KSUL 43 INS 20246/2011
NEJVYŠŠÍ SOUD CESKÉ REPUBLIKY KSUL 43 INS 20246/2011 29 NSČR 156/2016-B-62

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška V insolvenční věci dlužnice Lucie Málkové, narozené 13. června 1971, bytem v Bílině, Za Chlumem 794, PSČ 418 01, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 20246/2011, o splnění oddlužení, o dovolání věřitele BONUS PRAHA Investment a. s., se sídlem v Praze 10-Strašnicích, Vinohradská 1511/230, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 28214374, zastoupeného Mgr. Michalem Müllerem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Krkonošská 1512/11, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2016, č. j. KSUL 43 INS 20246/2011, 3 VSPH 2324/2015-B-51, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodněnt

Usnesením ze dne 6. listopadu 2015, č. j.-B-44, Krajský soud v Ustí nad Labem (dále jen insolvenční soud ):

[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice Lucie Málkové plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).

[2] Určil výši odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce (bod II. výroku) a zprostil insolvenčního správce funkce (bod III. výroku).

[3] Přiznal dlužnici osvobození od placení zbytku pohledávek a vymezil rozsah osvobození (body IV. a V. výroku)

[4] Přikázal plátci mzdy dlužnice, aby od okamžiku doručení usnesení ukončil provádění srážek ze mzdy dlužnice (bod VI. výroku).

Odvolání věřitele BONUS PRAHA Investment a. s. (dále jen věřitel B ) proti usnesení insolvenčního soudu odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30.května2016, č. j., 3 VSPH 2324/2015-B-51, podle §218písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), jako podané osobou neoprávněnou.

Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. (v aktuálním znění, pro dovolací řízení rozhodném), není dovolání přípustné podle ustanovení § 237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.

Právě o tento případ jde v posuzované věci, v níž je dovoláním napadeno usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání věřitele B; podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. totiž může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.

Nejvyšší soud proto dovolání věřitele B odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil o tom, že dovolání přípustné být může, přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuj e i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. srpna 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Jeřábková