KSPL 65 INS 28058/2015-A-60
KSPL 65 INS 28058/2015-A-60

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou v insolvenční věci dlužníka: Václav anonymizovano , anonymizovano , bytem Svatopluka Čecha 354, 358 01 Kraslice, zahájené na návrh věřitelů: a) David Kormanik, IČ: 64838609, rč. 760116/1843, bytem nám. 28. října 1438/6, 358 01 Kraslice, b) Jiří Kormanik, rč. 521027/178, bytem Okružní 2412/70, 352 01 Aš, zastoupen Davidem Kormanikem, IČ: 64838609, rč. 760116/1843, bytem nám. 28. října 1438/6, 358 01 Kraslice, o návrhu věřitele na vydání předběžného opatření, takto:

I. Návrh věřitele Davida Kormanika na vydání předběžného opatření se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovatel je povinen uhradit na účet Krajského soudu v Plzni ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč.

Odůvodnění:

Dne 10. 11. 2015 byl zdejšímu soudu doručen insolvenční návrh věřitelů, který byl označen jako návrh na zahájení úpadkového řízení proti dlužníkovi, a kterým se věřitelé domáhali vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a jeho řešení konkursem.

Insolvenční soud dne 24. 11. 2015 vydal usnesení č.j.-A-6 o odmítnutí návrhu pro absenci povinných náležitostí, neurčitost a nesrozumitelnost, podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, IZ ). Vrchní soud v Praze k odvolání věřitelů toto rozhodnutí zrušil usnesením č.j. 3 VSPH 72/2016-A-37 ze dne 11. 2. 2016. V odůvodnění odvolací soud vysvětlil, že rozhodnutí bylo zrušeno pro svou nepřezkoumatelnost (dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu), neboť insolvenční soud pochybil, když vedl řízení pouze s navrhovatelem Davidem Kormanikem, přestože dle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a plné moci je navrhujícím věřitelem také Jiří Kormanik, který je Davidem Kormanikem zastoupen. Věc byla vrácena soudu první instance k dalšímu řízení a opětovnému posouzení.

Insolvenční soud následoval právní názor odvolacího soudu, a uvedl do souladu obsah insolvenčního spisu a insolvenčního rejstříku, když zapsal vedle navrhujícího věřitele ad a) také navrhujícího věřitele ad b).

Dne 22. 7. 2016 insolvenční soud insolvenční návrh obou věřitelů opět odmítl. Proti tomuto rozhodnutí bylo ze strany navrhovatelů podáno odvolání. V posuzované věci byl soudu podán návrh, který dle jeho názoru nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu stanovené zákonem, je nesrozumitelný a neurčitý, a pro tyto nedostatky není možné pokračovat v insolvenčním řízení. isir.justi ce.cz

Za této situace navrhovatel David Kormanik podal dne 5. 10. 2016 k insolvenčnímu soudu podání, které označil jako Návrh na předběžné opatření dle § 76 c) d) e) občanského soudního řádu. Uvedl, že se jedná o návrh podaný v souvislosti s návrhem na výkon k dotčené nemovitosti popsané na LV 5701, prozatimně v držení dlužníka a žalovaného Václava anonymizovano . V záhlaví uvedl i údajně související spory vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 49 Cm 90/2016 a 44 Cm 82/2016. Návrh byl odůvodněn zcela nesrozumitelně, ze strany navrhovatele bylo poukazováno na zatím způsobené škody učiněné dlužníkem, deliktním datem započatým dne 24. 7. 2015 a popsaným v insolvenčním rejstříku dlužníka pod KSPL 65 INS 28058/2015, v souvislosti s vykradením bytů žalobců a dalším etapovým poškozováním nemovitosti . Navrhovatel k návrhu připojil usnesení zdejšího soudu ve věci 44 Cm 82/2016, kterým soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k otázce věcné příslušnosti zdejšího soudu k projednání sporu ohledně věcné příslušnosti a dále obdobné rozhodnutí zdejšího soudu ve věci 49 Cm 90/2016.

Podle § 75a o. s. ř Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení.

Podle § 76 odst. 1 písmeno d), e) a f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy anebo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Podle § 7 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 100 odst. 1 IZ je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak na návrh oprávněného věřitele.

Soud považuje návrh Davida Kormanika (z návrhu nevyplývá, že by jej podával i Jiří Kormanik) za zcela nesrozumitelný a neurčitý. Z návrhu je pouze patrno, že protistranou ve věci je dlužník, a že se opatření vztahuje k nemovitostem na LV 5701, které jsou zřejmě ve vlastnictví dlužníka Václava anonymizovano . Jak již bylo uvedeno shora, navrhovatel pouze poukazuje na údajné jemu způsobené škody Václavem anonymizovano . Z návrhu nevyplývá ani, jak by mělo být soudem rozhodnuto, chybí navrhovaný petit-konečné znění rozhodnutí, kterého se David Kormanik domáhá. Z návrhu vůbec nevyplývá, že by se mělo jednat o jednu z možností pro vydání předběžného opatření dle § 82 insolvenčního zákona. K návrhu nebyly doloženy žádné podklady osvědčující existenci jakékoli škody způsobené dlužníkem. S ohledem na shora uvedené soud návrh odmítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 146 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má dlužník vůči navrhovateli, jehož návrh byl odmítnut, právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož nebylo zjištěno, že by dlužníku v řízení vznikly náklady, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.

O povinnosti navrhovatele zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč bylo rozhodnuto dle zákona o soudních poplatcích, § 4/1,b, položka 5.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 6. 10. 2016

Mgr. Ivana Žánová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. Jiřina Šandorová