KSPL 56 INS 9818/2014-B-45
KSPL 56 INS 9818/2014-B-45

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Parvoničovou v insolvenční věci dlužníka: TecPlast CZ s.r.o., IČO 25213920, sídlem Masarykova 194, 346 01 Horšovský Týn, zastoupený JUDr. Michaelem Žižlavským, advokátem se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1, za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, které vstoupilo do řízení, o schválení reorganizačního plánu,

takto:

Insolvenční soud s c h v a l u j e reorganizační plán dlužníka TecPlast CZ s.r.o., IČO 25213920, sídlem Masarykova 194, 346 01 Horšovský Týn ze dne 5.3.2015 v upřesněném znění ze dne 28.4.2015, jak je tento plán založen jako dokument č. B-40 insolvenčního spisu včetně příloh.

Odůvodnění:

V insolvenčním řízení rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 6.11.2014 č.j. -B-14 o povolení reorganizace dlužníka (výrok I.) a zároveň dlužníka vyzval, aby ve stanovené lhůtě předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán (výrok III). Dne 29.4.2015 předložil dlužník insolvenčnímu soudu aktualizovanou zprávu o reorganizační plánu a doplněný návrh reorganizačního plánu včetně jeho příloh (B-40). Insolvenční soud zprávu schválil unesením ze dne 30.4.2015, č. j. KSPL 56 INS 9818/2015-B-41.

Insolvenční soud svolal k projednání reorganizačního plánu a k hlasování o jeho přijetí schůzi věřitelů. Schůze věřitelů proběhla u insolvenčního soudu dne 18.5.2015. Insolvenční soud zkonstatoval, že do dne jednání neobdržel žádné námitky proti aktualizovanému reorganizačnímu plánu, žádnou žádost věřitele o přeřazení do jiné skupiny v rámci reorganizačního plánu.

Podle § 347 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) hlasovali věřitelé o přijetí reorganizačního plánu ve skupinách. Reorganizační plán rozdělil věřitele do 2 skupin, první-všichni věřitelé, kteří se přihlásili, tj. nezajištění věřitelé a druhá skupina-společník dlužníka. Obě skupiny věřitelů hlasováním reorganizační plán přijaly.

To, zda každá jednotlivá skupina věřitelů předložený reorganizační plán přijala, posuzoval insolvenční soud dle kritérií obsažených v ustanovení § 347 odst. 1 IZ. Při interpretaci tohoto ustanovení vycházel insolvenční soud z toho, že kritérium minimálního počtu věřitelů je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasuje většina hlasujících věřitelů, tj. většina z věřitelů, kteří hlasují buď na schůzi věřitelů, nebo s využitím písemných hlasovacích lístků mimo schůzi věřitelů a jsou podle reorganizačního plánu zařazeni do téže pro přijetí reorganizačního plánu hlasovala pouze část věřitelů, jejichž podíl na celkovém počtu věřitelů je menší než polovina. Pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout podle § 346 odst. 1 IZ, ani hlasy věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.10.2011 sp.zn. KSCB 28 INS 1740/2011, 3 VSPH 925/2011-B-166).

Kritérium minimální velikosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují nejméně polovinu celkového jmenovité hodnoty pohledávek skupiny. Celkovou jmenovitou hodnotou pohledávek ve smyslu § 347 odst. 1 IZ se rozumí celková výše pohledávek zařazených do téže skupiny po odečtení pohledávek, u nichž nebyl skončen incidenční spor nebo podmíněných pohledávek věřitelů, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ. (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.7.2009, sp. zn. KSCB 28 INS 2880/2008, 1 VSPH 343/2009-B). Ať již jde o usnesení schůze věřitelů, pro jehož přijetí postačuje prostá většina hlasů přítomných věřitelů (§ 49 odst. 1 IZ), či pro něž zákon vyžaduje jiné speciální kvótám (jako je tomu např. u usnesení schůze věřitelů dle § 151, § 155 odst. 3 a § 156 IZ), anebo jde o hlasování o reorganizačním plánu dle § 347 odst. 1 IZ, je pro výsledek tohoto hlasování vždy určující poměr dosažených hlasů vůči celkové výši pohledávek přítomných věřitelů (či dané skupiny věřitelů) s právem hlasu, nikoli vůči celkové výši jejich přihlášených pohledávek, tedy i v rozsahu pohledávek, ohledně nichž dle § 50 odst. 1 a § 51 IZ hlasovací právo nemají (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8.4.2011, sp. zn. MSPH 93 INS 2456/2010, 3 VSPH 324/2011-B-50).

V daném případě předložený reorganizační plán obsahuje všechny obligatorní náležitosti stanovené v ustanovení § 340 IZ, v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na nesoulad reorganizačního plánu s insolvenčním zákonem nebo s jinými právními předpisy. Soud nemá ani žádné důvody ke zjištění toho, že by dlužník předloženým reorganizačním plánem sledoval nepoctivý záměr, neboť nebylo prokázáno, že by ohledně dlužníka či jeho statutárního orgánu v posledních pěti letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek. Nebo že by v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení byly statutární osoby pravomocně odsouzeny pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy tak, jak vyplývá z ustanovení § 326 odst. 2 IZ, upravující domněnku nepoctivého záměru u návrhu na povolení reorganizace, kterou lze analogicky aplikovat i při posuzování nepoctivého záměru sledovaného reorganizačním plánem, či že by dlužník nebyl v dobré víře, že reorganizační plán bude splněn. Dle názoru soudu i s ohledem na podané zprávy insolvenčního správce reorganizační plán věrně zobrazuje ekonomické i právní možnosti dlužníka (§ 340 odst. 3 IZ).

Z předloženého reorganizačního plánu přijatého oběma skupinami věřitelů a při zohlednění závěrů znaleckého posudku schváleného schůzí věřitelů je dle názoru insolvenčního soudu naplněna také zákonná podmínka, že každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

Dle § 348 odst. 1 IZ insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. Dle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když jej nepřijala každá skupina věřitelů, jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý, a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

V rámci zkoumání podmínek pro schválení reorganizačního plánu, zda je splněna podmínka dle § 348 odst. 1 písm. e) IZ dlužník prohlásil, že přednostní nároky jsou průběžně jejich nositelům hrazeny. Vzhledem k tomu, že schválení reorganizačního plánu nebrání žádná z překážek uvedených v § 348 IZ, insolvenční soud aktualizovaný reorganizační plán schválil, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Podle ustanovení § 352 odst. 1 IZ reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud.

Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 IZ (§ 352 odst. 3 IZ). Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení. Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v insolvenčním zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno (§ 356 odst. 2 IZ). Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena (§ 356 odst. 3 IZ). Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 IZ), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak (§ 359 IZ). Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. To platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho (§ 360 IZ). jeho doručení; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství a zástupci věřitelů bude toto rozhodnutí doručeno zvlášť (§ 75 IZ).

Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu (§ 350 odst. 1 IZ). Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud.

Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny.

Není-li zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv.

Krajský soud v Plzni dne 19. května 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Parvoničová, v. r. Petra Vaňková samosoudce