 946/2016-30 (KSUL 44 INS 18950/2014), takto:

1. Dovolání se odmítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodněnt

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) usnesením ze dne 8. srpna 2016, č. j. 44 ICm 1407/2015-16, odmítl (z důvodu nesložení jistoty podle 5 202 odst. 5 insolvenčního zákona) žalobu, jíž žalobce (Ing. Jaroslav Volmut) v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Jiřího Ježka uplatnil popření pohledávky žalovaného (IMMOBIL. EUROP AG, rovněž přihlášeného věřitele) [bod 1. výroku], dále rozhodl o nákladech řízení (bod 11. výroku), o vrácení soudního poplatku (bod 111. výroku) a vyzval žalobce ke sdělení čísla účtu (bod IV. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I., II. a IV. výroku, v bodě III. výroku usnesení změnil tak, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které (jak vyplývá z obsahu dovolání) směřuje proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí v rozsahu, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu 1. výroku.

Podle ustanovení % 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle 5 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení 5 237 o. s. ř. (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu, dále též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 1. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 111. US 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. US 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu). Z ustálených judikatomích závěrů Nejvyššího soudu vyplývá, že má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Má-li být dovolání přípustné z toho důvodu, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dovolacím soudem dosud nevyřešenou. Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. Konečně má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky rozhodované dovolacím soudem rozdílně, musí být z dovolání patrno, ve kterých rozhodnutích dovolacího soudu je tato otázka rozdílně řešena.

V posuzované věci se srozumitelný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když k přípustnosti dovolání dovolatel pouze odkázal na ustanovení 5 237, 239 a 240 o. s. ř., uváděje, že: dovolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak .

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení % 243c odst. 1 a % 243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (% 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (š 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017 (článek 11 bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

I'EI' lblll lůl'U IIAULD

29 ICdo 185/2017 zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. prosince 2017

Mgr. Milan Polášek v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Jeřábková

V zastoupení: Pavlína Tkaná